Vztah za trest

Anonymní
17.7.18 13:46

Vztah za trest

Honzu jsem poprve videla, kdyz mi bylo 17. Uhrancivy pohled, dva metry vysoky, charismaticky…o pet let pozdeji jsme se dali dohromady. Nejprve pres sex, vznikl z toho vztah. Bohuzel nikdy jsme nemeli zamilovane obdobi, tedy ja ano, ve chvili, kdy me Honza nechtel. Kdyz jsem nad tim zlomila hul, zamiloval se on. Splnilo se mi, po cem jsem touzila. Ovsem nedalo se mluvit o velke lasce. Sice jsme meli stejny pohled na zivot, v mnoha veech se shodli, ale porad tam chybel ten velky boom, ktery si par ma prozit. Poznavani se, povidani si, randicka. Nic z toho jsme nemeli. Zacli jsme spolu zit, protoze nam spolu bylo fajn.

Po trech se objevila Adela. Byvala kolegyne z prace, ktera si ho ulovila pro sebe. Ihned mi rekl, ze nekoho potkal a ja se stahla, odstehovala se zpet do rodneho mesta. Jenze po par tydnech mi zacal vypisovat, jak se silene spletl, ze nechtel abychom se rozesli, ze kdyz se vidal s ni, uvedomil si, ze ji nechce. Ze mu chybim ja. Proplatil mi vse spojene se stehovanim a uprosil me zpet. Opet neprislo zadne zamilovane obdobi, bylo mi lito, ze s ni vse mel. „Motylky v brise“, povidani si, poznavani se… ale vybral si me a ja ho v te dobe svym zpusobem mela hrozne rada. Stale byl tim chlapem, ktereho jsem hrozne chtela a nakonec ho ziskala.

Rok na to jsem orehotnela. Nyni mame 4leteho prcka a ja silene trpim, uvadam… citim, ze pro nej nejsem dost dobra, kolikrat mi to dava najevo, snazi se me srazet po vzhledove strance, nikdy za nic nepochvali, naopak za vse vetsinou muzu ja… holky ja hlidam kazdy spicek a stejne vim, ze pro nej nikdy nebudu dost dobra…Vim, ze se libim, mam i fajn nekonfliktni povahu. S temi par partnery, co jsem mela, jsem vychazela skvele, rozchazela jsem se ze sve blbosti ja. Vetsinou pro me byli moc „hodni“. Ja asi cekala na toho blba, co si me nikdy vazit nebude.

Nicmene…da se v tom zit. Nijak me neomezuje, ma o me starost, kdyz me neco boli nebo mi neco je. A je to skvely tata. Tim skvely to myslim doslova…nemam co vytknout. Uz od mala se stara skoro vic jak ja. Dite je na nej fixovane. Miluje ho.

Jenze ja nemuzu zit vedle nekoho, kdo me ma do poctu. Pred kym se citim stale napjata a porad jen cekam, co se mu zas nebude libit. Kolikrat me uplne ignoruje, kdyz jsme spolu sami, sedne k PC nebo mobilu a furt neco lustruje nebo hraje.

Problem je, ze chci odejit. Ale nemuzu. Stale me s nim neco drzi, pri pomysleni, ze se odstehuju (mam kam) je mi silene teskno, mam strach. Nedokazu to udelat ani tomu prckovi.

Jak se mam naucit zit ve vztahu bez lasky? Ve vztahu za trest? Mohla jsem mit klid…kdybych se k nemu tenkrat nevratila.

Vidim vztah jeho rodicu, jsou spolu, ale nejsou… nevidaji se skoro vubec. Nechci takhle dopadnout…

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
4071
17.7.18 14:01

Na tohle doporučuji knihu od Coveyho- 7 návyků spokojené rodiny. Víte ono po čase chlap (i žena) zleniví, když se nesnaží. Zaráží mne ty urážky. Co přesně říká? On je výhledově dokonalý? To, že Vás nechválí je normální. Mnoho chlapů to neumí. Ale ženu by chlap urážet neměl. Z čeho vás například osočuje?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2505
17.7.18 14:02

Já mohu říct, že geny opravdu působí dobře.. Člověk si nechce mnohdy připustit, že zdědil geny rodičů, ale „dítě“ je prostě menší kopie rodičů.. Jeho rodiče žijí, jak žijí a Vy k tomu asi také dojdete. Už k tomu směřujete.. Chyba byla, že sis s ním dělala dítě i když tam není žádná láska, ale ze své zkušenosti vím, že v tom nikdy není jen jeden.. Za většinu mohou oba dva v tom vztahu.. 8)

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.7.18 14:20

Nejhorsi je, ze ja se snazila se s nim rozejit. On nechce. Tvrdi ze jsem jeho prava a jedina laska. Haha. Citim ale ze podobny stav mame oba, ze ani jeden neni stastny…
Nejsou to vylozene urazky, nikdy mi nerekl spatneho slova. Jsou to drobnosti. „Podivej na tu holku, taky si mohla mit takovou postavu kdyby si vic cvicila“ „tvy vlasy vypadaj nejak vyblite“ … proste to jsou veci, ktere pichnou, zaboli a … stokrat nic a umorilo osla…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
17.7.18 14:28
@Anonymní píše:
Honzu jsem poprve videla, kdyz mi bylo 17. Uhrancivy pohled, dva metry vysoky, charismaticky…o pet let pozdeji jsme se dali dohromady. Nejprve pres sex, vznikl z toho vztah. Bohuzel nikdy jsme nemeli zamilovane obdobi, tedy ja ano, ve chvili, kdy me Honza nechtel. Kdyz jsem nad tim zlomila hul, zamiloval se on. Splnilo se mi, po cem jsem touzila. Ovsem nedalo se mluvit o velke lasce. Sice jsme meli stejny pohled na zivot, v mnoha veech se shodli, ale porad tam chybel ten velky boom, ktery si par ma prozit. Poznavani se, povidani si, randicka. Nic z toho jsme nemeli. Zacli jsme spolu zit, protoze nam spolu bylo fajn.

Po trech se objevila Adela. Byvala kolegyne z prace, ktera si ho ulovila pro sebe. Ihned mi rekl, ze nekoho potkal a ja se stahla, odstehovala se zpet do rodneho mesta. Jenze po par tydnech mi zacal vypisovat, jak se silene spletl, ze nechtel abychom se rozesli, ze kdyz se vidal s ni, uvedomil si, ze ji nechce. Ze mu chybim ja. Proplatil mi vse spojene se stehovanim a uprosil me zpet. Opet neprislo zadne zamilovane obdobi, bylo mi lito, ze s ni vse mel. „Motylky v brise“, povidani si, poznavani se… ale vybral si me a ja ho v te dobe svym zpusobem mela hrozne rada. Stale byl tim chlapem, ktereho jsem hrozne chtela a nakonec ho ziskala.

Rok na to jsem orehotnela. Nyni mame 4leteho prcka a ja silene trpim, uvadam… citim, ze pro nej nejsem dost dobra, kolikrat mi to dava najevo, snazi se me srazet po vzhledove strance, nikdy za nic nepochvali, naopak za vse vetsinou muzu ja… holky ja hlidam kazdy spicek a stejne vim, ze pro nej nikdy nebudu dost dobra…Vim, ze se libim, mam i fajn nekonfliktni povahu. S temi par partnery, co jsem mela, jsem vychazela skvele, rozchazela jsem se ze sve blbosti ja. Vetsinou pro me byli moc „hodni“. Ja asi cekala na toho blba, co si me nikdy vazit nebude.

Nicmene…da se v tom zit. Nijak me neomezuje, ma o me starost, kdyz me neco boli nebo mi neco je. A je to skvely tata. Tim skvely to myslim doslova…nemam co vytknout. Uz od mala se stara skoro vic jak ja. Dite je na nej fixovane. Miluje ho.

Jenze ja nemuzu zit vedle nekoho, kdo me ma do poctu. Pred kym se citim stale napjata a porad jen cekam, co se mu zas nebude libit. Kolikrat me uplne ignoruje, kdyz jsme spolu sami, sedne k PC nebo mobilu a furt neco lustruje nebo hraje.

Problem je, ze chci odejit. Ale nemuzu. Stale me s nim neco drzi, pri pomysleni, ze se odstehuju (mam kam) je mi silene teskno, mam strach. Nedokazu to udelat ani tomu prckovi.

Jak se mam naucit zit ve vztahu bez lasky? Ve vztahu za trest? Mohla jsem mit klid…kdybych se k nemu tenkrat nevratila.

Vidim vztah jeho rodicu, jsou spolu, ale nejsou… nevidaji se skoro vubec. Nechci takhle dopadnout…

Honza uhrančivý pohled neměl, ale milovala jsem ho jak nikoho před ním a ani po něm. Rozchod jsem nesla velmi zle. Zjistil, že pro něj dost dobrá (jeho slova). Chtělo se mi i umřít. Nicméně během několika let jsem prodělala takový posun, že s odstupem vidím, že pro mě byť nechtěně udělal víc než dost. Zjistila jsem, že zvládnout se dá téměř cokoliv a především, že jsem milovala svou představu o něm. A dneska prostě vím, že on by nebyl dost dobrý pro mě, takže happy end by se stejně nekonal. Takže i když to nebylo jednoduché, tak to klidně mohlo dopadnout jako u vás. Díky za tvůj příběh.
Pokud chceš odejít a máš kam odejdi. U vás ta situace bude horší než lepší.
Prosím anonym, jinak smazat.

  • Citovat
  • Upravit
26270
17.7.18 14:30
@Anonymní píše:
Nejhorsi je, ze ja se snazila se s nim rozejit. On nechce. Tvrdi ze jsem jeho prava a jedina laska. Haha. Citim ale ze podobny stav mame oba, ze ani jeden neni stastny…
Nejsou to vylozene urazky, nikdy mi nerekl spatneho slova. Jsou to drobnosti. „Podivej na tu holku, taky si mohla mit takovou postavu kdyby si vic cvicila“ „tvy vlasy vypadaj nejak vyblite“ … proste to jsou veci, ktere pichnou, zaboli a … stokrat nic a umorilo osla…

Tohle podle mě milující partner neříká, pokud ví, že to toho druhého bude mrzet :think: .....

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4071
17.7.18 14:30
@Anonymní píše:
Nejhorsi je, ze ja se snazila se s nim rozejit. On nechce. Tvrdi ze jsem jeho prava a jedina laska. Haha. Citim ale ze podobny stav mame oba, ze ani jeden neni stastny…
Nejsou to vylozene urazky, nikdy mi nerekl spatneho slova. Jsou to drobnosti. „Podivej na tu holku, taky si mohla mit takovou postavu kdyby si vic cvicila“ „tvy vlasy vypadaj nejak vyblite“ … proste to jsou veci, ktere pichnou, zaboli a … stokrat nic a umorilo osla…

A ohradíte se proti tomu? Dloubnete ho taky??? Protože chlapi jsou občas stupidní a nedojde jim to. Zvlášť, když si to necháte líbit. Kdyby mi chlap řekl, ze mam vyblitý vlasy, asi bych mu řekla, ze on bude rád, ze za pár let bude mit ještě nějaký. A na tu postavu bych mu asi rekla, ze on i kdyby vic cvičil, tak nebude vypadat treba jako muj jeden svalnatej kamarád. Treba by mu to došlo.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
4071
17.7.18 14:33
@Malaga píše:
Tohle podle mě milující partner neříká, pokud ví, že to toho druhého bude mrzet :think: .....

Podle me spousta lidí říká ve vztazích milion věcí, které ví, ze toho druhého budou mrzet. V hádce dokonce i naschvál. To neznamená, ze se ti lidi nemilujou. Usmirí se. Odpustí…Nikdo není dokonalý. Jde o to, jak casto se to děje, jestli ten chlap to dělá se záměrem a opovrhuje zakladatelkou, nebo je to jen trošku tupec.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.7.18 14:59
@sediza píše:
A ohradíte se proti tomu? Dloubnete ho taky??? Protože chlapi jsou občas stupidní a nedojde jim to. Zvlášť, když si to necháte líbit. Kdyby mi chlap řekl, ze mam vyblitý vlasy, asi bych mu řekla, ze on bude rád, ze za pár let bude mit ještě nějaký. A na tu postavu bych mu asi rekla, ze on i kdyby vic cvičil, tak nebude vypadat treba jako muj jeden svalnatej kamarád. Treba by mu to došlo.
samozrejme…muj terapeut mi poradil mu to ve srande vracet. Jde to. Jenze proc aspon jednou nemuze rict proste „slusi ti to“ … misto toho rekne:je,dneska sis nevzala ty hrozny kalhoty cos mela vcera… Btw ano, je svym zpusobem buran, jeho ego mu je nejprednejsi. Je manipulativni, nejlepsi, nejchytrejsi a cely svet je plny ubozaku.

Zakl.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
17.7.18 15:01

Tohle jsem prožívala taky, velice podobné životy máme, jenže vše se změnilo, když jsem i s dítětem odešla, malému táta nijak nechyběl byl ještě malý, ale co já si prožívala v době odloučení, nepopsatelné prostě. Potřebovala jsem spadnout na uplné dno, abych si začala vážit toho co jsem měla. Partner se k nám vrátil, byl to on kdo udělal ten krok a jsem spolu už několik let šťastní, oba jsem potřebovali najít sami sebe abychom viděli co pro nás znamená a dělá ten druhý a začali si toho oba vážit. Přeji, ať se stane zázrak i ve vaší rodině :hug:

  • Citovat
  • Upravit
Pidlák Povidlový
17.7.18 15:55
@Anonymní píše:
samozrejme…muj terapeut mi poradil mu to ve srande vracet. Jde to. Jenze proc aspon jednou nemuze rict proste „slusi ti to“ … misto toho rekne:je,dneska sis nevzala ty hrozny kalhoty cos mela vcera… Btw ano, je svym zpusobem buran, jeho ego mu je nejprednejsi. Je manipulativni, nejlepsi, nejchytrejsi a cely svet je plny ubozaku.Zakl.

a řekla jste mu to?

  • Citovat
  • Upravit
4071
17.7.18 15:59
@Anonymní píše:
samozrejme…muj terapeut mi poradil mu to ve srande vracet. Jde to. Jenze proc aspon jednou nemuze rict proste „slusi ti to“ … misto toho rekne:je,dneska sis nevzala ty hrozny kalhoty cos mela vcera… Btw ano, je svym zpusobem buran, jeho ego mu je nejprednejsi. Je manipulativni, nejlepsi, nejchytrejsi a cely svet je plny ubozaku.Zakl.

Takže normální chlap. Standardní kousek. Mi přijde, ze to snad maji uz k tomu testosteronu přidruženo. Pak jsou zase takoví ti extrémně hodní, co pro ženu udělají první posledni. Ale ta ženská si toho paradoxně neváží a chlap jí nepřitahuje. Je to o sebevědomí a to hlavně o tom Vašem, co si ten chlap dovolí. Já bych mu vracela vše dle rad psychologa a pokud by se nepoučil, tak zvažovala ten rozchod.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.7.18 16:37
@Pidlák Povidlový píše:
a řekla jste mu to?

Nekolikrat opakovane jsme mluvili o tom co mi vadi. Bud prehanim nebo to tak nemyslel…nakonec to vzdy obrati tak, ze ja jsem precitlivela a nemela bych si jeho reci tak brat. … nakonec ale slibil napravu,ktera se nikdy nekonala. Ted uz s nim nic neresim, vse prechazim nebo ignoruji, obcas kdyz mam naladu tak mu to vtipnou poznamkou vratim… ale nema smysl se s nim zacit dohadovat. On pak rozebira doslova co kdo rekl a za chvili se hadame o tom, jak se hadame… ted rezignuji, prezivam a nevim co s timhle rozbitym vztahem delat…

  • Citovat
  • Upravit
33916
17.7.18 16:40
@Anonymní píše:
samozrejme…muj terapeut mi poradil mu to ve srande vracet. Jde to. Jenze proc aspon jednou nemuze rict proste „slusi ti to“ … misto toho rekne:je,dneska sis nevzala ty hrozny kalhoty cos mela vcera… Btw ano, je svym zpusobem buran, jeho ego mu je nejprednejsi. Je manipulativni, nejlepsi, nejchytrejsi a cely svet je plny ubozaku.Zakl.

Někomu něco vracet ještě nikomu štěstí nepřineslo ba naopak..neřešit kdo a co proč dělá nebo nedělá spíš řešit sebe proč to trpím

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
17.7.18 17:12
@Denisa76 píše:
Někomu něco vracet ještě nikomu štěstí nepřineslo ba naopak..neřešit kdo a co proč dělá nebo nedělá spíš řešit sebe proč to trpím

To bylo spis ve smyslu , ze kdyz mi za neco zacne nadavat nebo do me rejpat, tak mu to mam vrqcet vtipem. Napr kdyz na me krici, ze jsem malem nabourala autem do sloupu, tak mu mam rict:ja vim,taky jsem na nej mirila… nebo kdyz mi rekne neco na me napr ze mi srusta oboci (neni to pravda, o sebe dbam i hodne kvuli prevenci techto kecu) tak mam odpovedet, ze zkousim novej trend… proste se nerozzlobit a svest se s nim, ale prevest to na vtip. Jenze to nemeni nic na tom,zr nechapu,proc se furt do me tak navazi… jestli mu to prijde tak hrozne vtipny nebo me cilene vytaci…

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Užitečné odkazy

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

1.2 Spray Max mop box

  • (4.8) + 25 recenzí

Victoria

  • (4.4) + 20 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová