Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Vzteklý 3leťák
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
22.4.22 08:44
Jo taky mám takové dítě. U mě pomáhá ignorace, prostě ho nechat řvát, případně odejít z místnosti a zavřít za sebou dveře, ono ho to dlouho nebaví, když nemá diváky. Když to dělá venku, tak ho spacifikuju a odnesu pryč. No občas fakt nepomůže, než placnout přes zadek, když už ječí fakt dlouho, válí se venku po chodníku apod a mě tečou nervy, tak plácnutí přes zadek uklidní situaci, on se vzpamatuje a mě se uklidní nervy, abych ho hned neuskrtila 
ale taky ho nechci mlátit hlava nehlava, až když je situace fakt vyhrocená.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.22 08:46
@Anonymní píše:
Ahoj, hledám tady radu, protože si nevím rady se synem. Má 3 roky a je strašný nervák. dokaze se naštvat kvůli všemu, co není po jeho. Háže s sebou o zem, ječí, někdy se kouše. Před Vánoci s sebou ze vzteku hodil o zem, ale přímo hlavou na roh stolu, takže jsme jeli na šití. A to vše jen kvůli tomu, že mu 8mi měsíční sestřenice vzala hračku, s kterou si ani nehrál ( ležela prohozená na zemi) a ani ta hračka nepatřila k jeho oblíbeným, skoro vůbec si s ní nehraje. Mluvit s ním o tom nejde, začne ječet ještě víc. Minulé jsem se snažila s ním promluvit, obejmout. Začal do mě kopat, ječet ještě víc a škrábat. Což bylo něco na manžela. Dal mu přes zadek a poslal do pokoje. No následující 2 dny byl jak vyměněny, ale pak to celé začlo nanovo. Vážně nevím co s ním, bít ho nechci, ale zas nechci, aby nám 3 leté dítě řídilo celou domácnost.
Bit ho nechceš, ale manžel našel něco co na nej platí. To, ze nechce pujcit hracku o které skoro nevi ze ji má je v tomhle věku normální. Taky se nám to vrátilo. Jeho reakce už normální není Resp to valeni se po zemi a mlaceni okolo sebe a predevsimmdo rodičů. To si ke me fakt kluk nedovolí. Když je důvod, tak na zadek klidně dostane. Hodně nám pomohlo počítání. Než nepočítám do 5, tak to bude tak jak jsem řekla jinak následuje trest - bez pohádky, jdeme domu, dostane na zadek, nebude sladkost atp dle situace. U trojky už si to promysli natolik, ze s brekem jde. Ano, občas odcházíme s hysterakem, pak když se uklidní tak třeba po pul hodině si řekneme proč jsem odešla, aby si to s chladnou hlavou přebral v tom mozečku. Posledne - několik měsíců se s nim zlobim, ze nerozepina při sundavani boty. Min týden me poslal z chodby, aby si na just mohl ty boty sundat zapnuté. Nejsem blba, bylo mi to jasne… vrátila jsem se a lhal, ze si je rozepnul. Takže po zbytek dne bez sladkého. Ne za boty, ale za lhaní. Z čista jasna jsou boty najednou bez problému a při lži jsem ho zatím nepřistihla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.22 09:30
Taky jsem měla doma vztekliny, každá má úplně jinou povahu, tekže i na každou platilo něco jiného. U první dcery jsem zkoušela domlouvání a nevýchovu, bez výsledku. Vlastně ani plácnutí nepomohlo, to byo ještě horší, takže když to bylo venku, zpacifikovala jsem a doma nechala vyřvat, někdy to trvalo i půl hodiny. Když se uklidnila, řekly jsme si o co šlo a proč to taky bylo..no, vyrostla z toho, ale stále je to tvrdohlavý mezek.
Druhá dcera ta začala dřív, ale na tu jsem byla přísnější, taky zaleželo o co zrovna šlo, jestli to byla prkotina (chce něco koupit za každou cenu, oblékání, jiná barva trika, kde bude sedět..) to se s ní dá domluvit, ale když je to únava, tak to je konec. To s ní většinou nehnu a vím, že za to prostě nemůže a nechám vyřvat, pochovám a je klid..
Chce to nastavit hranice a neustoupit, já u první dcery udělala velkou chybu, že jsem to kolikrát nedala a dala/udělala co chce a to jsem akorát ukazála, že si to vyřve. To jsem už u druhé dcery zavrhla a když řeknu ne, tak přes to nejede vlak.
Je to těžké, každý si musí přijít na to, co nejlépe zrovna v dané situaci a u svého dítěte pomůže.. je to takový pokus omy. Držím palce a pevné nervy. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Svetluska55
22.4.22 09:39
Já jsem dítě posílala vyřvat se do pokoje, když není publikum, rychle to přejde. Počítání bylo taky super, nebylo potřeba napočítat do konce. A přijít na to, co na dítě platí -u nas to byl zákaz pohádek. Což ale znamenalo fakt jednou zakazat a nepovolit, aby vedel, že se to stane.
Ale pamatuju si pár úplně hysterických scének, kdy bylo dítě úplně mimo, začalo lapat po dechu, už nešlo o to, proč se tak rozervalo, ale že se nemohlo uklidnit, nešlo mu to, takže tam jsme ho jen drželi a uklidňovali, dýchali s ním a tak. Ale to bylo jen párkrát.
- Citovat
- Upravit
22.4.22 09:51
@Anonymní píše:
Ahoj, hledám tady radu, protože si nevím rady se synem. Má 3 roky a je strašný nervák. dokaze se naštvat kvůli všemu, co není po jeho. Háže s sebou o zem, ječí, někdy se kouše. Před Vánoci s sebou ze vzteku hodil o zem, ale přímo hlavou na roh stolu, takže jsme jeli na šití. A to vše jen kvůli tomu, že mu 8mi měsíční sestřenice vzala hračku, s kterou si ani nehrál ( ležela prohozená na zemi) a ani ta hračka nepatřila k jeho oblíbeným, skoro vůbec si s ní nehraje. Mluvit s ním o tom nejde, začne ječet ještě víc. Minulé jsem se snažila s ním promluvit, obejmout. Začal do mě kopat, ječet ještě víc a škrábat. Což bylo něco na manžela. Dal mu přes zadek a poslal do pokoje. No následující 2 dny byl jak vyměněny, ale pak to celé začlo nanovo. Vážně nevím co s ním, bít ho nechci, ale zas nechci, aby nám 3 leté dítě řídilo celou domácnost.
na zadek mu dávat nemusíš, ale poslat ho do pokoje a at dorazí až s omluvou, to by mu prospělo 
oni prostě zkouší hranice 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.22 09:54
Ty sis někde přečetla poučku, že vzteklé dítě máš obejmout a bude to tak nejlepší, že? Ale ono je to celé složitější. Představ si sebe nebo manžela, když jste vytočení. Chtěla bys aby tě v tu chvíli někdo objímal? Nebo do tebe klidným hlasem hustil nějaké poučky? Asi bys ho spíš nejradši kopla vzteky, že? No tak to nepasuj za každou cenu na to dítě. 
Prostě je vzteklé, dává to najevo takhle, tak ho oddělej z dosahu nebezpečí, ať sebou nemlátí o roh stolu a nech ho se s tím popasovat. Nemusíš mu v tu chvíli ani vyznávat lásku ani ho za to trestat. Prostě oznam - máš vztek kvůli hračce, že? Ale je rozdíl, pokud se kvůli něčemu vztekne - ať se klidně vztekne a pokud vyloženě někomu ublíží nebo dělá naschvály, to by na ten zadek měl dostat. Nebo mu minimálně striktně zamezit - strhnout ho stranou a důrazně říct ne, to nesmíš. Jak jinak má pochopit, že nemůže všechno? 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.22 10:03
Ahoj, mému mrňousovi budou tři roky až za dva měsíce ale teda v tom vztekání je stejný jako tvůj. 
Jakmile něco jenom trošku není po jeho tak okamžitě začne ječet, házet hračkami a válet se po zemi, nebo někoho z rodiny kdo mu nevyhovi plácat. 
Vím že bych to sem asi psát neměla ale prostě občas mi ujedou nervy a zařvu na něj nebo ho plácnu přes zadek. 
Vím že jsem v tomhle špatná matka a že by mi žádný nervy ujíždět neměli ale holt jsme prostě lidi no. 
nebo prostě když vidím že se vzteká a absolutně na něj nic nezabírá a není s ním domluva tak ho prostě nechám vyřvat a odejdu do jiné místnosti. Jako jo, já prostě vím že tohle všechno dělám špatně ale prostě nějak nemůžu najít ten klíč k tomu jak to dělat dobře. 
Radu asi moc nemám Ale alespoň víš že v tom nejsi sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.22 10:10
@kulíšek_s_bambulí píše:
Ahoj, mému mrňousovi budou tři roky až za dva měsíce ale teda v tom vztekání je stejný jako tvůj.
ode mě dostala skoro 4 letá poprvé pohlavek, hodila po sestře příborový nůž…pak začala řvát a pak mě začala objímat pochopila, že fakt přestřelila…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.22 10:19
@welovefashion píše:
ode mě dostala skoro 4 letá poprvé pohlavek, hodila po sestře příborový nůž…pak začala řvát a pak mě začala objímat
Jejda no, děti prostě musí mít mantinely no. Občas je to na palici 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.22 10:28
@kulíšek_s_bambulí píše:
Jejda
to jo vybalancovat to je někdy fuška
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.22 10:30
Stávalo se mi to občas s mým dítětem, když byl ještě malý, a to jsem dělala, že nic přešla jsem to a za chvíli to odeznělo a pak už ho to přešlo v určitém věku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
22.4.22 12:42
@Anonymní píše:
Ahoj, hledám tady radu, protože si nevím rady se synem. Má 3 roky a je strašný nervák. dokaze se naštvat kvůli všemu, co není po jeho. Háže s sebou o zem, ječí, někdy se kouše. Před Vánoci s sebou ze vzteku hodil o zem, ale přímo hlavou na roh stolu, takže jsme jeli na šití. A to vše jen kvůli tomu, že mu 8mi měsíční sestřenice vzala hračku, s kterou si ani nehrál ( ležela prohozená na zemi) a ani ta hračka nepatřila k jeho oblíbeným, skoro vůbec si s ní nehraje. Mluvit s ním o tom nejde, začne ječet ještě víc. Minulé jsem se snažila s ním promluvit, obejmout. Začal do mě kopat, ječet ještě víc a škrábat. Což bylo něco na manžela. Dal mu přes zadek a poslal do pokoje. No následující 2 dny byl jak vyměněny, ale pak to celé začlo nanovo. Vážně nevím co s ním, bít ho nechci, ale zas nechci, aby nám 3 leté dítě řídilo celou domácnost.
Vem si příklad z manžela. A nebude vám rozmazlený spratek řídit celou domácnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.4.22 10:06
Jeeeej to by bylo něco na moje nervy… staršímu jsou tři zkoušel něco podobného asi dva týdny když mu byli dva a půl nic nepomahalo žádná domluva vysvětlování dostal 3× pořádně na zadek ukázala jsem mu kde jsou hranice a od té doby to neudělal… a moc dobře si pamatuje že na ten zadek dostal, když se k nějakému takovému incidentu schyluje tak mu jen připomenu, že maminka taky může být zlá jestli chce dostat na zadek… koukne na mě řekne ne maminka hodná na zadek ne a je klidný… prostě jsem si vybudovala tím přirozenou autoritu… mladší teď začíná taky ale tomu je teprve rok a půl tomu jsem mu ještě na zadek nedala počkám do těch dvou jestli pochopí že vztekani na zemi mu opravdu v ničem nepomůže… a mimochodem u nás je tatínek mnohem větší autorita takže na toho staršího nejvíc zabralo že dostal jednou od táty, který je jak beránek… ale rozhodně to neber tak, děti triskame od rána do večera to byla ojedinělá situace, kdy už se to nedalo a reakce byla extrémní rozplacle dítě na zemi co řve jak kdyby ho mucili triskajici rukama nohama a hlavou o zem… ignorace vůbec nezabrala radši by se udusil protože z toho řevu se prestaval nadechovat a hlavu si rozbil o zem než aby přestal… ALE je to zase o dítěti mám kamarádku, která má syna stejně starého jako ten můj a to je jiný extrém… dle mého je to jako tak že 70% její vina protože její výchova stojí za prd ale je to i v tom dítěti… každé je jiné na každé platí něco jiného… když na dva dny zabralo dostat na zadek a když se situace stala znova a nic se nestalo tak dítě neví vůbec vlastně za co dostalo poprvé… jak jsem psala u nás to zabralo až po třetí kdy pochopil, že tohle je ten spouštěč kdy maminka začne být zlá
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Ahoj, hledám tady radu, protože si nevím rady se synem. Má 3 roky a je strašný nervák. dokaze se naštvat kvůli všemu, co není po jeho. Háže s sebou o zem, ječí, někdy se kouše. Před Vánoci s sebou ze vzteku hodil o zem, ale přímo hlavou na roh stolu, takže jsme jeli na šití. A to vše jen kvůli tomu, že mu 8mi měsíční sestřenice vzala hračku, s kterou si ani nehrál ( ležela prohozená na zemi) a ani ta hračka nepatřila k jeho oblíbeným, skoro vůbec si s ní nehraje. Mluvit s ním o tom nejde, začne ječet ještě víc. Minulé jsem se snažila s ním promluvit, obejmout. Začal do mě kopat, ječet ještě víc a škrábat. Což bylo něco na manžela. Dal mu přes zadek a poslal do pokoje. No následující 2 dny byl jak vyměněny, ale pak to celé začlo nanovo. Vážně nevím co s ním, bít ho nechci, ale zas nechci, aby nám 3 leté dítě řídilo celou domácnost.