Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Asi bych to riskla s tím, že bych se po případném rozchodu snažila zůstat přáteli. Ne vždy je to ale možné. ![]()
Byla jsem na tom dost podobně, jako ty…
Nakonec jsme to dali dohromady a teď spolu čekáme malé…
A musím říct, že to bylo nejlepší rozhodnutí mého života ![]()
Tak si spolu promluvte, stanovte si nějakou svoji „předmanželskou“ smlouvu, co uděláte, když vám to neklapne, jak se zachováte, ať jsou podmínky hezky stanovené dopředu, pořádek dělá přátele ![]()
„Rozejít“ byste se mohli i jako přátelé, nikdo vám nezaručí, že přátelství vydrží. Co kdyby si jeden teď našel partnera, tak si myslím, že druhý mu to bude mít za zlé a stejně bude po přátelství ![]()
Mmch, už jen kvůli těm potenciálním partnerům se musíte dát dohromady, najít já si chlapa, co má úžasnou kamarádku, se kterou měl i milenecký vztah, tak si jdu hodit ![]()
Já bych do toho nešla. začla jsem chodit se svým nejlepší kamarádem. je to člověk, který pro mě znamenl šíleně moc, člověk, kterému jsem řekla všechno na světě. trávili jsme spolu 24hodin denně, spali v jedné posteli, jedli spolu, prostě všechno. pak jsem s ním začala chodit a můžu říct, že to byla největší chyba. chodili jsme spolu 8 měsíců a pak rozchod. NAŠTĚSTÍ jsme to dokázali asi po roce dát zase do stavu před chozením. sice je to trochu jiné, ale zase je to pro mě kamarád, přítel, na kterého se můžu obrátit, ikdyž má ročního chlapečka, ted se bude ženit, já čekám mimčo…ale vím, že je tu pro mě já pro něj. jsem hrozně vděčná za to, že jsme to dokázali přejít a přítele jsem v něm zase našla.. už bych asi nezačla chodit se svým nejlepším přítelem. je to pro mě cennější než chození.
ale jinak si to musíš promyslet sama a nejlépe s ním. jestli jste připraveni, jestli to cítíte stejně. pokud ano, nebránila bych se. zase když se budete nazvájem milovat, může to zničit přátelství, protože se začnete vyhýbat jeden druhému…jestli mě chápeš.
@Gladys píše:
Tak si spolu promluvte, stanovte si nějakou svoji „předmanželskou“ smlouvu, co uděláte, když vám to neklapne, jak se zachováte, ať jsou podmínky hezky stanovené dopředu, pořádek dělá přátele
„Rozejít“ byste se mohli i jako přátelé, nikdo vám nezaručí, že přátelství vydrží. Co kdyby si jeden teď našel partnera, tak si myslím, že druhý mu to bude mít za zlé a stejně bude po přátelství
Mmch, už jen kvůli těm potenciálním partnerům se musíte dát dohromady, najít já si chlapa, co má úžasnou kamarádku, se kterou měl i milenecký vztah, tak si jdu hodit
no je pravda ze pro nase partnery to bylo dost neprekousnutelne ac v te dobe jsme uz spolu nic nemeli-proste to blbe vypada
@Granda píše:
Já bych do toho nešla. začla jsem chodit se svým nejlepší kamarádem. je to člověk, který pro mě znamenl šíleně moc, člověk, kterému jsem řekla všechno na světě. trávili jsme spolu 24hodin denně, spali v jedné posteli, jedli spolu, prostě všechno. pak jsem s ním začala chodit a můžu říct, že to byla největší chyba. chodili jsme spolu 8 měsíců a pak rozchod. NAŠTĚSTÍ jsme to dokázali asi po roce dát zase do stavu před chozením. sice je to trochu jiné, ale zase je to pro mě kamarád, přítel, na kterého se můžu obrátit, ikdyž má ročního chlapečka, ted se bude ženit, já čekám mimčo…ale vím, že je tu pro mě já pro něj. jsem hrozně vděčná za to, že jsme to dokázali přejít a přítele jsem v něm zase našla.. už bych asi nezačla chodit se svým nejlepším přítelem. je to pro mě cennější než chození.
ale jinak si to musíš promyslet sama a nejlépe s ním. jestli jste připraveni, jestli to cítíte stejně. pokud ano, nebránila bych se. zase když se budete nazvájem milovat, může to zničit přátelství, protože se začnete vyhýbat jeden druhému…jestli mě chápeš.
chapu a to je prave to ceho se bojim ![]()
@Anonymní píše:
no je pravda ze pro nase partnery to bylo dost neprekousnutelne ac v te dobe jsme uz spolu nic nemeli-proste to blbe vypada
no vidíš. takže v podstatě nemáte na výběr. Jděte do toho, jestli to oba cítíte stejně, znáte se dlouho… Já bych se toho tak nebála, to je holt život, kdo nic neriskuje, nic nemá ![]()
Jinak behem te doby co jsem mela pritele tak se nam narodil syn (me a priteli aby nevzniklo nedorozumneni
) tak jsem se ho na to ptala a vypada to ze ani to mu nevadi,.. tak si prave rikam ze kdyby to vyslo tak by to bylo idealni, nehadame se, mame se radi a navic ho znam tak bych se nemusela bat byt s nim i kdyz mam dite pac ve dite vazne nechci seznamovat,,jen tak s nekym,, prici se mi kdyz ma dite kazdej rok noveho tatinka a dvacet strycku ![]()
Zakladatelka: Jestli chceš, napiš mi do SZ, ať to tady neprobíráme před všema…
Jinak vždycky je to risk… Ať už začínáš vztah s někým koho znáš 10 let nebo s někým, koho jsi právě poznala… Všechno má svoje pro a proti ![]()
@Gladys píše:
no vidíš. takže v podstatě nemáte na výběr. Jděte do toho, jestli to oba cítíte stejně, znáte se dlouho… Já bych se toho tak nebála, to je holt život, kdo nic neriskuje, nic nemá
my jsme spolu prave byli pomerne casto jenze pak se odstehoval o pulku republiky dal. a stale mi tu chybi a jsme v kontaktu tak si prave rikam ze kdyby to byl jenom kamos tak by mi bylo jedno kam az ta smska putuje ![]()
Ja a ten muj jsme spolu chodili do tridy a mnohokrat spolu neco malo meli v prubehu mnoha let.
On se mi libil dycky, ja jemu taky. Vzdycky byl hodnej, byla s nim sranda. A najednou prisel s tim, ze spolu jako budeme… Rikala jsem ani nahodou, vsehcno se to zkazi a ja prijdu o kamarada. A on rekl a co kdy z to vyjde?
Tak jsem do toho sla. Dneska mame pred svatbou a chceme miminko. ![]()
Potrebuji radu. mam kamarada(drive to byl spise milenec) mame se radi, je nam spolu krasne a z pocatecniho sexualniho vzruseni se stalo uzasne pratelstvi. trva to jiz nekolik let. ma me rad, ja jeho taky. jediny duvod proc jsme se bali vztahu je abychom si neznicili uzasne pratelstvi co mezi nama je. drive to bylo spise o tom sexu ale ted jsme proste ve statusu,,pratele,, i kdyz oba to citime jinak-je v tom asi neco vic.
verime si, mame se radi, je nam spolu krasne, nikdy se nestalo ze by jsme na danou vec nemeli stejny nazor. oba jsme meli sve vztahy a ted nam posledni dobou vrta hlavou jestli ten problem nasich vztahu neni nekde jinde-v tom ze proste chceme byt spolu.
mam ho rada strasne moc a tak se bojim aby jsme to hezke mezi nami neznicili treba mesicnim,,chozenim,,. nechtela bych o nej prijit.
jaky je vas nazor? risknout nebo si nechat uzasneho kamarada?