Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Nesnaz se mu maximálně věnovat. Dítě se naučí hrát si samo jen tehdy, kdy k tomu má příležitosti. Pro začátek mu můžeš ty vymyslet činnost a nechat ho, ať si hraje sám. Pak už si to bude umět i sám vymyslet. Ale je to ještě prcek. Já mám o trošku starší, a když potrebuju 100 % klid, tak dám na zem nepřípustné prostěradlo, na to ručníky a doprostřed lavor s vodou a kelímky, lžičky… to zabaví všechny a hezky se tím pak i vytre podlaha, takový 2 v 1
jinak sama si vydrží hrát s Albi tužkou, zviratkovyma skladackama a pak veskery kreslení a hlavně stříhání.
Dítě si samo nehrálo, ale neřešili jsme to odkládáním k televizi. Prostě dělal věci s náma.
A nebo některé věci, které nešlo nebo se nechtělo dělat s děckem, počkaly, až budou doma oba rodiče.
U nás to bylo jak kdy, bud se to řešilo pohádkou, nebo si vzali hračky, pastelky, modelínu, knížky…do kuchyně a byly se mnou. A nebo dostaly hadřík a jako uklízely holky se mnou..když jsem se potřebovala učit, směřovala jsem to na spánek.
Já se snažila od malinka dceru aby si hrála sama… už jako miminko měla hrazdičku a já ji měnila hračky.. nebo ji nechala krámovat v lince…nanosila ji hračky na deku do kuchyně aby byla blízko mě. Od malinka jsem ji nebyla 100% za zadkem a nevěnovala celý čas jen ji. Musela jsem vařit, uklízet… ale samozžejmě jsme pak měli společné chvilky.. stavění kostek, čtení, kreslení…
Jedno mé dítě se taky v tomto věku prostě nezabavilo, jedině u telky (využívala jsem jen v nutných případech) nebo když jsem vytáhla novou hračku nebo zábavu. Druhé dítě si odmalička vystačilo víc samo. Nech ho klidně se trochu nudit, ono mu to neuškodí. Věta „teď nemůžu, běž si vytáhnout… a já přijdu, až dovařím polévku“ není nic, co bys nemohla jednou dvakrát denně použít a naopak tím dítě nasměruješ k samostatnosti. Pokud dá přednost tomu, že bude za tebou stát a čekat, tak ať ![]()
Nechala jsem dceru delat veci se mnou..kdyz uz neco, tak albi tuzka, takove ty drevene puzzle 9 dilku a kuchynka, ta je top porad…s tim si vyhrala a vyhraje sama…kraji ovoce, jen mi porad neco at to „snim“ udelam nam nam a jde pryc zas neco varit a jestli na to mas nervy, tak hrnec s vodou, at si koupe hracky
dcera nez umyla 10 aut a vsechny panacky z dupla, tak ja mela uvareno, dceru jsem prevlikla a vycakanou vodou jsme rovnou vytrely ![]()
Když potřebuju něco u čeho být nemůže dám mu telefon
nebo pustím něco zajímavýho v tv. Jako nejsem super matka, teď jsme aktuálně doma už týden se dvouma nemocnýma a abych si s nima patlala modelinu každej den je fakt už nebaví. A mě už taky ne ![]()
Naši malou v tom věku nebavila ani ta televize… Vyžadovala (a stále to tak je z 90%, byť už bude mít tři) mojí účast u všeho. Naučily jsme se fungovat spolu no…vše dělá se mnou. Potřebuju uklidit, tak pomáhá, dostane hadřík, rozprašovač s vodou, utírá stůl, skříňky, nosí věci kam patří, věší prádlo, umývá nádobí, skládá prádlo, v kuchyni má od roka věž a vaří se mnou, vysává atd. Ona si nepotřebuje vyloženě hrát, chce prostě být se mnou a je jí vlastně jedno, co děláme a jak ten čas travime, hlavně že to můžeme dělat spolu
dneska už je rozumnější, dá se s ní lépe domluvit, takže pokud vyloženě potřebuju, aby u něčeho nebyla, nebo si chci vypít kafe, tak je schopna mi třeba 15 minut dát a koukne na díl Patroly a nebo si hraje chvíli sama…ale většinou do 15 max 20 minut už přijde a říká…už máš čas maminko? Ale je to vlastně fajn, i když mě to kdysi štvalo, dneska si říkám, že to tak letí, že za chvíli tu bude doba, kdy mě chtít nebude vůbec a to mě pak možná taky bude štvát
díky toho umí hrozně moc věcí a jsme takové parťačky ![]()
Hele jestli ti u TV nesedí cele odpoledne, tak bych až takový výčitky neměla
Zase proč nevyužít, ze ta možnost je, pohádek asi milion, takže každý dítě si vybere, tak na chvíli proč ne..
Jinak kluk (2,5) si celkem vystačí sám s autama, kuchynkou, Patrolou (máme všechny pejsky+auta i centrálu, to ho bavi asi nejvíc ), občas si i sám prohlíží knížky … Dcera byla v tomhle věku min samostatná ale jak jsem měla jen ji, tak jsem ji i věnovala víc času
Což je asi,,problém “ těch jedinacku, ze proste se všechno točí jen kolem nich. Hodně si toho všímám u mladšího, ten se dokáže zabavit sám, případně nějak děti spolu, když mají světlejší chvilku ![]()
Když je starší ve školce, tak chce být syn víc se mnou, takže ho zapojuju do domácích prací, při vaření mu dám židli k lince, před nej neškodný věci a aspoň na nej mluvím ![]()
Nejlepsi zábava je jít ven
jinak doma u nás teď hodně jede jednoduché puzzle, samolepky, albi tužka a vláčkodráha. Když jsme měli covid, tak jsem ji televizi pustila např. půl hodiny dopoledne a půl hodiny odpoledne. Hodně ji taky baví prohlížet si fotky v albu
a taky střídat místnosti - nebýt jen v obýváku, ale jít do pokojicku/ložnice. Když se jdu vysprchovat, tak je v koupelně se mnou a na sklo koutu ji maluju obrázky.
Na kreslení a tvoření mi prdí ![]()
Holky, mám chlapečka 2 roky a 3 měsíce starého. Snažíme se mu maximálně věnovat, ale když potřebuju něco udělat, stává se, že se neumí zabavit sám. Pořád za mnou chodí a vyžaduje moji pozornost. Jediné, co ho zaměstná, je sledování pohádky v TV. Strašně mě to štve, že ho nechávám koukat na televizi. Jak to máte vy, když potřebujete něco udělat? Hraje si vaše dítě samo, nebo mu taky pustíte televizi? Vy, které máte děti, co si hrají samy, co byste mi poradily? Jak ho mám vést, aby si hrál sám?