Zákeřná teta

@astoret píše:
a tím nemyslím tetu

přesně tak… nebo se dají i v obchodě koupit hotovky jen k ohřátí… ale možná to chce mít zakladatelka už teplé a přímo připravené ke konzumaci 

Ty seš mi ale uzel nevyrovnané ženy…a možná i trochu nesvéprávné…
Být Tebou tetky si nevšímám, ideálně ji vystěhuju, nevyhlížím jí z okna a hlavně se postavím na svoje nohy, nespoléhám neustále na pomoc druhých a neodkejvu kdejakou ptákovinu, kterou mi někdo řekne 

Precetla jsem to az do konce a abych pravdu rekla, vsichni tam nejak moc placou. Je to jako pribeh z detskeho serialu. O tom, ze je zakladatelka dotcena, ze ji nenosi obedy a je schopna to tak strasne hrotit, tak toho si tady vsimli asi vsichni. O tom, ze jidlo se rozvazi za par korun, tak o tom jeste nic asi neslysela. Prijde mi, jako by zakl.mela cerstvych 18., jestli to je tim tehotenstvim, ale je az moc precitlivela, jako mozna i rozmazlena, nevim…jake maji rodinne vztahy, tak to vedi sami nejlip, ale tehotenstvi neni nemoc a proste se musi o sebe a dite postarat sama, je to dospela zenska a je des, kdyz se prezentuje jako fnukna.. Takze vzkaz pro zakladatelku: Dej se dohromady, funguj, utri slzu a nad zavisti a zarlivosti se povznes. Hlavne uz bebul! 

@Anonymní píše:
Hezký den, dámy
Omlouvám se za anonym, ale příspěvek obsahuje pro mě velice choulostivé informace. Zároveň vás žádám o trpělivost se čtením, protože je celkem obsáhlý. Ale já se někde potřebuji vypovídat Není to tak dávno, co jsem si s partnerem pořídila prvního syna. A tak jsme se nastěhovali zpátky z velkoměsta za mými rodiči, aby nám krapet vypomáhali a my na oplátku jim (Tatínek není nejmladší a má větší firmu, kterou nám jednou plánuje předat a tak se u něj partner zaučuje).
Zrovna v tu dobu táta koupil další dům, který předělával na menší byty. Nechal nám tedy celé jedno patro ať máme do začátku kde žít, než si našetříme třeba na něco lepšího.
Ani ne půl roku, co jsme si zařídili byt a co se narodil náš syn, se k nám přistěhovala teta. ???? Hrozně jsem se na ní těšila. Za celý život jsem jí viděla snad jen desetkrát. Měla totiž tenkrát prý dominantního partnera, který nás neměl moc rád. Pokaždé, když jsme přijeli na návštěvu, tak jsme se cítili nevítaně. Navíc nás ani k sobě nezvali. Moje maminka ale jednou za čas svou mladší sestru chtěla vidět a chtěla i vědět jak se jí daří.
Nastěhovala se o dvě patra nad nás a maminka přesvědčila tátu, aby předělal dvě garsonky na větší byt. Udělal z toho společně s mým partnerem 3kk. V našem městě se tržní nájemné pohybuje okolo 16 tisíc bez energií. Nechali jí to za 8 tisíc, s tím, že momentálně nic nemusí platit, protože sama moc peněz nemá. Takže se to odložilo do doby, dokud si nenajde chlapa. Mezitím moje maminka na vše tetě půjčovala: na rozvod, na právníky, na oddlužení, apod. Vytvořili pro ní i ve firmě nepotřebné místo jen proto, aby si něco málo vydělala stranou. Pomohli jsme jí společně zařídit byt. Nakonec si našla přítele a ten měl i celkem slušnou práci. A tak začali platit nájem a teta si našla i lepší práci a z nové pracovní pozice u nás ve firmě se stala brigáda. Uklízela u nás na ubytovnách a docela dost to i flákala. S partnerem jsme jí všude vozili a dokonce jsme jí volili i od nás ze statku čerstvé maso, zeleninu, ovoce a vajíčka. Kdykoliv řekla hned jsme šli a pomohli.
No… A teď se pomalu dostáváme k jádru pudla. ????
Pár dní mi bylo špatně a sotva jsem pletla nohama. Zjistila jsem, že čekáme další miminko připravovali jsme se na rozšíření naší maličké rodiny. První měsíce jsem teda upřímně nedávala. Moje maminka musela často mého prvorozeného syna hlídat, když partner pracoval. Byly i dny (někdy týdny), kdy jsem nebyla schopná vstát z postele. A tak se stalo nečekané a moje maminka v jednom z těch dní došla za tetou a poprosila jí o pomoc. Řekla jí, zda by mi nemohla nosit domů obědy z jídelny, kde pracuje. Dokonce i okamžitě pronesla, že jí to zaplatí. Musela jí trochu přesvědčovat, aby nám něco se synem nosila.
No a tak obědy tedy zaplatila a asi tři dny nám je nosila. Byla jsem ráda, že mám o starost méně a že mám aspoň teplé jídlo pro kluka. Jenže po třech dnech zavolala mámě, že už to nosit nebude a že je to příliš pro ní těžké. Přitom jsem jí předtím vídávala z okna (máme ložnici směrem k přístupovým vrátkům) jak tahá plné tašky žrádla měla dokonce ty tašky dvě. Dokonce si ani ne týden na to „stěžovala“, že má takového jídla, že má plný mrazák a ještě to vyhazuje do záchoda. Když jsem jí řekla ať to nevyhazuje, že to můžeme vozit na statek slepicím a prasatům, tak mi trochu naštvaně řekla, kde to má jako skladovat a že jí to bude smrdět v bytě a že to není najednou ani kam dát. Přišlo mi to divný, ale nechala jsem to být.
Maminka jí tedy volala kvůli těm obědům a nabídla tetě, že jí z práce domů bude vozit, aby to neměla těžké. Na to se ohradila, že si to nepřeje a že nechce, aby moje máma měla o všem přehled Do teď nechápu jak to přesně myslela. Maminka jí to chtěla jenom usnadnit. A trochu se jí to vyčítání od tetky dotklo. Přestala se tedy s tetou poté bavit, protože jí bylo nepříjemné, že po ní její sestra křičí a štěká do telefonu. Začala se tetě vyhýbat a mě to vadilo. Snažila jsem se je udobřit, nějak to mezi nimi urovnat, protože se mi tím narušoval ten maličkatý klid, který jsem ve svém prozvraceném těhotenství měla. Přišla jsem i o teplé obědy a znovu jsem já sama hladověla a sotva jsem zvládala připravovat jídlo pro syna. Maminka mi tedy našla jinou jídelnu a chodila mi tam pro obědy, aby mi opět pomohla. Tetě se vyhýbala velkým obloukem a říkala, že se na ní moc zlobí, protože si z jídelny nosí plné tašky jídla a nic nemůže dát své neteři a jejímu synovi. Šla jsem tedy za tetou a ta se bránila, že to není pravda, že si haldy jídla nenosí, že ve školní jídelně moc jídla nezbývá. Navíc, že o tom mluvila s mým partnerem a ten by byl ochotný pro to jezdit. No jo, ale kdy, když přece chodí každý den od osmi do čtyř do práce? To tetu nezajímalo, protože můj partner dělá pod mými rodiči a tak může jet z práce pro oběd a pak zase do práce. Jenže jezdit každý den přes celé město a ještě kvůli tomu odejít jenom tak z práce? No, začala jsem se na ní zlobit i já. Když jsem si o tom s partnerem promluvila, tak mi řekl, že to není pravda, že jen řekl, že kdyby se mohl uvolnit z práce tak by pro ty obědy zajel. Ale, že nemůže odbíhat od rozdělané práce.
A tak se ženský přestaly mezi s sebou bavit úplně. Teta mě pořád na zahradě přesvědčovala jak je moje maminka zlá a špatná ženská. Jak za všechno může ona a že by měla vyhledat pomoc psychiatra. Měla jsem z toho stresy a tak jsem jí vše odkývala a vždy jsem utíkala domů se před ní schovat, abych z toho neměla takové stresy. Hodně jsem i plakala. Mrzelo mě, že maminčina vymodlená sestřička, která jí najednou vyhledala, se s ní nebaví. Moje maminka si tolik přála po smrti své matky slepit rodinu dohromady.
No a to jsme takhle jednou se synem jeli k našim na statek, aby mi maminka pomohla a partner si mohl trochu odpočinout. Teta ho přemluvila ať jdou spolu do hospody. Den poté, co pro mě partner přijel, mi vyprávěl strašlivé historky o tom co teta navykládala o mé matce. Že prý je to šlapka, že spí s chlapy na ubytovnách (Přitom je to ženská pro kterou je styk s takovými chlápky mimo práci pod úroveň.), že na svojí maminku (mou babičku) byla před smrtí ukrutně zlá a pořád jí ubližovala a pak si to zazlívala, že je mému otci nevěrná ve všech směrech a že bůh ví, jestli jsem její dcera. Strašně jsem brečela a nemohla se podívat ani své mamince do očí. Měla jsem strach, že je to pravda. Nakonec jsem to své mamce řekla (vždy jsme si vše říkaly a bavily se mezi s sebou jako nejlepší kamarádky). Nikdy jsem takhle svou matku neviděla. Je to silná ženská, ale vím, že jí to ukrutně zranilo. Táta mi i přiznal, že mamka je hodně nešťastná a že dokonce kvůli tomu brečela.
Můj otec se tedy sebral s mamkou a šli za mou tetou a jejím přítelem, aby si vše vyříkali. Řekli jí, že si nepřejí aby je pomlouvala a že nic z toho není pravda. Teta si ale předla svou, že to slýchává v hospodách (Kam moje matka nikdy nechodí), že se pomluvy nesou i od mého přítele, který na mé matce nenechá niť suchou a že i já jí notně přikyvuji. Partner má ale mou matku moc rád. Nikdy o ní neřekl nic zlého. Ba naopak, je rád, že nám pomáhá.
Své si přidal i tetin přítel, který řekl, že můj partner je feťák a hulič marihuany. Ví, že má špatnou minulost a hned to začal vytahovat, jakmile šlo do tuhého. Prostě nás chtěli pošpinit a stáhnout s sebou. přitom jsme byli s našima dohodnutí ať nás do toho nezatahují, že se nás to vůbec netýká. S mamkou jsme měli i dohodu, že mám tetě vše odkývat, abych měla klid a nestresovala se.
No a tak jim mamka řekla, že si přeje, aby se z bytu vystěhovali. Že už nemá sestru. A nebo, pokud nemají kam jít a chtějí zůstat, tak, že chce platit tržní nájem za byt, protože není důvod proč by teta měla mít výhody, když nám s ničím nechce pomoc. Teta označila mou mámu za vyžírku a obvinila jí, že to není fér, že ona má všechno: dům, milující rodinu, peníze, auta, firmu. Od té doby se s tetkou nebavíme. Nevím, co s i o ní mám myslet. Zazlívám si, že jsem tenkrát ten oběd chtěla a všechno tohle zavinila. Když si vzpomenu, jakou měla moje matka radost, že se opět může vídat se svou sestrou. Jsem z toho psychicky na dně Navíc nevím jak se k ní mám chovat, když jí potkám na zahradě. Zatím mě nepozdravila ani jednou, vždy jí musím pozdravit já první a důrazně nahlas a to vždy nakvašeně jen něco pípne a hned odchází.
Co mě ale teď nejvíce ranilo bylo včerejší ráno, kdy jsem šla do sklepa zapnout se synem pračku s prádlem. Prošla jsem kolem jedné garsonky a tam na práhu stály čerstvě upečené tvarohové buchty. V tom bytě bydlí Martin, kamarád Vojty (tetina nového přítele). Hrozně se mě to dotklo, protože nám teta nemohla dát ani trochu z obědu co nosila domů a když jsem jí řekla, ať malému nedává čokoládu ať mu nosí radši ovoce nebo domácí upečenou buchtu, tak mu strkala tyhle nezdravé věci za mými zády. Nám prostě nemůže dát ani tu blbou upečenou buchtu. Radši jí dá nějakýmu cizímu chlápkovi, který jí po hospodách lichotí. Radši cpe mého syna i přes můj nesouhlas tou nejlevnější čokoládou (Po které měl tři dny zácpu - je mu necelých 16 měsíců, takže jsme trpěli spolu s ním celá rodina) a nejlevnějším salámem, co její přítel nosí domů z kantýny (Po něm se mi syn neuvěřitelně pozvracel). Proč to sakra dělá? Co z toho má? Proč ani tu, s prominutím, debilní buchtu tomu mému malému chlapečkovi prostě nemůže dát a dělá mi naschvály? Já to tedy vnímám jako podrývání autority, když natajňačku přinese na zahradu delissu a pak jí celou nacpe synkovi.
Děkuji těm co to dočetly až sem. Chtěla jsem se někde vypovídat. Cítím se za celou vzniklou situaci vinna a navíc ještě dotčená, že teta radši obdarovává cizí lidi než rodinu. A já blbec se jí ještě pořád všude zastávám

Tetu bych celkem ignorovala a naučila manžela vařit. Dítě bych nenechávala bez sveho dozoru, aby ho teta necpala „dobrotami“. Samozřejmě bych jí opakovala, že si nepřeju, aby mu bez mého svolení něco dávala, když je ještě malý.

@sladke-mameni píše:
Teta ať si jde odkud přišla, dobrý člověk to není a v životě by mi nechyběla. A ty se trochu starej, budeš mít dvě děti, budeš se muset otáčet!Nehledě na to, že pro 16m batole jsou jídla že závodní jídelny dle mě teda krajně nevhodná, to tě nenapadlo? To radši kupované dětské příkrmy když nezvládneš vařit.

Asi ze školní. Ale manžel je po večerech nejspíš doma, tak by mohl něco jednoduchého, co se dá ohřát, uvařit. Nadělat porce do mrazáku. Hustou polévku. Ne chtít po nejspís dost sobecké tetě, aby jídlo donášela. Kdybych měla přebytky, mladým bych nosila bez poznamek. I třeba sladké pečené, pokud by o to stáli. Plech je plech, sníst to ve dvou nejde 

@Russet píše:
Asi ze školní. Ale manžel je po večerech nejspíš doma, tak by mohl něco jednoduchého, co se dá ohřát, uvařit. Nadělat porce do mrazáku. Hustou polévku. Ne chtít po nejspís dost sobecké tetě, aby jídlo donášela. Kdybych měla přebytky, mladým bych nosila bez poznamek. I třeba sladké pečené, pokud by o to stáli. Plech je plech, sníst to ve dvou nejde

Přesně. Chtít po někom, kdo zřejmě asi ani nemá svoje děti, a nikdy o rodinné vztahy nejevil zájem, aby z ní byla obětavá teta, která se pro rodinu rozkrájí, je velmi naivní. Mám z toho příspěvku zakladatelky dojem, že oni si mysleli, že pokud tetě pomůžou, tak ona automaticky naskočí do módu, kdy bude na oplátku dělat pro ně všechno, co jim na očích uvidí. Nevím, jestli je to i tento případ, ale znám několik lidí, kteří si předem někoho jakoby zavážou k vděčnosti až za hrob, a běda, když jim dotyčná osoba div že nelíbá ruce i nohy na potkání, protože oni jí přeci pomohli.Ale na druhou stranu, to co předvedla tato teta, s těmi pomluvami, to už je taky hodně přes čáru.

Příspěvek upraven 03.08.18 v 15:02