Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahojky, vím, že to bude znít asi úsměvně, ale už od druhého ročníku jsem zamilovaná do svého učitele z gymnázia. Považuju ho za velice inteligentního, vtipného člověka s neodolatelným charisma. Přijde mi, že máme i spoustu věcí společných a když se bavíme, je to takový příjemný škádlení. Já si tyhle chvilky vždycky hrozně užívala, ale věřím, že z jeho strany to nebylo nic závážného. Já osobně si nechci nic namlouvat a považovat to jako filrtování jako nějaká pomatená náctiletá holka, myslím že to nemá za potřebí. Mně je teď 20, jemu trochu pod 45 (věkový rozdíl neřeším, přitahují mě prostě starší), ale má manželku a dítě a naděje si žádné nedělám. Nicméně mě trápí, že jsem po maturitě a stále na něho myslím každý den. Neprahnu vyloženě jen po sexu či nějakých intimnostech. Hrozně bych si přála být v jeho blízkosti. Možná s ním budu za pár let na stejném pracovišti (ráda bych díky němu a dalším učitelům rovněž učila, nadchli mě pro předmět). Nicméně nevím už, co s tou zamilovaností, hrozně mě to vnitřně žere. Říká se, že co sejde z očí, sejde z mysli, ale přijde mi, že to moc u mě nesedí… nevíte co s tím dělat?
Froté ručníky a hadr na hlavu.
@Capricorn61 píše:
Hmmmm
https://www.emimino.cz/…tele-449967/
To už je trochu jiný případ kvůli vrzu ![]()
@Anonymní píše:
To už je trochu jiný případ kvůli vrzu
Strasne moc veci podobnych.
Jinak ma rada na tvuj dotaz - nejak se odmilovat… jenze jak? Na to uz radu nemam, pac sama vim, ze jak se clovek zamiluje, tak to neni jen tak se odmilovat.
@Capricorn61 píše:
Strasne moc veci podobnych.Jinak ma rada na tvuj dotaz - nejak se odmilovat… jenze jak? Na to uz radu nemam, pac sama vim, ze jak se clovek zamiluje, tak to neni jen tak se odmilovat.
Nebudu lhat, pisu to na popud tohohle prispevku, uz to v sobe dusim dlouho a potrebuju si vylit srdicko… nicmene takovou motivaci jako ma slecna v jinem prispevku uplne nemam ![]()
@Capricorn61 píše:
Strasne moc veci podobnych.Jinak ma rada na tvuj dotaz - nejak se odmilovat… jenze jak? Na to uz radu nemam, pac sama vim, ze jak se clovek zamiluje, tak to neni jen tak se odmilovat.
Představ si ho v nějaké nelichotivé situaci. Jak sedí na záchodě s trenkama u kotníků.
@Anonymní píše:
Nebudu lhat, pisu to na popud tohohle prispevku, uz to v sobe dusim dlouho a potrebuju si vylit srdicko… nicmene takovou motivaci jako ma slecna v jinem prispevku uplne nemam
Tak to jo. Mi to prislo podobne a divne, ze dve zalaskovane diskuze do ucitele po sobe. ![]()
Nechala bych to tak, uvidis, co bude. Treba opravdu za par let se znovu setkate a kdo vi, jak to bude dal. ![]()
Momentalne bych si sance nedelala. Ne vzdy prijemne povidani a postuchovani muze znamenat neco vic. Sedli jste si, dovedli se spolu bavit, a to prece nemusi znamenat, ze hned litaji jiskry. I kdyz u tebe to hori.
Tak ted bych to trosku uhasila, a dala tomu cas.
My s chlapem se taky znali 3 roky, nez jsme se dali dohromady. Vylozene ja se na prvni pohled zamilovala, on v podstate taky. Chodili jsme „kolem sebe“, no az po dlouhe dobe jsme dali rec, bylo nam to prijemne. A pak to bylo moc vyhrocene, navic na me slo poznat, ze jsem zalaskovana, tak se me na to uprimne zeptal, ja mu uprimne odpovedela a pak to tak nejak zacalo. Proste jsem to ze zacatku nechala byt. Hned jsem si rekla, ze to je muj muz snu, doslova, ze ho chci, a jen o nem snila. Smirila jsem se s tim, ze o nem vzdycky budu jen snit. A ono se tak nestalo. ![]()
Tak se tim inspiruj, a dej tomu cas. 🙂
@Russet píše:
Představ si ho v nějaké nelichotivé situaci. Jak sedí na záchodě s trenkama u kotníků.
Ja uvazuji, jak jsem se odmilovavala, pac v te nejvetsi zamilovanosti mi nepomohla ani tato predstava. ![]()
@Capricorn61 píše:
Ja uvazuji, jak jsem se odmilovavala, pac v te nejvetsi zamilovanosti mi nepomohla ani tato predstava.
Nějak tak 😂 😂 no každopádně uvidím, jen mě to fakt vnitřně štve, že si kvůli tomu nedokážu někoho najít, vždycky mám prostě v představách jeho a už se chci prostě posunout ![]()
Holka nešťastná, tohle nemá budoucnost. Ta tvá zamilovanost je jen platonická, jistě máš učitele zidealizovaného a ve skutečnosti může být úúúplně jiný. Myšlenkami jsi u něj, protože ti přijde skvělý, ale třeba vážně není pan úžasňák. Nevím, jak ti poradit, abys šla dál, to snad ani nejde… Navíc má ženu, dítě, ten by prostě měl být tabu. ![]()
@Petule030 jo, možná je to trochu zidealizované, ale mnohokrát jsme se bavili i osobnějších věcech a prostě mi v řadě věcí přišel podobný, stejný humor, zájmy a některé názory a pohledy na svět, ale má i dost chyb, jako každý člověk. Pana úžasňáka z něho nedělám, ale prostě si nemůžu nějak pomoct. Prostě se mi pobláznila hlava, jenže já dlouhodobě nevím, jak z toho ven…
@Petule030 a vím, že to bude znít hrozně naivně a divně. Jsem ještě mlaďoučká a život mám před sebou, ale přijde mi že jsem fakt narazila na typ člověka, se kterým si dokážu představit sdílet život a že prostě chlapa jako je on už nikdy nenajdu… až je mi z toho smutno. No prostě ta zamilovanost člověka úplně poblázní… možná si mnozí zažili podobné pocity, pro mě je to takový první vážnejší pocit 😕
@Capricorn61 píše:
Ja uvazuji, jak jsem se odmilovavala, pac v te nejvetsi zamilovanosti mi nepomohla ani tato predstava.
Nepomůže to. Protože v tomto případě jsou to milovaný trenky u milovaných kotníků.
Tohle může pomoct od strachu nebo trémy. Od zamilovanosti nikoliv. ![]()
@Anonymní píše:
@Petule030 jo, možná je to trochu zidealizované, ale mnohokrát jsme se bavili i osobnějších věcech a prostě mi v řadě věcí přišel podobný, stejný humor, zájmy a některé názory a pohledy na svět, ale má i dost chyb, jako každý člověk. Pana úžasňáka z něho nedělám, ale prostě si nemůžu nějak pomoct. Prostě se mi pobláznila hlava, jenže já dlouhodobě nevím, jak z toho ven…
Ono ale nejde poradit. Musíš to v sobě sama uzavřít, jinak nedáš šanci jiným mužům, které můžeš kdykoliv potkat a kteří ti můžou nabídnout i lepší budoucnost. Musíš k tomu uvnitř dozrát sama. ![]()
Ahojky, vím, že to bude znít asi úsměvně, ale už od druhého ročníku jsem zamilovaná do svého učitele z gymnázia. Považuju ho za velice inteligentního, vtipného člověka s neodolatelným charisma. Přijde mi, že máme i spoustu věcí společných a když se bavíme, je to takový příjemný škádlení. Já si tyhle chvilky vždycky hrozně užívala, ale věřím, že z jeho strany to nebylo nic závážného. Já osobně si nechci nic namlouvat a považovat to jako filrtování jako nějaká pomatená náctiletá holka, myslím že to nemá za potřebí. Mně je teď 20, jemu trochu pod 45 (věkový rozdíl neřeším, přitahují mě prostě starší), ale má manželku a dítě a naděje si žádné nedělám. Nicméně mě trápí, že jsem po maturitě a stále na něho myslím každý den. Neprahnu vyloženě jen po sexu či nějakých intimnostech. Hrozně bych si přála být v jeho blízkosti. Možná s ním budu za pár let na stejném pracovišti (ráda bych díky němu a dalším učitelům rovněž učila, nadchli mě pro předmět). Nicméně nevím už, co s tou zamilovaností, hrozně mě to vnitřně žere. Říká se, že co sejde z očí, sejde z mysli, ale přijde mi, že to moc u mě nesedí… nevíte co s tím dělat?