Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
@Anonymní píše: Více
Děkuji za krásná slova a podporu ♥️ si hodná ![]()
@Anonymní píše: Více
Dej vědět, jak to dopadlo, když budeš mít náladu.. drž se! ![]()
Přeji, aby to na konec dobře dopadlo, ale někdy je možná lepší si naděje nedávat a pak být mile překvapená, já mám za sebou 3 zt a x biochemek a i ty mě šíleně vyčerpávali vůbec by se nemělo dít to, že když se ms opozdí, aby byl pozitivní test pak už to začínáme většinou vnímat, že už tam je miminko a zklamání je hrozné, já mám ms nepravidelnou takže to, že sem těhotná sem si myslela každý měsíc, hodně sil a mě pomáhalo s andílkem mluvit, i děti věděly pokud to teda bylo zt a starší ví stále když mu to připomenu první sem měla v r 2013 a nezapomenu pokud budeš chtít dej vědět a na jednu stranu lepší když se něco stane na začátku než pak v druhém a třetím trimestru, ale útěcha to neni to ne, drž se
@lucypaja mrzí mě, že máš takovéhle zkušenosti
ale zníš hrozně klidně a vyrovnaně i když věřím, že sis zažila muka…
Moc děkuji za podporu ![]()
@Anonymní děkuji,no asi jen zním, poněvadž to v té mamince většinou zůstává, ale jak se říká život jde dál a musí jít dál, jen tu ty „dětičky“ schází, i když je to spíš samozřejmě v hlavě a člověk se s tím musí srovnat a vy máte už nějaké děťátko nebo toto je první? Omlouvám se pokud už to tu bylo psané a jak se cítíš dnes?
@Anonymní píše: Víceděkuji za odpověď
@Simonelaa píše: Více
za mě nepřestane nebo já ne, každý styk sem si přála, aby to byl ten z něhož bude miminko, každou ms sem obrečela, byla sem naštvaná no a pak to jednoho krásného dne vyšlo, no ale po posledním zt to už dlouhodobě nevychází a už asi nevyjde, poněvadž m mi chodí jen málo. Asi je potřeba si tím projít, někdo radil, ale to může dělat jen ten, kdo na to věří, pořád děkovat andílkům, že jsem těhotná až to opravdu bude, ale na toto sem neměla kapacitu toto dělat
@Simonelaa nemyslet na to nejde.. Na každého funguje něco trochu jineho
Já jsem potřebovala každý den fyzickou aktivitu abych se unavila a šlo mi normálně spát a na chvíli se odprostit.. A to snažení - tím, že u nás bylo hodně plánované (přes kliniku), tak jsme jasně věděla datumy pokusů atd. A jen jsem se os toho odrážela a snažila se brát, že nic moc pro to udělat nemůžu, kromě dodržování plánu od lékaře.. Je to dost celý takový prázdný a studený.. A moc mi pomáhal přítel, protože je velmi empatický a můžu s ním fakt sdílet vše a ten se velmi snažil mi dávat další důvody proč žít a proč ráno vstát. ![]()
@Anonymní píše: Více
Tak dávám vědět aktuální stav…
Od minulé středy stále krácím, není to intenzita ms ale není to ani slabé špinění. Podbřišek furt pocit na PMS. Ve čtvrtek z krve hcg 149 a dnes hcg z krve 204.
Takže asi nejhorší možná varianta..podle mě to tam stále je, ale na blbým místě ![]()
Zítra volám na gyndu, jsou tam bohužel jen úterky a středy. To čekání je na palici….
@lucypaja si hodná…
Už jsem psala výše, nevypadá to vůbec dobře…:(
Hrozně se bojím mimoděložního ![]()
Jinak mám už dvouletého chlapečka ![]()
Co ty?
@Anonymní píše: Více
ufff je to málo, ach jo tak na zítra pfuj pfuj
@Anonymní píše: Více
Zítra to bude perný den.. Dozvíš se, na čem jsi. Já ti nechci dávat žádné falešné naděje, ale znám několik kamarádek, které to měli podobně a dopadlo to dobře, dostaly progesteron, klidový režim a hezky se to srovnalo. Zároveň sama vím, že to nemusí být ten dobrý scénář. Snad ti nedělám nejake falešné naděje, já jsem jen věčný držič naděje do poslední kapky.. Zítra ti budu moc moc držet palce. Opatruj se. ![]()
@Anonymní třeba to bude „jen“ neprospívající a na správném místě,,přeji, aby to mimoděložní nebylo fajn, že máte dvouleťáčka ten tě nenechá jen tak a určitě časem bude mít i sourozence, já už mám větší děti 11 syn i když ten se někdy ještě umí chovat jak malý, má emoční nevyzrálost tak někdy hodně bojujem a pak už 18 letého ještě studuje, ale miminko bych chtěla pořád děkuji za optání
Tolik naděje a zůstal jen smutek?
Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.
@Simonelaa ahoj, moc mě mrzí, že sis tohle musela zažít..
ZT jsem měla úplně poprvé po dlouhém smažení se taky a přesně ten strach znám. Ale za 2m se povedlo zas. Mě osobně pomohlo to zpracovat s terapeutkou a taky se soustředit na věci, které mě těší, abych nebyla jen doma v depce.. (nové koníčky, výlety, kosmetika, konzert, pečení..) každý den jedna aktivita od potvrzení 2. Těhu a tak jsem to pak válčila do 2.trimestru, než jsem se přestala bát.
Neměj výčitky, to že to poprvé nevyšlo neznamená, že to po druhé bude zase.. Prostě bylo něco špatně.. 🙂↕️ 🙂↕️ 🙂↕️
Když to píšu, nezní to nic moc, ale vážně tuším jak se cítíš a není to nic, co by zmizelo za den.. Je třeba to přijmout kousek po kousku.. Drž se