Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Ahoj maminky, mam 3 letou holcicku a rocniho chlapecka. Ze zacatku dcera vubec nezarlila, skoro vubec, snazila jsem se ji do vseho zapojit, pomahala s malym atd… ted uz asi pul roku ale zacla strasne zarlit je pravda, ze maly byl vic nemocny, lezly suby apod..ale naopak jsem se snazila venovat pozornost i dceri, hrat si s ni, kdyz syn spal atd…do toho vseho zacala strasne zlobit, neposlouchat a delat naschvaly, bije brachu bezduvodne, ke vsemu je strasne tvrdohlava. To ze si hraje na miminko akceptuju.
Kdyz ji reknu po dobrem at to nedela, nic, zvysim hlas, nic, kricim, nic, placnu nic, akorat se rozbreci a ted nastava problem, ze ja s ni. Je mi to pak strasne lito, ze na ni musim kricet, placat ji. Vzdycky si rikam, ze se musim ovladat, ale nejde mi to ![]()
ke vsemu je ted maly na me strasne zavisly, nejlepe by mi byl cely den v naruci
bydlime v zahranici a babicky nejsou k ruce, manzel sice taky obcas zasahuje, ale pracuje, takze to neni vzdycky.
Dneska jsem se zase neudrzela, kricela, placla ji, ona si stoupla k oknu a volala tatinka (zalovala), a ja se rozbrecela.
Prosim maminky, poradte mi, jak to mam zvladat, co mam delat, jak se ovladat…uz jsem zoufala ![]()
@lenkaleni, nevím jestli ti poradím, ale občas mám stejný problém i když pravidelně od narození syna. Dceru (starší dítko) se snažím co nejvíce objímat a říkat, že jí mám ráda i když takto zlobí. Ale neboj, taky mě dost často ujedou nervy a v této situaci na ni křičím či ji plácnu přes zadek. Jinak u nás momentálně tato žárlivost se projevuje braním všech hraček, se kterými si syn aktuálně hraje.
U nas ty hracky vlastne taky, bere mu vsechno na co jen sahne, a kdyz ji maly nahodou zataha za vlasy, tak je ohen na strese. Taky ji ujistuju, ze ji mam porad rada, mazlim se s ni, kdyz ji placnu, tak ji pak vysvetluju, ze me strasne trapi, ze na ni musim kricet, doufam, ze to je jen obdobi a prejde to, a ja se nezblaznim
@lenkaleni - je potřeba abyste spolu pravidelně trávily čas jenom vy dvě bez mladšího sourozence. Najdi něco kam budete pravidelně chodit, třeba jenom nakupovat nebo do knihovny, ale budete tam spolu pro sebe:-). To pomáhá. My řešíme žárlivost od narození druhého sourozence už dva roky - střídavě ve vlnách
.
Přijde mi to normální. Do roka to u nás bylo stejné. Nebyl důvod žárlit. Mimino bral jako panenku. Jak mimino vyrostlo, postavilo se, byl amen.. řev, mydlení, strkání, řev…
Teprve ho ačal brát jako člověka.
Za mě jediná rada nebýt doma, to je naprd dodnes. A jinak to chce čas. V roce a půl už to bylo lepší, mladší začala se starším už trochu ve hře spolupracovat, opičit se po něm plnit nějaké jeho „rozkazy“… Teď ve třech už je čas strávený smyslupnnou hrou v mírné převaze nad žabomyšími válkami.
Nevím, no.. Popis normálního tříleťáka…
Mně až teď zpětně dochází, jak přehnaný nároky jsem měla v těch necelých dvou, třech letech na staršího prcka ve srovnání teď s tím mladším…
Prostě byl najednou „ten velkej“, mladšího furt i v těch skoro třech letech beru jako „mimino“…
Ne teda samozřejmě do slova, ale ona je ve třech letech taky ještě malinká… ![]()
Mně to fakt dochází až teď, když vidím, co všechno musel starší ve věku toho mladšího „překousnout“ jako „velkej brácha“… ![]()
@kate02 píše:
Nevím, no.. Popis normálního tříleťáka…Mně až teď zpětně dochází, jak přehnaný nároky jsem měla v těch necelých dvou, třech letech na staršího prcka ve srovnání teď s tím mladším…
Prostě byl najednou „ten velkej“, mladšího furt i v těch skoro třech letech beru jako „mimino“…
Ne teda samozřejmě do slova, ale ona je ve třech letech taky ještě malinká…
Mně to fakt dochází až teď, když vidím, co všechno musel starší ve věku toho mladšího „překousnout“ jako „velkej brácha“…
@Lama Lama píše:
Co co? ![]()
Jako mné to docházelo už dřív, když jsem pochopila, že mladší si je moc dobře vědomej svojí „nedotknutelnosti“ a začal toho využívat ![]()
Teď už váží skoro stejně, tak je nechám, ať se mydlej sami, dokud vyloženě neřvou… ![]()
Ahoj
já se zastanu dcery, v jejích očích máš syna raději a tak na sebe upoutává pozornost zlobením. Já vím miminko potřebuje spoustu času a úsilí, ale dokážu pochopit i malou, kdykoliv syn zafňukne, jdeš za ním, rostly zoubky a tak, jasně, ale co zkusit až zase bude malý fňukat chvíli ho nechat, aby malá viděla že ti na ní také záleží, že malej pár okamžiků počká, my jsme dospělí my to chápem, ale v očích tvé dcera máš teď nové dítě a nechceš jí, dej malého tatínkovi a věnuj se jedno odpoledne jen jí, věřím že malá se jen potřebuje přesvědčit že jí miluješ…držím palce ať je to vše v pořádku ![]()
Podle rozsáhlé norské studie mají nejstarší děti v rodině v průměru vyšší IQ než jejich mladší sourozenci. Důvod? Najdete na Instagramu.