Zemědělské muzeum v Rapotíne

1490
23.8.09 23:29

zemědělské muzeum v Rapotíne

Ahojky,
tak jsme se dneska vydali podívat se do muzea. Šok, který následoval po příjezdu bohužel přetrvává ještě teď, a proto tady o tom píši. Již vstup do muzea je trochu zvláštní (pojízdná budka) a hned na vás vykoukne záchod Tui, Tui - pozor rarita, je to jediný záchod na celý objekt!!!

Cena vstupného je 65 Kč dospělý, dítě 10,–. Neb jsme z internetu vyčetli, že se jedná o zemědělské muzeum, minisafari a minizoo, rozhodli jsme se zakoupit ještě možnost focení, suma sumárum nás to vyšlo tedy na 185 Kč.

cituji z i jejich stránek „Okolní plochy postupně přetváříme na lesopark - miniarboretum s volně vypuštěnými zvířaty jako minisafari. Návštěvníci se pro zpestření mohou nechat svézt na koni a nejmladší na oslících. . Nedílnou součástí je
Dětský zábavní koutek s posezením a volně přístupným ohništěm, kde si každý může ohřát tu svou turistickou specialitku.“

První, co vás trochu vyděsí je množství různých vraků a věcí, které se kupí do výše kolem vás. Vy si říkate, ještě to memají hotové, pracují na tom, opak je však pravdou. Varovat by vás mělo již dětské hřiště, tedy pokud to lze nazvat dětským hřištěm, je to změt oprýskaných průlízek, starších laviček v kombinaci s moderními umělohmotnými domečky atd. Ano je toho na jedné ploše dost… děti si jistojistě něco vyberou, ale pozor je to pouze pro děti do 6 let, takže pokud máte starší dítko, má smůlu… Vy se to změtí prodíráte a přemýšlíte, jestli jste tu správně.

Pokračujete dál, a abyste se vyznali je tu cedule, kde je křídou zakresleno, co vše je v muzeu k dispozici. Z toho pochopíte, že minizoo je v podtatě výběh poníků ( my viděl 1), oslíků (2), koziček, beranů, 1 opelichaného velblouda, pštrosů (2). A to takovým způsobem, že jsou za dřevěným plotem. Krmení tady nefunguje. Zapomněla jsem ještě na 1 kotec s králíky, prostor s husami a labutěmi a holuby. Vrcholem všeho je muzeum,tedy stará stodola, před kterou stojí staré vraky aut a pustí vás do ní jen co půl hodiny či hodinu s průvodcem! (prohlídka trvá asi tak 5 min)
Vlezete dovnitř a konečně pochopíte, co je to vetešnictví. Na jedné ploše je naskládáno věcí bez romyslu, ladem skladem, jak to běží. Je tam toho tolik, vrství to i do pater, že nevíte, na co se máte dívat první… Průvodkyně vám vysvětluje, že to je to kouzlo tohodle muzea a vy se chytáte za hlavu a přemýšlíte, zda se vám to zdá nebo ne. Vážně kulturní zážitek. Venku na vás čekají stánky s občerstvením, je zajimavé, že nikdo u nich nestojí, nejí a nic si nedává. Možná na to ještě majitelé nepřišli, ale v takovém prostředí si člověk fakt nechá zajít chuť. Nedej bože, kdyby vás přepadlo jít na malo či velkou, všude tkví nápisy, WC je u vstupu do areálu…takže vracejte se a čekejte frontu u kadibudky, nemluvě o tom, že ruce si neumyjete ani náhodou.

Ne, nejsem citlivka, jezdila jsem pod stany a spala pod širákem, myla jsem se v potoku, ale tohle je od MUZEA,MINISAFARI vzdáleno mílovými kroky.

Ne, nehaním tu myšlenku celé expozice, nápad to byl jistojistě dobrý - ponechat vše v původním stavu. Nepotřebuji napulírované auta, rezavá mi nevadí. (i když zaprášené věci, by dle mého názoru utřít mohli, to by je snad nezabilo…)Vadí mi, že je to celé nahazené, nepřehledné a hlavně to nemá ani hlavu ani patu. Kdyby jenom to dětské hřiště rozdělili, na úsek pro větší a menší děti, tématicky jej uspořádali (např. domečky) a vytvořili mezi nimi prostor, tak aby i to dítě, až ho jedna věc přestane bavit, měl radost se jít podívat vedle.

K Minisafari - proč tedy ne krmení, možnost přístupu ke zvířatům, tak jak je to v běžném zoo (kozy, lamy atd.) (třeba v Arboretu u Opavy mají v podstatě to stejné a můžete dovnitř, můžete je krmit, šáhnout si na ně atd.)

No a stodola? Určitě je tam řada pěkných unikátů, stačilo by je roztřídit podle sekcí, ke každému připsat, co to je, k čemu to sloužilo apod. Celkově má však člověk dojem, že přijel na nějaké vrakoviště. Takže, když pak vycházíte ven, říkáte si, za co jsem sakra platil, respektive proč jsem tu jel? Zemědělské muzeum mi evokuje, že tu budou traktory, brány, pluhy, nástroje, které se používaly atd.) (skanzen v Kozlovicích je založen na podobném principu, je to vše tématicky rozděleno: bednář, kovář atd. a je to zdarma! a většina věcí je od místních lidí z půd)

A rozhodně bych očekávala jako první víc než 1 záchod s umyvadlem, tj. vodou a přebalovacím koutkem, když už se honosí ve svém názvu „dětský zábavní koutek“. To už je snad standard, když se chtějí nazývat něčím podobným, ne?

A propo, tu cenu vstupu jsem tu napsala proto, že jsme se chtěli z toho cestou vzpamatovat, zastavili jsme se na zpáteční cestě do ZOO v Olomouci. Platili jsme za oba 180 Kč, pobyli jsme 2, 5 hod - což je dle mého názoru optimální…
a nebe a dudy…

A proč to tady píšu? Protože to tu někdo vychvaloval, jak je to skvělé. Asi mám na to diametrálně jiný názor. Vy posuďte sami, a kdo nevěří, ať si tam zajede.....Byla bych totiž nerada, aby někdo měl takový příšerný zážitek jako já.

pet

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

2724
24.8.09 09:36

Ten, kdo to „vychvaloval“ jsem byla já a to v článku o víkendovém pobytu v oklolí Velkých Losin těmito slovy:

… a vyrazili do Rapotína do muzea, skanzenu a ZOO v jednom. Místní i cizokrajná fauna (makakové, lama, čápi na komínech..) a flóra (speciální syrské ibišky, mrazuvzdorné, pěkné), veteráni automobilové, zemědělské i bojové techniky (tank volně k prolezení) kousek za Výzkumným šlechtitelským ústavem. Poněkud bizarní snůška lecjaké veteše spolu s uměleckými předměty, zvířectvem (dobře opatřeným), bezkonkurenčně největší dětské hřiště s prolézačkami, domečky a dalšími atrakcemi striktně jen pro děti do 6 let. Pan domácí trochu baron Prášil, ale rozhodně stojí za shlédnutí, vstup 65,– za dospělého, 10,–dítě do 6 let, 30,– do 15.

Nám se tady líbilo, přišli jsme hned po ránu, hřiště jsme měli prakticky jen pro sebe a myšlenku ponechat je jen pro mrňata se mi zamlouvá, pro starší je tu k prozkoumání třeba tank.
Unimo buňky, makadamové cestičky, sudy od oleje tu i tuhle, k tomu základní kámen muzea se zvoničkou a la boží muka, dřevěné plastiky zvířat ve výbězích. V sekci zemědělské techniky jsem mimo jiné identifikovala tři druhy šrotovníků (pamatuju si je z dětství, děda jeden měl i po tom co ho rozkulačili a mně ta mašinka co udělala z kostí drť a z větví stěpku fascinovala).

Opravdu jsme nečekali, že si budeme moci „sáhnout“ na lamu nebo krmit pštrosy (lama plive smrtduté sliny a pštrosi jsou „pěkné svině nebezpečné“), mně nejvíc zaujaly ty dvě čapí rodiny na sloupech, znamenají totiž, že se jim tam líbí (čápa neochočíš). Líbí se jim to tak jak to je, bez lunaparku, bez úhledných trávníků zastřihávaných moderními sekačkami, bez muziky…

Ano, byli jsme už na spoustě úhlednějších a organizovanějších míst, ale i bez expozic s výstižnými popisky (co to je, kde se to tu vzalo+nějaká legendička okolo) má tohle místo něco do sebe, my jsme si dali v klidu kafe (turka do plastového kelímku za 12,–, stejná cena s i bez mléka), vypili jsme si ho na tom hřišti kde nesmí puboši decimovat batolata, do stodoly jsem šla jen já (jsem dosti technický typ a řada věcí jsou tu skutečně unikáty).
Strávili jsme tu asi 2 hodiny, investovaných 150,–Kč (za focení neplatíme, obvykle stíháme maximálně hlídat dračice) za vyhozené prachy nepovažujeme.

Z rozsahu příspěvku zakladatelky usuzuju na „velké rozčarování“, nezbývá než popřát lepší, barvitější a hygieničtější zázitky na jiných místech.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
43
24.8.09 12:35

Ahojky Pet,
ve všem s Tebou souhlasím. ZOOpark a veterán muzeum byl pro mě stejný šok jako pro Tebe! Jsem ráda, že to tu někdo takhle napsal!!! Prohlídku ve stodole jsme také absolvovali, takže opravdu vím o čem mluvíš :-)

Byli jsme se také podívat v Pradědově zahradní galerii blízko hradu Sovinec. Od té galerie jsme nic moc neočekávali (po předchozí zkušenosti z Rapotína), ale byli jsme moc mile překvapeni!!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
24.8.09 15:23

my tam byli ted v sobotu a taky sem byla lehce zklamana,nejvic me zarazila ta cena, 65kc na osobu,dite 10 kc a za foceni 35kc.....vetesnictvi jak vysite.....jen sem se divila,jak krokodyl nebo co to bylo,muze zit na tak malem prostotu jeste s nekolika zelvama a opice v te male kleci…??KAmarad si dal „zarucene cerstvou“ bagetu,po 2 kousnutich se mu nezdala…byla den prosla…tak ji vyreklamoval…ELa

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
24.8.09 21:25

Tak já jsem se tam dostala náhodou se školním výletem, kdy jsme jeli jen okolo a po společném hlasování jsme obhlídli i tuto kuriozitu. Dle mého je to neskutečné BORDELÁRIUM , ale dětem se MAX líbilo.
Je vůbec rarita toto nahromadit, natož se pak o to starat. To se nedá zvládnout ve dvou lidech.
Jo, člověk si tam uvědomí ladacos.

Ovšem na mini klece s opičkama vzpomínám dodnes nerada.
Podle informací na www stránkách bych čekala asi něco jiného. Cena vstupného mě taky šokovala.

Až přijde čas, své děti tam taky zavezu, protože tohle už opravdu nikde neuvidí :D a taťka bude vážit použití slova „nepořádek“. Petra

  • Nahlásit
  • Citovat
1490
24.8.09 21:59

Ahojky,
báro - rozdíl je v tom, že já jela do MUZEA, MINISAFARI a ZÁBAVNÉHO DĚTSKÉHO KOUTKU - tvá prezentace, v diskuzi, kde jsem o ní četla a jejich intertenotové stránky vybízí lidi k určité představě, která je bohužel v realitě dost odlišná. (klamavá reklama)

Věřím, že jsi byla spokojená, já tedy určitě ne, a ostatní holky, které na to tady reagují asi taky „koukaly“. Vzhledem k ceně je to tedy dost maso. Kdyby to bylo zdarma, se slovy „přispějte na zvířata“, pochopila bych to. Jediné, co chápu, proč jim na to z Evropských fondů nechtějí přispět…

Apropo, stačilo napsat, jaké to tam je - jedním slovem - VETEŠNICTVÍ, já jela 180 km kvůli muzeu s dětským zábavným koutkem. Tvé nadšení nechápu, ale respektuji.

Dál to tu nebudu rozebírat, myslím, že každý už si udělal představu …

pet

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3307
6.4.10 12:12

Moc to komentovat nebudu.taky jsme tam jeli a nikdo mě tam už nedostane.Pro mě katastrofa,ale na druhou stranu to se hned tak nikde nevidí. :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19777
20.4.10 12:39

Rapotín

Ahoj,
s rodinou jsem tam byla 2×, pokaždé to tam bylo jiné.
Poprvé v roce 97 a potom minulý rok.
Mám ráda takové všehochutě.
Jitka

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ilil
2.7.13 21:37

Zkušenost

Několik let veteran navštěvuji, protože bydlím nedaleko a mám moc ráda tamní zvířata (kobylku Limbu, velblouda Gábinu, oslíky…). Podle mého názoru a názoru spousty mých známých se to tam velice změnilo a bohužel k horšímu. Pan Havlíček zde nemá co nabídnout. Inteligentní lidé se tomuto areálu raději vyhnou, protože být s majitelem v jedné místnosti a nebo s ním přímo mluvit, vyžaduje hodně sil a nervů. Znám ho už několik let a dovolím si říct, že lhaní do očí mu není cizí. Akorát mě mrzí, že lže i lidem, kteří mu chtějí pomoct. Mohla bych tu psát článek za článkem, ale asi by to k ničemu nevedlo. Udělejte si svůj vlastní názor, ne každý může nmít zkušenost jako mám já.

Když už se rozhodnete areál přece jen navštívit, doporučuji využít možnosti svezení na koni. Slečna od koně je velice milá a dovolí vám pohladit si např. velblouda či oslíka i ho nakrmit.

Romana

  • Nahlásit
  • Citovat
1
19.5.17 08:42

Jeden můj známy vždycky tvrdil, že zážitky nemusí být vždy pozitivní, důležité ale je, aby byly intenzivní. V případě tohoto muzea (je to vůbec správný název?) to platí dvojnásob.

Muzeum jsem navštívil s rodinou v květnu 2017. Pracovně bych celý areál rozdělil na čtyři úseky:
1. Zahrada kýče
2. Zvířátka
3. Šroťák
4. Vetešnictví – stodola

  • další komentář si určitě zaslouží okolí a samotná osoba pana majitele. Začnu tedy postupně:

1. Zahrada kýče:
pokud milujete podnikatelské baroko devadesátých let, jste zcela jistě na správném místě. Ze začátku jsem si myslel, že jde o nějaký druh humoru. Bohužel. Neskutečné množství všelijakých přeumělkovaných soch rozličných druhů na jednom místě jsem zatím nikdy neviděl. Odhadoval bych to na 1 socha na 1 m2. S manželkou nejsme žádní estéti, bydlíme v paneláku a nábytek kupujeme v Ikei, ale tomuhle jsme se smáli oba dva. Tolik proinvestovaných peněz, a tak zbytečně. Vůbec jsem nepochopil, jaký záměr tímto pan majitel sledoval.

2. Zvířátka
Velký výběh s lamou, prasátky, kozama. Klícky s různým ptactvem. Pro mě asi nejzajímavější část, dokud jsem neuviděl dvě opice zavřené v bývalém stánku PNS, který sloužil jako klec. Pan majitel je údajně zachránil z nějakého výzkumáku, kde je chtěli utratit, určitě záslužný čin. Možná by bylo řešení nedávat tolik soch do Zahrady kýče a místo toho pořídit za stejný peníz opicím rozumné živobytí.

3. Šroťák
Ve volném prostranstvím, mezi opravenou stodolou a stodolou, která asi brzo na nějakého návštěvníka spadne, se nachází zaparkovaná, zrezivělá a značně jetá zemědělská technika (odtud asi v názvu zemědělské muzeum), nějaká stará auta stejného stavu a další harampádí. Vše nechané venku na pospas deští, větru, sněhu. Jako třešnička na dortu (tak jsme se dozvěděli od pána co prodává lístky) tank který osvobozoval republiku, volně přístupný. Super, vnitřek totálně vykuchaný, všude rez a ostré hrany. O svého tříletého syna jsem měl docela strach, naštěstí byl opatrný.

4. Vetešnictví – stodola
Hodně zajímavých exponátů pohřbených pod nánosem dalších a dalších věcí. Prezentace naprosto žalostná. Pokud mám něco zajímavého a chci to ukázat veřejnosti je přeci potřeba to udělat tak, aby si návštěvník mohl celou věc obejít dokola, v klidu prohlédnout. Beru jako samozřejmost o exponáty pečovat, ne je nechat zaprášené a tvrdit, že to je záměr. V této části provází sám pan majitel. Rád chodím do muzeí, poslouchám výklad, nakonec s průvodci debatuji po ukončení oficiální části prohlídky a také odcházím z prohlídek většinou poslední. V tomto případě jsem si cokoliv podobného odpustil. On totiž pan majitel mi začal po chvilce strašně smrdět – sebechvála smrdí.

Prostředí, ve kterém se pohybujete v tomto „muzeu“ je spíše neutěšené, hodně nepořádku, chaos, nekoncepčnost, lidově řečeno – každý pes jiná ves. Poté co jsem napočítal na dvaceti metrech 15 odpadkových košů Algida, viděl před vchodem do areálu složených 5 novinových stánků (proboha na co???) a prošel kolem zarostlého dětského hřiště, jsem to přestal už vnímat.

S rodinou jsme denně v pohybu, patříme určitě k těm aktivnějším. Muzeí, dětských hřišť, ale i kopců a lesů máme prolezlých spousty. Tohle jsme ale zatím nikdy neviděli, naše pocity bych shrnul takto:
Zmar, šeď, nepořádek, a hlavně co je nejhorší – promarněná šance, protože část exponátů je opravdu hodně zajímavá.

Pavel, Brno

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama