Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
"Živé" dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Neprihlasena Jaruna
17.2.11 13:43
Ahoj,nezlob se,ale fakt jsi me strasne rozesmala.
Ubehne bez zastaveni pul kilometru? 
,ja uz vidim,jak mu to meris a pocitas.
Ja mam doma do pismene to same,uz jsem to tady psala nekolikrat!!!Klukovi ted bude 29mesicu a nikdy jsem ho nevidela normalne jit,chodit,jen beha,utika,skace,pada,je to des no.Ted se ale za poslednich 14dni trochu zmenil,nechodi normalne,stale bezi,ale zacal si hrat s autama a panakama.Hraje si dokonce sam!!!A nikoho k tomu nepotrebuje.Samozrejme,ze ho to nebavi cely den,ale cele dopoledne vydrzi,pak se vyspi,naji a jdeme ven..behat .
- Citovat
- Upravit
17.2.11 13:48
JEŠKOVI.TO MÁŠ TEDA DIVOCHA.a JÁ SI ŘÍKALA JAK JE NÁŠ ZLOBIVEJ. 
tO TI TEDA NEPORADÍM.Možná je trochu nedozrálej.Ten náš se třeba takoto chová když se nudí.Třeba v supráči.Přestože je od malinka hodně pozornej, a i chytrej.Baví se ho učit i písmenka tak jak se třeba vypustí v obchodě, tak demoluje, utíká…Ale když se mu věnuju tak vydrží klidně hodinu.
Asi to chce čas.Podle mě jak to dozrál v tom sponkání tak dozraje i v tomto..Taky čekám co ten náš.My teda vztekání máme a to dost.Živější bude asi vždycky, bude to chtít třeba sportovní školu.Aby se mohl vybít + nějaký sport po ní. Muj brách je taky živější, škola a učení hrůza ale ve sportu vynikal, dělal sportovní školu takže ho jeho výkony ve školní atletice zachranovaly před maléry z jeho divočejší nátury. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.11 13:56
Skoro jsem měla pocit, že píšeš o mém synovci. Je to taky pěkný šídlo.
Sestra s ním byla u dětského psychologa a ten jí poradil, jak na něj, ale žádnou poruchu nemá, je to jen divoch. S věkem se to zlepšuje, teď už je docela v pohodě, ale už je mu pět a půl.
Já bych radila toho psychologa, tím nic nezkazíš a pak už jen vydržet.
Držím palce!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.11 13:56
Neporadím ale podpořím tě. Mám doma to samý, jen v mladším vydání. Synovi je 2,5 roku a je to přesně to co píšeš, plus i to vztekání. Stále doufám, že z toho jednoho krásného dne vyroste 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.11 14:00
Podobného chlapečka má kamarádka, začalo se to zlepšovat až mezi 3 a 4 rokem, už ho dali i na vídend k prarodičům, a hodně prý pomohla i školka, ale dali ho do soukromé, do státní se ho dát báli. Chlapeček je jednoznačně inteligentní, ale má spíš technické sklony - rozpojovat, zapojovat kabely, pomáhat něco opravovat apod. Na výtvarku a čtení knížek asi nikdy nebude. Chce to vydržet… Jo a všichni doporučují hodně hodně sportovat. Co by jiné děti ničilo, je pro tyhle temperamentní chlapečky ideální. Držím pěsti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.11 14:00
mám to změřený podle značek na cyklostezce 
a pak taky různě koukám na cedule - třeba OBI 1 km nalítáme toho za den dost. JAko ono je to vtipný pro všechny kolem, ale mě už humor přešel 
Dovršil to před obědem, kdy jsme vytírali patro a jak dělal blbiny, tak rychle couval a najednou seděl v kýbli s tou špinavou vodou, celej mokrej, špinavej, boty durch, prostě celej v kýbli - pěkně zalomenej prdelkou, nemohl ven. Jak se lekl, tak řval až přilákal domovnici 
a to je jenom střípeček dnešní mozaiky…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
17.2.11 14:09
na návštěvu psychologa se vyloženě upínám, zatím s ním pracuji podle obecných doporučení pro poruchy chování - tím se snad nic nezkazí. A taky dost spoléhám na tu školku, snad jí dostaneme. Kdyby se to postupně zlepšovalo, to bych byla ráda, já spíš vidím že se to prohlubuje děkuji za zkušenosti, budu se držet, abych ještě vydržela
- Citovat
- Upravit
17.2.11 14:59
Čtu tady monoho příspěvků a přijde mi prostě že malé děti některé víc zlobí 
, každé je jiné..a každé prostě nebaví sedět na místě a číst, si hrát si..
To stejné co popisuješ dělá mně i můj malý a to jsem taky zničená, protože má dva a dva měcíse a pokojík můžu zamčít a to bez nadsázky.. s ničím si nehraje jenom celý den šklebí, otravuje.. A víš čím to u nás je??? HO prostě nebaví ty dětské hračky a nebo někde sedět a povídat si zpívat, prostě na to neni, jemom by něco šrouboval, běhal s kýblem a hadrem, pomáhal tátovi u tauta - díval se a podával mu klíče, šroubovák.. MOžná mu chybí toto a ne nějaké zpívání, tanocování ale nemyslím to zle, zkuste něco spíš chlapeckého nebo jak to napsat…
A další věc, co je u nás, že čím víc je se mnou tak tím víc je otrávený zlobivý, protože jsme spolu celý den a už ho nebavím. Jakmile přijde táta a nebo kamarádka i bez dětí, tak se změní a i tu hračku si vezme a ukazuje druhému co má…
Já už se ani nesnažím s malým, nějak tancovat, zpívat, ukazovat knížky, protože vím, že ho to nebaví, raději si sním ouštím auto, hrajeme na schovku, dám mu hadr a leští stůl, monáhá mi při praní, že nosí aviváž a zapíná program atd. ty typické dětské činnosti ho prostě nebaví.. ALe je zajimavé,i když si nečtem, jenom ukazujem venku a tak, že mi mluví ve větách… takže bych se nebála dělat s dítětem jenom blbosti a ne jenom naučné hraní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.11 15:23
Kvaček - to máš pravdu, taky mi pomáhá - ale místo třeba aby utíral prach nebo autíčko, tak vyleje kýbl s vodou. Aviváž mi taky nosí do pračky, pomáhá škrábat brambory - vrtá se v nich, ale to všechno jen tak pár minut, víc nevydrží, pak prchne. Tátovi pomáhá - taky tak 5 minut, pak letí něco vyvést. Prostě ho nebaví nic déle než pár minut, pořád činnosti střídá, u ničeho nevydrží. My už žádné hračky pro děti ani nemáme - buď je zničil nebo si jich nevšímá, tak jsem je schovala a občas je vyndáme a schováme zase jiný. Má taky všechno šroubovací, rozebírací, starý budíky, rádio, stavebnice, to ho zabaví na chvilinku. Pořád si říkám, že je živější, že z toho vyroste je strašně hr, i na děti, ty se ho většinou bojí. Do MC už raději nechodíme, jak tam vletěl, na každýho se vrhnul, děti brečely…navíc ho ta samotná „akce“ ani nebavila. Nemá rád organizovanou zábavu, nevydrží dělat to, co ostatní…nejraději jen tak utíká a já za ním 
ale děkuju
- Citovat
- Upravit
17.2.11 15:52
a co takhle nějaiá hra, jakože kopnout míč a on nech za ním běží a přinese a tak dokola..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.11 16:59
Teda když jsem to četla-můžu říct že jsem si celou dobu říkala-to je jak kamarádky syn Roman-ale úplně do puntíku-i s tím běháním 
jenže Jemu teď bude už 14 let......
Ale přesně jak píšeš-taky jí začal v 10 měsících chodit a od té doby byl pořád v běhu.A taky skoro do roka málo spal i v noci-třeba na dvě hodiny usnul a pak další tři hodiny lítal v chodítku-v noci ......ale měl oficiálně diagnostikovanou hyperaktivitu-znova čtu tvůj příspěvek a fakt je to navlas stejný Opravdu jak přes kopírák.................
Já nevim-jestli to mám psát, ale já si ho takhle pamatuju ještě tak v 10ti letech-třeba přijeli k nám na barák a on vlítl na dvorek, začal mlátit kladívkem jen tak do něčeho, pak šup rychle na trampolínu-pak zas rychle dolů-zase něčim mlátil
Přiznám se, že jsem z něj byla vždycky vyřízená, jenom když jsem ho pozorovala-(nemyslím nic ve zlém-prostě z údivu)
Ale co je pro mě pořád záhada-ve škole to fungoval celkem dobře
Ale jinak je to velice vnímavej a chytrej a hodně uvědomnělej kluk 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
31.1.15 22:51
Náš syn je považován za takzvané živé dítě ( už sem za těch pár let na slova: " on je trochu živější nebo hlasitější " uplně alergická ). Jako miminko stále plakal, v noci se budil i co hodinu až do půl roku kdy sem ze zoufalství aplikovala metodu kontrolovaného pláče ( byla sem už na dně, nula spánku a pak celodenní vyčerpání), spaní se tímto vylepšilo, zpětně si vyčitám že sem měla vydržet a nenechat ho vyplakat. Když vyrostl byl takové živější batole, hodně hlasité a uječené. Nyní je školkového věku. Co mě trápí je že si podle mě neumí normálně hrát jako stejně staré děti. Špatně mluví…přes den hodně křičí nebo si nahlas zpívá, v klidu vydrží jen u Tv. Jako menší si rád nechal číst to ho ale přešlo. Jeho zábava spočívá v běhání, skákání a křičení. Ostatní děti pořád objímá a říká jim, že je má rád. Ale až přehnaně… nebo je pošťuchuje aby se sním prali nebo honili… snaží se strhávat pořád pozornost na sebe, nechce půjčovat hračky, když není po jeho je hodně zlostný, někdy zlý… když si sním o tom promluvím tak se omluví a je vidět, že ho to mrzí ale udělá to zase…sem už z něj unavená, miluju ho ale hrozně mi vadí jak složité je to s ním…máme ještě jedno dítě a to je „normální“ a vše jde tak snadno… maminky co máte třeba starší děti podobné povahy, živější, hlasité, hyper…jaké byli když rostli, třeba ve škole nebo i dál… bojím se aby se z něj pak nestal nějaký vyvrhel… jak ste se vyrovnávali s tím, že je dítě takové?
- Citovat
- Upravit
31.1.15 23:17
Mozna by nebylo od veci vysetrit sluch, pokud hodne krici, spatne mluvi a nechce si nechat cist, muze to byt i tim, ze spatne slysi, tak ho to logicky nebavi.
Muj prostredni triletak je podobneho razeni, hodne energicky, ujeceny, vlastnicky, ale pritom i velice vrely, davajici najevo sve city, pecujici.
Nejstastnejsi je, kdyz ho zamestnam, hlavne domaci prace ho bavi. Potrebuje hodne vrele zachazeni, intenzivni projevy lasky, citit se uzitecny, pak je rozumny a tvarny. Jakmile na nej dlabu, nedostava ukoly, neobjimam ho a nepusinkuju dostatecne, tak je na zabiti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
31.1.15 23:28
Souhlasím s @Bibi239, doma bych mu dávala úkoly, aby se mohl zapojit, pomáhat a cítit se užitečný. A další věc, co bych určitě zkusila, je dát ho do nějakého sportovního kroužku, kde se vyřádí. Protože podle popisu má evidentně přebytek energie, který potřebuje někde vybít a když nemá jak a kde, tak skáče, křičí a „zlobí“. Vybrat něco intenzivnějšího, kde ho unaví, pak by se mohl zklidnit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Strach z dětí u 2lete
- 18.05.26
- Anonymní
Synovo zhoršené chování ve školce
- 20.05.26
- Anonymní
Můj syn 6 let se za vsechno omlouva
- 25.03.26
- Anonymní
Dobrý den, už to tu bylo určitě stokrát, ale nemám čas pročítat…určitě všem zasvěceným dojde proč. Mám skoro tříletého syna, a od 10 měsíců - kdy začal chodit, jsem se v podstatě nezastavila. Je pořád v běhu, venku, doma, nic ho dlouho nezabaví, všechno jenom zničit, vylít, převrhnout, někam vylézt, skočit dolů a honem, honem provádět dál lumpárny. Jen něco provede, už letí dál. Ve třech letech ho nemůžu nechat chvíli bez dozoru, nehraje si - to radši tu hračku zničí, pořád mu musím být za zadkem, když jdu na záchod, tak zdemoluje půl místnosti. Od malička je nespavec, až nedávno začal spát celou noc. Jsem ze všeho hrozně vyčerpaná, protivná na všechny kolem. Babičky máme stovky kilometrů daleko a nikdo jiný si ho hlídat netroufá, asi víte proč. Ani ty babičky si netroufnou ho hlídat, bojí se, že ho nedoběhnou, neuhlídají. Ten běh je nejhorší, ve 22 měsících začal běhat a v současné době uběhne kolem půl kilometru bez zastavení (bez legrace - měřila jsem to). Pak se zastaví, protože ho něco zaujme a letí dál. Pracovala jsem v sociální sféře, studovala jsem i speciální pedagogiku (takže mě logicky napadají všechny možné poruchy), dětí už jsem viděla a hlídala bezpočet, hodných i zlobivých, ale takové děti jako je to naše jsem bohužel zažila jen jako učitelka ve zvláštní škole
Přitom se mu věnuji (myslím si) dostatečně - tvoříme (nebaví), malujeme (nebaví), čteme, povídáme, ukazujeme, modelujeme, cvičíme - všechno otázka pěti minut, pak dělá blbosti. Neposlouchá ani náhodou, domluvit si nenechá, když dostane na zadek, tak začne řvát a za 10 vteřin se řechtá. Baví ho malovat po zdi, ničit hračky, koukat na počítač a na TV. Což asi chápete, že nejsem nadšená. U toho by ale vydržel dlouho 
Přitom je to (myslím si, že na svůj věk) chytrej kluk 
Čekala jsem, jestli u něj nezačnou záchvaty vzteku, takový ten typický příznak, ale nic…nikdy to neměl. Chystáme se k dětskému psychologovi, ale byla bych ráda, pokud by se tady našel někdo, kdo měl podobné dítě doma a třeba z toho vyrostlo 
tonoucí se stébla chytá.......je to fakt psycho 