Život bez perspektivy

Anonymní
19.1.21 21:56

Život bez perspektivy

Ahoj, je mi 36 a pocházím z rodiny kde bylo vůči mně hodně psychického násilí a celkově se vše střídalo nahoru a dolů.

Hodně mě to poznamenalo a dopředu jsem počítala s tím, že nebudu naivní, že každému muži jde jen o sex. Partnery jsem měla velmi zvláštní a to buď starší nebo ty kteří mi brzy lezli krkem :( ať už závislostí na mě nebo snahou mě omezovat a kontrolovat. Nyní žiju s partnerem tedy manželem již přes 10 let a mám malé dítko. Kdysi jsem ho milovala, ale pro něj jsem nikdy nebyla rovnocenná prý čekal až dospěju. To že mu nejsem rovná mi předhazuje stále. Manžel je o necelých 17 let starší a moc již o sebe nedbá.

Vlastně jsem s ním zůstala ze strachu, že zůstanu sama, bezdětná, že o mě žádný fajn muž nebude mít zájem, že nikoho prostě nenajdu. Proto jsem si s ním pořídila i dítko. Měla jsem obavu, že skončím sama ve spolubydlení bez přátel se špatnou prací a bez šance na hezký život nebo jako bezdomovec či s někým kdo mne bude třeba vydírat. Mám manžela ráda to ano, milovala jsem ho, ale nepřitahuje mě spíš fyzicky odpuzuje, nespím s ním a denně se hádáme opravdu denně a kůli blbostem. Kdo co řekl, neřekl, špatně pochopil, špatně se zachoval, manžel mě stále kritizuje.

Manžel mi říká, že jsem vadná a těžce poškozená z rodiny, chovám se hrozně, jsem bordelář, že by se mnou nikdy nebyl kdyby věděl jaká jsem, že kůli mně žije hrozně a nedaří se mu v práci, protože ho táhnu ke dnu, že vše ničím a nepodporuji jo. Jindy mi zas řekne, že jsem schopná a hezká, ale poškozená.

Je to k žití? Ano občas je mi s ním i hezky, ale občas zase dost nehezky. Vlastně se bojím odejít, že pak už zůstanu sama a nikoho fajn na život nenajdu a budu litovat, že jsem ho opustila. Že se o sebe s prckem nezvládnu postarat, že mi bude smutno a nebudu mít nikoho kdo by mne aspoň někdy podpořil, komu se mohu svěřit, kdo si na mě udělá vždy čas.

O rodinu se opřít nemůžu tam bych kůli občasným psychostavům mámy zešílela úplně, je to milý, hodný člověk a psychotyran v jednom. Mám manžela ráda, ale už s ním ani nedokážu spát, nepřitahuje mě, je to takový kamarád u kterého mám jistotu pomoci když je mi zle, ale nemiluju ho a koukám po jiných mužích.

Asi je to celé ubohé, ale potřebovala jsem se aspoň vypsat. Žijete někdo s někým z podobných důvodů? Asi jsem opravdu ubožák. Jinak jsem prý hezká, ale k čemu mi to je netuším no. Mít ráda a jistotu, ale nemilovat a věčně se hádat s tím, že bude manžel pořád starší a starší a protivnější a protivnější, tlustší a kritičtější mně děsí.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
19.1.21 21:59

Ještě dodám, že to není hloupý nebo neschopný trouba. Byl to moc fajn chlap i když kritický a stále do mne ryjící. Ale ty hádky a kritika jsou opravdu každodenní. S ňoumou nebo člověkem, který říká co 5 minut něco jiného bych nevydržela žít ani 7 dní.

  • Citovat
  • Nahlásit
17366
19.1.21 22:02

No jo, stárne a dědkovatí. Asi začíná být protivnej.
Radu nemám, jen si myslím, že jsi mladá na to rezignovat a žít se starým dědkem

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
299
19.1.21 22:06

Já bych s takovým chlapem dál nezůstávala.. jsi mladá na to se trápit vedle někoho kdo tě jak sama píšeš odpuzuje.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
658
19.1.21 22:08

Z příspěvku mám pocit, že se vůbec nemáš ráda a nevážíš si sama sebe. Být tebou, začala bych nejdřív pracovat na tomto, např. chodit na psychoterapii. A v návaznosti na toto pak začít řešit partnerský vztah. Dokud se nedáš psychicky dohromady, tak se tvůj život nezlepší.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
15463
19.1.21 22:10

Potřebuješ se primárně vyrovat se svými traumaty a najít sílo odejít z toho patologického vztahu ve kterém jsi.

Jsi někde v psychoterapii? A celkem bych se vsadila, že ti dost pomůžou i antidepresiva- jak jsi na tom s psychiatrickou péčí?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
19.1.21 23:13

Je ve vztahu přijatelné, aby vás denně někdo hodnotil co děláte patrně, jak se blbě tvářilte, chováte? Ano jsem tak trochu těle a občas řeknu blbinu, ale nevím no. Manžel mi tvrdil třeba, že si mě chce vzít a pak mi přiznal, že nechtěl, že si mě vzal jen proto, že mi to slíbil a že se za mé chování někdy stydí když řeknu třeba nějakou technickou blbost co si myslím.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
19.1.21 23:14
@Ou píše:
Potřebuješ se primárně vyrovat se svými traumaty a najít sílo odejít z toho patologického vztahu ve kterém jsi.Jsi někde v psychoterapii? A celkem bych se vsadila, že ti dost pomůžou i antidepresiva- jak jsi na tom s psychiatrickou péčí?

Myslíte, že jsem případ pro psychiatra?

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
19.1.21 23:18

:hug: Jestli tě to trochu uklidni mám to stejně. Přítel starší (ještě o pár let víc), ale upřímne si memyslim že je to tolik o věku. Začla jsem si s ním a dítě so pořídila z velké lásky po mnoha letech soužití. Neponižuje mě jako tvůj, nicméně jinak je to stejné. Nespim s ním, neb na sebe začal kašlat. Jsem s ním ze stejnych důvodů jako ty se svým. Prozatím v tom plánuji setrvat kvůli dítěti. Navíc tak nějak nevěřím v pohádky a nemyslím si, že zrovna já potkám prince na celý život. Předpokládám že za pár let života s novým chlapem by to dopadlo stejně. V celoživotní lásky moc nevěřím. Takže zatim volim radsi tuto cestu, hlavně kvuli diteti.
Každopádně to ponižováni by mi vadilo. poradna by neprošla?

  • Citovat
  • Nahlásit
16925
20.1.21 00:35

Z manžela jsi vysála, co se dalo, už v něm toho moc není a je čas jít o dům dál.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3862
20.1.21 08:24

No, neznám tvůj život a tvoje traumata. Nicméně, s tímhle musí počítat snad každá, co jde do vztahu s výrazně starším mužem. :nevim: ono když je holce 20 a chlap má 37, tak je to fajn. Ale o 20 let je holka pořád mladá kočka a chlap otrávený děda. :?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26144
20.1.21 09:51
@Anonymní píše:
Ahoj, je mi 36 a pocházím z rodiny kde bylo vůči mně hodně psychického násilí a celkově se vše střídalo nahoru a dolů.

Hodně mě to poznamenalo a dopředu jsem počítala s tím, že nebudu naivní, že každému muži jde jen o sex. Partnery jsem měla velmi zvláštní a to buď starší nebo ty kteří mi brzy lezli krkem :( ať už závislostí na mě nebo snahou mě omezovat a kontrolovat. Nyní žiju s partnerem tedy manželem již přes 10 let a mám malé dítko. Kdysi jsem ho milovala, ale pro něj jsem nikdy nebyla rovnocenná prý čekal až dospěju. To že mu nejsem rovná mi předhazuje stále. Manžel je o necelých 17 let starší a moc již o sebe nedbá.

Vlastně jsem s ním zůstala ze strachu, že zůstanu sama, bezdětná, že o mě žádný fajn muž nebude mít zájem, že nikoho prostě nenajdu. Proto jsem si s ním pořídila i dítko. Měla jsem obavu, že skončím sama ve spolubydlení bez přátel se špatnou prací a bez šance na hezký život nebo jako bezdomovec či s někým kdo mne bude třeba vydírat. Mám manžela ráda to ano, milovala jsem ho, ale nepřitahuje mě spíš fyzicky odpuzuje, nespím s ním a denně se hádáme opravdu denně a kůli blbostem. Kdo co řekl, neřekl, špatně pochopil, špatně se zachoval, manžel mě stále kritizuje.

Manžel mi říká, že jsem vadná a těžce poškozená z rodiny, chovám se hrozně, jsem bordelář, že by se mnou nikdy nebyl kdyby věděl jaká jsem, že kůli mně žije hrozně a nedaří se mu v práci, protože ho táhnu ke dnu, že vše ničím a nepodporuji jo. Jindy mi zas řekne, že jsem schopná a hezká, ale poškozená.

Je to k žití? Ano občas je mi s ním i hezky, ale občas zase dost nehezky. Vlastně se bojím odejít, že pak už zůstanu sama a nikoho fajn na život nenajdu a budu litovat, že jsem ho opustila. Že se o sebe s prckem nezvládnu postarat, že mi bude smutno a nebudu mít nikoho kdo by mne aspoň někdy podpořil, komu se mohu svěřit, kdo si na mě udělá vždy čas.

O rodinu se opřít nemůžu tam bych kůli občasným psychostavům mámy zešílela úplně, je to milý, hodný člověk a psychotyran v jednom. Mám manžela ráda, ale už s ním ani nedokážu spát, nepřitahuje mě, je to takový kamarád u kterého mám jistotu pomoci když je mi zle, ale nemiluju ho a koukám po jiných mužích.

Asi je to celé ubohé, ale potřebovala jsem se aspoň vypsat. Žijete někdo s někým z podobných důvodů? Asi jsem opravdu ubožák. Jinak jsem prý hezká, ale k čemu mi to je netuším no. Mít ráda a jistotu, ale nemilovat a věčně se hádat s tím, že bude manžel pořád starší a starší a protivnější a protivnější, tlustší a kritičtější mně děsí.

jestli s ním budeš žít dál, tak tě bude i dál ušlapávat a sebevědomí nikdy nenajdeš. A ten život bude stát za prd dál. Ničí tě, kopanců jsi od života dostala dost, zasloužíš si něco lepšího.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
26144
20.1.21 09:53
@Anonymní píše:
Myslíte, že jsem případ pro psychiatra?

Všichni jsme případ pro psychiatra, když potřebujeme pomoct.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10758
20.1.21 10:24

Nepsala už jsi tu jednou, že se nechce mýt a leze do postele v oblečení?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.1.21 23:39
@boball píše:
Nepsala už jsi tu jednou, že se nechce mýt a leze do postele v oblečení?

Ne ne, to musel být někdo jiný.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat