Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj, mám takové trápení a potřebuji ho někam vypsat, jelikož si o tom nemám vůbec s kým promluvit…
Jsem 8 let vdaná, máme čtyřletého syna. Dřív jsme mívali finanční problémy, teď oba vyděláváme rozumné peníze (manžel 90, já podnikám a přinesu 40-70), ale úspory jsou zatím slabé. Já bych strašně moc chtěla druhé dítě… Manžel chtěl také, i když vlažněji, ale už nadvakrát se nám to nepovedlo - vlastně spíš jednou potrat a jednou biochemické. Teď nastal zase ten čas, kdy bychom se mohli snažit, byli jsme na dovolené, tam to bylo fajn, po příjezdu domů si před stykem začal nasazovat kondom. Tak se ho ptám, proč? Nejdřív ze sebe vysoukal něco jako - aby to nebylo tak rychle. Tak jsem nejdřív myslela že mluví o tom konkrétním sexu a moc jsem to nechápala, nakonec jsem zjistila, že nechce, abych znovu rychle otěhotněla. Zjevně mu přijde, že na to moc tlačím, moc jsem to začala řešit. Což jsem fakt začala, protože ty neúspěchy mě dohnaly z pozice, kdy jsem dítě trochu chtěla, ale hlavně cítila, že už nemládnu a jestli chci druhé, je na čase - do pozice, kdy ho chci, protože se nedaří.
Styk nebyl, druhý den odjel na 4 dny za přáteli na chalupu, což tedy bylo plánované. Vím že tenhle cyklus se tedy nepodaří vzhledem k tomu, že ovulace proběhla nejspíše včera - neměřím, odvozuji dle jiných znaků.
Jinak finance zmiňuji proto, že o tom manžel mluvil už párkrát - že by to chtělo trochu víc peněz pošetřit předtím, než bude druhé. Na druhou stranu před synem jsme měli na účtě pár desítek tisíc a taky to šlo. Navíc část mojí práce jde dělat pomalu i z porodnice, dělám to od synova roku a od začátku to je příjem 20 tisíc k rodičáku.
Kvůli neúspěchům už vcelku široké okolí ví, že se snažíme a to je taky ten důvod, proč tohle nechci řešit s nikým, koho znám. Očekávám, že by házeli vinu na chlapa. Mě zajímají objektivní názory kompletních cizinců.
Já jsem z toho strašně zklamaná a hodně se bojím konverzace, co nás čeká, až přijede. Fakt se bojím, že z toho vycouve. Že mu stačí jedno dítě říká dlouhodobě, sám je spokojený jedináček. Ale zároveň jsem ho ke druhému nijak přemlouvat nemusela.
Takže otevřená debata. Chceš druhé dítě nebo nechceš. Kdy? Takhle hrajete hru na kočku a myš.
@Kelsey1 píše: Více
To je asi ten kámen úrazu a to co řeším.
Co když mi řekne že si to rozmyslel? Já upřímně neumím říct, jestli bych se zvládla smířit s jediným dítětem. Doslova od začátku ví, že jedináčka nechci. Co se dělá pak? Rozvod? Nebo pokrčit rameny a koupit si štěně?
To platíte 80k hypoteku nebo nechápu…?
my mame prijem polovicni a usetrime pres 300k ročně
chlap se na vychove ditete podili jak? Jaka pece by se od nej ocekavala pri dalsim?
@Aloe93 píše: Více
Tak ne vždy dostaneme to co chceme, to by si mohla jako dospělá vědět. A pokud jde o počet dětí tak na tom se partneři musí jasně shodnout. A rozbít současnou rodinu a hledat tatínka na další dítě, to snad ne.
No záleží na výdajích a nákladných koníčcích ale 130tis je luxusní příjem z toho by jste měli našetřeno za pul roku a to bys skoro akorát rodila.. me přijde ze se mu do druhého opravdu spíš nechce..
@Anonymní píše: Více
Nepíšu kolik máme teď, nepřijde mi to relevantní. Jen že v době početí syna jsme byli prakticky bez úspor, manžel tenkrát vydělával 40, já 20. Syn má 4 roky, jsme finančně jinde, ale skrz pomalou rekonstrukci zároveň peníze hodně odvádíme, ale už je to lepší.
Chlap se na výchově podílí hodně. Pracovně to mám tak, že jsem třeba tři dny doma a skoro vše pokrývám já, pak jsem dva dny pryč a dělá vše on. Není to úplně stoprocentní, ale nestěžuju si. To samozřejmě s miminem nejde, nechala bych si jen práci od počítače, kde vlastně všechno pokrývám já.
@JancaS84 píše: Více
To není chvilkový rozmar. Už před svatbou jsem byla v tomhle dost nekompromisní, jedináčka nechci. On souhlasil. Upřímně pokud by z něj teď vypadlo že si to opravdu rozmyslel na pořád, tak by to pro mě byla fakt obrovská zrada… V tomhle případě bych si fakt dovedla představit, že by to pro mě byl konec vztahu.
A ne že bych šla hledat náhradního tatínka, o tom to není.
@Aloe93 píše: Více
Proč to vy ženské pořád považujete za zradu? Klidně to mohlo být tak, že před svatbou dvě děti chtěl. Ale netušil, jak to bude náročné. Tohle prostě předem nevíš. To přece nejí zrada.
Každopádně by ti to měl říct narovinu.
Jo a my máme 4 děti, měsíční příjem v čistém ani ne 90 000 Kč a ušetříme hodně.
@smile_xxx píše: Více
Rozumím co tím myslíš… Rozhodně 3 měsíce výdajů bez problémů, pak máme něco v dlouhodobějších investicích, v akciích firmy pro kterou pracuje, ale na to by se sahalo jen v nejhorším.
Kdyby byla krize, můžeme prodat nové auto a koupit starší, to by přinejhorším 500 000 zvládlo dát.
Kdyby on přišel o práci, tuším, že já bych svoji mohla rychle nastartovat zpět, dělám ve službách a i teď bych mohla vydělávat víc, kdybych chtěla pracovat 8 hodin denně 5 dní v týdnu.
Prostě chápu, že nemáme miliony, ale jak píšu, nepřijde mi to nemožné. Kdyby měl každý čekat na půl milionu na účtu než si pořídí dítě, tak by se tu rodilo rázem ještě desetkrát míň dětí.
Už teď se ukazuje otěhotnění jako problém, kdybych měla ještě pár let čekat a šetřit, tak co když to nepůjde už vůbec?
@Anonymní píše: Více
No hele, když ti ženská před svatbou řekne, že nemá problém, když dvakrát v roce pojedeš na měsíc na expedici a pak za pár let řekne, že toho má dost a už nechce abys jezdil, protože si nedovedla představit, jaká je to dřina doma sama… je to zrada nebo ne? Je to důvod k rozvodu nebo ne?
@Aloe93 píše: Více
No a kdyby ty si najednou druhé nechtěla a on jo, tak to bude jak? Prostě “dodržíš slovo” a dítě bude?
@Aloe93 píše: Více
Ale tohle je něco co předem prostě neodhadneš. Dokud nemáš vlastní dítě tak prostě nevíš do čeho jdeš. A je úplně v pořádku na tohle změnit názor. To neberu jako podraz a důvod na rozpad vztahu.