Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zmatenost ohledně orientace
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
19.9.25 20:01
Já jsem teda 100 % hetero a proto jsem ani na žádnou ženu chuť nikdy neměla…
Ale chápu, že to může mít každá jinak. 
Dělej si to, co sama uznáš za vhodný a řiď se podle svojí chuti, protože tam se meze nikdy nekladou. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.9.25 20:58
V klidu, v dnešní době i kdybys byla na holky, tak co?
Ale nezdá se to podle tvého popisu.
Já jsem na chlapy, ale ženy se mi líbí taky. Nikdy jsem teda s žádnou nic neměla, nějak nebyla příležitost a já to teda aktivně nevyhledávala. A co se života ve dvou týče, tak to si umím představit jedině s chlapem.
Takže i takhle to může být.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
20.9.25 10:29
V pubertě jsem experimentovala se spolužačkou. Ženy nevyhledávám. Určitě bych se nebránila, kdyby byly vzájemné sympatie, ale vztah si se ženou představit nedokážu.
Podle toho, jak píšeš, tak to fakt zbytečně hrotíš a zbytečně nad tím přemýšlíš.
- Citovat
- Upravit
21.9.25 08:42
Internalizovaná homofobie, proto ten strach. Drtí to do nás celý život společnost, že je to fuj a že to tak nemáš mít. Nemusíš být automaticky na holky, můžeš být třeba bi. Nepřijde mi ale podle toho co píšeš, že to tak máš. Jestli tě tahle část života ale zajímá, není nic jednodušího než to zkusit 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ahoj holky! Omlouvam se za anonym. Je mi 21 let. Vždy jsem koukala po mužích, líbí se mi muži, v opilosti jdu po mužích.. na seznamkách jsem vždy chtěla jen hledat muže. Když jdu ven s mými přáteli mužů, strašně mi záleží, jak vypadám.. jdu venku a prohlížím muže.
Zamilovaná s motýli v břiše jsem byla asi jen jednou.. bylo to dost bolestivé. Od té doby když už jdu na rande, tak bez jiskry, posledně jsem měla i sex “bez emocí”. Většinou, když muž projeví zájem, tak já se stáhnu.. o zájem přijdu. Před pár dny mě tak ze srandy napadlo jestli nejsem na ženy.. líbala jsem se ženou jen jednou a to s kamarádkou v rámci takové chvíle.. bylo to moc fajn, ale pernamentně to nevyhledavám. Každopádně sex se mi se ženou nehnusí a asi i vztah si s ní dokážu představit. Ale nikdy jsem tu potřebu neměla, jen bych se tomu asi nebránila, kdyby to nastalo. Zjistila jsem, že mě stresuje představa jít se ženou na rande, protože se bojim, že by se mi to líbilo.. jednou jsem cítila takovou “jiskru” u ženy, konkretne kolegyně, která má velmi mužské povahové i vzhledové rysy.. ale žádný crush, pak už nic. Vím, že jsme se bavili a ona se mě ptala, jak to mám s orientací a dostala jsem se do rozpaků. Hned automaticky jsem vychrlila, že potrebuju muze a tak, i kdyz jsem to automaticky v tu chvili necitila a zvladam veci bez muzu. Nežárlím na ženy, jen na muže. Když jsem opilá na párty tak mě láká mít něco s mužem.. jen mě zaráží ten strach, že by se mi to mohlo líbit.. jako netoužím jít se ženou na rande, spát s ní. Ale nenechutí se mi to a kdyby k tomu došlo tak třeba proč ne? Avšak v práci jsem hlavne v zenskem kolektivu a nic k nim nechytam/necitim. Pouze kdyz pracuji s muzi, tak na sobe citim takovou tu potrebu “ukazovat se”. Samozrejme se mi zeny libi… ale nevyhledavam je. Jen me prekvapil najednou ten “strach” či co to je. Jak kdybych to potlacovala sama v sobe😃. Par dnu zpet by me to ani nenapadlo, ale rikala jsem si, ze jak jsem ted s muzi nemela tu jiskru, tak co kdyby byla se ženou a lekla jsem se. Jak to mate vy?😃