Známkování prvňáků – co si o tom myslíte?

ahojky jsem ucitelka s kratkou dobou praxe (6let),ale prvnacky jsem mela taky. Rekla bych ze jsem spis tip ucitelky tridy A,ale i to mi bylo vycitano. Druha kolegyne byla presne tip B. Ja mela tendenci si s prvnacky hrat,druha proste jela aby zvladla osnovy.Ja samozrejme byla ve skluzu.Rodice nic nerikaly (vetsina),ale byli i taci,ze mi to samozrejme vycetli.Ale to byl zase trochu jiny pripad (bohuzel meli dve deti a to prvni melo zrovna ucitelku B a ted druhy byl lajdak,ale rodice videli vinu na mne.). Já osobně bych si s pani učitelkou o tom popovidala bez ostatnich a popr. to nadhodila na spolecnem rodicaku. Ja mam vetsinou takovou zkusenost,ze ty tipy A jsou vetsinou mlade ucitelky a tip B zaryte presluhujici duchodkyne nebo v nasem pripade kolegyne,ktera prohlasuje,ze ma svych deti dost a pro ostatni je tam,aby je neco naucila.Nepovida si s nimi,je na ne autoritativni.Ale zase maji nejlepsi prospech a jsou nejhodnejsi trida ve stredni Evrope narozdil od nasi tridy,kde se behem hodiny smejeme a delame si vtipnou legraci.Znamkovali jsme taky 1,2 a i na vysvedceni nebyli jine znamky (v pololeti) nez same 1.

Ahoj,
můžu srovnávat.Dceru měla zřejmě učitelka A,Esterka uměla spoustu básniček,písniček,byli jsme pořád na nějakých besídkách a představeních,chodili po městě s lampionama.....taková škola hrou.Esterka vážně nenosila domů úkoly,ale já jsem díku tomu dostala praxi vyučování pro první a druhou třídu.Aby dcera hezky psala,učila jsem jí to do večera já,aby netlačila,měla správný sklon písmen…a čtení to samé,učili jsme se spolu slabikovat.....fakt děs běs.
David náš syn,má asi učitelku typu B,děti u ní i pláčou,jaký z ní mají respekt.David chodí do třetí třídy a nemuseli jsme doma řešit ani psaní,mají dostatečně napsáno ve školních sešitech(narozdíl u učitelky typu A),ani čtení,čte výborně a známky odpovídají tomu,že se tím opravdu ve škole zabývají.Takže já rozhodně preferuju dril,škola není zábava,chci,aby si z ní moje děti odnesly hlavně znalosti,syn není stresovaný,ale taky rozhodně nemusim řešit,že by si ve škole dovolil více než je slušnost.
Jestli někdo preferuje škola hrou,jsou jistě takové školy a takové učitelky,možná je jich i více,já tomu rozhodně nefandim.Naučit dítě zvládnout i věci,které ho nebaví,ale musí,jsou jeho povinností si myslím není vůbec špatné.
Závěrem ale musím říct,že je na paní učitelce typu B znát,jak děti má ráda a jak jí záleží na tom,aby každé pracovalo na své maximum,a děti jí rády mají i když mají před ní veliký respekt,je totiž spravedlivá.¨
 Stáňa

Tak ještě jednou, poslala jsem to do té druhé diskuse a až teď jsem zjistila, že si povídáte jinde… 

Ahoj,
jsem sice učitelka, ale u velkých dětí, takže moje názory ber trochu s rezervou, nemám přímou zkušenost. Na naší škole se prvňáčkům zpočátku dávají hlavně jedničky - jde o to je namotivovat, aby se jim ve škole líbilo a zvykli si na učení, na úplně nový režim dne, na paní učitelku, na nové povinnosti… Dvojky pokud vím u nás dostávají děti, které jsou výrazně slabší, pozadu za ostatními. Trojky jen ve výjimečných případech.

Usměváčky, mračouny - nic takového nevedeme a ještě jsem se s tím nikde nesetkala, ale je fakt, že učím teprve pár let a pořád na jedné škole. Ale co vůbec nechápu, to jsou V neboli kozlíky. Tomu se tak říká proč??? Za co je např. děti dostanou? To fakt neznám. 

Ke zbytku - každý jsme jiný, stejně tak každá paní učitelka je jiná a má trochu jiné nároky a představy o tom, co je správné. Některá paní učitelka dává dětem větší volnost a je s nimi více kamarád, jiná je přísnější, odtažitější, vyžaduje disciplínu. Roli hraje často i věk paní učitelky. Ale aby děti chodily v první třídě domů s pláčem, to mi normální tedy nepříjde.
Pokud by se to týkalo mého dítěte, řešila bych to nejdříve klidným pohovorem s paní učitelkou - může se vás třeba na schůzku s ní domluvit větší skupinka rodičů. Promyslete si, co vám vadí, co byste chtěli změnit… Pokud by se to nezlepšilo, pohovořila bych si s vedením školy. První třída je skutečně hodně důležitá.

Pokud jde o úkoly, neexistuje myslím žádné nařízení, které by zakazovalo dávat je na prázdniny a víkendy. Já třeba přes víkendy velkým dětem úkoly obvykle dávám, přes prázdniny spíše ne - ty jsou přeci proto, aby si děti odpočinuly. Ale to je skutečně individuální a každá učitelka si to dělá jinak.

B.

„Holky“ díky moc, co názor, to poznání. Věk učitelky A je bych řekla něco nad 45, naše v B má 55. Nejsem toho názoru, aby děti chodily domu bez úkolu a práci učitelky odváděli rodiče, ale psát v první třídě ještě nerozepsanou ručkou 5 řádků, pak k tomu matematika a celá stránka číst ve slabikáři, když je dítě v družince do 15.hod, tak si spočítejte kolik času, nad úkoly stráví (a to nám na schůzce učitelka zdůrazňovala, že jednou přečtené je pro dítě jako by nebylo, že minimálně 2×). Tak opravdu, když začneme s úkoly (a to jsme se bavily i s jinými mamkami), kolem 15.30, tak končíme kolem 17.30-pauzu na odběhnutí se napít, vyčůrat udělat musíme. paní vychovatelka v družince, říkala, že slyšela, jak se děti bavily, že se té naší paní učitelky bojí (pochybuji, že by si to vymyslela). Já jsem byla asi po 3. týdnech školy a mluvila jsem s paní učitelkou, ta je k rodičům milá, povídá, jak je dítě chytré atd., ale na známkách (hodnocení) to vidět není. Pak jsem se naštvala a když jsem jednoho dne malé po škole otvírala dveře bytu a oznamovala s pláčem, že už má zase tři kozly, tak jsem se namíchla a šla za ředitelkou (je to zástupkyně = ředitelka pro 1. stupeň). Vzala jsem i sešity a ukázala ji, jak uč. hodnotí a taky to, že dcera i holčička od vedle říkají, že paní učitelka mluví a oni ji někdy neslyší, když se přihlásí a zeptají odpoví" já už jsem to říkala, měli jste poslouchat). Ředitelka slíbila, že se půjde do třídy podívat a podívá se i na hodnocení do sešitů ostatních dětí. Jenže v ten moment, se začne učitelka 100% chovat jinak, taky řekla, že mají rodiče právo se přijít podívat na styl vyučování. Nabídla mi, že pokud by se během třech týdnů (zbývá ještě týden) situace nezlepšila a my byli nadále nespokojeni, je zde možnost, dceru dát, pokud bude dcera i já souhlasit, do třídy A, že zde jedno dítě šlo zpět do školky a druhé se odstěhovalo (myslím, že dcera by s tím problém neměla i podle toho,jak jsme se bavili, protože, tam má děti ze školky a navíc se znají vzájemně z družinky).
Rodiče, co mají starší dítě, tak jsou šokováni, protože to neznají takový přístup. Minulý týden jsem potkala holčičku kamarádky, která chodí do třídy A, tak jsem sondovala, kde už jsou atd., tak Viktorka s nadšením ukázala sešity-písmo daleko horší a za to 1 a asi dvě dvojky, pokud by to už mělo být asi na 3, tak tam je V. Ve čtení, jsou sice o kousek dál, ale slabikuje a čte taky hůř. „Kozli“ opravdu žádní. Kamarádka taky říkala, že se učitelka s rodiči na tř. schůzkách baví, jako s rovnocennými partnery a ne jako „já jsem někdo“. Je opravdu smutné, že dítě se ve školce těší do školy, chystá aktovku, jde s nadšením a po dvou měsících je doslova zhnuseno. Ráno se budí v 5.30 a jde se podívat, jestli něco nezapomnělo udělat, přitom máme vše hotovo uděláno, anebo vstane s pláčem v sobotu ráno, že nemá do školy úkoly, tak ji musím uklidnit, že je sobota a neděle, že to stihneme. No síla. U úkolů na prázdniny, jsem to myslela jinak, když jsou prázdniny, ne všichni rodiče mají (můžou mít) volno a děti se musí přesunout např. k babičce a ne každá babička má na to, aby s dítětem úkoly dělal (taky to není její povinnost). Myslím si, že každý (nebo většina) normálních rodičů ví, že by dítě, během víkendu, či prázdnin si mělo něco přečíst, či něco spočítat a napsat, aby nebylo v pondělí ve škole, jako probuzené ze sna.
Taky mě zaráží (protože mám tři starší syny-sice už 22, 20 a 18let, takže jsou nějaké roky z první třídy pryč), ale to a pozastavují se nad tím i ostatní rodiče, že děti mají zákaz počítat na prstech a slabikovat, žádné M A - MA, ale přímo vyhrknout MA a to od počátku čtení a to se diví i rodiče, co jsou děti např. o dvě třídy výš.
Nejsem názoru, za každou cenu „škola hrou“, ale sama si pamatuji, jak při vyjmenovaných slovech, nám k tomu učitelka řekla nějakou blbinu, my jsme se zasmáli a pamatovali si to, stejně i na učňáku, kdy nám starý němčinář, říkal taky nějaké pomůcky, kterými jsme si byli schopni pamatovat.
Nepatřím a nikdy jsem se ani rodiče, se kterými jsem mluvila nepovažovala, že mám nějak nadprůměrně nadané dítě, myslím, že mám a máme vcelku „normálního“ prvňáka, ale dle hodnocení a přístupu paní učitelky, jsme na pochybách jestli děti neměly mít odklad nebo neměly navštěvovat jiný typ školy (něco jako byly zvláštní .

Díky moc, pokud jste přečetly až jsem, ale jsem opravdu velice vděčná, za každý názor. A

Víš co, ono jedna věc je hodnocení během roku a druhá potom na vysvědčení. Možná paní učitelka rozdává kozly jak na běžícím pásu, ale ve výsledku z toho bude jednička (už podle toho, že při osobním rozhovoru dítě chválí). Třeba chce jenom strašit a zavést disciplínu… dítě to ale ze svého pohledu není schopno pochopit a potřebuje motivační prostředí. Tohle je metoda cukru a biče bez cukru .
Aby si holčička pěstovala neurózu ze školy po dvou měsících je vážně nářez.
Ty úkoly - to by mě skoro i zajímalo, jak to stíhají rodiče více dětí ve školním věku. (Vážně uvažuju, že děti do školy nepošlu a budu si je učit doma sama .)
Autorita je super věc, ale neznamená totéž co despotismus.
Mě hlavně zaráží slova ředitelky, že pokud se situace nezlepší, může dcera přestoupit do třídy A. To je sice skvělé, ale jednak to pro dítě je určitá zátěž a druhak všechny děti přece přestoupit nemohou a nespokojených je vás patrně podstatně víc (ačkoli třeba jiní rodiče nejsou tak akční). Pokud ředitelka uzná, že jsou děti stresované a přetěžované, měla by snad zjednat nápravu a ne zamést to pod koberec přestupem do jiné třídy . Z mého pohledu to vypadá, jako by tvrdila, že situace je naprosto v pořádku, jen vy máte nějaké extra nároky, tak vám vyhoví. Vlk se nažere a koza zůstane celá.

Všechny zdravím,
zaujala mě vaše diskuze o učitelkách a stylu učení v první třídě. Já sám učím už druhý rok prvňáky a po pravdě řeknu, že hodnocení u těchto malých dětí je to nejtěžší, co může být (alespoň pro mě). Známky by určitě neměly děti demotivovat. Proto si myslím a snažím se o to, aby se děti neučili jenom kvůli hezkým známkám, ale pro to, aby se naučili číst, psát, atd. U mě jsou známky jenom nástrojem pro informování rodičů o tom, jak to dětem ve škole jde a hlavně na co se mají doma při procvičování zaměřit. Především je důležité o tomto poučit rodiče - neměli by se doma ptát „Co jsi dnes dostal ve škole za známky?“, ale např. „Co ses dnes ve škole nového dozvěděl?“. Pro děti je obrovská motivace jenom v tom, že se naučí číst, psát a počítat - známky jsou a měly by být vedlejší (i když je to velice těžké - děti se stejně známky dozví).
Nejsem zastáncem nedávání domácích úkolů - hlavně u čtení. Uvědomte si, že bývá ve třídách až 30 žáků a spočítejte si, kolikrát se vaše dítě dostane ke hlasitému čtení za 45 minut (a to se během těch 45 minut dělá „150“ různých činností - chystání věcí, skládání, napomínání . Děti by měly určitě doma hlavně číst. S tím psaním je to také složité. Podle informací od rodičů, některé děti dělají úkol do psaní hodinu, některé ho mají hotový za 10 minut - je to velice individuální - a to dávám max. 3-4 řádky. Prostě ta ruka se musí vypsat a pak to bude v pohodě - buďte trpěliví a vyplatí se to. A při dělání domácích úkolů určitě střídejte činnosti - určitě nepište úkol do psaní v kuse - max. 10 min a pak odpočinek! A o víkendech a prázdninách úkoly nedávám - ale rodičům doporučuji, co je dobré si sem tam procvičit - je to jen o domluvě a spolupráci!
Jinak kdo máte více dotazů, pište sem nebo na mailovou adresu prvnistupenzs@email.cz. A mrkněte taky na internetové stránky www.prvnistupenzs.wgz.cz (hlavně kolegyně a kolegové). Dávám tam různé materiály, které využívám při výuce. Sice jsou teprve v začátcích, ale když mi dáte nějaké náměty a nápady, rád je tam zveřejním.