Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Zostať alebo odísť?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.2.12 03:06
Ahoj,to je smutné. Moc ma mrzí,že zažívaš takéto stresy, čo poradiť?
To, čo píšeš podla mna je psychické násilie. Bitka,aj ked pasťou do chrbta,to je absolutne neprípustné. Píšeš,že nemá kamarátov,ani záluby. To bude asi ten kamen urazu+jeho povaha. Cíti sa nenaplnený,nepotrebný, chýba mu zdravé sebavedomie.
Kočky Ti určite napíšu to čo ja - odísť, resp. pobalit mu veci a odchod. Máš štastie,že máš kde bývat. Ver mi,že to bude horšie.
Ak chceš, pokojne píš,som tu celú noc. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
ArankaC.
15.2.12 06:46
Ahoj, tvoje pocity úplně chápu, nadávek a urážek jsem si vyslechla až moc. Je to kolikrát horší, než dostat přes hubu. Tohle prostě nejde dál. Tvůj partner nejen, že tě psychicky týrá, on navíc tě i udeří, no nezlob se na mě, možná si myslíš, že to není tak hrozné, když tě nemlátí hlava nehlava, ale moje rada je - zbav se ho co nejdřív, jinak tě brzo pořádně zmlátí. Obvykle se to stupňuje. Vím, že ti je líto oddělit ho od malého, ale je to pro malého lepší přece, než kdyby měl vyrůstat s takovým otcem. Jaký si myslíš, že by to na něj mělo vliv, kdyby každý den poslouchal, jak ti muž nadává, nebo dokonce tě praští? To už radši neúplná rodina…
- Citovat
- Upravit
15.2.12 08:10
Ahojky Anonymko. Moc mě mrzí, co prožíváš Nicméně, já bych ti poradila toto. Oběhat si nejdříve všechny úřady, domluvit se s rodiči, případně dobrými přáteli, jak by se vše odvíjelo, kdybys ho vyhodila. Prostě mít jasno v tom, jak to všechno bude probíhat ještě předtím, než mu to řekneš. Budeš tak lépe připravená na svoje možnosti, budeš vědět, na koho se obrátit.
Kolik týdnů ti zbývá na dodělání školy? Pokud je to důležité pro tvoji, teda vaši budoucnost /tebe a dítka/, tak bych ji nejdříve dodělala. Samozřejmě já nevím, nakolik je vaše situace neúnosná…
Jak píše Aranka, nechtěla bych aby bylo moje dítě svědkem takových věcí. Co si z toho vezme do života? Jaké dětství ho čeká?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.2.12 08:17
Nemôžem Ti napísať odíď, či ostaň môžem len napísať svoj pohľad na celú vec..
Myslím, že toto psychické týranie je, vyčitať niekomu kýchanie, či pot asi nie je celkom normálne a už vôbec to nie je v poriadku. Ataky už vôbec nie sú v poriadku.
Píšeš, že je skvelý otec, ja sa pýtam, dokedy?? Bude mu vadiť aj malinký, keď niečo rozleje, rozbije, vysype, teraz je ešte maličký, ale keď vyrastie, bude to iné, vlezie tam, onam, bude mať záchvaty zlosti, udrie ho? Bude mu nadávať?
Kvôli dieťaťu ostávať v takomto vzťahu je hlúpe, časom to dieťatko bude vnímať, bude počuť, ako Ti nadáva, ako Ťa udiera… A môže ho to poznačiť, vo vzťahu k ženám, psychicky, hociako..
K Tvojej dileme, ak Ti ostáva už len pár týždňov, tak by bola hlúposť to vzdať. A možno mu prekáža aj to, že budeš mať VŠ, je to vyššie vzdelanie, než má on?? Myslím ,že máš jednu obrovskú výhodu oproti iným ženám v Tvojej situácii, máš kam ísť…
Držím palce, aby bolo Tvoje rozhodnutie správne…
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.2.12 09:10
ahojte, som uz potom sla spat 
hned sa aj lepsie citim. priznam sa, ze ja nie som ziadna utrapena zenuska, co po nociach vyplakava do vankusa akeho ma zleho muza. snazim sa na to pozerat racionalne.
k tomu nasiliu- nechcem sa ho nejako extra zastavat, ale on nie je nasilnikv pravom zmysle slova, on je velky cholerik a ked ma nervy, tak to bohuzial nevie riesit inak, ako rozbijanim veci. no a kedysi sa stavalo, ze udrel aj mna. ale nie su to take tie nasilnicke udery, su to skor strkance, ako som pisala v povodnom prispevku, je to skor symbolicke.
on je slaboch. ja sa otlkat nenecham, naposledy ked to prehanal so svojim chovanim som zobrala opasok a zeleznou sponou ho slahla medzi nohy. hned skrotol. ale to bolo vsetko davno.
zdalo sa mi, ze dospel. 3 roky bol uzasny, fakt, dokonaly muz. a teraz mam pocit, ze ho nieco trapi a on nevie ako z toho von. tak si to vybija na mne.
predtym taky nebol.
evina, ano, suhlasim, podla mna je zakomplexovany a ja mam zas sebavedomia az prilis.
aranka, presne, tie urazky su hrozne, on vzdy vie trafit citlivu strunu. ale uz sa zacinam ucit byt imunna a pustam jednych uchom dnu, druhym von. nastastie pred malym sa drzi a snazi. neprijemny zacina byt, az ked sme sami dvaja.
kacik, jeden cely semester, cize nieco cez dva mesiace este potrebujem. a skolu skutocne dokoncit chcem. je to moj hlavny ciel momentalne. och, ked ja neviem, pred malym svoju zlost najavo nedava, aj teraz rano za nim prisiel, hral sa pred odchodom do prace, dokonca som videla naznaky kajania. ale fakt len naznaky. situacia nie je neunosna, len proste ma nebavi takto zit. o com to je? 
momentalne to je len horsie a horsie a ja stale dufam, ze niekde nastane nejaky zlom (ktory nie je v mojich silach ovplyvnit) a budem mat doma zas mojho uzasneho dokonaleho muza.
anonymna, vidis, to ma nenapadlo, mozno mu skutocne vadi to vzdelanie. on ma len gympel, na vysku sa vykaslal. inak je velmi inteligentny, ale absolutne neprisposobivy. ak ma problem s tym, tak asi skor podvedomy, lebo navonok ma podporuje a vyhana sa ucit,ked sa mi nechce. na druhu stranu najhorsie sa vzdy chova, ked mam toho vela do skoly.
a o maleho sa skutocne nebojim, manzel nejako neriesi rozbite veci, on je skutocne za normalnych okolnosti velmi tolerantny. to len tieto posledne 3 mesiace sa nieco stalo, co ho zmenilo a ja netusim co 
ked som sa ho pytala, tak hovoril, ze ho nebavi praca, ze sa mu stale zda, ze je vsetko dookola, ze je odporne zima.
rozmyslam, ci to nemoze byt sposobene tymto vsetkym plus uplna zmena zivota narodenim dietata.
ak ano, je este nadej, ze sa to vrati do starych kolaji?
zakl.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
15.2.12 09:39
No, aj som si myslela, že nie su utrápená ženuška, cidno podľa spôsobu písania, že uvažuješ úplne racionálne…
Tak možno ho naozaj niečo štve, skús sa s ním porozprávať, že Ťa mrzí, ako sa k tebe spráa a bla bla bla…
Ale učite daj vedieť, som zvedavá, ako to dopadlo..
Nádej je vždy…
- Citovat
- Upravit
15.2.12 09:42
Ide o to, co vsetko si ochotna znasat. Ja sa pamatam ked sa na mna byvaly rozohnal, ako strasne som sa zlakla ze mam nasilnika. A aj tak som nebola schopna ho nechat, aj ked bitku nie som ochotna znasat. Ale on sa len rozohnal a udrzal. Naozaj neviem ako by to dopadlo u nas, keby ma nebol nechal.
Ale co som chcela … moja slecna od roka chodi. Od roka rozbija, vylieva, nici. Myslis ze to Tvoj chlap zvladne?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.2.12 09:47
Zakladatelko, počkej ještě ty dva měsíce, dokončíš školu, přijde jaro, vytratí se deprese…
Nevím, zkus vzít chlapa na neutrální místo, někam na véču do dobré restaurace, hodit se do pohody, promluvit s ním, co ho trápí..
Teda jestli nemáš problém s hlídáním, bylo by to nejlepší řešení, alespoň na dvě, tři hoďky..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
15.2.12 10:08
anonymna, dik za Tvoje slova. tiez stale dufam. ale nie slepo, pre istotu
rozpravali sme sa uz o tom milionkrat. stale je to o tom istom, praca, stereotyp, atd.
on si uvedomuje, ze sa chova skaredo, ale ako keby sa nevedel ovladat. vidim z roznych drobnych gest, ze mu na mne stale zalezi. ale proste nieco ho vnutorne stale stve a nevie to vyriesit. tak zacal zvalovat vsetky moje problemy na mna. neviem ako mu ukazat, ze to je v nom, ze ja s tym nedokazem nic urobit.
babi, toho sa skutocne nebojim, on odjakziva miluje deti, on chcel dieta viac nez ja, chcel byt aj pri porode (nebol, nechcela som to). on sa nezahnal, len maval rukami proti mne ako ked decko krici: si zla mama.
kacik, asi mas pravdu. skusim vydrzat kym dokoncim tu skolu, potom budem volna, lebo len skola ma puta k tomuto mestu.
s tou restikou ma to uz tiez napadlo, ale on by nenechal doma maleho sameho s nikym okrem nas.
ja som mu aj navrhovala, nech niekam vypadne sam na par dni, nech si oddychne, nacerpa nove sily, ale nechce.
asi mi neostava nic ine nez pockat.
dakujem, ze som sa mohla vypisat, hned sa citim lepsie
zakl.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Snažení a nezdary
- 22.05.26
- Anonymní
Sex ve vztahu
- 29.05.26
- Anonymní
Výchova
- 01.06.26
- Dadinkamaminka
Operace a přechod.
- 30.07.26
- Anonymní
pisem, lebo to potrebujem dostat zo seba von, lebo hladam podporu, lebo si potrebujem utriedit myslienky.
tolkokrat preberana tema a predsa pre mna uplne nova.bohuzial.
som s muzom osmy rok.
vzdy sme mali komplikovany vztah, priam taliansky. moj muz je odo mna o 6 rokov starsi a neznasa, ked mu niekto odporuje. taky typicky chlap, on ma vzdy pravdu, on sa nikdy nemyli a za jeho chyby mozu vsetci ostatni okrem neho.
prve styri roky sme sa casto hadavali. byvali sme v jednoizbovom byte, ja 19, on 25. proste ponorka. po styroch rookoch prisiel zlom, kedy si nasiel inu. vtedy akoby si uvedomil, co chce. odpustila som a vratila sa k nemu.
zobrali sme sa, narodil sa nam syn. pocas tehotenstva aj po narodeni maleho bol uzasny. vo vsetkom pomahal, staral sa o nas.
cez zimu sa vsak nieco stalo. neviem co, myslim, ze so mnou to nesuvisi, ale bohuzial si to ventiluje na mne.
doslo to tak daleko, ze mi vycita uplne absurdne veci, napr.: obtazuje ho moje kychanie (som alergicka), je schopny na mna nahulakat, ked sa ho opytam, ci je v skrinke otvoreny balik bananov, vycita mi, ze ked cvicim, tak smrdim (ked cvici on, tak podla jeho nazoru vonia).
ja vlastne ani neviem, co mu vadi, lebo to su podla mna vsetko len zamienky, aby ventiloval nieco-neviem co.
najprv tvrdil, ze ho ubija stereotyp. tak som mu povedala, ze vsak nech ide s kamaratmi von, opit sa, mne to nevadi. bohuzial on nema ziadnych kamaratov. ani ziadne zaluby.
ale stale sa stupnuje jeho odporne chovanie. dnes chcel zabit nasho psika, lebo sa povracal
pravdaze je to moja vina, lebo predsa ja som chcela psa (mame ho stvrty rok).
vadi mu monitor dychu maleho,lebo pipa. vadi mu, ked je v spalni moc teplo. aj ked je moc zima (je schopny vstat 5 krat v noci aby tie teploty zmenil)
je schopny mi vytknut, ze som leniva, lebo idem rano cikat az hodinu po zobudeni
myslim, ze ma psychicky tyra.
teraz v noci to vyvrcholilo. zacal mi nadavat, ze som pi… a ku… dovod neviem. maly v noci plakal, zobudil ho. potom sa pes vygrckal. a on uz nevedel zaspat. takze zacal na mna ziapat. tak som mu povedala, ze si ho natocim. rozbehol sa ku mne a udrel ma do chrbta a do oka- skor symbolicky.
ked sme byvali v tom jednoizbovom byte, tiez mal sklony ma napadnut. ale ja sa nenecham otlkat, vzdy som mu to vratila. nie je ten typicky nasilnik, co zenu mlati hlava nehlava, vacsinou ma len udrel pastou do chrbta. a nikdy nemal potrebu sa ospravedlnit. uz 3 roky nic podobne neurobil. az do dnes.
som rozhodnuta odist. resp. jeho poslat prec, kedze byvame v dome mojej mamy (ale nie s nasimi, mamina ma viac nehnutelnosti)
no a moja dilema. maly ma 10 mesiacov a mne chyba par tyzdnov do ukoncenia skoly. ked budem sama, nedokoncim ju. vydrzat s nim tych par tyzdnov? alebo kaslat na vsetko a odist hned?
a dalsia vec: s malym je uzasny, stara sa onho, vstava k nemu, hra sa s nim, nema problem sa o neho starat sam a maly ho miluje. trha mi srdce pomyslenie, ze bude vyrastat bez neho. v neuplnej rodine. hlavne to ma pri nom este drzi. a nadej, ze toto je len nejaka prechodna kriza (manzel bude mat 33 rokov). tento jeho stav trva treti mesiac.
dakujem, ze som sa mohla vypisat. ak mate niektora skusenosti s podobnym typom cloveka, uvitam ich.