Dačice jsou město v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji, 12 km jižně od Telče na Moravské Dyji v nejjižnějším cípu Českomoravské vrchoviny. V roce 1960 byly při správní reformě se svým okolím začleněny do Jihočeského kraje. Od 1. ledna 2000 jsou i součástí samosprávného Jihočeského kraje (do 30. května 2001 Budějovického). Přestože město patří do Jihočeského kraje, leží na historickém území Moravy. Žije zde přibližně 7 200 obyvatel.
Jsou přirozeným centrem nejzazšího cípu jihozápadní Moravy, což je dáno nejen jejich polohou, ale i množstvím služeb, obchodů, firem, i řadou kulturních a sportovních zařízení, jako je kino nebo moderní sportovní stadion. Řada okolních rybníků, lesy, historické památky, i památná, pověstmi proslavená místa, dotvářejí malebný charakter města a okolního kraje. Ve městě se pravidelně pořádá také řada kulturních festivalů. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Sousedními obcemi sídla jsou Český Rudolec, Hříšice, Cizkrajov, Budíškovice, Dobrohošť, Třebětice, Volfířov, Staré Hobzí, Peč, Kostelní Vydří, Zadní Vydří, Černíč a Mysletice.
Historie
První písemná zmínka o Dačicích pochází z roku 1183 z kroniky Jarlocha, opata premonstrátského kláštera v Milevsku, kdy si nechal znojemský kníže a moravský markrabě Konrád Ota vysvětit v Dačicích kostel olomouckým biskupem Pelhřimem. V polovině 14. století patřilo město pánům z Hradce (Jindřichova). Za jejich vlády, jak se dá soudit z městského znaku se zlatou pětilistou růží, se Dačice staly městem. V 15. století připadly Dačice Wolfgangu Krajířovi z Krajku a na Landštejně, což se projevilo na významu a moci města. V 16. století přicházejí do města italští umělci, zvláště stavitelé. Gotické město se změnilo na město renesanční. Vznikla radnice, zámek, nový zámek, věž kostela sv. Vavřince. U nového zámku vznikla nová městská čtvrť Hradecké předměstí. Město bylo obdařeno mnoha výsadami, bohatne obchody a řemesly, organizovanými v ceších. V té době se Dačice stávají jedním z významných měst Jednoty bratrské.
Z původní vsi, soustředěné okolo kostela, vzniklo město, jehož těžištěm se stalo velké trojúhelníkové náměstí s radnicí a ostatními budovami se správní nebo obchodní činností. Pohromou pro město byla třicetiletá válka. Roku 1680 vylidnil Dačice mor, následně roku 1690 obrovský požár zničil na 80 domů. K nejvýznamnější barokní památce patří tzv. františkánský klášter s kostelem sv. Antonína Paduánského na východní straně města.
Počátkem 19. století se Dačice stávají průkopníky v odborném školství a průmyslu. Roku 1820 byla péčí lesmistra Vincence Hlavy v Dačicích zřízena jedna z prvních lesnických škol (od roku 1937 zde má žulový pomník). V roce 1829 založili bratři Grenberové v nedalekém Kostelním Vydří první řepný cukrovar moderního údobí v našich zemích a v dačické rafinérii byl J. K. Radem vyroben v roce 1841 první kostkový cukr na světě, patentován 1843. V polovině 19. století se výrazně mění postavení města. Dačice se staly sídlem okresu, který zabíral jihozápadní cíp Moravy se 180 obcemi. Sídlem okresního úřadu zůstaly s výjimkou let válečných 1940–1945 až do roku 1960, kdy po více než stech letech ztratily nejen sídlo okresu, ale ocitly se spolu s dalšími moravskými městy a obcemi v Čechách.
V letech 1939–1945 přišly Dačice o své židovské obyvatele, většinou v polském Lublinu. Po roce 1945 došlo k odsunu několika německých rodin. Po druhé světové válce zde byla vystavěna nemocnice a závod na výrobu autodílů, dnes největší zaměstnavatel v okolí. Dnes jsou moravské Dačice sídlem tzv. malého okresu v Jihočeském kraji.
Pamětihodnosti • Nový zámek, poprvé vzpomínaný v roce 1591, nyní v empírové podobě z roku 1831. Národní kulturní památka. Ve správě jihočeského NPÚ, v jednom křídle zámku také sídlo Městského muzea a galerie. • Starý zámek, renesanční palác z let 1572–1579. Sídlo městského úřadu. • Kostel sv. Vavřince z let 1775–1785 • Renesanční věž z let 1586–1592 je vysoká 51 m a navazuje na barokní kostel sv. Vavřince. Je zde umístěn sv. Vavřinec z roku 1483. • Františkánský klášter z let 1660-1664, od roku 1994 patří řádu bosých karmelitek, s kostelem sv. Antonína Paduánského z let 1672–1677 • Kaple sv. Rocha a sv. Šebestiána z konce 17. Století • Mariánský sloup na Havlíčkově náměstí s barokním sousoším z roku 1725, stavebníkem byl hrabě Václav z Vrbna a Bruntálu (sochy sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, Panny Marie Neposkvrněného početí). Ozdobou sousoší je šestiboká empírová kašna. • Městská radnice • Památník obětem válek (autor: Jan Vítězslav Dušek) • Toužínské stráně a Dubová stráň – přírodní památky • Kostkový cukr : Zajímavostí je v prostoru před věží farního kostela se nacházející žulový pomník kostky cukru, neboť ve zdejší rafinerii byl v roce 1841 vyroben a v roce 1843 patentován J. K. Radem první kostkový cukr na světě.
Společenský život
Samospráva města od roku 2011 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku. Členění města
Město Dačice se člení na šestnáct místních částí na jedenácti katastrálních územích : • Bílkov (i název k. ú.) • Borek (k. ú. Borek u Dačic) • vlastní město Dačice (části Dačice I, Dačice II, Dačice III, Dačice IV, Dačice V) a Toužín (vše v k. ú. Dačice) • Dolní Němčice (i název k. ú.) • Hostkovice (k. ú. Hostkovice u Dolních Němčic) • Hradišťko (k. ú. Hradišťko u Dačic) • Chlumec (k. ú. Chlumec u Dačic ) • Lipolec (i název k. ú.) • Malý Pěčín (i název k. ú.) • Prostřední Vydří (i název k. ú.) • Velký Pěčín (i název k. ú.)
Vlastní město Dačice se dělí na šest částí označovaných římskými čísly v uvedeném pořadí : • I. Město (dolní a horní náměstí s okolím) • II. Antonínské předměstí (k nemocnici) • III. Za řekou Dyjí, dříve Stráňské předměstí (Za lávkami, Kapetova, k Hradišťku) • IV. Hradecké Předměstí (Péráček, Nivy) • V. Červený vrch • VI. Toužín (do 60. let 20. století samostatné k.ú.)
Prostřední Vydří leží na odděleném území a tvoří tak exklávu města.
Osobnosti • Jan Bistřický (1930–2008), historik, archivář, pedagog a mj. i zakladatel a předseda dačického spolku přátel muzea • Vladimír Fuka (1920–1996), hudební skladatel • Vilém Göth (1915–1940), nadporučík letectva[6] (ulice Göthova vychází z Palackého náměstí) • Vincenc Hlava (1782–1849), lesník a zakladatel školy, pomník ve městě • Ivo Jahelka (* 1954), folkový písničkář • Bedřich Kancnýř (1851–1940), právník a politik • Lenka Lanczová (* 1964), spisovatelka • Matěj Mikšíček (1815–1892), novinář a spisovatel • Jakub Kryštof Rad (1799–1871), ředitel místního cukrovaru, vynálezce kostkového cukru • František Skokan (1912–1950), československý důstojník, popraven komunistickým režimem, posmrtně rehabilitován • Pavel Spurný (* 1958), astronom • Michal Stehlík (* 1976), historik, děkan FF UK • František Stejskal-Lažanský (1844–1887), novinář • Dan Svátek (* 1975), režisér, scenárista a herec • Ludvík Štěpán (1943–2009), akademický profesor polonistiky, bohemista, překladatel, spisovatel • Miloš Vystrčil (* 1960), politik a pedagog, od února 2020 předseda Senátu Parlamentu České republiky
Partnerská města • Groß-Siegharts, Rakousko • Urtenen-Schönbühl, Švýcarsko
Dačice I je část města Dačice v okrese Jindřichův Hradec. Je zde evidováno 332 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 680 obyvatel.
Dačice I leží v katastrálním území Dačice o výměře 12,9 km2.
ZÁMEK
Dnešní vzhled původně renesančního zámku je výsledkem klasicistní přestavby ve 30. letech 19. století, kterou inicioval porýnský rod říšských svobodných pánů Dalbergů.
Po obnově prohlídkové trasy v roce 2012 mohou návštěvníci zámku zhlédnout reprezentační a soukromé pokoje. Oproti starší instalaci z 50. let 20. století zaměřené na empírový styl, která nehleděla na původní funkci a vybavení interiérů, se nyní jejich funkce a vybavení co nejvíce přibližují podobě, jakou měly v éře Friedricha Ferdinanda Dalberga a jeho syna Friedricha Egberta na počátku 20. století.
Historie
V Dačicích nenajdete jen jeden zámek ale hned dva - tedy tzv. „Starý“ a státní zámek Dačice přezdívaný „Nový“.
Dačice byly v 16. století centrem rozsáhlého panství Krajířů z Krajku, šlechtického rodu pocházejícího z Korutan. Ti zde nejprve nechali postavit tzv. Starý zámek (dnes sídlo Městského úřadu), renesanční stavbu s cimbuřím, která byla dokončena v roce 1579. Nový zámek rovněž v renesančním slohu postavil pro Oldřicha Krajíře (+1600) italský stavitel Francesco Garof da Bissone. V roce 1591 je v dačických pozemkových knihách uváděn jako novostavba. Není známo, zda byl zámek upravován během 17. století, za Viléma Dubského z Třebomyslic, za Berků a Fürstenberků. K přestavbě přikročil až Heinrich Karl hrabě z Osteinu (1693-1742), který panství koupil v roce 1728, nechal renesanční zámek přestavět barokně a nově zařídit.
O barokních úpravách zámku promlouvají písemné prameny jen výjimečně. V roce 1712 pracoval na zámku v Dačicích stavitel rodiny Berků Francesco Perrini. Snad právě on navrhl úpravu zámecké věže, do které byly vsazeny hodiny, datované rokem 1713. Další úpravy prováděl kunžacký stavitel Francesco Camelli ve dvacátých letech 18. století pro rod Osteinů. K zámku byla přistavěna kuchyně, probíhaly úpravy bočních křídel a archivně je dokumentována nedochovaná sochařská výzdoba, jejímž autorem byl dačický sochař Sebald Kölbl. V roce 1809 přešel zámek dědictvím na šlechtický rod Dalbergů, pocházející z horního Porýní. Karl Anton Maximilian Dalberg (1792-1859) postupně začal proměňovat starý barokní zámek v moderní a pohodlné sídlo pro svou rodinu, zvyklou na moderní luxus. V letech 1818-1820 proběhla výrazná úprava interiérů, místnosti byly nově vymalovány, vznikl tzv. „gotický sál“ (výmalba tohoto sálu byla odhalena v roce 2007) a do zámku byl pořízen četný klasicistní mobiliář. Karl A. Maxmilian založil též rozsáhlý anglický park a stál za hospodářským vzestupem města. Mimo jiné se podílel i na založení cukrovaru, v němž v roce 1843 vznikla první kostka cukru.
Velká přestavba zámku proběhla ve 30. letech 19. století. Vídeňský architekt Karl Schleps navrhl pravidelně komponované průčelí se vstupním rizalitem a výrazně proměnil také interiéry v prvním poschodí reprezentačního křídla, z nichž zejména schodiště bylo od doby svého vzniku považováno za jednu z nejskvělejších ukázek klasicistní architektury v našich zemích. Poslední stavební úpravy za Friedricha Egberta Dalberga (1863-1914) v roce 1909 změnily vzhled nádvoří. Při výměně oken na chodbách byla odkryta původní renesanční arkáda, arkádové oblouky byly zaskleny a naproti nad průjezdem jižního křídla byla vybudována novobarokní kaple podle projektu vídeňského architekta Hanse Prutschera. Stejný architekt navrhl také interiér pozdně secesní knihovny.
Po smrti Johanna Dalberga (1909-1940) se stal zámek nakrátko majetkem rodu Salm-Salm, v roce 1945 však byl zestátněn a zpřístupněn veřejnosti. Radikální rekonstrukce zámku v letech 1990-1996 zachránila chátrající dačický Nový zámek pro současnost. V uplynulých letech prošel zámek náročnou rekonstrukcí interiérů 1. patra severního křídla a v současné době mohou návštěvníci spatřit znovuobnovené interiéry z počátku 20. století.
Majitelé zámku • 1591 - 1610 Krajířové z Krajku :
- Oldřich †1600, dědičkou jeho sestra Kateřina, od 1598 vdova po Janovi z Lipé, později provdána za Volfa Dětřicha z Althannu
• 1610 - 1620 Vilém Dubský z Třebomyslic :
- 1. manželka Johanka Vranovská z Vranova, 2. manželka Zahrádecká ze Zahrádekkoupil Dačice za 106 000 zlatých od Kateřiny Krajířové
- 1620 - 1622 jako pobělohorská konfiskace v majetku císaře Ferdinanda II.
• 1623 - 1644 Berkové z Dubé a Lipé :
- Lev Burian hrabě Berka (†1626) získal Dačice za 105 000 zlatých
- dědicem jeho syn Matyáš Ferdinand (†1644), jeho matka Františka Hippolyta hraběnka v. Fürstenberg odmítla vydat po smrti syna majetek druhé větvi Berků a předala jej svému synovci
• 1644 - 1673 Fürstenberkové :
- Friedrich Rudolf hrabě v. Fürstenberg (synovec Fr. Hippolyty) †1655;
- Maximilian Franz hrabě v. Fürstenberg, syn předchozího, (mezitím probíhal soudní spor mezi Fürstenberky, kteří Dačice drželi, a Berky, kteří si činili nárok)
• 1673 - 1714 Berkové z Dubé a Lipé :
- na základě rozhodnutí tribunálu v Brně: František Antonín †1706, po jeho smrti dědičkou Františka Rosálie hraběnka Berková provdaná Kinská (sestřenice předchozího) †1714
• 1714 - 1728 Václav Albrecht Hr. Z Vrbna a Bruntálu (1659-1732)
- manželka Maria Augusta v. Fürstenberg, nevlastní bratr Františky Rosálie Kinské, se souhlasem Fürstenberků její dědic
• 1728 - 1809 Osteinové :
- Heinrich Karl hrabě v. Ostein (1693-1742) koupil panství za 426 000 rýnských zlatých, 1. manželka Johanna Karolina v. Berlepsch (1707-1737), 2. manželka Maria Klara v. Eltz-Kempenich (1720-1786)
- dědicové Heinricha Karla: dva nezletilí synové Philipp Karl (1742-1766) a Johann Friedrich Karl (1735-1809), od 1775 jediným majitelem Johann Friedrich Karl, manželka Ludovika Charlotta v. Dalberg (1739-1805)
• 1809 - 1940 Dalbergové :
- 1809 dědicem adoptivní syn Friedrich Karl Anton hrabě Ostein-Dalberg (1787-1814), zemřel svobodný bezdětný
- 1814 dědicem bratr předchozího Karl Maximilian svobodný pán v. Dalberg (1792-1859), manželka Maria Charlotta Sturmfeder v. Oppenweiler (1791-1866)
- 1859 dědicem jediný syn Karla Maxmiliana a Charlotty Friedrich Ferdinand (1822-1908), manželka Maria Kunigunda v. Vittinghoff-Schell (1827-1892)
- 1908 dědicem syn Friedrich F. a Kunigundy Friedrich Egbert (1863-1914). manželka Karolina v. Raab (1874-1935)
- po Friedrichově E. smrti dědila manželka a dva nezletilí synové Josef (1906-1929) a Johannes (1909-1940), po r. 1935 jediným majitelem Johannes, jímž rod Dalbergů vymřel po meči
• 1940 - 1945 Franz Karl zu Salm – Salm (1917-2011)
- zdědil velkostatek se zámkem jako nejbližší příbuzný (byl to syn Johannovy sestřenice Marie Anny v. Dalberg, provd. zu Salm-Salm (1891-1979)
• 1945 - doposud
Dačice majetkem státu
- 1945 - velkostatek zestátněn podle Benešových dekretů, zámek nyní ve správě Národního památkového ústavu v Praze, územní památkové správy v Českých Budějovicích
Obnova a restaurování
Po roce 1989 počala velká generální obnova zámku. Rok po roce zde můžete sledovat jednotlivé stavební, restaurátorské a reinstalační počiny, díky kterým je zámek uchován pro příští generace. • 1990 : Začala 40 let plánovaná a 40 let odkládaná oprava fasád. Ze zámku se vzhledem k havarijnímu stavu nosných konstrukcí v jižním a západním křídle vystěhovaly nájemnické organizace (Městská knihovna, Lidová škola umění a Dům dětí a mládeže). • 1991 : Byly dokončeny opravy fasád východního a jižního křídla a nádvoří, instalována nová střešní krytina, začala rekonstrukce stropů v jižním křídle. Byla dokončena základní evidence mobiliáře, podle níž zámek eviduje 15012 předmětů. Zároveň byly zahájeny restituce, t. j. vracení svozového mobiliáře původním majitelům. • 1992 : Byla dokončena oprava fasády severního průčelí a ve štítě rekonstruována malba erbu s rozvilinami (ak. malíř Tomáš Švéda). Kamenné schodiště v hale zámku bylo očištěno od nevhodných nátěrů bílou barvou a hala byla vymalována. • 1993 : Nádvoří bylo vydlážděno kamennými deskami, byl zrekonstruován přístavek v severozápadním rohu zámku a vybudován zavlažovací systém pro travnaté plochy kolem zámku. Pro noční osvětlení hlavního průčelí zámku byly instalovány dva reflektory. • 1994 : Povalové stropy v západním křídle byly odkryty, konzervovány, poškozené výměněny a zakryty. Byly zde instalovány nové rozvody vody a nové záchody. Na podzim začala dosadba stromů do parku. • 1995 : Proběhla rekonstrukce jižního křídla, jejímž výsledkem byla nová pokladna a WC pro návštěvníky. Současně bylo opraveno litinové zábradlí a restaurována nástěnná výzdoba u schodiště do horních pater. • 1996 : Do rekonstruovaných prostor jižního křídla se z budovy kláštera, vráceného v restituci církvi, přestěhovalo Městské muzeum a galerie, a v přízemí byl zahájen provoz nové pokladny pro návštěvníky zámku. Byla dokončena oprava fasády západního křídla a zahájena rekonstrukce hospodářského křídla. • 1997 : Rekonstrukce hospodářského křídla byla dokončena. Přízemí západního křídla bylo upraveno jako zázemí pro sezónní zaměstnance. • 1998 : Byly vystěhovány depozitáře ve východním křídle a zahájena rekonstrukce stropů. Uskutečnily se drobné opravy - malování chodeb a broušení terasových podlah a opravy fládrů v přízemí expozice. Pokračovala systematická údržba parku - kosení, odstraňování náletů, prořezávání suchých větví a likvidace pařezů. Na hrázi byl dokončen kovový plot. Byly uzavřeny práce na katalogu zámecké knihovny v počítači. • 1999 : Byla dokončena rekonstrukce východního křídla, ve kterém vznikly depozitáře a ubytovna pro sezónní průvodce. V parku byla odklizena skládka odpadu, na jejímž místě byl založen kompost z biologického odpadu. • 2000 : Nejdůležitější akcí byla oprava barokní brány a zdi v horní levé části parku. Byla přemístěna právem kritizovaná rozvodná skříň přizděná k bráně v roce 1979. • 2001 : Napříč parkem v dolní části za rybníkem byla zahájena výměna kanalizace. Těžké bagry poškodily upravené plochy parku, po skončení prací ale bylo vše uvedeno do pořádku a louky znovu osety. Pokračovala dále oprava ohradních zdí okolo zámeckého areálu. • 2002 : Během zimních měsíců byly vyklizeny sklepy pod hospodářským křídlem, zasypané v poválečných letech nájemníky různým odpadem, a v sezóně poprvé zpřístupněny návštěvníkům. • 2003 : Největší akcí roku bylo odbahnění rybníka a vydláždění jeho břehů kamenem. Bylo odvezeno na 5000 kubíků bahna. Dokonalou práci provedla firma PAS PLUS z Valtínova. • 2004 : Po 12 letech bylo třeba znovu opravit omítky v dolní části fasády severního křídla. Byla zahájena nákladná rekonstrukce kovových arkádových oken z roku 1909. • 2005 : Firmou bratří Fučíků z Jemnice byla dokončena rekonstrukce arkádových oken. Stejná firma vyrobila a instalovala nové kované branky do oplocení předzámčí. • 2006 : Běžná údržba zámku pokračovala nátěrem východní strany nádvoří a opravou dvou komínů. Zámek nabídl nejen klasické prohlídky, ale opět i hojně navštívené večerní dramatizované prohlídky, koncerty a další společenské akce. • 2007 : V expozici v přízemí byly pod novodobou výmalbou objeveny starší vrstvy výzdoby – iluzivní sloupy a pohled do krajiny s postavami. Proběhly dvě nákladnější akce – rekonstrukce šesti oken a mříží v přízemí a oprava omítek a nátěru věže. • 2008 : K hospodářskému zázemí zámku patří také zahradní domek pro uložení techniky a nářadí. Firma pana Štěrby z Hostkovic opravila prvky krovu a vyměnila střešní krytinu. • 2009 : V roce 2009 byla dokončena rekonstrukce bývalé pokladny na byt pro zaměstnance, opraveny tři komíny a položena izolace a podlaha na půdě. Bylo doplněno oplocení parku a vyměněny dveře do kapličky. Ve spolupráci s městem byl odbahněn přítok do rybníka. Nejvýznamnější akcí bylo restaurování nástěnné výzdoby v jednom ze sálů v přízemí a nástropní výmalby sálu v poschodí. • 2010 : Začala reinstalace trasy prvního patra severního křídla- byly restaurovány původní tapety z počátku 20. století v apartmánu barona Friedricha Ferdinanda Dalberga, stejně jako stropy z papírmašové hmoty. Proběhla oprava kanalizace a odvodu dešťové vody v okolí zámecké budovy. • 2011 : Veřejnosti byly zpřístupněny prostory apartmá Friedricha Ferdinanda Dalberga jako první část z plánované rekonstrukce prvního patra zámku. V souvislosti s tím byla také rehabilitována pokladna zámku s obnoveným fládrováním. Běžná stavební údržba znamená každoroční obnovy poškozených omítek. V letních měsících proběhlo stěhování více než 12000 svazků knih z prvního patra zámku, pro jejich budoucí zpřístupnění. • 2012 : V roce 2012 se naplno rozběhly restaurátorské práce v bývalém tanečním sále i v dalších místnostech prvního patra. Během rekonstrukce byla v sále (nyní velkém salonu) objevena výzdoba stěn technikou stucco lustro, v ostatních místnostech byly obnoveny tapety buď restaurováním původních, či rekonstrukcí podle dochovaných zbytků. Součástí bylo také čištění všech původních dřevěných podlah a obnovení výmalby stropů v předpokoji a pracovně Karoliny baronky Dalbergové. • 2013 : Na jaře roku 2013 byla otevřena rekonstruovaná trasa 1. patra zámku. Interiéry zámku se tak znovu oděly do podoby, kterou získaly při posledních úpravách na počátku 20. století. Zároveň byly zahájeny práce na otevření zámecké kavárny v přízemí jižního křídla. Při rekonstrukci byly obnoveny výmalby stropů v obou místnostech a rekonstruovány podlahy. V rámci běžné údržby byly také obnoveny parkety v několika místnostech muzea, které je v dačickém zámku v pronájmu. Reinstalace prohlídkové trasy pokračovala rehabilitací klasicistního schodiště v zadním traktu zámku, kde vznikla Lovecká chodba. • 2014 : V červnu 2014 byla otevřena kavárna Café Dalberg, novou podobu dostal také vstup do zámku. V průjezdu byla objevena původní výmalba, pocházející z druhé poloviny 19. století (pravděpodobně po roce 1860). Náročným způsobem bylo rekonstruováno vstupní schodiště před severním křídle zámku. Rehabilitace prohlídkové trasy pokračovala výmalbou schodišťové haly a také zahájením rekonstrukcí maleb na dolní arkádě, které se svou pitoreskností i dobou vzniku po roce 1909 vymykají z rámce toho, co běžně známe z našich hradů a zámků. • 2015, 2016 : V roce 2015 a 2016 byly restaurovány podlahy na prohlídkové trase a dokončeny práce na renovaci maleb ve schodišťové hale a dolní arkádové chodbě. Proběhly nutné prořezávky a výsadba nových stromů v zámeckém parku. Po dlouhých letech byla odklizena suť z nefunkčních komínů. • 2017 : Oprav se dočkala okna ve schodišťové hale. Nemalé úsilí bylo vynaloženo na odvlhčování. Potřebné rekonstrukce se dočkaly toalety pro návštěvníky. Nadále probíhala intenzivní revitalizace zámeckého parku. Rok 2017 je také důležitý z hlediska organizačního a provozního - právě v tomto roce započal úspěšný cyklus výstav Šlechtické neřesti. • 2018, 2019 : Postupně byly uskutečněny nátěry oken a dveří, došlo také na nutné prořezávky stromů v zámeckém parku a výsadbu nových.
Prohlídkové okruhy
Soukromé a reprezentační pokoje (základní okruh) : Prohlídkovou trasu zámku tvoří společenské sály i soukromé pokoje jednotlivých členů rodiny říšských svobodných pánů Dalbergů, kteří Dačice zvolili na začátku 19. století za své hlavní reprezentační sídlo. Na zámku se dochovalo velké množství předmětů osobní povahy i cenné umělecké nebo přírodovědné sbírky.
GPS : 49.0793997N, 15.4314964E
Dačice II je část města Dačice v okrese Jindřichův Hradec. Nachází se na jihozápadě Dačic. Je zde evidováno 91 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 294 obyvatel.
Dačice II leží v katastrálním území Dačice o výměře 12,9 km2.
ZÁMECKÝ PARK
Renesanční zahrada s několika gloriety, vinohradem a ovocným sadem se kolem zámku nacházela již v 16. století, v období baroka byla upravena v park.
V roce 1818 se tehdejší majitel Karl Anton Maximilian Dalberg rozhodl vybudovat nový park. Svažitý terén byl inspirací ke vzniku přírodně krajinářského anglického parku. Návrh vytvořil vídeňský stavitel Heinrich Riedel.
Na ploše 10 hektarů vznikl rybník s ostrůvkem, kaplička, můstky a dnes již zaniklé altány, kuželna, střelnice nebo empírový skleník. Množství vegetace, travnaté palouky i průhledy k zámku vytváří příjemné prostředí pro procházky.
GPS : 49.0783497N, 15.4293322E
KAPLE
GPS : 49.0778914N, 15.4286992E
DALBERGŮV RYBNÍK
GPS : 49.0771175N, 15.4275786E
RYBNÍK SLÁDEK
GPS : 49.0787689N, 15.4271944E
