Sobíňov je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Žije zde 718 obyvatel.
V roce 2015 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2015, konkrétně obdržela diplom za podporu využívání volného času. V roce 2016 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2016, konkrétně obdržela Oranžovou stuhu za spolupráci obce a zemědělského subjektu. V roce 2017 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2017, konkrétně obdržela Zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí. V roce 2019 získala obec ocenění v soutěži Vesnice Vysočiny 2019, konkrétně obdržela Zlatou stuhu a stala se vesnicí Kraje Vysočina.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, kdy je připomínán Ješek zvaný Kokot ze Sobíňova (Jesconis dicti Kokot de Sobyenow), který byl patronem kostela v Sopotech, dnešní součásti Sobíňova.
V roce 1373 je zmiňován Ondřej ze Sobíňova jako patron kostela v Běstvině. Po smrti jeho syna Jana byl statek převeden na Stoška z Dolan, který byl majitelem minimálně do roku 1405. Dále se předpokládá, že ves patřila pánům z Kunštátu, kteří v roce 1515 prodali celé panství Mikuláši mladšímu Trčkovi z Lípy. V roce 1538 prodali jeho dědicové ves Karlu z Valdštejna a na Skále. Jeho dcera Kateřina se provdala za Zachariáše z Hradce, který postavil renesanční část zámku v nedaleké Přibyslavi. V roce 1597 Jáchym Oldřich z Hradce prodal panství Zejdlicům ze Schönfeldu.
V roce 1623 byl majetek Rudolfa Zejdlice zabaven královskou komorou pro účast v protihabsburském povstání. Majetek pak koupil kardinál František z Ditrichštejna. Jeho potomci spravovali panství až do roku 1848, kdy došlo ke zrušení vrchnostenských správ.
Za druhé světové války v okolí operovaly partyzánské skupiny doplněné o místní dobrovolníky. Počátkem května 1945 došlo k nerovnému boji s Němci a na silnici mezi Sobíňovem a Ždírcem nad Doubravou zemřelo přes 30 dobrovolníků.
V letech 2006-2010 působil jako starosta Václav Ležák, od roku 2010 tuto funkci zastával Jaromír Moravec, od roku 2014 je starostou Miloš Starý.
Sopoty
Součástí Sobíňova jsou Sopoty, dříve osada německých horníků z Moravy, kteří zde dolovali stříbro. Název prý vznikl od soboty, během které horníci nesměli pracovat, aby se připravili na nedělní bohoslužbu. Jiné prameny uvádějí, že bohoslužba byla sloužena v sobotu. Kostel je poprvé připomínán roku 1358 a to je také první zmínka o Sopotech.
Sopoty byly poutním místem, zejména díky obrazu blahoslavené Panny Marie, který sem při sňatku darovala Johana Teresie Kustošová ze Studence, která si brala Viktora z Wollsteinů v roce 1652.
Kvůli velkému počtu poutníků byly Sopoty v roce 1697 převedeny z farnosti Přibyslav na dostupnější farnost Krucemburk. V sedmnáctém století za správy Ferdinanda z Ditrichštejna zde o poutích vypomáhali i bosí augustiniáni z Německého Brodu. Karel z Ditrichštejna nechal v letech 1749–1752 kostel nákladně přestavět v barokním stylu.
Vikář Josef Varhánek zjistil, že jsou v Sopotech přechovávány a čteny protestantské knihy, které sem putovaly ze Saska a ze Žitavy od příbuzných místních lidí a obchodníků. I díky tomu zde vzniklo v roce 1761 kaplanství a v roce 1860 farnost. V roce 1843 byla ke kostelu přistavěna věž.
Markvartice
Osada Markvartice patřící k Sobíňovu, je poprvé připomínána roku 1242 jako o strážním místě na Libické stezce. Listina Smila z Lichtenburka zde uvádí v roce 1257 jméno Benda z Markvartic, což by ukazovalo na existenci šlechtického sídla. To ale nebylo nikdy potvrzeno. V roce 1314 je v dochovaných dokumentech zmiňováno jméno Ulrika z Markvartic a roku 1415 Jana z Markvartic. Název osady byl odvozen od slova markvart (stráž na pomezí).
Nová Ves
Má dvě části a to starší část Huť a mladší část se jmenuje Stráň. V osadě Nová Ves – Huť, dnešní součásti Sobíňova, se tavilo železo a koncem 16. století zde byl zřízen železářský podnik s dýmačkou a hamrem. V sedmnáctém století zde pak vznikla vysoká pec na dřevěné uhlí. Nedostatek dřeva v okolí vedl však k postupnému útlumu, k prodeji biskupovi Janu Vratislavovi a časem k úplnému zastavení výroby.
Mezi Novou Vsí a Sopotami se nachází přírodní rezervace Niva Doubravy podél řeky Doubravy.
Hlína
Tato osada dostala své jméno po cihlářské hlíně, která se v těchto místech kdysi dávno získávala. Školství • Základní škola a Mateřská škola Sobíňov
Doprava
Sobíňovem prochází silnice II. třídy č. 345 a železniční trať Pardubice - Havlíčkův Brod. V zastávce Sobíňov (umístěné v Sopotech) zastavují pouze osobní vlaky.
Slavní rodáci a občané • František Vyšata • Josef Ležák • Josef Janáček – generál • Bedřich Starý – letec • Jan Zvolánek – reverend • Dr. Gustav Janáček – profesor.
Pomníky padlým v druhé světové válce • Pomník padlých 5. května 1945 u Dočekalovy vody mezi Ždírcem a Sobíňovem • Pomník padlým z 5. května 1945 u evangelického hřbitova
Pamětihodnosti • Předposlední funkční výstražníky typu SSSR na železničním přejezdu v ČR (v 2012 byly zrušeny)
NAUČNÁ STEZKA SOBÍŇOV
Okružní naučná stezka začíná u obecního úřadu. Má 11 zastavení, věnovaných historii a přírodě. Na tabulích se můžete dočíst o historii obce, o středověké obchodní cestě zvané Liběcká stezka, nebo o tom, proč se jedné místní části říká Huť. Z vrcholu Březinka se porozhlédnete po kraji, v přírodní rezervaci Niva Doubravy se projdete chráněnými loukami.
Stezka končí na místě, kde stávala středověká tvrz.
Délka : 5,9 km
GPS : 49.6989483N, 15.7689767E
KŘÍŽ
GPS : 49.6985061N, 15.7616342E
POMNÍK OBĚTEM 1. SVĚTOVÉ VÁLKY
GPS : 49.6985078N, 15.7610408E
KŘÍŽ
Kříž z bílého mramoru z roku 1620, připomíná zabití místního mladíka.
GPS : 49.6985339N, 15.7606767E
KŘÍŽ
GPS : 49.6982047N, 15.7580419E
KAPLIČKA
Drobná pozdně barokní kaplička z roku 1765.
GPS : 49.6979508N, 15.7575161E
PAMÁTNÍK 17.LISTOPADU 1989
GPS : 49.6979111N, 15.7575819E
KŘÍŽ
GPS : 49.6979489N, 15.7576919E
KOSTEL NAVŠTÍVENÍ PANNY MARIE
Původní kaple byla ve 13. století rozšířena na kostel. V letech 1749–52 kostel barokně přestavěn nákladem Karla z Dietrichštejna. Roku 1843 přistavěna věž. V interiéru barokní oltář a historicky cenná pieta.
GPS : 49.6979461N, 15.7579119E
STARÝ HŘBITOV
GPS : 49.6968669N, 15.7636886E
PŘÍRODNÍ REZERVACE NIVA DOUBRAVY
Rezervace chrání rašelinné a mokřadní louky. Ze vzácných druhů zde roste například orchidej prstnatec májový, vachta trojlistá, tolije bahenní. Žije tady mimo jiné bekasina otavní, chřástal polní, modrásek bahenní.
Datum založení : 1.6.1994
Rozloha : 83,6 ha
GPS : 49.6935350N, 15.7670864E
ZAHÁJSKÝ RYBNÍK
GPS : 49.6922933N, 15.7682631E
POMNÍK FRANTIŠKA VYŠATY-ČECHA
Památník připomíná cestovatele, spisovatele a dobrodruha Františka Vyšatu-Čecha. Narodil se v Chlumanech u Prachatic 14.2.1881. Pocházel z chudé rodiny, sám neměl žádné vzdělání, přesto se vydal na několik dalekých cest. Třikrát navštívil jižní Ameriku, kde vždy několik let žil. Zemřel v Sobíňově 3.10.1942.
GPS : 49.6914147N, 15.7762317E
RYBNÍK HLÍNA
GPS : 49.6930944N, 15.7777806E
HUŤSKÝ MLÝN
Vodní mlýn na řece Doubravě byl postaven v roce 1756 na základech bývalé hutě a slévárny z 16. století, stávala u něho pila. Mlýn přestal sloužit svému účelu po roce 1818, měl různé využití - Karel Jeníček zde provozoval tkalcovskou živnost, dále zde měl pan Henzl řeznictví a uzenářství nebo zde žila učitelka Polnická, od té doby objekt chátrá.
Vstup : nepřístupný
GPS : 49.6980683N, 15.7760403E
ÚVOZ LIBĚCKÉ STEZKY
Dodnes patrná úvozová cesta, část starodávné Liběcké stezky. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1144, ve své době byla důležitou obchodní komunikací mezi Čechami a Moravou. Na významu začala ztrácet ve 13. století a časem ji nahradila stezka Haberská.
Vstup : volný
GPS : 49.7003603N, 15.7757506E
VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
Pěkný výhled na Ranské polesí a začátek Žďárských vrchů.
GPS : 49.7042392N, 15.7700156E
ŠVÉDSKÝ KŘÍŽ
Kříž se nachází v místě, kde jsou pochováni vojáci zemřelí za třicetileté války. V roce 1951 zde byly vysazeny dvě lípy, původní 140 let staré lípy byly poraženy během 2. světové války.
GPS : 49.7025692N, 15.7688181E
KRČÁLŮV RYBNÍK
GPS : 49.6994628N, 15.7672206E
PIETNÍ MÍSTO 21 PADLÝCH V KVĚTNU 1945
Pietní místo je tvořeno mramorovou deskou a dvěma kartušemi se jmény padlých v odboji 5. května 1945.
GPS : 49.6984083N, 15.7621558E
POMNÍK OBĚTEM 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
GPS : 49.6987328N, 15.7624167E
