Zámek je evidenční část statutárního města Pardubice v městském obvodu Pardubice I. Je tvořena areálem pardubického zámku, Tyršovými sady, částí ulice U Stadionu, ulicí Pod Zámkem s lipovou alejí a bývalým barbakánem zvaným Příhrádek, který propojuje zámek s historickým městem. V roce 2009 zde bylo evidováno 11 adres. V roce 2001 zde trvale žili čtyři obyvatelé.
Zámek leží v katastrálním území Pardubice o výměře 19,37 km2.
PAMÁTNÍK OSVOBOZENÍ
Památník osvobození z roku 1957 je dílem sochaře Josefa Malejovského. Je koncipován tak, aby vyjadřoval vděčnost občanů ke svým osvoboditelům. Rudoarmějec se zbraní v ruce a přilbou stojící na pylonu sklání hlavu k dívce nesoucí květinový věnec. Po boku pylonu stráž pionýrů vzdává hold osvoboditeli.
GPS : 50.0392006N, 15.7764869E
ZÁMECKÉ VALY
GPS : 50.0408247N, 15.7773142E
SOCHA SVATÉHO FRANTIŠKA DE PAULE
GPS : 50.0409006N, 15.7781256E
SOCHA SVATÉHO JANA NEPOMUCKÉHO
GPS : 50.0408239N, 15.7780483E
PŘIHRÁDEK
Přihrádek byl do roku 1515 připojen k bývalému hradu, dnes pardubickému zámku, jehož je nejmladší součástí. Trojúhelníkové nádvoří s empírovou kašnou zakončují dvě brány, jedna směrem do Zámecké ulice, druhá směrem k zámku. Obklopují jej někdejší hospodářská stavení a byty zámeckých úředníků, pod schodištěm do bytu písaře bylo vězení. V bývalé sýpce dnes nalezneme Městskou galerii.
GPS : 50.0405492N, 15.7787328E
KAMENNÁ KAŠNA PŘIHRÁDEK
GPS : 50.0404056N, 15.7788944E
Pardubice-Staré Město je část okresního města Pardubice. V roce 2009 zde bylo evidováno 124 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 525 obyvatel.
Pardubice-Staré Město leží v katastrálním území Pardubice o výměře 19,37 km2.
MARIÁNSKÝ SLOUP (PARDUBICE - STARÉ MĚSTO)
Sloup byl postaven v roce 1698 jako dík Panně Marii za to, že se roku roku 1680 Pardubicím vyhnula morová epidemie. Městská rada se původně k návrhu děkana Kolčáka stavěla odmítavě, ale když se ve veřejné sbírce podařilo vybrat na stavbu dostatek prostředků, sloup byl vztyčen. Balustrádu se sochami 8 svatých, která dnes sloup obklopuje, zhotovil na objednávku pardubické radnice v letech 1773-1777 pardubický sochař Jakub Teplý. Po obvodu balustrády uvidíte sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Ivana, sv. Josefa, sv. Prokopa. Výše kolem sloupu stojí sochy sv. Vojtěcha, sv. Norberta, sv. Ludmily, sv. Václava. V rozích balustrády stojí kamení lvi. Na bocích jsou znaky - směrem k radnici Svatováclavská orlice, na protější straně český lev, na západní straně pardubický půlkůň a na východní znak Vídně.
GPS : 50.0385308N, 15.7789722E
RADNICE (PARDUBICE - STARÉ MĚSTO)
Na tomto místě uprostřed severní strany náměstí byla radnice již od roku 1759, kdy zde město koupilo od mydláře Karla Maye dům čp. 1, zvaný Štefkovský. Na konci 19. století však již stará radnice nedostačovala potřebám rozkvétajícího města, a tak byla na jejím místě a na místě dvou sousedních domů postavena v letech 1892-1894 nová novorenesanční radnice podle projektu Jana Weyricha. Její průčelí zdobí sgrafita, ve druhém patře mezi okny jsou alegorické postavy Nezištnosti, Přímosti, Poctivosti a Svornosti od Karla Klusáčka. Nad okny prvního poschodí je osm medailonů hlav českých panovníků: Vratislav II., Přemysl Otakar II., Václav II, Karel IV., Václav IV., Jiří Poděbradský, Vladislav II a Rudolf II. Na štítě budovy stojí socha Vojtěcha z Pernštejna. Na dvou věžích radnice jsou pak čtyři reliéfy: měšťan (alegorie zámožnosti), šlechtična (oddanost), řemeslník (ráznost), měšťanka (domácnost). Severní trakt zdobí sgrafita podle návrhů Mikoláš Alše, představující tanec, recitaci, hudbu a kultus města Pardubic.
GPS : 50.0387575N, 15.7788119E
ZELENÁ BRÁNA (PARDUBICE - STARÉ MĚSTO)
Zelená brána představuje jednu z nejvýznamnějších dominant Pardubic a spolu se zámkem vévodí historickému centru města. Dnes je objekt tvořen vstupní renesanční branou, jejíž průčelí zdobí reliéf vytvořený podle návrhu Mikoláše Alše. Zpodobňuje erbovní pověst pánů z Pardubic, jejichž erb užívají Pardubice jako městský znak. Ve vnitřním prostoru předbraní se pravidelně konají výstavy místních umělců. Za vstupní branou se vypíná více než 60 metrů vysoká věž, která nabízí nádherný pohled na městskou památkovou rezervaci, zámek i široké okolí, včetně hradu Kunětická hora. Ve věži Zelené brány je instalována expozice s názvem Kronika města Pardubic. Seznámíte se zde s pověstí o erbu pánů z Pernštejna a erbu pánů z Pardubic. Než začnete stoupat po dřevěném schodišti, narazíte na rozzuřeného zubra, kterého dokáže zkrotit jen statečný uhlíř Vaněk. O patro výše se pak ocitnete uprostřed bitvy u Milána. Kdo neví, jak to bylo s půlkou koně, kterou rytíř Ješek až do českého ležení před krále Vladislava přinesl, najde tu odpověď. V dalších patrech věže se nacházejí expozice nazvané Trubač, Hodinář a Kronikář – ten bedlivě střeží a zaznamenává pardubickou historii.
GPS : 50.0379906N, 15.7778569E
Zelené Předměstí je evidenční část statutárního města Pardubice. Nachází se jihozápadně od historického centra Pardubic, na levém břehu Labe a zároveň levém břehu Chrudimky. V roce 2009 zde bylo evidováno 2590 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 30538 obyvatel.
V Zeleném Předměstí leží pardubické hlavní nádraží. Osa železniční trati rozděluje Zelené Předměstí na severní část, patřící k centrálnímu městskému obvodu Pardubice I (v této části se nachází například hlavní nádraží a pivovar), a jižní část, patřící k obvodu Pardubice V: tam spadá Dukla, Višňovka a Jesničánky. Dostihové závodiště západně od sídliště Dukla patří k městskému obvodu Pardubice VI.
Téměř celé Zelené Předměstí spadá do katastrálního území Pardubice. K evidenční části Zelené Předměstí patří ještě nepatrná část katastrálního území Nové Jesenčany (katastrální hranice přiřazuje celé budovy Kpt. Nálepky čp. 2674, 1977, 237, 238 do Nových Jesenčan, zatímco hranice části obce jde napříč těmito budovami) a malá část katastrálního území Dražkovice (budovy Mikulovická 2682 a Chrudimská 2811 s přilehlým parkovištěm).
V části Zelené Předměstí se nachází sídliště Karlovina (sídliště umístěno v jižní části centra města), dále sídliště Dukla (na jihozápadě města) nebo obytný soubor Višňovka. Byl zde založen centrální pardubický hřbitov.
KOSTEL SVATÉHO BARTOLOMĚJE (PARDUBICE - ZELENÉ PŘEDMĚSTÍ)
Kostel postavil v roce 1515 Vilém z Pernštejna v pozdně gotickém slohu s renesančními prvky. Jeho stejnojmenný předchůdce, k němuž se váže první zmínka o Pardubicích vůbec z roku 1295, stál na jiném místě (pravděpodobně v Pardubičkách) a byl zničen během husitských válek. Vilémem postavený nový chrám sloužil jako pohřební kostel Pernštejnů. Můžeme v něm proto spatřit mimo jiné nádherný mramorový náhrobek Vojtěcha z Pernštejna. Severní kamenný portál z roku 1519 je nejstarší pardubickou renesanční památkou.
GPS : 50.0388186N, 15.7773467E
POMNÍK OBĚTEM 1. SVĚTOVÉ VÁLKY (PARDUBICE - ZELENÉ PŘEDMĚSTÍ)
Busta vojáka nad znakem města Pardubic a šest kamenných desek se jmény padlých v 1. světové válce.
GPS : 50.0384267N, 15.7775761E
VÝCHODOČESKÉ DIVADLO (PARDUBICE - ZELENÉ PŘEDMĚSTÍ)
Divadlo bylo postaveno v roce 1909, autorem projektu byl architekt Antonín Balšánek. Na mohutném průčelí secesní budovy nad městským znakem a nápisem „Městské divadlo“ stojí socha Genia od Bohumila Kafky. Vedle hlavního vchodu jsou dvě velké mozaiky - vlevo „Libušin soud“, vpravo „Žižka před Prahou“. Na boční a přední fasádě najdeme také medailony českých hudebních skladatelů a dramatiků (A. Dvořák, Z. Fibich, K. Bendl, B. Smetana, J. K. Tyl, V. K. Klicpera, E. Bozděch).
GPS : 50.0368086N, 15.7777403E
