Luhačovice jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 16 km jihovýchodně od okresního a zároveň i krajského města Zlín na říčce Šťávnice. Město má katastrální výměru 33 km² (3 299 ha), 1 099 domů a žije zde přibližně 5 000 obyvatel.
V Luhačovicích jsou čtvrté největší lázně v České republice a největší na Moravě. Léčí se zde především lidé s nemocemi dýchacího ústrojí, trávením a obezitou. Lázně vděčí za svůj věhlas především minerálním pramenům. V Luhačovicích vyvěrá 6 přírodních pramenů a desítky pramenů navrtaných. Nejznámějším a nejvýznamnějším pramenem Luhačovských lázní je pramen Vincentka nacházející se ve zdejší kolonádě.
Název
Na osadu byl přenesen název vesnice Luhačovice zaniklé v polovině 14. století v okolí Dražůvek u Kyjova (oboje Luhačovice náležely tehdy pánům z Obřan). Místní jméno Luhačovice vzniklo odvozením od osobního jména Luhač, jehož základ byl slovesný, ale jinak nejasný. Původně se jednalo o označení obyvatel osady (Luhačovici – „Luhačovi lidé“), které bylo přeneseno na osadu samotnou.
Historie
První stopy slovanského osídlení v tomto kraji jsou doloženy již v 7. a 8. století, což dosvědčují archeologické nálezy v Oboře u Luhačovic. Nejstarší písemná zmínka o Luhačovicích pochází z roku 1412, na město byly povýšeny teprve 3. června 1936. Německy se nazývaly Bad Luhatschowitz.
Městské symboly
Město má následující symboly : • Znak - tvoří stříbrný štít, ve kterém je zelený trávník ze kterého vyrůstá jabloň na které jsou červené plody. Pod jabloni se nachází vpravo modré krojidlo a vlevo rovněž modrá radlice. • Vlajka - tvoří tři svislé pruhy v barvách modrá, bílá a modrá uprostřed v bílém pruhu je jabloň s červenými plody.
Obecní správa a politika
Správu nad městem vykonává městské zastupitelstvo v čele se starostou. Je voleno v komunálních volbách na čtyři roky a má 21 členů.
V roce 2018 byli zvolení tito členové zastupitelstva : Ing. Jiří Šůstek (BEZPP), Mgr. Přemysl Janík (KDU-ČSL), Mgr. Lenka Semelová DiS. (BEZPP), Mgr. Marcela Pazderová (BEZPP), Mgr. Roman Lebloch (BEZPP), Robert Kolařík (BEZPP), JUDr. PhDr. Jiří Zicha (BEZPP), Ing. Martin Plášek (BEZPP), Ing. Marián Ležák (BEZPP), Josef Michálek (BEZPP), Mgr. Marek Nesázal (BEZPP), Ing. Marek Žmolík (BEZPP), Mgr. Eva Tomalová (BEZPP), Mgr. Dalibor Liška (STAN), Radomil Kop (ANO 2011), Mgr. Kamil Malota (BEZPP), Tomáš Holub (BEZPP), Bc. Jana Malaníková (BEZPP), Stanislav Duháň (ODS), PhDr. František Hubáček (ODS) a Ondřej Suchánek (ODS).
Volební účast byla 47,80 % v sedmi volebních okrscích. Ze zvolených zastupitelů bylo 15 bez stranické příslušnosti, 3 patřily k ODS, 1 ke STAN, 1 k ANO a 1 ke KDU-ČSL. Starostou se stal Ing. Marian Ležák.
Správní území
Město leží ve Zlínském kraji s 307 obcemi v okrese Zlín s 91 obcemi, má status obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem je součástí správního obvodu Luhačovice s 15 obcemi. Skládá se s 4 katastrálních území a 4 částí obce.
Poloha a zajímavosti
Luhačovice se rozkládají v údolí říčky Šťávnice (zvaná též Luhačovický potok) a jsou obklopeny strmými zalesněnými kopci. Jsou centrem specifické přechodné národopisné oblasti Luhačovské Zálesí, ležící na pomezí Valašska a Slovácka. Ač město leží v nadmořské výšce 250 metrů a vrcholky okolních kopců dosahují nadmořské výšky maximálně 672 metrů (vrchol Komonec), je tu patrný podhorský charakter. Tři kilometry proti proudu říčky Šťávnice byla ve dvacátých letech 20. století postavena přehrada nazývaná Luhačovická nebo též Pozlovická. Její první úlohou bylo zadržovat pravidelné záplavy, které pustošily lázně. Časem však převzala i funkci rekreační a nyní slouží hlavně rybářům. Rybářský svaz zde pořádá jarní a podzimní rybářské závody, které jsou známé po celé České republice.
Ve městě se nachází velké množství nejrůznějších kaváren, vináren, restaurací a cukrářství. Do Luhačovic se dnes nejezdí jen za léčením, ale zdejší podmínky uspokojí návštěvníky turisticky, sportovně i společensky založené. Stále rostoucí úroveň pohostinství před I. světovou válkou a zejména po ní měla značný vliv na propojování různých větví a kvalitativní růst moravské kuchyně. Pro turistiku jsou v Luhačovicích vytvořeny speciální okruhy po okolí s přírodní scenérií. V okolí Luhačovic se nachází doklady o příchodu Slovanů na území Česka, zříceniny hradů nebo zámek Serényiů. Ve městě se nachází také sportovní hala, tenisové kurty nebo lázeňské divadlo.
Město má ceněnou urbanistickou a architektonickou tvář, podpořenou i předpovězenou úchvatným členitým terénem spojených údolí. Na architektonické podobě Luhačovic se podíleli vynikající architekti Dušan Jurkovič, Emil Králík, Oskar Poříska. Nesmazatelnou stopu zde dokonce zanechal jeden z pionýrů moderní architektury a mezinárodně respektovaná osobnost Bohuslav Fuchs. Vypracoval pro Luhačovice několik územních plánů a podle jeho návrhu byly postaveny penziony Radun, Iva, Avion a Viola a vila Sáva.
Obyvatelstvo
Podle sčítání v roce 1930 zde žilo v 483 domech 2219 obyvatel. 2204 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 4 k německé. Žilo zde 1973 římských katolíků, 18 evangelíků, 153 příslušníků Církve československé a 9 židů.
Pamětihodnosti • Kolonáda v Luhačovicích • Kostel svaté Rodiny • Zámek Luhačovice • Zámecká kaple svatého Josefa • Kaple Panny Marie • Kaple svaté Alžběty • Areál lázní • Dům Bedřicha Smetany
Vzdělání
V Luhačovicích je základní škola a Střední odborná škola Luhačovice, vzdělávací instituce přidružená k mezinárodní síti škol UNESCO. Lze na ní studovat jak obory s maturitou, tak bez maturity. Studijní obory s maturitní zkouškou jsou zaměřené na Management umění a reklamy, Informační služby a uměleckořemeslnou tvorbu (Design a zpracování dřeva, Design a zpracování kovů, Design a tvorbu keramiky). Dříve se zde vyučovala i Uměleckořemeslná stavba strunných hudebních nástrojů. Obory gastronomie (Kuchař-číšník, Kuchař-kuchařka a Číšník-servírka) jsou ukončeny výučním listem. Škola má také Domov mládeže pro studenty, kteří nemohou denně dojíždět.
Ve městě se nachází knihovna, Dům dětí a mládeže, který zajišťuje volnočasové aktivity pro veřejnost.
Události
V Luhačovicích se pravidelně děje mnoho akcí a událostí : • Akademie Václava Hudečka • Jarní a podzimní rybářské závody • Otvírání pramenů • Divadelní Luhačovice • Šibřínky • Pivní maraton Krügl Cup • Luhovaný Vincent • Food Festival Luhačovice • Ochotnické divadlo Jednou za rok? • Mikulášský sportovní den, Slunkotoč, Dětský den, Cyklo-bruslo závody
Sport
Ve městě je zastoupeno mnoho sportů. Fotbalový klub sídlí na Radostově, kde je také víceúčelová sportovní hala vhodná pro sálové sporty a aerobik. Tenisový klub sídlí v lázních u Ottovky, ale kurty je možné si pronajmout také na mnoha dalších místech. K plavání lze využít v roce 2017 vyčištěnou přehradu nebo četné hotelové bazény; na konci roku 2010 byla do provozu uvedena nová městská plovárna, která je zajímavá i z architektonického pohledu. TJ Slovan Luhačovice je známý zejména díky velmi úspěšnému oddílu orientačního běhu, dalšími oddíly jsou cyklistický, softbalový a lyžařský. Druhá tělovýchovná jednota, Sokol Luhačovice, navázala na svou bohatou historii v roce 1996, v současnosti pod touto hlavičkou závodí oddíly házené a kuželek.
V Luhačovicích a okolí se pořádá také několik běžeckých závodů. Nejstarším z nich je Štědrovečerní běh, konaný již od roku 1989 vždy 24. prosince. Dobrosrdečná nálada vánočních svátků vládne také o dva dny později na Štěpánském běhu v Pozlovicích, na který navazuje Štěpánský pochod s výstupem na Starý Světlov. V posledních letech přibyl na přelomu října a listopadu Luhačovický běh Kerteamu a na jaře při příležitosti Diabetologických dnů Běh proti diabetu. Pravidelnou akcí se již stal také LCE triatlon, pořádaný Sokolem na začátku letních prázdnin, a cyklistické závody pořádané během celého roku.
Během zimy jsou Mikroregionem Luhačovické Zálesí připravovány tři běžkařské trasy: Pozlovice I, Pozlovice II a Petrůvka. V provozu je také lyžařský svah v lokalitě Anténka.
Osobnosti • Marie Calma (1881–1966), česká spisovatelka, operní pěvkyně, organizátorka kulturního dění v Luhačovicích • Otto Serényi (1855–1927), moravský zemský hejtman • Josef Šnajdr (1909–1992), pilot RAF, generálmajor • Antonín Václavík (1891–1959), etnograf z Pozlovic • Vladimír Vašků (* 1933), historik Častým hostem Luhačovic byl mj. hudební skladatel Leoš Janáček, jenž zde pobýval nejprve v lázeňských domech, později u svých přátel. Vznikla zde jeho díla Glagolská mše, a některé dokonce byly inspirovány zdejším prostředím, například opera Osud ad.
Partnerská města • Ustroń, Polsko • Piešťany, Slovensko • Topoľčany, Slovensko
Místní části • Kladná Žilín • Luhačovice • Polichno • Řetechov
BOŽÍ MUKA
GPS : 49.1157756N, 17.7680436E
BÝVALÁ SLOVÁCKÁ BÚDA
GPS : 49.1116608N, 17.7623428E
DÍVKA S KVÍTKEM
Autorem plastiky, identické jako je v Havířově, byl sochař Jan Kavan.
GPS : 49.1052969N, 17.7594411E
FONTÁNA LÁZEŇSKÉ NÁMĚSTÍ
GPS : 49.1069800N, 17.7622772E
KAPLE PANNY MARIE
Novogotická kaple.
GPS : 49.1138139N, 17.7685233E
KAPLE SVATÉ ALŽBĚTY
Dala ji postavit r. 1795 majitelka lázní Alžběta Serényiová. Jednoduchá obdélníková plochostropá stavba. Původní zvon byl zrekvírován během 1. sv. války. Nový zvon byl slavnostně požehnán r. 2013.
GPS : 49.1061697N, 17.7618744E
KAŠNA
GPS : 49.1011925N, 17.7604322E
KOSTEL SVATÉ RODINY
Na jeho stavbě se podílel ing. arch. Michal Brixe. Na základním kameni je název sv. Josef, v průběhu stavby však bylo rozhodnuto rozšířit zasvěcení kostela na celou Svatou rodinu. Moderní stavba s věží o výšce 22 metrů byla dokončena r. 1997. Interiér kostela byl postupně zařizován v letech 1997-2000. Věž kostela je osazena třemi zvony se jmény Sv. rodina, Maria a Josef.
GPS : 49.1015981N, 17.7571719E
SOUSOŠÍ SVATÉ RODINY
Autorem sousoší je akademický malíř Marek Trizuljak.
GPS : 49.1014986N, 17.7575406E
KŘÍŽ
GPS : 49.1023006N, 17.7615672E
LÁZEŇSKÁ KOLONÁDA
Areál lázeňské kolonády zahrnuje kromě haly Vincentka také Malou a Velkou kolonádu. Autorem staveb pocházejících z let 1947 - 1950 je Oskar Poříska.
GPS : 49.1072542N, 17.7628658E
LÁZEŇSKÉ DIVADLO
Budova lázeňského divadla podle plánů architekta Františka Skopalíka byla postavena v roce 1907. Největší slávu zažívalo divadlo v období první republiky. Divadlo funguje dodnes.
GPS : 49.1049914N, 17.7607136E
LÁZEŇSKÝ DŮM BEDŘICHA SMETANY
Secesní budova byla postavena J. Schaniakem v letech 1908-10 podle projektu Emila Králíka.
GPS : 49.1086961N, 17.7625947E
LÁZEŇSKÝ DŮM JESTŘEBÍ
Secesní budova byla postavena v letech 1903-04 podle návrhu architekta D. Jurkoviče. U vily se nacházela rozlehlá japonská zahrada. Objekt byl v roce 2000 zrekonstruován a v současné době je využíván jako hotel.
GPS : 49.1105783N, 17.7650033E
LÁZEŇSKÝ PARK LUHAČOVICE
Unikátní park, který obklopuje jednotlivé objekty lázní. Kromě alejí javorů nebo buků se zde nacházejí kvetoucí listnaté stromy, množství keřů, rozárium, ornamentální květinové záhony nebo travnaté plochy. Pozoruhodným místem je Japonská zahrada, kterou zdobí řada keřů, stromkové javory nebo záhony bambusů a okrasných trav.
GPS : 49.1093181N, 17.7633906E
LÁZEŇSKÝ PARK
GPS : 49.1028619N, 17.7612942E
LÁZNĚ LUHAČOVICE
Léčivé prameny v Luhačovicích se dělí do dvou skupin. První skupina je využívána k pitné kúře a veřejně bezplatně přístupná, druhá skupina je určena pro balneologické účely.
GPS : 49.1076381N, 17.7624194E
MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA
Centrum lázeňského města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou v roce 1990. Najdeme zde mnoho secesních staveb od architekta Dušana Jurkoviče. Mezi nejcennější lázeňské domy patří samotný Jurkovičův dům, dále dům Jestřábí, dům Bedřicha Smetany, dům Inhalatorium. Za zmínku stojí také vily Emausy, Pracner, Světlana, Ludmila a další.
GPS : 49.1070544N, 17.7619917E
MINERÁLNÍ PRAMEN VIOLA
Lesní minerální voda pod jednoduchým přístřeškem „áčkem“ slouží pacientům a dalším hostům Luhačovic od podzimu 2010. Jmenuje se podle obchodního jména ředitelky léčebného domu Praha, která iniciovala jeho objev.
Kde najdu minerální vodu?
Minerální voda Viola se nachází v lese nad pramenem Ottovky. Je dovedená potrubím dlouhým 1,3 kilometru až do lázeňského léčebného domu Praha.
Minerálka Viola: Na co pomáhá?
Luhačovické minerální vody pomáhají při léčbě dýchacích nebo trávicích potíží, prospívají také lidem s cukrovkou či po onkologické léčbě, podporují krevní oběh. Jsou silně mineralizované a používají se na základě doporučení lékařů, k běžným pitným kúrám omezeně.
Pitné kúry, koupele, inhalace a kloktání
Minerální voda Viola slouží pro pitné kúry lázeňských pacientů a hostů, pro uhličité koupele, inhalace a kloktání.
GPS : 49.1060769N, 17.7576381E
MINERÁLNÍ PRAMEN VINCENTKA
Korunní klenot všech luhačovických minerálních pramenů si můžete užít v té nejčerstvější podobě. S každým loknutím pocítíte, jak do vás proudí životadárné minerály. A také se v ní můžete koupat. Vincentka je pozoruhodnou kombinací lahodné chuti a významných léčivých účinků.
Kde najdu minerální pramen?
Minerální pramen Vincentka vyvěrá za kolonádou ve stejnojmenné hale. Pramen je sveden k působivě upravené kašně a výdejnímu pultu, kde je možné jej ohřívat. Minerálku si můžete směle vychutnávat každý den mezi 8 a 19 h. Mimo tuto dobu je vám k dispozici nové pítko uprostřed nově zrekonstruované lázeňské kolonády v místech bývalého pramene Amandka.
Vincentka : na co pomáhá?
Zlepšuje dýchání – svým obsahem a vyvážeností minerálních solí a prvků umožňuje rozpouštění hlenů nejen v dýchacích cestách, ale také v žaludku a střevech. Je zvláště vhodná při onemocnění dýchacích cest, hlasivek i alergiích.
Podporuje látkovou výměnu a trávicí ústrojí – užívá se při vředových chorobách žaludku, dvanácterníku a jejich pooperačních stavech, při vleklém zduření jater.
Mírní diabetes mellitus (cukrovku) a chronickou pankreatitidu.
Regeneruje po velkých ztrátách potu – svým obsahem minerálních solí harmonizuje vnitřní prostředí po těžké fyzické práci, horečnatých onemocněních nebo u sportovců.
Upravuje metabolismus po alkoholových excesech – neutralizuje překyselení žaludku např. po konzumaci vína či kávy.
Dodává denní dávku jódu – stačí jeden doušek Vincentky. Slouží také jako prevence zubního kazu u dětí (0,25–0,3 l denně).
Pitné kúry a inhalace
Tato léčivá minerální voda se doporučuje k pitným kúrám, kloktání, inhalacím či výplachům nosních dutin a nosohltanu. Podává se dvakrát denně nalačno studená či ohřátá v dávce 2,5–3,5 dcl nejlépe po dobu 15–20 dní. Během příští půlhodiny po pitné kúře se nedoporučuje konzumace jídla ani pití. Vincentka je vhodná jako přírodní doplněk výživy pro sportovce, děti, těhotné ženy a rekonvalescenty. Oxid uhličitý v teplé lázni působí příznivě na oběhový systém a zlepšuje prokrvení celého těla.
Nežádoucí účinky Vincentky
Pití této minerálky by měli zvážit lidé se selhávajícími ledvinami, osoby s onemocněním ledvin nebo otoky dolních končetin (nutná konzultace s lékařem). Vincentka nemá hasit žízeň vzhledem k vyššímu obsahu soli. Omezení neplatí pouze při průjmech či fyzické zátěži, kdy dochází k vysokým ztrátám minerálních solí v těle.
Výrobky řady Vincentka
Vincentka se již nedodává pouze ve formě vody v lahvích. Na principu aplikace Vincentky pomocí rozprašovače byl vyvinut Vincentka nosní sprej. V lékárnách a vybraných obchodech je možné zakoupit tyto výrobky řady Vincentka : • Pastilky jsou vhodné při regeneraci hlasivek a také k osvěžení a zvlhčení sliznice dutiny ústní. • Zubní pasta využívající velké množství přírodního flóru a jódu, která současně čistí a ošetřuje. • Sirup s obsahem rostlinných extraktů z jitrocele a mateřídoušky. • Koncentrát slouží k přípravě minerálních koupelí, k podpoře péče o pokožku, ke zvlhčování vzduchu.
Nejznámější z luhačovických pramenů v datech
První plnírna byla postavena v Luhačovicích již v roce 1851. Vincentka byla podávána na císařském dvoře a ve vídeňských kavárnách. Byla zdrojem obživy zdejších vodařů, kteří ji jako jedinou ze zdejších vod plnili do lahví a vozili na různá místa do Rakouska či Uher.
1680 – byl pramen byl upraven kolem roku 1680, zastřešen proti dešti a říkalo se mu Hlavní pramen.
1792 – dostal svůj název Vincentka.
1789 – vybudován zděný pavilon v podobě kaple uzavřené mříží s nápisem: „Nemocnému k útěše, zdravému k potěše.“ Původní pramen měl velmi mělké jímání, proto byl mnohokrát upravován. Při výstavbě nové kolonády byla v letech 1947–1948 – při výstavbě nové kolonády byla v letech postavena současná hala Vincentky, která je 30 m dlouhá, 17 m široká a 8 m vysoká.
Od 1945 – vznikla nová plnírna za kolonádou (1976 modernizována).
1993 – plnírnu zprivatizovala firma Helios, ale po třech letech činnost ukončila a provozy byly uzavřeny.
Dnes – se plněním Vincentky do lahví zabývá akciová společnost LÉČIVÉ VODY (založena závěrem roku 1997, nyní rozšiřována vzhledem k narůstající poptávce po kvalitních produktech řady Vincentka, která potvrzuje vracející se důvěru zákazníků k přírodním produktům).
Otevírací doba • pondělí – neděle • 8:00 – 20:00
Vstup • volný
GPS : 49.1074511N, 17.7628444E
MINERÁLNÍ PRAMEN SVATÉHO JOSEFA
Tento minerální pramen vyvěrá v blízkosti kostela Svaté Rodiny. V roce 1994 byl původně zamýšlen jako zkušební vrt do hloubky 500 m, kvůli komplikacím byl vrt dobudován až v roce 2000 a přeměněn na čerpací objekt. Pro veřejnost je pak určena kašna tohoto pramenu (na obrázku). Pro svou nízkou mineralizaci je voda velmi vhodná k pitné léčbě při onemocnění trávicího ústrojí, dýchacích cest a k uhličitým koupelím. Vydatnost pramene je 30 l/min.
GPS : 49.1014481N, 17.7576294E
MINERÁLNÍ PRAMEN OTTOVKA
Nejlidovější luhačovický pramen, díky kruhovému pavilonu symbol města. Původně vytékal volně, teprve v roce 1905 byl zachycený v kamenném sklepení. Své jméno získal po hraběti Ottovi Serényiovi. Vydatnost Ottovky je pouze tři litry za minutu.
Kde najdu minerálku?
Minerální pramen Ottovka vyvěrá na pravém břehu Horní Olšavy na úpatí svahu Malé Kamenné – o 10 metrů výše než ostatní luhačovické prameny. V roce 1929 vznikl nedaleko jeho vývěru kruhový pavilon, který navrhl architekt Skřivánek.
Ottovka: Na co pomáhá?
Ottovka má zvýšený obsah jodu, železa, kyseliny borité a některých stopových prvků. Luhačovické minerální vody platí za jedny z nejúčinnějších v Evropě. Pomáhají při lázeňské léčbě dýchacího ústrojí, pohybového ústrojí, trávicího ústrojí, oběhového ústrojí, cukrovky i rekondici po onkologické léčbě.
Pitné kúry
Ottovka je tradiční vynikající minerálka k pitným kúrám. Luhačovice jsou v 21. století špičkové lázně na evropské úrovni i díky minerálkám Vincentka či Ottovka. Poznejte je i vy!
GPS : 49.1058164N, 17.7584883E
MINERÁLNÍ PRAMEN MARIE
Luhačovická minerálka Marie byla objevená v letech 2008 až 2010 z iniciativy ředitelky Lázeňského léčebného domu Praha Anny Kneblové a posvěcená roku 2014 za zvuku houslí. Čerpá se z hloubky 144 metrů a je dovedená zhruba kilometrovým potrubím do Lázeňského léčebného domu Praha.
Kde najdu tuto luhačovickou minerálku?
Minerálka Marie se nachází v lese nad Lázeňským náměstím, poblíž dřevěného altánku u turistické cesty k Jezírku lásky. Veřejnosti je volně k dispozici jak u svého zdroje, tak v léčebném domu Praha.
Marie: Na co pomáhá?
Minerální pramen Marie je přírodní středně mineralizovaná studená hypotonická voda hydrogenuhličitano-vápenato-sodného (hořečnatého) typu. Vápník je potřebný pro pevnost zubů a kostí, silné srdce a normální hladinu cholesterolu, sodík pro správnou svalovou činnost a přenos nervových vzruchů.
Pitné kúry s minerálkou Marií
Nejen turisté si rádi za cíl procházky volí právě tuto luhačovickou minerálku Marii. Ukrývá se v lese poblíž dřevěného altánku u turistické cesty k Jezírku lásky a motivuje k přirozenému pohybu, který ve všech podobách utužuje zdraví. Dopřejte si Marii k pitným kúrám.
GPS : 49.1098708N, 17.7607142E
MINERÁLNÍ PRAMEN DR. ŠŤASTNÉHO
Nejzajímavější, asi nejchutnější z luhačovických pramenů, objevený počátkem 20. století během kopání studny Janovky, v jejímž dnu se prováděl zkušební vrt. V hloubce 39 metrů nastala erupce proplyněné minerální vody, která začala stříkat do výše 20 metrů. Pramen se stal evropskou senzací a dostal jméno Gejzír. Až později byl pojmenovaný podle MUDr. Františka Šťastného, lékaře umučeného nacisty za pomáhání raněným partyzánům. Vydatnost pramene se reguluje na 5 litrů za minutu.
Kde najdu minerálku?
Minerální pramen Dr. Šťastného vyvěrá na severozápadním úpatí Velké Kamenné severozápadně od luhačovického Lázeňského divadla.
Pramen Dr. Šťastného: Na co pomáhá?
Pramen Dr. Šťastného je přírodní, velmi silně mineralizovaná, jodová, uhličitá, minerální voda hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu se zvýšeným obsahem lithia, stroncia, barya, bromidů, fluoridů a kyseliny borité. Je studená, hypertonická. Luhačovické vody pomáhají při léčbě dýchacích nebo trávicích potíží, prospívají také lidem s cukrovkou či po onkologické léčbě, podporují krevní oběh.
Pitné kúry
Pramen Dr. Šťastného má nejméně výraznou chuť, pro pacienty nejpřijatelnější, a používá se k pitným kúrám pro ozdravění organismu dle doporučení lékaře.
GPS : 49.1050072N, 17.7599031E
MINERÁLNÍ PRAMEN AMANDKA • již na povrch nevyvěrá
Je podle písemných zpráv nejstarším luhačovickým pramenem. Vyvěral na Lázeňském náměstí, uprostřed Velké kolonády. Pramen byl poprvé upraven někdy v letech 1669–1680. Pro svou velmi slanou chuť se mu říkalo Slaný, a protože z něj s hlasitým bubláním unikal oxid uhličitý, byl nazýván také jménem Pramen bublavý. V roce 1792 byl pramen nově upraven a přejmenován na Amandku. K dalším úpravám došlo v letech 1904 a 1908. Poslední funkční podoba pramene byla z let 1947–1948, kdy došlo ke stavbě Velké kolonády. Když byl v roce 1988 proveden na lázeňském náměstí nový vrt do jímací úrovně 50 m (Vincentka 2), dosavadní vývěrová hladina Amandky se po určité době snížila a nyní již nad povrch nevyvěrá. Jeho průměrná vydatnost byla 3,7 l/min. V místech, kde dříve vyvěrala Amandka, naleznete po rekonstrukci kolonády ukončené v roce 2019 pítko nedaleké Vincentky.
GPS : 49.1068225N, 17.7625708E
MINERÁLNÍ PRAMEN ALOISKA
Jeden z nejstarších luhačovických minerálních pramenů, známý už před rokem 1770 a používaný od 20. let 19. století. Aloisce se říkalo také Lesní pramen, Pramen v hoře nebo Luisin pramen. Vydatnost Aloisky je pouze tři litry za minutu.
Kde najdu minerálku?
Minerálka Aloiska v Luhačovicích vyvěrá v parku nad Bílou čtvrtí na jihozápadním úpatí Velké Kamenné, asi o 30 metrů výše než ostatní prameny. Nad původní studánkou a pozdější kamennou jímkou je dnes dřevěný pavilon. Ve 20. století začala vydatnost pramene klesat. Starý pramen se zrušil, znovu zachytil ve studni hluboké 14,4 metrů a získal jméno Aloiska. Současná podoba pavilonu pramene je z roku 1963.
Aloiska: Na co pomáhá?
Aloiska je ideální minerálka k pitným kúrám při onemocnění zažívacích orgánů. Luhačovické minerálky jsou proslulé v celé Evropě. Uplatňují se při lázeňské léčbě dýchacího ústrojí, pohybového ústrojí, trávicího ústrojí, oběhového ústrojí, cukrovky i rekondici po onkologické léčbě.
GPS : 49.1021250N, 17.7646964E
PLASTIKA DÍVKY
GPS : 49.1023158N, 17.7641869E
POMNÍK MUDR. FRANTIŠKA VESELÉHO
Autorem mramorové sochy zakladatele luhačovických lázní Františka Veselého je moravský sochař František Úprka.
GPS : 49.1072361N, 17.7625942E
POMNÍK OBĚTEM 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
GPS : 49.1014147N, 17.7608986E
POMNÍK
GPS : 49.1024719N, 17.7606131E
POŠTA
Funkcionalistická dvoupatrová budova pošty byla dostavěna roku 1929. Autorem projektu byl L. Machoň.
GPS : 49.1016508N, 17.7595822E
RODINNÁ VILA SAMOROSTLÁ
Roubená chalupa byla postavena na počátku 20. století. Ve štítu je umístěna keramická soška sv. Floriána.
GPS : 49.1160900N, 17.7680003E
SOCHA ŽENY MIJÍCÍ SI VLASY
GPS : 49.1058442N, 17.7608150E
SPOLEČENSKÝ DŮM
Společenský dům byl postaven podle projektu architekta Františka Roitha v roce 1935. Dům prošel rekonstrukcí a slouží jako kongresový sál či hotel.
GPS : 49.1074742N, 17.7615147E
VLÁDNÍ VILA (VILA SAMOHRD)
Jednopatrová vila z roku 1906 je zdobená věžičkou a arkádovými lodžiemi, na střeše má plechovou zvoničku s makovicí a korouhvičkou. Sloužila pro pohoštění významných šlechticů rakousko-uherské monarchie a po 80. letech jako vládní vila. V současné době objekt slouží jako hotel.
GPS : 49.1119706N, 17.7654617E
VILA VLASTIMILA
Jedná se o jeden z prvních domů nově vzniklé čtvrti na počátku 20. století. Jejím autorem je slavný architekt Dušan Samo Jurkovič. Jiný název vily zní Pospíšilova vila podle jejího majitele Františka Pospíšila.
GPS : 49.1127783N, 17.7646450E
VILA VALAŠKA
Vila s osmibokou věží byla postavena v roce 1907 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče.
GPS : 49.1132381N, 17.7649819E
VILA PRACNER
Patrová vila byla postavena v roce 1906 v historizujícím stylu architektem Vladimírem Fischerem. Hlavní dominantu domu tvoří hranolová věž, pozornosti ale neunikne bohatá sgrafitová výzdoba od Ladislava Nováka. Zdobený štít zachycuje přadlenu s dítětem na levé straně a čtoucího kavalíra s odloženou přilbou na straně pravé. Sgrafita spatříte také kolem oken nebo v prostoru nad vchodem.
GPS : 49.1123642N, 17.7657000E
VILA LÉKÁRNA
Vila s hranolovou věží byla postavena Hugo Tauberem v letech 1884-87 podle návrhu I. Seicherta v novorenesančním a švýcarském stylu. Nad vstupem se nachází štít s Aeskulapovou holí. V interiéru se dochovalo schodiště a původní dveře do lékárny.
GPS : 49.1051128N, 17.7592361E
VILA KANCNÝŘKA
Romantická šestiboká vila s pagodovitou nástavbou byla postavena roku 1908 podle návrhu architekta Jana Mráčka.
GPS : 49.1142742N, 17.7643192E
VILA CHALOUPKA
Tato budova vznikla podle návrhu architekta Jurkoviče přestavbou bývalého kuchyňského objektu z 19. století. Byla postavena na vlastní náklady architekta. Prvním Jurkovičovým hostem v Chaloupce byl Vilém Mrštík.
GPS : 49.1058258N, 17.7621833E
TENISOVÝ PAVILON
Tenisový pavilon byl postaven v letech 1924-1926 podle plánů architekta Josefa Skřivánka.
GPS : 49.1059747N, 17.7588992E
SVATÝ OBRÁZEK
GPS : 49.0926864N, 17.7777517E
SVATÝ OBRÁZEK
GPS : 49.0907917N, 17.7370775E
STADION RADOST
GPS : 49.0928875N, 17.7523553E
VYHLÍDKOVÉ MÍSTO
GPS : 49.1035803N, 17.7504614E
ZÁMECKÁ KAPLE SVATÉHO JOSEFA
Kapli dala zbudovat dcera Wolfganga Serényiho Alžběta. Pochází z 18. stol. R. 1754 byla prohlášena za veřejnou a r. 1784 převzala funkci farního kostela.
GPS : 49.0961286N, 17.7474931E
ZÁMEK LUHAČOVICE
Jednopatrová budova s jednoduchou barokní fasádou byla postavena v letech 1730–38 za hraběte Wolfganga Serényiho. Tento rod vlastnil zámek až do roku 1945. Poté byl zkonfiskován a dále využíván základní uměleckou školou a Domov dětí a mládeže.
GPS : 49.0964558N, 17.7476117E
KŘÍŽOVÁ CESTA
Křížová cesta vznikla mezi luhačovickými prameny Viola a Marie. Jednotlivá zastavení tvoří smaltované malované obrázky. Před samotnou křížovou cestou je také výtvarně zobrazen výjev poslední večeře Páně a na čtrnácté zastavení navazuje patnáctý obrázek prázdného hrobu s citátem Jana Pavla II.
GPS : 49.1076114N, 17.7597747E
I.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1061008N, 17.7577467E
II.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1064050N, 17.7577847E
III.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1065833N, 17.7583667E
IV.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1067725N, 17.7588481E
V.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1070517N, 17.7594006E
VI.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1075403N, 17.7597050E
VII.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1079389N, 17.7599306E
VIII.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1083508N, 17.7600753E
IX.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1085853N, 17.7602442E
X.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1089369N, 17.7606800E
XI.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1092056N, 17.7609450E
XII.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1094156N, 17.7610531E
XIII.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1095544N, 17.7607847E
XIV.ZASTAVENÍ KŘÍŽOVÉ CESTY
GPS : 49.1097328N, 17.7607364E
