16.4.2000
- Partnerské vztahy
- Anonymní
- 25.11.16
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jak se to říká, byla jsem mladá a blbá? Tak nějak. Bylo mi 21, když jsme se potkali. Jemu o 10 let víc. Za pár měsíců bylo ze vztahu peklo.
Bití, psychické týrání. A já, káča pitomá, vysadila antikoncepci v naději, že mi přestane ubližovat. No, fyzicky přestal. Psychický teror pokračoval. Dva měsíce před porodem mi řekl, že žádný dítě nechce a že ho dám k adopci.
Holčičku jsem po porodu poslušně dala. Po dvou týdnech jsem letěla do kojeňáku, že ji nezvládnu dát někomu cizímu. Utekla k sestře na kolej. Našel mě, přemluvil, ať se vrátím. Po dalších dvou týdnech mi pravil, že se mnou dítě vychovávat nebude, protože jsem se vůbec nezměnila.
Neměla jsem kam jít, neměla jsem peníze. Moje rodina naštvaná kvůli němu. Řekl taky, že pokud se malé nevzdám, jeho vlivný otec zařídí, aby ji on dostal do péče.
A tak jsem po šestinedělí tu adopci podepsala. Byla jsem s ním ještě nějakou dobu. Nechala se mlátit, zamykat doma. Nadával mi, nutil mě do jídla. A další věci, co jsem radši zapomněla.
Byl inteligentní a sociopatickej. Nikdo by nevěřil, co za zrůdu ukrývá v sobě. Dodnes viní rodiče za svou samotu. Vím to, protože jsem nedávno náhodou našla jeho inzeráty na netu na chovatelským serveru.
Říkávala jsem si, že by mě partner jednou uhodil a šla bych. A pak tohle… Byla jsem výchovou doma hodně ušlápnutá, zvyklá poslouchat. Ideální materiál pro takovýho magora.
Je to pryč, naštěstí. A jestli někdy potkáte děvče, narozené 16. dubna 2000, možná je to ona. Největší chyba mého života. Ne, že se narodila. Ale že jsem podlehla výhrůžce a vzdala se jí.
Holčičko, mám Tě ráda. Snad jsi šťastná.
Přečtěte si také
„Ostříhej se, děláš tu bordel!“ Tchyně mě seřvala kvůli dlouhým vlasům
- Anonymní
- 16.07.26
- 256
Mít „dokonalou“ tchyni je někdy pěkně o nervy. Člověk se může snažit sebevíc, chodit kolem ní po špičkách, uklízet po sobě do sterilního lesku, ale stejně to nikdy nebude dost dobré. Tenhle víkend...
„Ty můžeš zůstat.“ Protože nemám děti, jsem v práci vždycky ta poslední
- Anonymní
- 16.07.26
- 205
Nikdy jsem netvrdila, že rodiče to mají jednoduché. Naopak. Obdivuju každého, kdo zvládá práci, školku, kroužky, domácnost i probdělé noci. Jen mě už unavuje být automaticky tou, která všechno...
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 437
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 269
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 180
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1915
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1148
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 2075
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 851
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 511
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?