Zobrazuji pouze komentáře k záznamu 16.4.2000, zpět na záznam v deníčku můžete jít ZDE.

Přečtěte si také

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
15489
25.11.16 11:08

Mě spíš přijde, že jsi sama nevěděla co vlastně chceš a teď tě hryže svědomí a snažíš se hlavně sama před sebou, své činy omluvit a nějak okecat.

Neměla jsi kam jít, neměla jsi peníze, proč ti nepomohla rodina, která byla tak strašně na toho chlapa naštvaná? :think: Je dost možností, jak se to dalo udělat. :think:
Teď už je ale pozdě něco řešit.

  • načítám...
  • Zmínit
10206
25.11.16 11:20

@Šmoulice :palec: Přesně tak. Pro me je tohle pouze zjednodušení si situace a zbaveni se zodpovědnosti.
Ale diky bohu za tyhle případy, protoze potom se,,svých " děti dočkají maminky, jez takove štěstí(a blbosti ) jako autorka neměly a deticky se dostanou do rodin, jake si zaslouží.

Příspěvek upraven 25.11.16 v 11:20

  • načítám...
  • Zmínit
42775
25.11.16 11:42

@Russet někdy se opravdu sejdou. Hlavní je, že se obě mají určitě lépe než s tím tyranem

  • načítám...
  • Zmínit
1322
25.11.16 11:50

Nebudu tě soudit na to právo nemám, ale existuje a i před 16 lety existovalo více možností než dát dítě k adopci - pokud bys měla o něj samozřejmě zájem. Já sama za sebe pokud bych uvěřila slovům tyrana raději bych přistoupila k verzi že se o mé dítě bude starat movitý tchán a budu vědět kde je než jej dát k adopci a ztratit veškerý kontakt. Na druhou stranu jsi určitě udělala rodiče tvé dcery nesmírně štastnými. Je to rozhodně to nejlepší řešení než to co slýchám poslední dobou bohužel často ve zprávách - mrtvý novorozenec někde pohozen.

  • načítám...
  • Zmínit
1436
25.11.16 12:38

„ASAndrea: Kdyby ženský tak jednou pochopily, že dítě chlapa nezmění, tak by se ušetřilo tolik slz a životů“

Přesně tak. To je pořád dokola o tomhle. Člověk by myslel, že to už musí všichni vědět, protože se to napsalo a řeklo a ze zkušeností popsalo snad miliónkrát, ale ženský to zkoušej pořád a pořád…

  • načítám...
  • Zmínit
487
25.11.16 13:07

Tak nějak už od přírody má kazda matka zakodovano v instinktu, že se o sve mládě pere do konce dechu (staci jen v lese náhodou potkat bachyni, co má kolem sebe mlade a je s tebou Amen…) proto naprosto chápu, že pokud jsi šla proti jednomu ze základních principů sve bytosti, tíží Te vina a ačkoli říkáš, že to tak není, snažíš se ospravedlnit a před světem i sama sebou vse racionalizovat a omluvit. Důkazem jsou i reakce na komentáře k deníčku. Bohužel, s tímto budeš muset žit a klid v duši budeš opravdu hledat jen těžko… neznám Te, ale soudim-li podle příběhu a následných tvých komentu, verim tomu, že dcerka se má lépe u adoptivních rodičů, než by se mela s tebou.

  • načítám...
  • Zmínit
128
25.11.16 13:41

Opravdu nechápu všechny, co se snažíte v autorce vyvolat pocit viny. To je váš skrytý sadismus a nevypovídá to vás nic dobrého. Buď jste hloupé, nezk(o)ušené životem nebo zlé. Žít s psychopatem se nedá a obvykle před ním ani utéct, vydíral by ji přes dítě pořád. Udělala to, co udělala. Možná to bylo to nejlepší co mohla. Jiným přinesla do života radost. Sama si zaslouží klid. Jestli jí k tomu má pomoci tento deníček, jen dobře.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
25.11.16 13:48

anonymní II

Zakladatelka udělala šťastnou tu adoptivní rodinu, kdyby neexistovaly ženy, které se takto rozhodnou, neexistovaly by adopce a i dnes natož v roce 2000 jsou páry, které dítě mít nemohou i přes všechny CARy
Já jsem adoptivní dítě, v pubertě jsem chtěla svou pravou matku hledat, ale nějak jsem se nemohla rozhoupat, později jsem usoudila, že ji nechci vidět ale ani jí nemám nijak za zlé, že mne k adopci dala, je to těžko pochopitelné, ale moji rodiče jsou mí adoptivní rodiče - v dobrém i zlém
Chválím ji, že nemá touhu vstupovat své dceři do života, a věřím tomu, že to muselo být velmi těžké, protože s dítětem nějakou dobu žila
Tak ji prosím zas tak neodsuzujte, její rozhodnutí je těžké pro ni, holčička určitě žije ne-li šťastně, tak aspoň běžné spokojeně
PS já jsem se narodila v r. 1992

  • Upravit
2612
25.11.16 14:00

TAdy je zase chytrých hlav, všechny ví, jak by se zachovaly. Já ne. Žít s tyranem, který vyhrožuje, že když dítě nedá k adopci, že ho bude žádat do své péče. Za to, že jí rodina nepomohla, nemůže. Zbavení zodpovědnosti, právě, že zodpovědná byla až moc. Dala své dítě k adopci, aby se mělo lépe než u tyrana. A to, že by určitě měla jiné možnosti, jak má uvažovat týraná žena, myslí, že měla tak „vymytý“ mozek, že neměla sílu vymýšlte složitá řešení. Jediná chyba tedy byla, že autorka dobrovolně otěhotněla, což sama přiznává, že moudré nebylo…A na to, aby měla černé svědomí, či v ní hlodaly pochybnosti, na to má taky právo. I se tady vyplakat…Autorko, přeji hodně sil, třeba tě jednou tvá dcera sama vyhledá a bude chtít slyšet vysvětlení. Když ne, nedá se nic dělat. Má svůj život a ty také, věř, že se má dobře.

  • načítám...
  • Zmínit
4471
25.11.16 14:38

Nechápu některé zdejší komentáře o tom, jak „přirozené“ je si nechat dítě za každých okolností…proč jich tedy tolik končí v popelnicích??? Anonymní je alespoň natolik zodpovědná, že tímto dala dceři naději a zajistila jí hezkou budoucnost. Nikdo jsme v její situaci nebyli, jednala jistě v zájmu dcery.

  • načítám...
  • Zmínit
4471
25.11.16 14:40

@Šmoulice vy jste se hledaly, až jste se našly co? :roll:

  • načítám...
  • Zmínit
13714
25.11.16 14:46

Milá anonymní, tohle je pro mě asi nejsmutnější deník.
Mrtvé dítě můžu oplakat, ale žít denně s tím, že jsem se ho vzdala, dala cizím lidem. Že jsem se o něj nebila, že… Horší už mi přijde snad jen pohřešované dítě.
No, aspoň se můžeš utěšovat, že je jí líp. :,(

  • načítám...
  • Zmínit
2880
25.11.16 15:01

@Talitha ty jsi pitomá stejne jak ostatni, co to odsuzují. Zdeotana matka bez pomoci a prostředku rozhodne nezajistí diteti o nic lepsi start do zivota nez kdyby ho nechala u otce ditete. Kazdy den, aby se bála, jeslti se tam ma dite dobre, neublizuje se mu atd. Materialni zajištění neni vse. Takhlr udelala nejaky par šťastný, coz je mnohem lepsi varianta nez kdejaké socko matky kdy muzou nabídnout-tim nechci rict, ze by chudí nemeli mit deti.Ale pokud opravdu matka ma velmi velmi omezené vyhlídky na lepsi život (neexistuje zbytek rodiny, po 6nedeli tezko nastoupí do prace bez hlídání),tak proste nevim, jaká výhoda je byt bezdomovec s miminem nebo matka z azylaku. Pokud tu sílu ma, tak je hezky, ze da diteti pěkný život od zacatku a jak pisu vyse, nejakou rodinu učinila šťastnou.

Příspěvek upraven 25.11.16 v 15:02

  • načítám...
  • Zmínit
13714
25.11.16 15:08

@Rakosnicek1983 nikde není psáno, že by se život k lepšímu neobrátil, i kdyby si dítě nechala. :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
1322
25.11.16 15:08

@Rakosnicek1983 matka z azyláku nezustane navždy matkou z azyláku, ale je to právě pomoc pro matky v takovéto situaci a šance odrazit se ode dna. Takže koment celkem mimo mísu.

  • načítám...
  • Zmínit
421
25.11.16 15:24
:kytka: :,( :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
2880
25.11.16 15:26

@MiaRimonta jiste,protoze tam muzou zůstat jen nejakou dobu. Proste nechápete, ze kdyz nekdo nema rodinu na pomoc, tak se ze dna sbírá tezko.Nebo snad funguje azylak tak, ze ti zdarma hlídají dite, aby jsi mohla chodit do prace a vydělávat na ten lepsi život? Kolik zaměstnavatelu chnapne po 20tilete holce bez praxe s novorozenetem na ubytovně? V

  • načítám...
  • Zmínit
1322
25.11.16 15:47

@Rakosnicek1983 troufám si říct, že stát nenabízí pomoc jen určité části naší nepracující populace, ale i matkám v takové situaci. Žena dostane mateřskou či rodičovský příspěvek a může si požádat o příspěvek na bydlení. Znám z okolí holku, která takto žije sama v garsonce s miminkem. Do práce nechodí pobíra rodičák a veškeré příspěvky. Zakladatelka deníku se o své situaci nezmínila zda měla možnost pomoci ani její finanční situaci, takže můžem spekulovat zda se dalo udělat něco jinak. Vůbec ji tuto situaci nezávidím.

  • načítám...
  • Zmínit
10206
25.11.16 15:52

@lupita71 @reinkarnace @Adinka_2012 Ja jsem natolik,,chytrá hlava ",ze jsem z psychického teroru odešla v 8.mesici těhotenství a obrátila se na Azylovy dum. Své díte bych proste nedala.
Dnes jsem stastne vdaná, zajištěna a chlapecky mam doma dva. Autorku chapu jako člověka. Nikoliv jako ženu a matku, tolik k tomu z me strany.

  • načítám...
  • Zmínit
25086
25.11.16 15:54

Zakladatelko, nebudu te rozhodne soudit. Hlavne si odpust.To je pro tebe reseni situace. Tva dcera se urcite ma dobre

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
25.11.16 15:58

Anonymní 3

Tento deníček je hrozně smutný, ale rozhodla jsi se jak si se rozhodla a zpátky nic vrátit nejde holčička se má určitě lépe. Já porodila v 16. rodinu jsem neměla, neměla jsem nikoho a taky mi nabízeli adopci a neudělala jsem to. pomohl mi stát a jsem za to vděčná nemohla bych s tím žít. synovi je 6 a vím, že jsem udělala dobře roste mi před očima a jsem hrdá na to, že ho mám. i když jsem k němu přišla za hnusných okolností…

  • Upravit
Anonymní
25.11.16 18:38

Já jsem kdysi měla podobný nezdravý vtah, byla jsem s mužem o dost starším, který mě sice nikdy fyzicky nebil, zato ale týral psychicky. Udělal si ze v podstatě služku, přitom mi neustále nadával, že nic neumím a jsem k ničemu, ponižoval mě i před cizími lidmi. Přitom měl stavy, kdy dokázal být pozorný, něžný, často se za své nevhodné chování omlouval a přitom se k němu neustále vracel. Byl neuvěřitelně charismatický a lidé ho měli rádi, kdo ho nepoznal nikdo by nevěřil čeho je schopen. To mi trochu připomnělo muže, kterého tu popisuje autorka článku. Byla jsem do něj tehdy tak zblázněná, že jsem s ním chtěla zůstat, plánovali jsme i rodinu, naštěstí se mi nepodařilo otěhotnět. Paradoxně jsem od něj neodešla já, ale opustil mě kvůli jiné ženě, což byla vlastně moje záchrana.

  • Upravit
6160
25.11.16 19:07

Moc mě to mrzí :hug:

Třeba k sobě najdete cestu a všechno si vynahradíte, moc bych vám to přála :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
1444
25.11.16 20:13

Zakladatelko.
Ony takové rychlé soudy od někoho, kdo si něčím takovým neprošel jsou dost nevhodné. Já si o sobě myslím, že bych dítě nikdy nedala, ale neprošla jsem si tím, čím sis prošla ty v dětství. Taky je to o povaze - to, co jeden ustojí a dokáže se vzepřít, to ten druhý neustojí a podvolí se.
Jen nedostatek životních zkušeností a nadhledu může omluvit někoho za to, že tě odsuzuje.
Je zajímavé, že když tady někdo napíše, že neplánovaně otěhotněl, žije sice s manželem, manžel by dítě i chtěl, ale ona už si našla práci a co teď.. tak polovina holek napíše - potrat. Takže v dnešní společnosti je daleko akceptovatelnější jít a své dítě zabít, jen proto, že mám malý byt nebo novou práci, ale je naprosto neakceptovatelné dát dítěti život a darovat ho někomu jinému, protože si myslím, že se mnou by se dobře nemělo.
Je jasné, že nejlepší řešení bylo utéct i s dítětem od manžela a nějak se postavit na vlastní nohy, ale věřím ti, žes na to neměla sílu a to, cos udělala bylo daleko lepší řešení, než hodit dítě někde do popelnice, jak to třeba udělá někdo jiný.
To, že na ni myslíš je jasné, to budeš celý život a já ti přeju, aby tě dcerka jednou vyhledala a abys měla možnost jí to vysvětlit. Pro každého člověka je velmi důležité znát své geny, i když maminka pro ni bude už navždy ta, co ji vychovala.
Snad tě některé komentáře nehodily do deprese, věřím tomu, že tvá dcera by to pochopila :hug:.

  • načítám...
  • Zmínit
15290
25.11.16 20:56

Některé komentáře nechápu… fakt ne… pisatelko, určitě nebylo lehké se vyrovnat s tím, dát dceru k adopci, ale na druhou stranu myslím, že to bylo to nejlepší, co jsi mohla udělat, kdo ví, jeslti by netýral tvůj tehdejší partner i ji… mám 3 kamarádky, které mají adoptované děti, všechny chlapečky :) a jsou to úžasné milující mámy… věřím, že takovou našla i tvá dcera…

  • načítám...
  • Zmínit
15290
25.11.16 21:03

A ještě si neodpustím komentář všem těm, kteří místo pochopení píšou necitlivé komentáře - podívejte se na to i z druhé strany, zakladatelka udělala bezpochyby dva lidi, kteří nemohli mít děti těmi nejšťastnějšími na celém světě… lepší než jít na potrat nebo dítě po porodu zabít… rodiče její biologické dcery prožili neskutečnou radost, štěstí, očekávání a jejich život se změnil mávnutím kouzelného proutku - doslova… předpokládám, že netušíte, co všechno museli předtím podstoupit, co všechno musí žadatelé o adopci zvládnout a jak je to také těžké rozhodnutí a nakonec dostali to vytoužené miminko… asi jste žádná na dítě nečekala, nezkoušela to několik let, abyste dokázali alespoň torchu pochopit, co prožívali ti na druhé straně… ano, možná zakladatelka potřebuje ulevit svému svědomí, ale z toho druhého pohledu vytvořila rodinu někomu, kdo už v ní ani nedoufal…

  • načítám...
  • Zmínit
8056
25.11.16 21:28

Přečetla jsem všechny komentáře a z některých je mi opravdu smutno. Mělo by jít vždy o to, co je v dané situaci nejlepší pro dítě.
Otec tyran, který dítě nechce. Matka psychický týraná bez zázemí. Co je pro dítě nejlepší? Podle mého názoru milující rodina, ne vystresovaná matka, které se může, ale také nemusí, podařit odrazit se od dna. Dítko nemůže počkat, to potřebuje zázemí a lásku hned… Hodnoceno naprosto bez emocí udělala autorka pro dítě opravdu to nejlepší co mohla… Zbavila ho otce a zajistila zázemí a milující rodinu… A že to muselo být, a pořád je pro ni těžké? Že na holčičku pořád myslí? Že se potřebuje ujistit, že se má dítě opravdu dobře? Musí to tak přece být, to je jen důkaz toho, jak to pro ni bylo těžké. Možná to vypadá na první pohled jako sobectví, ale sobecké by bylo vláčet s sebou dítě…

  • načítám...
  • Zmínit
2522
25.11.16 21:45

@hanyny S tímto souhlasím na plné čáře, mluvíš mi z duše :kytka:

Příspěvek upraven 25.11.16 v 21:45

  • načítám...
  • Zmínit
25.11.16 22:01

Zdravím všechny zúčastněné.
Nedávno jsem konečně našla cestu k vlastní mámě, prošly jsme si peklem. Není to růžové. Ale díky tomu, že mi dala najevo, že i když neví jak, že mě chce ve svém životě…něco se ve mě změnilo, utichly ty nejhlubší úzkosti a začínám vnímat, že jsem vlastně docela hezká… nemusím rozepisovat jak moc se člověku uvolní samotné dýchání… prostě existence.

Vnímám tu potřebu autorky vyprovokovat diskusi - z toho hlediska, že chce znát co nejvíc možných názorů.
Tak jen připomínám, že biologická matka je jen jedna.

Proto přeji všem dostatek Víry, že to všechno pachtění ve vztazích má smysl. :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
4542
25.11.16 22:52

Myslím, že dát dítě k adopci brzo je mnohem lepší než to, co mohlo být, kdyby sis ji nechala v situaci, v jaké jsi byla. Ne, že by ses tehdy nemohla rozhodnout jinak, ale člověk se stejně vrátit v čase nemůže. Je obrovská pravděpodobnost, že jsi dopřála dítěti krásné dětství.

  • načítám...
  • Zmínit
25179
25.11.16 23:35

Ježíš to je hrozný :hug: :hug: Dceři je určitě dobře. Lépe žít ve stabilní adoptivní rodině než v takové, kterou jste tenkrát tvořili vy :kytka:. A věřím, že pokud to má důvod, tak se jednou setkáte. Občas o takových případech čtu, a někdy se ti zúčastnění najdou i v daleko větších zemích, než je ČR. Často tomu pomůže i náhoda.
Doufám, že už s tím magorem nejsi a že vedeš normální život. Moc bych ti to přála.

  • načítám...
  • Zmínit
25179
25.11.16 23:46

@Tiger-lily myslím, že v takto tíživé situaci má anonymní na rozporuplné pocity právo. At už jsou její pohnutky k deníčku jakékoli, nemá smysl je soudit. Kdo nikdy nebyl v roli oběti šílence a manipulátora, těžko některým věcem porozumí. A že není se situací zcela vyrovnaná? Kdy by byl? To se dá přece pochopit. Třeba i tohle je způsob, jak se anonymní snaží s nucenou adopcí srovnat.

Příspěvek upraven 26.11.16 v 00:01

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
26.11.16 07:08

Dekuju vsem za komentare a mejte krasny vikend :kytka:

  • Upravit
35438
26.11.16 15:31

@pe-terka
:think: Už jsem ani nechtěla nic psát, právě proto, že autorku deníčku nesoudím… nejspíš proto, že si moc dobře dokážu vybavit tu situaci, v jaké tehdy byla.
Ale víš co jaksi mám potřebu napsat? Že ačkoliv jí spousta lidí už určitě řekla, že to bylo správné a dobré řešení, že učinila někoho, kdo nemůže mít děti šťastným a že se určitě dcera má dobře, stejně se za dlouhých šestnáct let nedokázala smířit s tím, že dceru k adopci dala.
:nevim: Nedokážu posoudit, jestli by někomu pomohlo se s dcerou vidět, vidět, že se má dobře, nebo jestli by to naopak ještě všechno nezhoršilo, že s ní celou tu dobu nemohla být.
Co bych z tohoto příběhu vzala jako poučení pro jiné, které se v podobné situaci ocitly - nenechat se zastrašit výhružkami nějakého haj.zla a jednat podle svého vlastního svědomí. :nevim:

  • načítám...
  • Zmínit
25179
26.11.16 15:47

@Tiger-lily já nevím, jaké řešení by tu bylo správné…Jako objektivně asi ta adopce, ale dokážu pochopit, že se s tím ta žena nesrovná - ačkoli teoreticky zvolila nejlepší řešení. Šla totiž proti jednomu ze svých základních pudů - mateřskému.
Prostě ten červík hlodá a nabíhá spousta otázek, člověk se říká, jaká asi je a jak se jí daří :think:
A nenechat se ve 20 zastrašit manipulátorem? Vem si, kolik tady čteš příběhů na téma domácí násilí a týrání všeho možného druhu. Ty ženské už jsou tak zpracované, že nejsou schopny vlastních úvah a jednání. Koukají na svět úplně pokřiveně, většinou mají těžce narušené sebevědomí. Normální člověk jenom žasne, jak si nechávají ubližovat a ještě násilníka omlouvají :nevim: Vyhrabat se z vlivu zdatného manipulátora vyžaduje hodně síly a odvahy a mnohdy to nezvládnu ani zralé ženy. Natož takové mládě.

Příspěvek upraven 26.11.16 v 15:48

  • načítám...
  • Zmínit
2706
26.11.16 18:04

@Jitusee ty bys to možná dokázala, bojovat o dítě v azylovém domě atd, ale pochop, že každý prostě není tak silný! Autorka byla prostě slabý jedinec… Věřím, že vlivný mocný člověk mohl dítěti udělat z dětství peklo v podobě vydeptané a pronásledované matky- nevím, jestli jsem to napsala pochopitelně…

Každopádně si opravdu myslím, že jsi udělala dobře, že jsi dítěti zajistila rodiče, kteří po něm několik let toužili a připravovali se na jeho příchod…
Udělala jsi šťastné nejméně 3 lidi svým rozhodnutím- a to bych si říkala, vždy, když bych vzpomínala na dceru… Doufám, že jsi šťastná :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
10206
26.11.16 18:26

@123Soňa Ne ja bych, ale ja jsem. Nicméně mas pravdu, v důsledku pro to ditko to bylo to nejlepsi, co se mohlo stat a nějakou rodinku udelala moc stastnou. Ale jako matka a žena ja tohle proste nemuzu pochopit..

  • načítám...
  • Zmínit
35438
26.11.16 20:23

@pe-terka
Nevím, tohle už sem pod deníček ani nepatří. řešení? vlastně už každé nebude úplně dobré. :nevim: Za sebe můžu říct, že já bych se dítěte nevzdala, ať už potrat nebo adopce. Jsem si naprosto jistá, protože jsem tak sama jednala a vím, že cokoliv jiného, než si dítě nechat, bych nerozchodila. Navíc by pro mě bylo pořád děsivé to, že jsem se tak rozhodla jen kvůli němu. Jsem si jistá, že by pro mě nebylo dne, kdyby mě to neničilo. :?

  • načítám...
  • Zmínit
25179
26.11.16 20:39

@Tiger-lily No já si taky myslím, že bych se dítěte nedokázala vzdát - ne všechny naše děti byly plánované a jsme rádi, že je máme. Ale nikdy jsem nepočala v extrémní situaci - třeba bezvýchodná bída nebo psychopat partner. Takže prostě nemůžu se 100% jistotou říct, co bych dělala v situaci, kterou jsem nezažila. Vím třeba, že jedna moje příbuzná (předek), celý život oddaně věřící katolička, po válce neplánovaně otěhotněla. Bylo to její už Xté dítě, byla hrozně vyčerpaná a žili v bídě. Šla s těžkým srdcem na potrat, posvětil jí to i doktor. Neodvažuji se ji soudit, i když mě to překvapilo. Prostě v extrémních situacích nejednáme standardně.

  • načítám...
  • Zmínit
35438
26.11.16 21:04

@pe-terka řekla bych, že tohle nemůžeš srovnávat. Tvoje známá věřící se tak rozhodla na základě racionální úvahy. Jednání (a celé soužití) psychopata je iracionální. Rozhodnutí bylo pouze ze strachu, z absolutní zmatenosti, z takové, že popřelo veškeré její city a základní pudy.
Autorky je mi líto, že si kvůli svému tyranovi nese teď svůj vlastní kříž kvůli tomu, že dala dítě k adopci. A jako každá oběť má neustále potřebu něco vysvětlovat…
Nepíšu, jaké rozhodnutí by bylo správné, protože to samozřejmě nevím. Pro každého takové, které ho nebude ještě po letech tížit?

  • načítám...
  • Zmínit
25179
26.11.16 22:45

@Tiger-lily „Nepíšu, jaké rozhodnutí by bylo správné, protože to samozřejmě nevím. Pro každého takové, které ho nebude ještě po letech tížit?“

A to je právě ono!!! Někdy takové řešení (z pohledu toho zasaženého) prostě v danou chvíli neexistuje :think:

Příspěvek upraven 26.11.16 v 22:52

  • načítám...
  • Zmínit
23
26.11.16 22:51

@Anonymni pote, co mi me prvni mimi umrelo a musela jsem ho porodit si nedokazu predstavit, jak se zena muze vzdat sveho milovaneho miminka, kdyz ho po bolestivem porodu porodila…no i predtim co se mi stalo bych asi urcite byla stejneho nazoru…ale nechci soudit, jelikoz jsem takovou situaci, v ktere jsi se ocitla, nikdy nebyla…a jsem rada.
Co by me zajimalo, jak jsi se pak z jeho sparu odpoutala, ci co se prihodilo? Jestli nejsem teda moc zvedava :roll: A co rodice/rodina? Uz s tebou ted mluvi? A jeste by me zajimalo, vi tva nynejsi rodina tvou historii?
Sorry, ze se tak ptam, chapu, pokud to nemuzes zverejnit. Dik. :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
35438
27.11.16 10:28

@pe-terka
:? No jo, ale ono to zcela bezvadné řešení neexistuje ani objektivně.
1. adopce - rozhodnutí ze strachu, z představy, že dítě bude zachráněno, že by mu ani matce psychopat jinak nedal pokoj. Psycho pro matku - viz tento deníček. Psycho i pro leckteré dítě, taky není úplně super žít s tím, že tě vlastní máma dala pryč.
2. nechat si dítě - a žít nadále ve strachu, že psychopat se skutečně pokusí ji o dítě připravit a že je nikdy nepřestane otravovat. V tomto případě máš v ruce jen jednu mocnou zbraň - a to žít normální život a mít se svým dítětem normální vztah, to totiž psychopaty značně oslabuje.

  • načítám...
  • Zmínit
25179
27.11.16 11:43

@Tiger-lily
jj, souhlasím. A právě proto chápu, že ať zvolíš jak zvolíš, ideální to není a trápí tě to i po letech. Hrozná situace, protože žít „normální život“ je pro ty ženské v danou chvíli těžko realizovatelné. Trvá obvykle roky, než (pokud) se z toho nějak vyhrabe.

Příspěvek upraven 27.11.16 v 11:44

  • načítám...
  • Zmínit
35438
27.11.16 16:18

@pe-terka
Hmm, já teda mezi těmi rozhodnutími vidím jeden velký rozdíl.
Adopce - pro oběť celoživotní prohra, protože podlehla.
Nechat si dítě - velké vítězství nad tím šmejdem.
:think:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
27.11.16 18:21

@jefina nakonec jsem utekla k babicce do domu bez koupelny a wc, porad tam volal, babicka me statecne zapirala. Po dvou mesicich jsem s pujcenyma penezma od babicky nasla pronajem, vratila se do prahy, zacala chodit do prace. Jo s rodinou uz ok ale tata o tom nechce mluvit. Mama uz nezije, taky o tom nechtela mluvict. Jsem vdana a mam tri deti :)

  • Upravit
16694
28.11.16 13:12

Po pravdě, myslím si, že adopce byla v tu chvíli nejlepší řešení. Však se na to podívejte z pohledu té ženy…pokud by dítě zůstalo u ní, nikdy by se nemohla toho násilníka zbavit. Vždy by hrál v jejím životě dost velkou roli. A jestli si myslíte, že by ho to po pár měsících nejspíš přešlo, tak vím o jednom, kterého to deptání drželo, dokud děti nebyly plnoleté. A jako týraná matka bych v životě nechtěla dopustit, aby dítě bylo svěřeno do péče toho násilníka. Co když by mu pak ubližoval? Tak jako ubližoval mně? Co kdyby si na něm chtěl vybíjet zlost, že jsem ho nedala k adopci? A věřit, že stát pomůže? Že bude dítě svěřené mně? Té ubohé, blbé, co všechno dělá špatně? Neumí ani uvařit ani uklidit (vždyť ON to přeci říká každý den, tak to musí být pravda). Když dokázal zlomit mě, přesvědčí přeci každého…

Gratuluji všem, kteří se nikdy nedostali do spárů manipulátora. Ještě více gratuluji všem, kteří ano a včas zablikala varovná kontrolka a zmobilizovaly všechny síly k odchodu. :kytka:

Neodsuzuji, nemůžu a ani nechci. Jednak jsem v takové situaci nikdy nebyla a hlavně vím naprosto přesně, že pod velkým tlakem jsem také nejednala racionálně a logicky. Není to tak, že každé dítě je nejšťastnější vždy jen se svojí biologickou matkou. Poskytla mu šanci žít v harmonické rodině. V takové, kterou by mu ještě velice dlouho nebyla schopna sama vytvořit.

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
28.11.16 20:47
  • Upravit
23847
28.11.16 22:26

Ale jo, pro mě je to zajímavé čtení. Znám dvě adpotované děvčátka a jak se tady furt píše, jak rodiče, co jdou do adopce nikdy neví, jestli to dítě bude mít nějaké následky, že matka fetovala nebo chlastala, tak tyhle dvě děvčátka to teda popíraj. Krásné zdravé, jedna je nadprůměrně inteligentní, druhá nevím jak s IQ, ale je velmi pohybově nadaná, ani jedna z nich není cikánka. Já pořád nemohla přijít na to, proč se někdo takového miminka vzdá. :nevim: Tak teď aspoň tuším. Obě dvě žijí ve slušných úplných rodinách a mají se dobře ve všech směrech.

  • načítám...
  • Zmínit
23847
28.11.16 22:31

@Tiger-lily jenže ty uvažuješ jen o tom, co je nejlepší pro oběť. Oběť uvažovala o tom, co je nejlepší pro její dítě.
Njn, ty to bereš tak, že bys dítě nedala, já to zas beru tak, že bych s manipulátorem a násilníkem do pěti minut vyběhla a nepořizovala si s ním dohromady ani psa, natož dítě.
Já těch případů domácího násilí už pár viděla a pomáhala řešit. Nechápu ty oběti dodnes, sorry, fakt ne. :nevim: :nevim: :nevim: A možná je to dobře, kdybych je chápala, nedovedla bych jim účinně pomoct :nevim:

Příspěvek upraven 28.11.16 v 22:37

  • načítám...
  • Zmínit