Azoospermie část druhá
- Snažení
- Anonymní
- 09.02.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Za každým mrakem (možná) svítí slunce... Jednou jsem tu již psala o tom, jak jsme po dvouletém snažení bez výsledku začali docházet do CARU... Jak jsme v CARU již rok a je to jen horší, než to bylo, když jsme k nim přišli. Jaké je to zoufalství, bezmoc a bolest. Také ale víra a ztvrzení toho, jestli je ten vztah pevný a pravý.
Ať si každý říká co chce, slyšela jsem i názory, že je naprosto jasné, že žena neopustí muže proto, že je neplodný… Pravda jsou taková, že kdo v takové situaci je, rozhodně mu to proběhne hlavou, ať už chce, nebo nechce.
I já přemýšlela, jestli je pro mě a můj život chlap, se kterým jsem šťastná už devět let a milujeme se, důležitější, nebo je důležitější mít dítě s někým jiným, kdo si mě a jednou třeba miminka nebude vážit a nebude nás milovat.
Moje srdce i hlava se shodlo na tom, že být šťastná bez miminka je snesitelnější, než být nedej bože nešťastná s miminkem, ale špatným mužem. Ani jednou jsem nelitovala. Pravdou je, že jsem také naposledy psala, že sem napíšu určitě ještě jeden článek a to, až budu těhotná.
Já totiž vím, že těhotná budu, cítím to až v morku kostí, ale těhotná stále nejsem. Berte to tedy prosím jako mezizastávku na mé cestě. Jak nyní přicházel nový rok, cítila jsem uvnitř „ano, letos to přijde“ tak silně, že to vím.
3.2.17 jsem šli na další kontrolu spermiogramu a konzultaci jako každý druhý až třetí měsíc. Den to byl ošklivý. Oba dva jsme byli velmi unavení, ani se nám tam nechtělo jet. Věděli jsme, co opět uslyšíme a jak to v nás bude zase nějakou dobu sedět a bodat jako trn do srdce.
Doktor nás ale přivítal jinak, než kdy před tím, všechno kolem nás by se dalo krájet. Naše bolest, emoce a čekání na tatáž slova, co vždy. Najednou to všechno trpké za ty poslední roky ale zlomil náš doktor jednou větou: „Můžete bouchnout šampus, tohle byla vaše nejlepší masturbace tady. Máme tři kousky, jsou teď pěkně u ledu a to je dobře.“
Koukali, vlastně zírali jsme na něj šokovaní, zda slyšíme správně. Já se začala culit a cítila jsem, jak se mi štěstí rozlévá po celém těle. Teď to poslat pojišťovně a můžeme začít. Prý už není na co čekat. Najednou se modlíme, aby se to povedlo, aby k nám ten malý drobeček chtěl přijít. Vždyť nikdo ho nebude milovat tak jako my dva…
Když jsem začínala sbírat informace o azoospermii, nikdo mi neřekl k tomu nic pozitivního. Já tedy vysílám do světa všem ženám i mužům hlášení že víra a touha dělá hodně. Ano i s azoospermií se (možná) dá otěhotnět… může se to povést.
Stojí za tím vším dlouhá a bolestivá cesta kterou zná velmi veliká část z nás. Ale jde to. Spermie existují i v termínu azoospermie. Můj poslední deníček tu v tomhle roce bude, to vím jistě a cítím, že brzy… To už budu těhotná, já vím, že budu. 
Vím to od začátku.
Přečtěte si také
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 2201
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 3404
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 593
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 682
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 473
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...
Chtěli jsme děti potěšit. Tchyně nám ale přivezla dárek, o který jsme nestáli
- Anonymní
- 15.09.26
- 3159
Dlouho jsme doma žádné zvíře nechtěli. Děti si o nějaké občas říkaly, hlavně když u někoho viděly psa nebo kočku, ale pokaždé jsme jim vysvětlili, že na zvíře teď nemáme podmínky. Oba s manželem...
Místo toho, aby mě máma podržela, rozšířila po vsi nechutný drb
- Anonymní
- 15.09.26
- 1346
Ruce se mi třásly, když jsem dočítala další dlouhou zprávu od babičky. „Srdíčko moje, proč jsi mi nic neřekla? Tvoje máma mi vyprávěla, jak tě ten tvůj trápí! Musíš od něj odejít!“
Syn nechce dávat babičce pusu. A ona je naštvaná, že ho k tomu nenutím
- Anonymní
- 15.09.26
- 824
Vždycky jsem si myslela, že dát babičce pusu na přivítanou je přece úplně normální. Jenže můj syn to tak necítí. A já jsem se kvůli tomu dostala do nepříjemné situace mezi ním a vlastní mámou.
Kamarádka mi děkovala, že jsem zachránila její manželství. Netušila ale proč
- Anonymní
- 15.09.26
- 1395
Když mi Klára před dvěma lety zavolala, že se její manžel Martin chce odstěhovat, byla jsem u ní během půl hodiny. Seděla na zemi v obýváku, plakala a nechápala, co se s jejich manželstvím stalo.
S manželem se nehádáme. Jen už spolu vlastně nežijeme
- Anonymní
- 15.09.26
- 682
Máme dvě zdravé děti, fungující domácnost a na první pohled spokojené manželství. Jenže když děti večer usnou, každý si sedneme na opačný konec gauče a nemáme si co říct. Z partnerů se postupně...
doktor nám při jednom sezení sám říkal že se může snažit nám nějak pomoct…ale jak to příroda sama vymyslí už je na ní. Příroda je i podle něj mocná a nakonec si to stejně udělá jak chce 
.Má pravdu.
