Jak jsme rodili
- Porod
- alexii
- 04.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb příchod Honzíka na svět.
Vzhledem k tomu, že už jsem přes týden přenášela, chodila jsem na pravidelné monitory. Ve středu (17. 11.) jsme ráno na jeden kontrolní jeli a zachytilo mi to jen dráždivou dělohu (dle Dr. to nebyli kontrakce). Cestou domů jsme vyzvedli reklamaci, stavili se u babičky, po večeři jsme s mamkou šili potahy na židle, zatloukali hřebíky… pohoda. Večer jsem ulehla s přítelem asi v devět, druhý den měl vstávat ve 4 h do práce, v půl 12 mě vzbudila bolest v břiše a ležení bylo nepohodlné. Tak jsem ťapkala po patře.
Bolesti byli nepravidelně cca 5–10min a nic, co byl člověk nepřežil. Taková silnější menses bolest. Tou dobou jsem teprve psala do formuláře, jak se bude jmenovat náš případný syn. Čekali jsme překvapení a jméno pro kluka jsme řešili ještě ten den u večeře:) Já chtěla Matěje, přítel Kubíka. Honzíka jsme chtěli oba, ale Honza je taťka i děda.
Kolem druhé jsem si dala vanu a bolesti nepřestaly. Rozhodla jsem se vydržet do tří a vzbudit Honzu. Ten před třetí přišel sám, co se děje. Myslel, že mě zase zlobí křeče. Rozhodli jsme se jet. Vzali tašky, papíry, vše potřebné. V půl 4 jsme vyjeli do porodky. Jak já cestou nesnášela český silnice! Prodýchávat kontrakce přes výmoly bylo super
Ve 4 mě přijímali a napíchli na 20 min na monitor, to bylo strašný. Ležet mi fakt nevyhovovalo…
Pak mě dr vyšetřil. Byla jsem otevřená na 5–6cm! Takže hned do erár košile a na přípravu. Klystýr a sprcha. Byla jsem tam jediná rodička, tak byl Honza všude se mnou. Pak už šup na sál. To jsem byla na 8 cm. Opět na monitor (ten se vydržet dal), poté mi píchli vodu a dovolili mi ještě sprchu.
Vedle hystericky řvala jiná rodička, kterou přivedli během mého monitoru. Zařekla jsem se, že řvát nebudu. Kdo to má poslouchat… Ze sprchy jsem se vrátila úplně otevřená. Jenže malý byl obličejem nahoru, tak se musel dorotovat. Takže vždy 5 kontrakcí na zádech a 5 na pravém boku. Hrozná spartakiáda… Honza se mnou dýchal, pomáhal otáčet, nastavoval mi ruku na tisknutí, podával pití. Když se malý dorotoval, mohla jsem naplno tlačit. Potom ale vůbec nepostupoval. Takže si asistentka přivolala na pomoc doktorku.
PA mi pak tlačila na břicho a Dr. byla u nohou. Hrozně mě povzbuzovaly a chválily. Honza mi připomínal dýchání, podporoval, pomalu by tlačil za mě. Tlačila jsem hodně dlouho, tipuju tak hodinu a půl. Pak mi i připichovali oxytocin na prodloužení kontrakcí a glukosu pro energii. Ke konci toho maratonu mě lehce střihli a malý pak na pár zatlačení vylezl. To bylo po půl deváté a pěkně se rozeřval.
Zjistilo se, že měl krátký pupečník, a ten ho tahal zase zpět. Takže jsem zatlačila a pupečník ho zatáhl zpátky. Proto taková doba. Malého mi pak přinesl Honza, byl úžasný! Na celé tohle veledílo koukali od okna dvě medičky. Jedna to nezvládla, takže ji po porodu křísili na zemi
Chudák, bude ze mě mít trauma pro budoucí povolání…
Po tom všem vypětí a zatínání mě začali brát křeče do nohou, vzhledem k tomu maratonu se nebylo čemu divit. Takže Honza stál u nohou a rozmasírovával mi lýtka a vedle něj mě Dr. šila. Obdivuji ho. Já bych jí totiž jinak asi z toho křesla utekla. Křeče nerozdýcháš jako kontrakci… no a pak ještě dostat ven placentu… Malý byl tak unavený, že se nepřisál, a placenta se tak neuvolnila sama. Museli ji ze mě dostávat skoro půl hodiny a když ji dali poslední pokus, tak se teprve pustila. Jinak bych šla pod narkózu. No, a to je asi všechno.
Po dvou hodinách mi dali najíst (v 11 h snídaně,) měla jsem strašný hlad už asi v 6 ráno. Po snídali šup na lehátko a na pokoj
Jinak, rodila jsem v Motole a maximální spokojenost. Personál v prenatální poradně, na příjmu k porodu i na sále úplně super. Na šestinedělí se občas objeví nějaká nepříjemná sestřička, ale 4/5 z nich jsou super. Milí, ochotní, prostě super ![]()
Přečtěte si také
Byla to chyba? Zjistila jsem, že nejlepší škola nemusí být ta nejprestižnější
- Anonymní
- 01.10.26
- 2019
S manželem máme oba celkem vysoké příjmy, takže když došlo na to, kam půjde naše dcera do školy, chtěli jsme pro ni to nejlepší. Soukromých škol je dnes už opravdu hodně a my měli štěstí, že za nás...
Tchyně mi tajně učí dítě říkat „mami“ jí. Nechci rozpoutat válku
- Anonymní
- 01.10.26
- 1386
Nejdřív to vypadalo jako nevinné babičkovské rozmazlování. Jenže pak jsem zaslechla, jak tchyně říká mojí dvouleté dceři, aby jí říkala „mami“. Manžel tvrdí, že to myslí ze srandy, ale já mám čím...
„To nezvládneš,“ řekla učitelka mému synovi. Kvůli jedné větě jsem se neudržela
- Anonymní
- 01.10.26
- 1111
Syn přišel ze školy a hned mezi dveřmi oznámil, že už nikdy nechce chodit na tělocvik. Nejdřív jsem si myslela, že se mu prostě nechce cvičit. Pak mi ale řekl proč.
Říkala jsem, že moje dítě nebude mít telefon. Stejně jsem ho koupila
- Anonymní
- 01.10.26
- 517
Dlouho jsem nechápala rodiče, kteří dávají dětem mobily pomalu ještě v porodnici. U nás doma byla jasná pravidla. Žádný telefon, dokud to nebude opravdu potřeba. Neviděla jsem jediný důvod, proč by...
Rozvod s násilníkem a boj o děti mi vzal veškeré iluze. Střídavá péče mě ničí
- Anonymní
- 01.10.26
- 525
Když jsem se do Petra zamilovala, nikdy by mě nenapadlo, že o pár let později od něj budu utíkat a bát se o život svůj i našich dětí. Petr se začal vybarvovat až po narození našich dvou dcer. Když...
Po obědě u tchána jsme skončili v nemocnici. O houbách nechce mluvit
- Anonymní
- 30.09.26
- 1648
Tchán nám k obědu připravil houbovou omáčku. Tvrdil, že houby dobře zná, a nikdo z nás neměl důvod mu nevěřit. O pár hodin později nám ale bylo zle a jeli jsme do nemocnice. Lékaři potřebovali...
Syn celé prázdniny ponocoval. Teď není schopný vstávat do školy a usíná v lavici
- Anonymní
- 30.09.26
- 901
Celé léto jsem bojovala s tím, že můj patnáctiletý puberťák ponocuje a spí minimálně do oběda. Jsem s ním sama a musela jsem chodit do práce, takže myslím, že mnohdy vstával i později. Jenže v noci...
Učitelka chce, abych dceru vyzvedávala dřív. Prý už odpolední družinu nezvládá
- Anonymní
- 30.09.26
- 10196
Dcera začala chodit do první třídy a dlouhé dny jsou pro ni náročné. Učitelka mi doporučila, abych ji vyzvedávala hned po obědě. Jenže já pracuji do pěti a nemám babičku ani chůvu. Kvůli její...
Dlouho jsem omlouvala manželovy lži. Pak mi došlo, že lžu hlavně sama sobě
- Anonymní
- 30.09.26
- 2384
Když mi kamarádka řekla, že si myslí, že mě manžel podvádí, skoro jsem se urazila. Ne proto, že by to nebyla pravda. Spíš proto, že jsem její slova vůbec nechtěla slyšet.
Chtěla jsem mít klidný večer, místo toho jsem do půlnoci šila kostým do školy
- Anonymní
- 30.09.26
- 946
Byl to jeden z těch dnů, kdy jsem se domů vracela s jedinou myšlenkou. Dostat děti do postele a konečně si na chvíli sednout. Chtěla jsem jen ticho, čaj a dvacet minut, během kterých po mně nikdo...