Jak jsme rodili

Aneb příchod Honzíka na svět.

Vzhledem k tomu, že už jsem přes týden přenášela, chodila jsem na pravidelné monitory. Ve středu (17. 11.) jsme ráno na jeden kontrolní jeli a zachytilo mi to jen dráždivou dělohu (dle Dr. to nebyli kontrakce). Cestou domů jsme vyzvedli reklamaci, stavili se u babičky, po večeři jsme s mamkou šili potahy na židle, zatloukali hřebíky… pohoda. Večer jsem ulehla s přítelem asi v devět, druhý den měl vstávat ve 4 h do práce, v půl 12 mě vzbudila bolest v břiše a ležení bylo nepohodlné. Tak jsem ťapkala po patře.

Bolesti byli nepravidelně cca 5–10min a nic, co byl člověk nepřežil. Taková silnější menses bolest. Tou dobou jsem teprve psala do formuláře, jak se bude jmenovat náš případný syn. Čekali jsme překvapení a jméno pro kluka jsme řešili ještě ten den u večeře:) Já chtěla Matěje, přítel Kubíka. Honzíka jsme chtěli oba, ale Honza je taťka i děda.

Kolem druhé jsem si dala vanu a bolesti nepřestaly. Rozhodla jsem se vydržet do tří a vzbudit Honzu. Ten před třetí přišel sám, co se děje. Myslel, že mě zase zlobí křeče. Rozhodli jsme se jet. Vzali tašky, papíry, vše potřebné. V půl 4 jsme vyjeli do porodky. Jak já cestou nesnášela český silnice! Prodýchávat kontrakce přes výmoly bylo super ;) Ve 4 mě přijímali a napíchli na 20 min na monitor, to bylo strašný. Ležet mi fakt nevyhovovalo…

Pak mě dr vyšetřil. Byla jsem otevřená na 5–6cm! Takže hned do erár košile a na přípravu. Klystýr a sprcha. Byla jsem tam jediná rodička, tak byl Honza všude se mnou. Pak už šup na sál. To jsem byla na 8 cm. Opět na monitor (ten se vydržet dal), poté mi píchli vodu a dovolili mi ještě sprchu.

Vedle hystericky řvala jiná rodička, kterou přivedli během mého monitoru. Zařekla jsem se, že řvát nebudu. Kdo to má poslouchat… Ze sprchy jsem se vrátila úplně otevřená. Jenže malý byl obličejem nahoru, tak se musel dorotovat. Takže vždy 5 kontrakcí na zádech a 5 na pravém boku. Hrozná spartakiáda… Honza se mnou dýchal, pomáhal otáčet, nastavoval mi ruku na tisknutí, podával pití. Když se malý dorotoval, mohla jsem naplno tlačit. Potom ale vůbec nepostupoval. Takže si asistentka přivolala na pomoc doktorku.

PA mi pak tlačila na břicho a Dr. byla u nohou. Hrozně mě povzbuzovaly a chválily. Honza mi připomínal dýchání, podporoval, pomalu by tlačil za mě. Tlačila jsem hodně dlouho, tipuju tak hodinu a půl. Pak mi i připichovali oxytocin na prodloužení kontrakcí a glukosu pro energii. Ke konci toho maratonu mě lehce střihli a malý pak na pár zatlačení vylezl. To bylo po půl deváté a pěkně se rozeřval.

Zjistilo se, že měl krátký pupečník, a ten ho tahal zase zpět. Takže jsem zatlačila a pupečník ho zatáhl zpátky. Proto taková doba. Malého mi pak přinesl Honza, byl úžasný! Na celé tohle veledílo koukali od okna dvě medičky. Jedna to nezvládla, takže ji po porodu křísili na zemi :D Chudák, bude ze mě mít trauma pro budoucí povolání…

Po tom všem vypětí a zatínání mě začali brát křeče do nohou, vzhledem k tomu maratonu se nebylo čemu divit. Takže Honza stál u nohou a rozmasírovával mi lýtka a vedle něj mě Dr. šila. Obdivuji ho. Já bych jí totiž jinak asi z toho křesla utekla. Křeče nerozdýcháš jako kontrakci… no a pak ještě dostat ven placentu… Malý byl tak unavený, že se nepřisál, a placenta se tak neuvolnila sama. Museli ji ze mě dostávat skoro půl hodiny a když ji dali poslední pokus, tak se teprve pustila. Jinak bych šla pod narkózu. No, a to je asi všechno.

Po dvou hodinách mi dali najíst (v 11 h snídaně,) měla jsem strašný hlad už asi v 6 ráno. Po snídali šup na lehátko a na pokoj :) Jinak, rodila jsem v Motole a maximální spokojenost. Personál v prenatální poradně, na příjmu k porodu i na sále úplně super. Na šestinedělí se občas objeví nějaká nepříjemná sestřička, ale 4/5 z nich jsou super. Milí, ochotní, prostě super :)

Přečtěte si také

Deník ticha: Odejít znamená přežít

Deník ticha: Odejít znamená přežít
  • Anonymní
  • 30.05.26
  • 3117

Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Karinkaaa
1475
4.12.10 08:23

:hug: Tak přeji hodně štěstíčka :huban:

  • načítám...
  • Zmínit
kacusek
3389
4.12.10 09:22

jééé děkuji z tvého deníčku zni že porod je velká brnkačka :lol: a to mi pomáhá páč jsem z toho co mě čeká nervozní a bojím se :palec: :kytka: at se vám daří a hezky rostete :kytka: :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
DanMaj
8413
4.12.10 09:34

Jeee, další mimísek…gratuluju :palec:

  • načítám...
  • Zmínit
BohunkaP
22051
4.12.10 09:35

Hezké, gratuluji!

  • načítám...
  • Zmínit
lilia
4
4.12.10 11:08

to bolo kraaásne :wink: blahozelám

Příspěvek upraven 04.12.10 v 11:09

  • načítám...
  • Zmínit
radusa
853
4.12.10 12:05

Tak to je krásný :palec: Hlavně že to dobře dopadlo :-D A že je fajn,mít taťku u porodu? Já za to byla moc vděčná… :huban: I když to někdo nedoporučuje :wink:

  • načítám...
  • Zmínit
j.citra
8078
5.12.10 02:19

Velká gratulace k miminku!!!

  • načítám...
  • Zmínit
Ferum
594
5.12.10 09:36

Gratuluji k miminku. :-)

  • načítám...
  • Zmínit
ixa
222
6.12.10 10:21

Hodina a půl tlačení 8-o ? To muselo být strašné fyzicky i psychicky :hug: . Velká gratulace k mimínku!!

  • načítám...
  • Zmínit
adorablemamka
120
6.12.10 12:17

Gratuluji k miminku a děkuji za částečné uklidnění…v Tvém podání ten porod nezní tak děsivě…čeká mě to za pár dní a dost jsem se bála… :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
faldy
595
6.12.10 23:14

Gratulace :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
alexii
433
7.12.10 12:03

díky moc za milá slova od všech :-)
radusa: na taťku u porodu nedám dopustit, bez něj už nerodím! :-D
ixa: jj, tlačila jsem fakt kolem hodiny a půl. proto mi i připichovali s oxytocinem tu glukosu. báli se, abych vydržela…
adorablemamka: neboj :-) já se radši nenervovala, ale čekala jsem větší muka. už pár hodin po porodu jsem věděla, že příště to zvládnu taky :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář