Jak se narodil Mareček

Ve středu 17.5. jsem šla na kontrolu jako každý týden.V duchu jsem si přála, ať je to poslední prohlídka.Taky že byla, pan doktor mě odeslal do porodnické ambulance kvůli vysokému tlaku, od 32tt jsem se léčila s tlakem, aby si mě do termínu pohlídali.Ve čtvrtek 18.5. jsme stáli s manželem před ambulancí a byli jsem smíření s tím, že si mě tam nechají.Porodní asistentka mi natočila monitor, ten byl v pořádku, změřila mi tlak 120/80 taky super.Doktor mě vyšetřil a poslal mě domů, s tím že mám přijít v pondělí.Byla jsem moc štastná, že mě pustili domů.S manželem jsme jeli ještě nakoupit, aby měl doma něco na zub až budu v porodnici.Během nakupování mi začalo pobolívat trošku v podbřišku.Když jsme přijeli domu začala jsem špinit, nakonec mi odešla zátka a já cítila, že porod je blízko.Rozhodla jsem se trochu malýmu pomoc.Vyběhla jsem schody do osmého patra, potom mě čekala horká vana s kapkou čeveného vína( z vany jsem vylezla trochu opilá) a na konec jsem přemluvila manžela na tuleníčko.Večer mi začaly nepravidelný kontrakce po půl a čtvr hodině, přetrvávaly i přes noc.Byli to dost nepříjemný poslové.Skoro celou noc jsem strávila ve vaně, aby se kontrakce skrátily.Ve 4 hodiny ráno najednou zmizely a já jsem usnula.Ráno v 8 hodin mě probudil mobil, na druhým konci manžel.Sondoval jestli je všechno v pořádku a kdy půjdeme rodit.Najedou se kontrakce objevily po čtvrt hodině.Celé dopoledne jsem strávila ve vaně nebo pochodem po bytě.V 14 hodin se kontrakce konečně skrátily na 10 minut, v 15 už byly po 5 minutách.Rozhodli jsme se, že vyrazíme do porodnice.V porodnici jsme byli okolo 16 hodiny.Přivítala mě sympatická PA, natočila mi monitor a vyšetřila mě, nález byl 2 cm.Doktorka dorazila za hoďku, byla na operečním sále.Sepsala se mnou dokumentaci a znovu mě vyšetřila, bylo to fakt nepříjemný zrovna v kontrakci, nález byl už 4 cm.Byla jsem ráda že to jde tak rychle.PA mi udělala klyzma a poslala mě do sprchy tam za mnou poslala manžela.Kontrakce se daly pěkně prodýchávat, teplá voda na bříško je tlumila, manžel mi masíroval záda boužel jsem měla i křížový bolesti.
V 19:3O nás odvedli na porodní box, kde mě vyšetřila PA byla jsem otevřená na 5 cm.Rozhodla se mi propíchnout plodové obaly, voda byla příjemě teploučká, ale boužel zelená, takže jsem byla pořád napojená na monitoru, aby malýho měli pod kotrolou.Mohla jsem chodit jenom na záchod, a to při každý kontrakci jsem visela manželovi na krku a snažila jsem to rozdýchat.Zkoušela jsem skákat na balónu, ale bylo to spíš bolestivý než ulevující.Chtěla jsem jít do sprchy, ale to mi PA nedopuručila kvůli té zelené vodě.
Manžel byl skvělej, po celou dobu mě podporoval, utišoval, chválil mě jak jsem úžasná že by to nedokázal, radči by byl 30 let na vojně.Dost mě překvapil jeho přístup, bála jsem se aby tam nezkolaboval.Vždycky se mu dělalo zle, už jenom z pohledu na nemocnici.Dokonce mi měnil i vložky, hrozně jsem krvácela potrhal se mi čípek.Všichni se tvářili, že je všechno v pořádku, tak jsem taky zůstávala klidná.
Za dvě hodiny mě PA znovu vyšetřila byla jsem otevřená na 8 cm, ale Mareček byl pořád nahoře.Mimochodem vyšetřování hrdla v kontrakci je šílený.Tak PA začala vymýšlet polohy, jak ho dostat dolů.Márovi se vůbec nechtělo.Při těch polohách jsem trpěla šílenou bolestí, myslela jsem jenom na miminko aby bylo v pořádku.Už jsem se nemohla dočkat až uvidim.Ve 23 hodin byl nález 10 cm, myslela jsem si že už můžu tlačit, ale boužel byl malej ještě pořád hodně nahoře. Doktorka mi nechala píchnout oxytoxin na posílení kontrakcí.Do téhle doby jsem měla kontrakce po minutě, neuměla jsem si představit že budou ještě silnější a častější.Za chvilku infúze začala účinkovat, myslela jsem si že mi praskne děloha.Kontrakce byli stále po minutě, ale strašně silný.Už jsem to nemohla vydržet a občas jsem si prostě zakřičela, manžel mě usměrňoval jinak bych asi zbořila celou porodnici.Takhle jsem se trápila až do půl druhý do rána.Mezi kontrakcemi jsem upadala do mikrospánku, což mi pomáhalo trochu si odpočinout na velké finále.V půl druhý přišla doktorka a řekla ,,jdeme rodit", byla jsem štastná za tuhle větu.Začla jsem tlačit, ale bylo to bez efektu.Kontrakce jako na schvál začali slábnout, připíchli mi další oxytoxin pak už se to pěkně rozjelo.Asi na čtvrou kontrakci bylo NAŠE ŠTĚSTÍ mezi námi.Malej se narodil s ručkou napřed, ta bránila sestup hlavičky do branky.Jeho ručka nešetřila mojí hráz i přes nástřih jsme se roztrhla až ke konečníku.Mareček se poprvé podíval na svět ve 2:23 hod, vážil 3750g měřil 52 cm.Ten pocit na konci utrpení se nedá popsat.Je to neuvěřitelný zážitek na který nikdy nezapomenu.Kdo rodil ten pocit zná.Po ošetření mi ho sestřika ukázala a přiložila k prsu.Nezmohla jsem se ani na slovo.Jen jsem ho hladila po vlasech a uvědomila jsem si, že nikoho na světě nemiluji tolik jako MÉHO SYNA.Mezi tím doktorka čekala na odloučení placenty, ale byla přirostlá museli mi jí vyndat v narkóze.Mezitím něž přišla dokktorka z ARA aby mě uspala, doktorka mi zašívala mojí potrhanou hráz.Potom dorazila doktorka z ARA ta mě uspala, z narkózy jsem se probudila kolem pátý ráno.Do žíly mi tekly proudem transfúze a infúze, stratila jsem hodně krve.Byla jsem vyčerpaná, unavená, ale strašně šťastná a spokojená. Bohužel malej byl už na novorozeneckém oddělení v inkubátoru, aby se zahřál.
V poledne mě přeložili na šestinedělí, boužel nadstandard byl plnej a přinesli mi Marečka.Byl nádhernej, hned jsem ho pusinkovala. Odpoledne přišel za námi můj manžel a mamka.V manželových očích bylo vidět štěstí, láska a něha na ten pohled nikdy nezapomenu.První noc malej celou probrečel, měl hlad já jsem ještě neměla vytvořené mlezivo, ikdyž mě sestra uklidnila že má ještě zásoby z bříška, přesto mi bylo hrozně.Druhý den se udělalo místo na nadstandardu, hned jsme toho využili.Mlíčko se mi taky vytvořilo, malej začal přibírat.24.5. nás propustili domu.
Všechen personál byl skvělej, vstřícnej a rád poradil.
Určitě do toho půjdu znovu a manžel snad taky.To štěstí na konci všeho stojí za to.