Jak vyfotit vánoční přání?
Tak takhle se jmenovalo téma mé poslední diskuze. Poslat sms či stáhnout fotku z netu a označit všechny přátele i nepřátele na Facebooku mě neuspokojuje, a tak jsem se rozhodla od loňského roku zavést tradici rozesílání vlastnoručně vyfocených přání poštou.
Jeden ležící, všemu se smějící komponent (rozuměj pětiměsíční dítě) bylo hračka vyfotit. Loňské přání se tak setkalo s velkým úspěchem. Ale jak vyfotit komponenty dva? Jeden ležící, avšak vratce - na břiše padá na záda a na zádech na bok, druhý komponent - hyperaktivní šmouha.
Nevím, kam jsem hlavu dala, čelenky jsem zakoupila. Do sukýnek holky dala, hezky si je načančala.
Darinka si čisté body ihned poblinkala. Převlékám ji do druhého, načež zjišťuju, že už je jí malé. Převlékám potřetí. Je taaaak sladká. I s tou slinou u pusy. Maruška protestuje proti punčocháčkům. Protestuje i proti bodýčku. A sukýnce. Čelenku jí raději ani neukazuju. Uplácím ji sušenkou, což mě potom stojí pět minut drhnutí upatlané pusy. Rukou. Vlasů. Záuší. Ale nechala se obléct.
Nasadit čelenku na ušaté dítě (Darinku), je fajn. Její klapoušky tak mizí pod gumičkou a mám dokonalou princeznu. Ale jak nainstalovat čelenku na vlasaté dítě (Marušku)? Maruščina hlava připomíná muffin. Maruška vypadá jako po úderu elektrickým proudem. Jako David Bowie. Rozhodně nevypadá jako princezna. Ani jako nic roztomilého na vánoční přání. No a co. Hlavně že ta čelenka nějak půjde vidět.
Opřu o zeď všechny polštáře a přehodím přes ně deku. Fotoateliér je hotov. A následně rozbourán - Maruško, opravdu jsem ti nevyrobila trampolínu!
Na uhlazenou deku se snažím do polštářů zabořit Darinku. Ať se snažím jak se snažím, její nepevná hlavička se sklání k hrudníčku, tváře se nafukují a mé roztomilé miminko vypadá jako špatně usmažená kobliha. No, snad to uhrajeme na ty krásné oči. Marušku posazuji vedle Darinky. Volám manžela, ať mi je jde rozesmát. Darinka natahuje k pláči. Maruška nevěřícně kouká, proč si táta hraje na blbečka.
Tak jinak. Darinku dávám Marušce do klína. Blik. Blik. Darinka zaklání hlavu a na fotce se tkví dvě nosní dírky a velký podbradek. Maruška využívá situace a Darinku plácá po hlavě, píchá ji do očí, tahá za vlasy. S touto pozicí rychle končím. Darinka pase koníčky. Kašlu na výhled do Maruščina plenkového rozkroku a fotím jako divá. U desáté fotky si všimnu, že Maruška nemá čelenku. Tu nacházím hozenou za postelí. Maruška se snaží čelenku nasadit Darince. Ano, bravo! Taková vánoční momentka, to bude něco! Vánoční momentka s bordelem v pozadí.. Zapomínajíc na můj „fotokoutek“ tkví se za holkama jedna pročůraná plína, bačkory a rozkrok medvědův.
Nápaditá Maruška pokládá hlavu vedle Darinčiny. Vznikne krásná fotka! HURÁ. Blik blik blik. Maruška má zavřené oči, Darinka se směje. Maruška se směje, Darča má oči v sloup. Obě mají zavřené oči. Darinka zabořila hlavu do deky. Maruška mi utekla. Vracím ji. Pláče. Červené oči budou ladit k Darinčině čelence, no ne?
Vzdávám to. Stáhnu si dvojrámeček a vyfotím každou zvlášť. Darinku zaplácnu do polštáře, rozesměju, cvakám. Nevšímajíc si, že jí čelenka sklouzla přes oko a vypadá jako pirát. Přikrádá se Maruška, a tak na ni znovu pokládám Darču. Obě se moc netváří, dávám foťák od oka a snažím se je rozesmát. Řehtají se na celé kolo a já na slepo cvakám. Cvakám tak slepě, že na většině fotek je možná tak vysmátá deka. Občas se zde objeví kousek hlavy některé z mých milovaných dcer.
Moje nervy už z kýblu přetékají. Končím! Dveřmi prochází pes. Šup a má jednu z čelenek na hlavě. Dětičky holt mají smůlu. A já taky. Poslat tyhle fotky, tak mě někdo udá, že týráme psa. Ty smutné oči, sklopené uši, stáhnutý ocas a ta čelenka… Přesídlím raději na kocoura.
No dobře. Tak letos prostě pošlu SMS. Ale nepovede se mi aspoň MMS?
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1191
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 704
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1231
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 511
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 314
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19140
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2528
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2755
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2477
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1659
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Pobavila jsem se. A nejlepší je ten kočkopes na konci:D
asi nejpovedenější 
