Vyspat se můžu v hrobě
- O životě
- Freyaa
- 07.01.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tento deníček nebude ani o příšerném porodu, ani o děsivě zlobivých dětech a nebude ani o manželovi, který doma nepomahá, vlastně spíš naopak. Hrozně jsem se bála, že nebudu dvě děti zvládat, všechny kolem mě tvrdily, že jedno dítě není žádné dítě. Sice jsou chvíle, kdy si říkám, že asi začnu chlastat, ale když se podívám na životní příběhy některých maminek tady, v hlavě mi běží jedno velké DÍKY.
- 4
- 1
Děkuji, že mám dvě krásné zdravé děti. Děkuji, že se nám je hlavně podařilo bez problému zplodit 
Děkuji svému manželovi za to, jaký je. Děkuji svým dětem, že mě udělaly tou nejšťastnější osobou pod sluncem. Stačí jeden jejich sladký úsměv a den je hezčí.
Občas to tak ovšem nevypadá, třeba když se ráno probouzím a po hlavě mi jezdí kočár, případně dostanu infarkt, když otevřu oči a přede mnou sedí chlupatej šimpanz a skřehotá na mě: pojď si hrát .-D Noci bývají ovšem taky bezvadné, nejenže vstávám k skoro 3měsíčnímiu synovi, ale občas se hororově probouzím, když se najednou z krabice s hračkami začne ozývat plakající miminko, telefon začne hrát apod. K tomu mě vzbudí několikrát za noc manžel, který chrápe jako něco neuvěřitelně hlasitě chrápajícího. Když na něj vlítnu, ať nechrápe, tak mi odpoví, že nechrápe, proč by jako chrápal, to mě uzemní a jdu se pokusit zase usnout. Častokrát přemýšlím, jestli to vůbec má ještě cenu. No nemá.
Synátor se dožaduje jídla. Takže ho přebalím, v polospánku nakojím a chystám se konečně pro sebe urvat tu chvilku spánku. Marně, jak jinak. Už je u mě dcera a lomcuje se mnou. Maminko, plínku. Maminko pití. Když přece může miminko, tak já chci taky Tak v ty 3 ráno usínám a do mrtva. Najednou mě někdo mlátí něčím po hlavě, hodně pomalu se mi podaří otevřít oči a vidím, že je to Klárka s DVDčkem a že chce pustit fouly (šmouly). Kupodivu mi to nevadí, protože to znamená ještě hodinku spánku pro mě. Pak se společně nasnídáme, Kláruška miluje jogurty, ale nejvíc je miluje rozpatlané na pyžamu a zdi. Což já už zas tolik nemiluju Během chvilky uklidím byt, na obličej si namaluji nějaký veselý obrázek a vyrážíme raději ven.
Naše procházky mají taky něco do sebe. Kdyby mě někdo pozoroval z okna, rovnou by na mě zavolal sociálku. Celé dvě hodiny na Klárku ječím a ječím a ječím. Nelomcuj s tím plotem, nesbírej ty vajgly, nechoď na silnici, nejez ty bobule. Klári pojď. Klárkooo, pojď. Kláruško, prosím pojď. Klárino, dělej nebo si pro tebe dojdu. Jestli pro tebe půjdu, dostaneš na zadek. Řev, Klárka dostala na zadek. A stejně nejde.
Mezitím se syn začíná probouzet a začíná se hlásit o jídlo. Nedá se nic dělat, jdeme domů. Kočárek se otřásá v základech, v ruce mám řvoucí dítě, které táhnu ve smyku domů. Fakt žeru ty milé pohádkové babičky, když kolem nich procházíme a ony si neodpustí nějakou bezvadnou poznámku typu: No to je strašný nebo chudák holčička. Doma dám Klárce rychle najíst, malého nakrmím, Klárku uložím, mezitím vařím a krafu na eMiminu a znova uklízím, protože jak jsem chvátala, udělala jsem si tam zase binec.
Odpolední venčení má stejný charakter, jen se znásobí počet maminek, kočárku, psů a dětí, takže prča ve velkém. Kolem šesté doráží manžel, který mi pomůže s koupáním, oblékáním, krmením, což bezmezně oceňuji, protože bych jinak padla na pusu. Synek je totiž trochu náročnější miminko, které vyžaduje celodenní pozornost, jakmile si s ním 5 minut nepovídám nebo se na něj nešklebím, je průšvih. Do půl devaté mám za sebou harakiry z uspáváním a mám konečně klid. No, někdy ho mám někdy ne .-) A ve chvíli, kdy i já jdu zalehnout, začíná vše nanovo. No co, vyspat se můžu v hrobě, ne?
Ale jinak je všechno úplně strašně báječné a užívám si každou minutu jejich dětství. Protože čas strašně moc letí a já to nechci za žádnou cenu propásnout. Miluji je všechny hrozně moc, ať jsou jaký jsou, nechtěla bych bez nich být ani jednu jedinou minutu ♥♥♥
Přečtěte si také
Myslela jsem, že jsem připravená na porod. Třetí trimestr mě vyvedl z omylu
- Anonymní
- 01.06.26
- 216
Ty poslední měsíce těhotenství přišly nějak moc rychle. Ještě jsem měla v hlavě, že „je čas“, ale tělo už jelo na úplně jiný režim než moje představy. Najednou jsem se nemohla pořádně vyspat,...
Ex mi po rozchodu poslal fakturu. Prý mu dlužím za večeře, dárky i dovolenou
- Anonymní
- 01.06.26
- 316
S Davidem jsem se rozešla po čtyřech letech. Nebyl to hezký rozchod, přesto jsem doufala, že ho zvládneme důstojně a třeba si časem zachováme alespoň přátelský vztah. Prožili jsme spolu spoustu...
Celý život závidím krásným ženám. Připadá mi, že mají všechno zadarmo
- Anonymní
- 01.06.26
- 236
Vždycky jsem chtěla být krásná. Ne jen hezká nebo sympatická. Krásná. Taková ta žena, za kterou se lidé otočí na ulici, která vejde do místnosti a okamžitě na sebe strhne pozornost. Nikdy jsem...
Dva roky lžu manželovi. Myslí si, že chodím na cvičení, ale pravda je úplně jiná
- Anonymní
- 01.06.26
- 569
Dva roky tvrdím Karlovi, že chodím na pilates. Každý čtvrtek v půl sedmé si sbalím sportovní tašku, rozloučím se a odcházím z domova. Vrátím se kolem deváté s tím, že jsme si po lekci ještě zašly s...
Jak mám vyjít s penězi? Šetřím na jídle, kočce i lécích. A stejně vyjdu tak tak
- Anonymní
- 01.06.26
- 193
Je mi 54 let, jsem v invalidním důchodu a mám velký problém vyjít s penězi. Musela jsem si najít přivýdělek, jinak bych asi skončila na ulici. Žiju sama, děti nemám a manžel mi před několika lety...
Neustálá soutěž tchyně: Jak se nenechat rozhodit srovnáváním
- Anonymní
- 31.05.26
- 3085
Každá návštěva tchyně je pro mě test trpělivosti. Mezi snídaní a obědem neustále připomíná úspěchy dcery své kamarádky, zatímco moje děti jsou podle ní pořád „méně schopné“. Jak přežít den plný...
Po pozitivním testu jsem se psychicky složila. První trimestr byl brutální
- Anonymní
- 31.05.26
- 1366
Dvě čárky na testu. Ten moment jsem si představovala roky a čekala jsem příval štěstí, dojetí a možná i nějaký ten filmový okamžik. Jenže místo toho přišla panika. Seděla jsem na zemi v koupelně a...
Když tajemné místo rande překvapí: Baseballové pálky a tma
- Anonymní
- 31.05.26
- 482
Rande s partnerem na opuštěném místě mělo být vzrušující a tajemné. Jenže večer pod mostem se proměnil v okamžiky strachu, když se z tmy objevili dva muži s bejzbolovými pálkami. Jediná šance byla...
Chtěla jsem domácí porod. Nakonec šlo o život mně i miminku
- Anonymní
- 31.05.26
- 1246
Když jsem oznámila rodině, že chci rodit doma, spustilo to menší válku. Máma si klepala na čelo, tchyně mě strašila historkami z devadesátek a kamarádka mi poslala asi deset článků o tom, proč je...
Děsí mě představa, že bych měla děti. Jenže bez nich jako žena nikoho nezajímám
- Anonymní
- 31.05.26
- 919
Potkala jsem několik mužů, se kterými jsem měla kratší i delší vztahy. U toho posledního to už vypadalo nadějně. Jenže jakmile přijde řeč na děti, většinou se všechno zadrhne.
dobrý, já jsem na hlavu už teď a to to druhý ještě není na světě, ale dovedu si živě představit naprosto stejný scénář 
Starší syn akorát nekouká na fouly, ale ce motolky nebo žijafu 
o chrápání,kdy vlastně manžel v polospánku odpoví,že on nechrápe,že ani vůbec nespí 
Vnímám to podobně. Mám tři děti blízo po sobě, chvílemi jsem na psychinu, a pak mi najednou dojde, co blbnu, vždyť mám přece krásné zdravé děti, žádné opravdu vážné problémy jsme nikdy řešit nemuseli, takže můžu jenom děkovat a být vděčná. Taky mě každý strašil a všude jsem četla a slyšela katastrofální příběhy a teď se přímo divím a nedokážu uvěřit tomu, že zrovna já můžu být tak šťastná!
Vždyť si to vůbec nezasloužím. Dny u nás probíhají podobně, taky pořád čekám, kdy na nás přijde sociálka, a to nejenom venku 
Ty důchodkyně taky miluju 
A důchodci nejsou o nic lepší! 
Jednou jsem takhle vedla syna ze školky. Těhotná, v golfáči mladší dítě a to starší se vezlo na spodní tyči toho golfáče, protože se mu nechtělo chodit. Takže kočárek šíleně těžkej, celou cestu do kopce a proti strašnému větru, měla jsem fakt co dělat. Potkáme takhle jednoho dědu, já totálně uřícená, pozdravím ho, a on: „Neměla byste ten kočárek otočit a vézt ty děti pozpátku?! Vždyť na ně fouká!!!“ Na to fakt nebylo co říct. 
Teď mi kluci venku krásně chodí za ruku a malého si beru pod bundu do šátku, takže procházky jsou celkem pohodové 
V noci vstávám jen k nejmladšímu na kojení, ti starší, když něco potřebují, budí jen taťku, protože ví, že ode mě se ničeho nedočkají 
Takže já si na nějaké extrémní nevyspání stěžovat nemůžu 
Máte krásné děti, užívejte si každý den, dokud jsou malí 