Jak jsem rodila nerodila
- Porod
- Freyaa
- 20.10.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Celé těhotenství jsem se bála porodu a přemýšlela, jaký bude. Krátký, dlouhý, jestli budu mít nějaké komplikace. Ale jak se to nakonec všechno seběhlo, mě ani ve snu nenapadlo.
- 1
- 10
- 2
Byl 12. říjen a já byla v 41+4. tt. Pocity? Nedočkavá. Netrpělivá. Unavená. Bolavá. A porod se pořád nehlásil. Ten den jsem nastupovala do porodnice na vyvolání. Už jsem se nemohla dočkat, protože tohle těhotenství mi teda dalo sakra zabrat. Jestli jsem někdy uvažovala o třetím dítku, tak už jsem si jistá, že ne. Už nikdy víc. Vy, co máte 3 a více dětí, smekám, opravdu klobouk dolů.
Po přijímacích peripetiích, kdy jsem ještě ukecávala doktorku, aby z vyvoláváním začli hned, protože manžel musí být v pondělí zpět v práci, ona že to nepůjde, protože o tom rozhoduje primář a ten tu teď není. Vyskočila jsem do křesla, doktorka mě vyšetřila a povídá, že vyvolávat nebude potřeba, že jsem otevřená na pět prstů a do oběda jistě porodím. Bylo půl deváté, ještě mi praskla vodu, pak mě PA napojila na monitor, ten ukazoval krásné kopečky, ale já necítila nic, maximálně mi ztvrdlo břicho. Do půl hodiny však začaly chodit jakési kontrakce po 4 minutách, ty jsem ovšem bez problémů prodýchala, většinou však proskákala na míči.
Za dvě hodiny, tj. v půl jedenácté, jsem šla na další vyšetření, byla jsem trochu zklamaná, že jsem se otevřela jen o jeden cm. V duchu jsem si říkala, že mám ještě nějakou tu hodinku před sebou. Kontrakce už docela bolely, tak jsem si vzala míč do sprchy, tam to bylo fajn, přišlo pár normálních stahů, ale najednou přišla taková kontrakce, že se mi zamlžilo před očima, trvala hrozně dlouho a když odešla, chtělo se mi po ní hrozně spát, ovšem za pár vteřin přišla další, stejně bolestivá, už jsem si i nahlas ulevila, jaká to byla strašná bolest. V hlavě mi prolétla myšlenka, že je to tady, že konečně pořádně rodím, ale pak jako kdyby ve mě něco ruplo, nevim co to bylo, ale cítila jsem v sobě takové tupé lupnutí a tlačila jsem. Vyletěla jem ze sprchy rovnou do křesla, přitom jsem křičela na PA, že tlačim, ona přilítla, oči navrch hlavy, v ruce telefon a volá doktorovi, že rodíme.
Já mezitím na křesle umírala bolestí, myslela že jsem že mě ten tlak roztrhá, ale veděla jsem, že ještě nemůžu tlačit. V hlavě mi zatím běželo tlačení prvorozené dcery, jak mi to nešlo, jak jsem byla potrhaná, protože jsem špatně tlačila. A říkala jsem si, že to bude něco. PA si ještě stačila nasadit jednu rukavici, a já už prostě musela tlačit, jednou jsem zatlačila a venku byla hlavička, PA říká ještě ramínka, tak jsem silně dotlačila v kontrakci a malý byl venku. Strašná úleva. Vůbec jsem nemohla věřit, že už je to za mnou, tak moc jsem se bála a nakonec tohle. Když dorazil doktor, čučel jak puk, že už je po všem. A navíc to měl úplně bez práce, nebylo totiž co šít. Tak mě akorát prohlédl, jestli jsem v pořádku, podal mi ruku, že mi gratuluje a šel nejspíš na oběd 
Když mi malého přinesla sestřička a sdělila mi míry, kdybych mohla, šla bych do kolen. Takže můj poklad narozený v 11:04 vážil krásných 4480 g a měřil 54 cm.
Celé těhotenství jsem se obávala, jestli ho budu mít stejně ráda jako dceru, která je prostě „to první“, ale od první minuty jsem věděla, že to bude maminčin mazánek. Zatím trochu bojujeme s kojením, jsem totiž věčně vysátá, prsa mi plandají prázdnotou a malý už se hlásí o další papu, tak doufám, že se to nějak upraví, abych nemusela dokrmovat. Ostatně, není se čemu divit, jeho tatínka je taky lepší šatit než živit 
Přečtěte si také
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 2337
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 1482
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 1057
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 2107
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 1330
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 2493
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 4537
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 4623
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 4076
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1782
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....
. Takže gratuluji a užívej si ho, broučínka 
, míry taky pěkné 
celé tělo mě bolelo, večer jsem bolestí nemohla ani chodit, navíc jsem byla riziková, celou dobu nademnou zase vysel vykřičník protože jsem se opět předčasně otevírala no děs