Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Rodičovství
- Anonymní
- 14.07.26
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už upřímně zůstává rozum stát, jsou takzvané narozeninové balíčky pro ostatní děti. Když má dítě svátek nebo narozeniny, už nestačí přinést pytlík bonbónů, ze které si každé dítko vezme jeden. Dnes musíte každému dítku připravit individuální dárkový balíček.
Co v nich je? Samé hovadinky, levné sladkosti, plastové blbůstky a nesmysly. Vytáčí mě to hned z několika důvodů. Za prvé se děti v rozmezí deseti minut nacpou levným cukrem, který jim doma jako matka odpírám a snažím se je vést ke zdravé stravě. Za druhé mě nehorázně vytáčí tlak, že musím dělat to samé.
Když máte ve třídě necelých třicet dětí, nakoupit tyhle drobnosti vás vyjde minimálně na pět stovek. Děti ty levné plastové hračky navíc většinou rozlámou dřív, než vůbec stihnou dojít domů ze školky. A to raději nedomýšlím, jak nebezpečné ty ostré úlomky z křehkého plastu pro malé děti jsou.
Ne, opravdu z toho nejsem nadšená. Jsem pracující matka, která má co dělat, aby stíhala běžný provoz domácnosti, práci a kroužky. Sotva se potkávám. Představa, že po večerech sedím u stolu a pakuji třicet pytlíčků plných plastových kravinek, je pro mě absurdní. Kde na to ostatní matky berou čas a energii? Vážně to nechápu.
Když měl můj syn minýlý měsíc narozeniny, rozhodla jsem se do téhle šílené hry nezapojit. Zašla jsem do obchodu, koupila velkou bedýnku krásných, sladkých nektarinek a odnesla ji paní učitelce s tím, že si děti dají zdravou sváču. Rozhodně to nebylo levné, ovoce dnes stojí taky dost, ale aspoň jsem měla čisté svědomí, že dětem necpu chemii a plasty.
Jenže reakce okolí mě uzemnila. Stala se ze mě okamžitě ta nejhorší matka a absolutní „looser“ třídy.
Při odpoledním vyzvedávání syna mě v šatně zablokoval hlouček tří extrémně aktivních maminek. Tvářily se, jako bych dětem přinesla k jídlu otrávená jablka.
„Paní Růžičková, ty nektarinky jako myslíte vážně?“ spustila na mě jedna z nich s neskrývaným opovržením. „Děti se na oslavu Tobiáška těšily a dostaly jen obyčejné ovoce. Fakt jste si mohla dát trochu víc práce, ono by vás neubylo. Podívejte se, co minule připravila tady paní Horáková – každé dítě mělo bublifuk, svítící náramek a omalovánky.“
„Nezlobte se, ale já odmítám podporovat nakupování tun plastového odpadu z Temu nebo odkud,“ snažila jsem se klidně argumentovat.
„No dovolte? Naše děti mají ty drobnosti rády. Vy jste prostě jen líná a nechcete pro syna nic udělat,“ odsekla mi dotčeně druhá matka, otočily se na podpatku a odešly.
Zůstala jsem tam stát jako opařená. Jakože opravdu? Opravdu jsme se dostali do bodu, kdy se budeme mezi sebou předhánět, která matka objedná z Číny větší hromadu nekvalitních zbytečností, které za dva dny skončí v koši? O tom mají být dětské narozeniny? O kvantitě levného plastu a cukru?
Kam jsme se to jako společnost proboha dostali, když je upřímná snaha dát dětem něco zdravého a smysluplného považována za lenost a selhání matky? Já v téhle hysterii odmítám pokračovat. Příští rok přinese syn klidně zase ovoce nebo domácí křížaly a aktivní maminky z šatny ať se klidně staví na hlavu. Zdravý rozum si totiž na asijských e-shopech nekoupí.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1260
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 743
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1304
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 542
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 330
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19258
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2534
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2772
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1671
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Uklízím po lidech zvratky, ale vlastní táta mě poslal k psychiatrovi
- Anonymní
- 13.07.26
- 5105
Sedím ve tři ráno v autě na benzínce, motor ještě spokojeně přede a já tupě zírám na svítící totem s cenami benzínu. V kapse mě hřeje patnáct stovek dýška v hotovosti. Čistá ruka. Začal jsem před...