Matkou ve 14
- Rodičovství
- Anushka
- 27.09.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Často se zde setkávám s diskuzemi o maminkách, které otěhotněly na střední škole. Většinou bývají odsuzovány, že na mateřství nemohou být připraveny, nespočetněkrát jim někdo radí, aby šly na potrat, nebo daly dítě k adopci. Jak na vás bude působit příběh matky, která ještě ani nedochodila základku a už měla dítě?
Tento příběh není můj. Stal se dívce, které můžeme říkat třeba Aneta. Bohužel neznám hlubší pocity a události, které se přihodily, ale i tak věřím, že si tento deníček najde své čtenáře.
Aneta byla moje spolužačka na základní škole. Nastoupila k nám na vyšší stupeň z vesnické školy. Naše partička holek jí říkala „žába“. Nebyla moc hezká, měla předkus, vypoulené rty a šilhala každým okem na jinou stranu. Nosila tlusté brýle. Přesto byla pro naše pubertální kluky neodolatelná. Měla výstavní prsa, zadek a věděla, jak to prodat hlubokými výstřihy a krátkou minisukní. Těžko říct, jestli jsme jí měly co závidět, jelikož sotva se za učitelkou zavřely dveře a nastala přestávka, hned se na ni kluci slétli a osahávali ji.
Když jsme v šesté třídě jeli na výlet, zbyla k nám třem kamarádkám do chatky. Neměly jsme ji moc rády, ale nakonec se projevila jako zábavná milá holka. Do chvíle, než nám začala vyprávět, jak tráví svůj volný čas. My, které jsme ještě pořádaly tajné dýchánky, kdy jsme strojily barbíny a vymýšlely romantické příběhy s Keny (na veřejnosti jsme samozřejmě četly Bravíčko a bavily se o módě a klucích), jsme jen nevěřícně zíraly. Již ve dvanácti letech měla Aneta za sebou tolik sexuálních zážitků, které jsme jí odmítaly uvěřit, ale později jsme ji opravdu potkávaly s mnohem staršími kluky, kteří ji drželi za zadek a strkali jí jazyk do pusy.
V deváté třídě najednou začala Aneta často chybět. Nakonec to skončilo několika týdny absence. To víte, že na denním programu bylo řešení, jakou závažnou chorobu to může mít. Když se vrátila, docela dost ztloustla. Tvrdila, že se nemohla hýbat, jen ležela v posteli a jedla. Jenomže potom nemohla ani cvičit, učitelé se na chodbách bavili o „té Anetě“ a se vzdouvajícím bříškem to docvaklo všem. Aneta je těhotná!
Bylo to zvláštní. Najednou se na ni celá třída začala koukat skrz prsty a my si říkaly, že dobře jí tak. Měla, co chtěla. Nicméně jsme si po pár týdnech na bříško zvykli a vlastně jsme se začali z nového přírůstku do třídy těšit. Nás, nepolíbené spolužačky, hrozně zajímalo bříško, ve kterém plaval a kopal malý človíček a po škole jsme doprovázely Anetu domů, jen abychom se dozvěděly, co rodiče a jak se to vlastně stalo.
Hodně mě překvapil přístup učitelů. Nechápala jsem, proč jsou na ni tak milí, tři měsíce před porodem dostala Aneta individuální plán, sem tam přišla na zkoušení, všichni se na ni usmívali, přáli jí hodně štěstí. Kroutila jsem jen hlavou. Vždyť provedla takovou špatnost! Vždyť za to by měli rodiče vyhodit své dítě z domova, říká se to tak, ne?! Zkazila si celý život, no ne?
Anetin případ byl samozřejmě prošetřován policií. Měla jim říci, že ji v opilosti znásilnil někdo na diskotéce, nepamatuje si kdo, a tak se v tom policie dlouho nerýpala.
Aneta porodila v březnu, měsíc před svými patnáctinami, zdravou holčičku Terezku. Na mateřskou nastoupila její maminka, Aneta s námi v červnu dokončila základku a zvládla vystudovat i střední školu. Nedávno jsem ji potkala, Terezka nastoupila do první třídy a je z ní bystrá holčička. Aneta se hodně změnila, dospěla, zmoudřela a je z ní skvělá máma. Vlastně z ní skvělá máma byla od začátku.
Teprve teď, když mám vlastní dítě, vlastně všechno chápu. Chápu, proč se jí učitelé zastávali. Dítě je zodpovědnost. Dítě nás donutí dospět, ať chceme, či nechceme. Porodu se žena nevyhne, bolí stejně v patnácti, jako ve třiceti. Stejně tak se nevyhne ani zodpovědnosti za dítě nezávisle na věku. Dítě přeci není křeček, kterého může někdo nechat beztrestně zemřít hlady, pláče, potřebuje nakrmit, potřebuje lásku a žena ho umí vyslyšet, nezávisle na tom, kolik jí je. Tak to příroda zařídila.
Neplánovaných početí je spousta, „úlet“ se stane patnáctileté holce, stejně jako se to může stát čtyřicetileté ženě. Nesuďme tyto lidi, ale buďme pro ně oporou, aby měli důvěru v to, že i nepřipravené se mohou stát dobrými matkami.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1805
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1059
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1906
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 779
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 452
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21785
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2671
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2953
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2661
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1793
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....