Moje těhotenství
- Těhotenství
- Pejtsna
- 12.12.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moc ráda čtu deníčky na eMiminu a rozhodla jsem se, že se o jeden také pokusím. Přijde mi to jako dobrý nápad, člověk si ho po čase může znovu přečíst a zavzpomínat na to, jaké to bylo. Třeba si pak spoustu věcí připomene. Jelikož je to můj první deníček, tak se předem omlouvám. Vůbec nevím, jak a s čím začít. A spisovatelské střevo také zrovna nemám.
Těhotenství mi nějak hrozně utíká. Už jsem ve 31. týdnu. Včera jsem byla na ultrazvuku u svého lékaře a jediné, co vím, je, že je náš syn čiperný. Měla jsem poslechnout kamarádku a přeběhnout k jinému lékaři hned na začátku těhu. Nevím třeba, kolik váží nebo měří. Ani mi neřekl pohlaví miminka. Na to jsem si musela dojet na ultrazvuk do nemocnice a vyplázla jsem pětistovku jen za obyčejný ultrazvuk, který mi mohl udělat i on. Nedělal mi testy na cukrovku, prý jsem mladá, že se to do pětadvaceti nedělá
Ultrazvuk mi včera dělal vlastně potřetí, předtím jsem si tam chodila jen lehnout a zvážit se
A jako bonus mám rozdílný Rh faktor od Rh faktoru otce mimča. Takže jsem dostala pigáro do zadku za dvě stovečky a po porodu mě to čeká znova. A to nesnáším jehly ![]()
Takže když to spočítám, mám strach, že díky přístupu maloměstského doktora, u kterého byla nejhorším případem opožděná menstruace, můžu něco zanedbat a nepřijít na to
Nevím, jaké s tím máte zkušenosti vy, ostatní maminky, ale čtení tady na eMiminu mě dost znervózňuje, např. už jen proto, jak všechny matky podstupují různé testy nezapamatovatelných názvů apod., všechny víte váhu – o tom si můžu nechat jen zdát, můj lékař na to nemá ani vybavení. Vím, že mi možná napíšete, že jsem měla vyměnit lékaře už dávno, ale po pravdě by to bylo dojíždění do jiného města, zvykání si po několika letech na jiného doktora (opravdu nerada se někde obnažuji) a taky i fakt, že zatím nic nepřehlédl a že si to možná jen nalhávám a hledám chyby tam, kde nejsou.
Děkuji moc za jakýkoliv komentář. Přeji krásné předvánoční období a pevné nervy ![]()
Přečtěte si také
Najednou jsem zjistila, že si vlastně nic neužívám. Jen pořád něco řeším
- Anonymní
- 17.09.26
- 926
Nedávno jsem si uvědomila něco, co mě docela vyděsilo. Mám v podstatě všechno, co jsem si kdysi přála. Mám rodinu, děti, práci, domov. Nic zásadního se neděje. A přesto mám poslední dobou pocit, že...
Moje máma nechce hlídat vnoučata. Tak ať jednou nečeká, že se o ni postarám já
- Anonymní
- 17.09.26
- 1053
Vím, že to zní hrozně. A možná mě teď část lidí označí za nevděčnou dceru. Jenže čím déle nad tím přemýšlím, tím víc si říkám, že některé věci v rodině prostě nejsou jen o tom, co kdo „musí“.
Kolegyně chodila do práce nemocná. Chytla jsem to já i mé děti
- Anonymní
- 17.09.26
- 1358
Asi jako každý rodič jsem se na začátek školního roku tajně těšila. Mít doma děti celé dva měsíce je pro pracujícího člověka opravdu náročné, i v případě, že děti jsou celkem samostatné. Když měli...
Syn už nechce, abych ho před školou objímala. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 17.09.26
- 434
Ještě nedávno se mě syn držel za ruku a před odchodem do školy mi dával pusu. Teď mě žádá, abych ho vysadila o ulici dřív a před spolužáky na něj nemluvila. Vím, že dospívá a osamostatňuje se....
„Dejte ho do speciální školy,“ říkají všichni. Autistický syn půjde do klasické
- Anonymní
- 17.09.26
- 546
Ještě před pár lety bych vůbec nevěřila, že budu muset někomu vysvětlovat, proč chci, aby moje dítě chodilo do běžné školy. Teď to řeším skoro pořád. Táhne se to s námi už nějakou dobu a čím víc se...
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 4591
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 4580
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 941
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 1040
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 925
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...