Můj druhý porod byl těžší než ten první, ale stálo to za to!
- Porod
- svačinka34
- 31.12.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Byl to vysilující zážitek, ale stálo to zato. Poprvé držet v náručí dceru byl ten nejkrásnější okamžik v životě. Nejdůležitější je zdraví!
V listopadu jsem se stala podruhé maminkou dcery Adélky, porodila jsem o dva dny dříve, než byl termín porodu. Kontrakce mě zastihly v noci a jelikož bolesti nepřestávaly, jeli jsme do porodnice. Syna přišla v noci hlídat kamarádka, co bydlí naproti v domě a malý ji dobře zná, tak se nebál.
Dorazili jsme na příjem, kde mě napojili na ozvy a dělala se administrativa. Podle záznamu to moc na porod nevypadalo, holčička si dávala na čas. Přesunuli nás s manželem na porodní box, vyčkávalo se na kontrakce a bříško jsme nahřívali pásem s bylinkami. Porod trval cca 9 hodin, byl úplně jiný než u syna, kterého jsem porodila za dvě hodiny téměř bez komplikací.
Byla jsem hodně nervózní, bála jsem se a dokonce i zvracela. Bolest byla veliká, neměla jsem sílu tlačit, zmítala mnou zimnice, cítila jsem se slabá a vyčerpaná. Adélka se narodila 26.listopadu v deset dopoledne s váhou 2 810 g a 50 cm. Hned mi ji dali na tělo, tzv. bonding, celé dvě hodiny jsem ji měla u sebe s malou přestávkou co byla u sestřiček a zkoušeli jsme přisání.
Měla jsem minimální šití, hojila jsem se dobře. Dcerka měla slabou žloutenku, nebylo třeba ji mít u sestřiček. V porodnici jsem strávila tři dny, personál byl velmi pozorný, se vším pomohli ocenila jsem pomoc s technikou při kojení. Po návratu domů jsem měla zimnici a zvýšenou teplotu, naštěstí do rána vše odeznělo, pak už jsem byla v pořádku, bez teplot. Zima mi byla stále, bez županu jsem se neobešla.
Po porodu jsem se šetřila, manžel pomáhal, vařil mi polévky, bylo potřeba dokoupit oblečení v malých velikostech, malá často ublinkávala a já stále převlékala a prala. Jinak šestinedělí si užívám bez větších emocí, malá krásně přibírá, spinká, v noci se i vyspíme. Seznámení s bráškou bylo dojemné, bráška ji hladí a pořád ji něco povídá, dovezli jsme mu z porodnice dárek v podobě auta, že to má od sestřičky.
Chodíme na krátké procházky a moc si to užíváme, kočárek se ovládá dobře. Už se těším na Vánoce ve čtyřech, dárky jsem objednala ještě před porodem z pohodlí domova.
Přečtěte si také
„Máš mu jednu vrazit. Tohle by sis ty nikdy nedovolila,“ připomněla mi máma
- Anonymní
- 14.11.26
- 106
Naši byli na mě a bráchu vždycky dost přísní. Táta dokonce nešel pro ránu daleko a máma to schvalovala. Já jsem se ale zařekla, že svoje děti nikdy bít nebudu. Jenže mladší syn je pořádné kvítko....
Zaplatíme 65 tisíc za dovolenou, abychom týden jen leželi. Letos už fakt ne
- Anonymní
- 14.11.26
- 135
Letos jsem manželovi oznámila, že na další dovolenou u hotelového bazénu nepojedu. Jeho reakce mě utvrdila v tom, že už spolu možná ani neumíme trávit volný čas. Zatímco on si představuje další...
„Podívej se na sestru!“ vyčítá mi máma. Nechápe, že o víkendech musím pracovat
- Anonymní
- 14.11.26
- 143
„Podívej se na sestru, ta si na rodinu čas vždycky najde.“ Tuhle větu od mámy poslouchám skoro každý víkend. A pokaždé mám chuť jí připomenout, že zatímco moje sestra v sobotu dopoledne peče buchtu...
Vydělává 50 tisíc, ale doma nehne prstem. Jen chlastá pivo a čumí na televizi
- Anonymní
- 14.11.26
- 136
Už mě nebaví poslouchat, jak je můj manžel unavený z práce. Já totiž také pracuji, starám se o dvě děti, domácnost a všechno, co je potřeba zařídit. Jenže zatímco já večer padám únavou, Petr si...
Vysnila jsem si hodnou holčičku. Místo toho už 16 let trnu, co zase provede
- Anonymní
- 14.11.26
- 126
Nepíše se mi o tom vůbec snadno. Po dvou synech jsem strašně chtěla dceru. A dlouho se nedařilo. Kluci jsou dvojčata a porodila jsem je jako velmi mladá. Bylo mi 19 a já si to tehdy ani moc...
„Trápíš vlastní děti!“ vyjela na mě tchyně, protože je nechci večer uspávat sama
- Anonymní
- 13.11.26
- 650
Tchyně mě obvinila, že jsem špatná matka, když jsem oznámila, že už večer nehodlám uspávat obě tříleté holčičky sama. Stála jsem uprostřed obýváku, v ruce držela pyžama a chvíli jsem přemýšlela,...
Myslela jsem, že mám tu práci v kapse. Pak šéf zmínil něco, co mě šokovalo
- Anonymní
- 13.11.26
- 765
Na pohovor jsem šla s docela dobrým pocitem. Měla jsem za sebou roky praxe, uměla jsem jednat s lidmi, zvládala cizí jazyky a věděla, co práce na hotelové recepci obnáší. Říkala jsem si, že...
„Musíš zhubnout, říkal táta,“ sdělil mi syn. Jakoby nestačilo, že se nenávidím
- Anonymní
- 13.11.26
- 514
Zrcadlo dokáže být občas neúprosně kruté, ale to, co vám vmete do tváře vlastní dítě, má sílu dýky vražené přímo do srdce. Děti jsou totiž nejupřímnějším, a proto i nejbrutálnějším filtrem našeho...
Po smrti táty jsem hledala muže, kteří mi ubližovali. Pravdu odhalila až terapie
- Anonymní
- 13.11.26
- 411
Bylo mi deset, když táta zemřel. V té době jsem ještě netušila, jak moc mi bude v dospělosti chybět. Dlouho jsem si myslela, že mám jen smůlu na muže. Jeden vztah střídal druhý a já se pořád...
Učitelka křičí na děti, že na střední školu nemají. Syn má přitom samé jedničky
- Anonymní
- 13.11.26
- 390
Když mi můj deváťák nedávno přišel ze školy s tím, že si vybral obor opravář zemědělských strojů s výučním listem, málem mi zaskočil oběd v krku. Můj syn, který má od první třídy na vysvědčení samé...