Můj druhý porod byl těžší než ten první, ale stálo to za to!
- Porod
- svačinka34
- 31.12.20
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Byl to vysilující zážitek, ale stálo to zato. Poprvé držet v náručí dceru byl ten nejkrásnější okamžik v životě. Nejdůležitější je zdraví!
V listopadu jsem se stala podruhé maminkou dcery Adélky, porodila jsem o dva dny dříve, než byl termín porodu. Kontrakce mě zastihly v noci a jelikož bolesti nepřestávaly, jeli jsme do porodnice. Syna přišla v noci hlídat kamarádka, co bydlí naproti v domě a malý ji dobře zná, tak se nebál.
Dorazili jsme na příjem, kde mě napojili na ozvy a dělala se administrativa. Podle záznamu to moc na porod nevypadalo, holčička si dávala na čas. Přesunuli nás s manželem na porodní box, vyčkávalo se na kontrakce a bříško jsme nahřívali pásem s bylinkami. Porod trval cca 9 hodin, byl úplně jiný než u syna, kterého jsem porodila za dvě hodiny téměř bez komplikací.
Byla jsem hodně nervózní, bála jsem se a dokonce i zvracela. Bolest byla veliká, neměla jsem sílu tlačit, zmítala mnou zimnice, cítila jsem se slabá a vyčerpaná. Adélka se narodila 26.listopadu v deset dopoledne s váhou 2 810 g a 50 cm. Hned mi ji dali na tělo, tzv. bonding, celé dvě hodiny jsem ji měla u sebe s malou přestávkou co byla u sestřiček a zkoušeli jsme přisání.
Měla jsem minimální šití, hojila jsem se dobře. Dcerka měla slabou žloutenku, nebylo třeba ji mít u sestřiček. V porodnici jsem strávila tři dny, personál byl velmi pozorný, se vším pomohli ocenila jsem pomoc s technikou při kojení. Po návratu domů jsem měla zimnici a zvýšenou teplotu, naštěstí do rána vše odeznělo, pak už jsem byla v pořádku, bez teplot. Zima mi byla stále, bez županu jsem se neobešla.
Po porodu jsem se šetřila, manžel pomáhal, vařil mi polévky, bylo potřeba dokoupit oblečení v malých velikostech, malá často ublinkávala a já stále převlékala a prala. Jinak šestinedělí si užívám bez větších emocí, malá krásně přibírá, spinká, v noci se i vyspíme. Seznámení s bráškou bylo dojemné, bráška ji hladí a pořád ji něco povídá, dovezli jsme mu z porodnice dárek v podobě auta, že to má od sestřičky.
Chodíme na krátké procházky a moc si to užíváme, kočárek se ovládá dobře. Už se těším na Vánoce ve čtyřech, dárky jsem objednala ještě před porodem z pohodlí domova.
Přečtěte si také
Přítel absolutně nerespektuje moje plány na léto. Místo moře chce jet do hor
- Anonymní
- 03.06.26
- 422
Plány na léto jsem měla jasné a Michal s nimi souhlasil. Protože trochu bojujeme s penězi, museli jsme se rozhodnout jen pro jednu zahraniční dovolenou. Já jsem chtěla k moři a Michal nic...
Přítelkyně je závislá na nakupování. Utrácí za hlouposti a nedokáže přestat
- Anonymní
- 03.06.26
- 228
Jsem už vážně zoufalý. Dana je skvělá holka, se kterou si rozumím a se kterou si umím představit budoucnost. Má ale jeden problém, který už nám oběma začíná přerůstat přes hlavu. Je naprosto...
Se třemi malými dětmi jsem nezaměstnatelná. Jenže já bych chtěla pracovat
- Anonymní
- 03.06.26
- 254
Mám tři děti, nejstaršímu je šest let a pak čtyřletá dvojčata. Děti chodí do školky, ale já marně hledám práci. Kvůli neustálým nemocem a nulovému hlídání, protože babičky nefungují a manžel je...
Pravda, kterou nečekáte: Porod, který trval 20 hodin a skončil císařem
- Anonymní
- 03.06.26
- 198
Kontrakce se zpočátku tvářily docela nevinně. Takové ty vlny, co přijdou, přejdou a mezi nimi si člověk ještě stihne říct, že to vlastně jde. Jenže pak se to začalo lámat. Intervaly se zkracovaly,...
Realita prvního měsíce s miminkem: Neustálý brek, koliky a já na dně
- Anonymní
- 03.06.26
- 178
První dny po porodu vypadaly ještě relativně klidně. Všichni mi říkali, že to přijde, že si tělo i hlava zvyknou, že se to „srovná“. Jenže ono se to nesrovnalo. Naopak. Jakmile jsme se s miminkem...
Šéf mě pozval na oběd. Snažil se být vtipný, ale utrhl si pořádnou ostudu
- Anonymní
- 02.06.26
- 2116
Na oběd s šéfem? Proč ne, řekla jsem si. Můj šéf je milý chlapík a myslím, že máme hezký kolegiální vztah. Nikdy spolu mimo práci nikam nechodíme, ale v kanceláři nám to klape. Dost mě proto...
Chtěli jsme si užít Den dětí. Místo toho jsme skončili na pohotovosti
- Anonymní
- 02.06.26
- 996
Na Den dětí v naší vesnici jsme se moc těšili. Každý rok ho pořádají místní hasiči a bývá to krásná akce. Různé atrakce, úkoly, sladkosti, hudba, pěna, dobré jídlo a pití. Vyrazila jsem tam s...
„Sbal si svých pět švestek a odejdi,“ řekl mi přítel z ničeho nic po pěti letech
- Anonymní
- 02.06.26
- 2466
S Mirkem jsme chodili pět let, z toho jsme tři roky společně žili v jeho bytě. Z mého pohledu bylo vše v pořádku. Věřila jsem, že spolu zůstaneme navždy. Ale on měl jiné plány. Z ničeho nic otočil...
Dceři je deset a přeje si krém na vrásky. Mám pocit, že jsme se zbláznili
- Anonymní
- 02.06.26
- 652
Když jsem byla malá, utrácela jsem kapesné za žvýkačky, samolepky a časopisy o koních. Moje dcera si za něj chce koupit sérum proti stárnutí a pleťovou masku.
Když skončily nevolnosti, myslela jsem, že bude líp. Bylo mi ještě hůř
- Anonymní
- 02.06.26
- 596
Ten den, kdy jsem si poprvé po týdnech ráno neodběhla se zvedajícím se žaludkem k záchodu, jsem si fakt myslela, že je vyhráno. Že to nejhorší mám za sebou. Že teď přijde to „krásné těhotenství“, o...