Stěhování
- O životě
- sunshinegirl
- 29.09.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Aneb lepší..., než se stěhovat.
„Tak jo, nějak to musíme zvládnout,“ říkám si, zatímco přemýšlím, co je člověk schopen nasyslit za sedm a půl roku života v jedna plus jedničce. Chlap je nervózní z ohledu logistiky a chce velmi konstruktivně řešit to, co mám v hlavě již dávno vyřešeno. Ano, budeme potřebovat auto, lidi, čas a plán.
Vzala jsem to od konce a vymyslela časový harmonogram spojený s plánem co, kdo, proč, jak, s kým a o kolika. Ten, co je z Marsu, to ovšem stále nějak není schopen rozdýchat, páč co není psané, jako by neexistovalo.
Beru do ruky dlouhé pravítko s nekonečnou chutí ho ztrestat. V okamžiku mi naskakuje scénka z Obecné školy a já si připadám jak Igor Hnízdo. Dobře, nebudu se uchylovat k domácímu násilí už na začátku procesu, beru sešit a barevné fixy a kreslím časový harmonogram. Chybí auto a lidi, ale to se vyřeší. Jak říkám, tak se stane. Máme lidi i auto a já sháním krabice.
Do této fáze si připadám v klidu. Pak se ale byt začne plnit obří spoustou kartonových krabic a můj běžný provozní borčus se mění v jakési obří tetris. Cítím se, jako kdybych měla poslední řádek. Znáte to, teď to buď zvládnu, nebo bude konec. Hluboký nádech zatímco přeskládávám krabice z místa na místo.
„Jasný, to nebude až takový problém nacpat ty věci do krabic, jenže kam s těma krabicema?“
Jsem jak kočka, co přetahuje koťata a místo dolarových symbolů se v mých očkách zobrazuje nápis Game Over. Moje koťata mají orvané rohy a teď už jsou popsané různými nápisy a občas i šiframi, to třeba když to které kotě obsahuje nějaké ty sexuální propriety a já si nepřeji, aby ten, kdo tohle kotě při akci „Z“ dostane do ruky, věděl, jak moc si doma hrajeme.
Balím už tři dny, krabic mám po strop a přeskakuju je při každém kroku… Do postele lezu přes tři, na záchod přes dvě a do některých skříní se nemůžu dostat, páč jsem si je velmi inteligentně zaskládala největším kotětem, které se u nás zatím nachází. A to kotě je spíš kocour Mikeš, jen mu chybí boty. Je pěkně těžké a moje záda opravdu odmítají tohle kotě tahat. Že bych ho utopila?
Bože, to byl zase omyl myslet si, že nacpat to do krabic nebude problém. Kde se to tu všechno bere? Vzpomínám si na oblíbený vtip mého muže z Marsu.
„To chce systém, to chce systém,“ říkám si a snažím se v klidu to rozdýchat.
„Tak jo, odteď všechno, co vezmu do ruky a nepoužila jsem to déle jak rok, letí komínem.“
Sotva mi tahle myšlenka proběhne hlavou, padne mi do ruky diplom z VŠ.
„Hm, tak ne.“
Červená kontrolka bliká. Eror!!! Kde je sakra ten časový harmonogram? Volala makléřka a všechno se trošku mění, musím to tam změnit. Krabice, krabice, krabice, tužky, lednička, telka… harmonogram nemám. Kašlu na něj, musím dobalit. Jak říkám, tak i dělám. Jen trošku přemýšlím, zda ty krabice budu v „novém“ taky vybalovat.
Za půl roku se stěhujeme zase o dům dál, nová adresa je jen přechodná. Smutně koukám na krabice a hledám tu s tajnou šifrou. 123, jo to je ona, to je ta jediná, kterou vybalím… Až si odpočinu, budu mít třeba chuť na trošku fyzické aktivity. Dle mého odhadu to vyjde tak na dva dny před příštím stěhováním.
Upadám do hlubokého spánku a sním o souložících krabicích… Bože, jen to ne, jen aby se nám ještě nerozmnožily!
Přečtěte si také
Přítel chce v posteli věci, které mi vadí. Navrhla jsem mu raději trojku
- Anonymní
- 08.11.26
- 526
Je mi 25 let, přítele miluju a náš vztah mi až donedávna připadal téměř dokonalý. Jenže v poslední době se naše intimní představy začínají dost rozcházet. On by chtěl experimentovat způsobem, který...
Za bráchu jsem platila tisíce. Pak jsem zjistila, co o mně vykládá doma
- Anonymní
- 08.11.26
- 358
„Pošli mi to, prosím tě, až budeš doma. Teď u sebe nemám kartu,“ řekl mi brácha Patrik, když jsme stáli u pokladny v supermarketu. V košíku měl nákup za skoro dva tisíce, včetně drahého alkoholu a...
Syn mi ve třech letech řekl, že už jednou umřel. Pak popsal svou smrt
- Anonymní
- 08.11.26
- 287
„Maminko, já už jsem jednou umřel. Ale potom jsem se narodil tobě.“ Když mi tohle řekl můj tříletý syn, nejdřív jsem se zasmála. Myslela jsem, že si něco vymyslel nebo opakuje scénu z pohádky....
Zeť zabavil dceři klíče: Dokud nebudou vyžehlené košile, nikam nepůjdeš!
- Anonymní
- 08.11.26
- 236
Rodina by měla být bezpečný přístav, místo, kde vás druzí podporují a kde se cítíte milovaní takoví, jací jste. Jenže někdy se z domova stane vězení a z partnera dozorce, který si diktuje pravidla...
Šlápla jsem v metru na nohu bosému cestujícímu. „Jste jako slon!“ Ječel
- Anonymní
- 08.11.26
- 286
Ranní spěch v pražském metru dokáže prověřit nervy snad každého cestujícího. Když k tomu přičtete zpožděný vlak, tepovku na sto dvaceti a vidinu prošvihnuté ranní porady, jednáte ve zkratu. Jenže...
Cizí ženská sahala na mou dceru v kočárku. Moje reakce ji pořádně zaskočila
- Anonymní
- 07.11.26
- 3005
Někteří lidé mají opravdu zvláštní pocit, že když se jim líbí cizí dítě, mohou si k němu dovolit úplně všechno. Moje roční Anežka je roztomilá holčička, a navíc hodně kontaktní. Od chvíle, kdy jsem...
Cizí muž mě v obchodě seřval, že nehlídám dítě. Vůbec nic mu do toho nebylo
- Anonymní
- 07.11.26
- 2102
„Paní, vy si snad děláte legraci? Místo abyste hlídala dítě, čumíte do telefonu!“ ozvalo se za mnou tak hlasitě, že se otočila snad polovina obchodu. Stála jsem u regálu s drogerií, v jedné ruce...
Synovi bude třicet a nikdy neměl ženu. Pak jsem pochopila, proč se jí vyhýbá
- Anonymní
- 07.11.26
- 3817
Mému synovi bude za pár měsíců třicet a ještě nikdy neměl přítelkyni. Žádnou vážnou známost, žádný vztah, dokonce ani obyčejné rande, o kterém by mi vyprávěl. Dlouho jsem si říkala, že je jen...
Odsoudila jsem rodiče dětí bez snídaně. Pak mi syn vrátil moje vlastní slova
- Anonymní
- 07.11.26
- 13565
Do rodičovské skupiny jsem napsala, že připravit dítěti snídani snad ještě není nad lidské síly. Za deset minut mi přišlo jedenáct souhlasných reakcí. Připadala jsem si jako jediná, kdo se nebojí...
Přijímačky se mají zjednodušit? Takže se pak na gympl dostane každý hlupák!
- Anonymní
- 07.11.26
- 1042
Dneska jsem na internetu narazila na článek, který mě opravdu nadzvedl ze židle. Viděli jste ten nápad, že se přijímačky od Cermatu budou zjednodušovat? Já to prostě nechápu. Absolutně ne.