Těhotná puberťačka
- Porod
- Niki22
- 05.10.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Otěhotněla jsem v 16letech a rodila jsem 2měsíce před 17.rokem. Zkusila jsem dát dohromady vše co si z večera před, a ze dne porodu pamatuju. Snad se vám to bude číst dobře, něco takového píšu poprvé...
- 3
- 1
7.2.2005 21.00h
Dnes mám svátek a koukám na Válku Roseových na Nově…
V tom cítím jak mi začíná tvrdnout bříško a dostávám do něj jako by slabou křeč… Tak že by? pomyslela jsem si. Rodit jsem měla před dvěma dny… V klidu ležím a čekám co bude. Za 30 min. znovu. Došla jsem si na záchod a na toaletním papíru zůstalo něco jako výtok s krví…
Hned mi bylo jasně, že už to za chvíli bude…
(maminka je porodní asistentka a na vše mě pečlivě připravovala)
8.2.2005 0.15h
Budím mamku, kontrakce mám co 15min…
Mamka vystřelila z postele a oblečená byla za 5 minut. Řekla jsem jí, že to nechci moc uspěchat a že ještě chvíli počkáme. Za hodinu volá strejdovi jestli by pro nás mohl dojet, že je to nejspíš ,,TU".
8.2.2005 2.00h
Mám za sebou příjem v porodnici (Ostrava-Vítkovice) a vypisování papíru. Čekám na vyšetření. Konečně přichází lékař, prohlíží mě a po chvíli mi říka: ,,To jsou jen posličci dneska to určitě ještě nebude" V tom vidím jak se na něj máma nevěřícně kouká a povída: ,, Poslíčci… pravidelně od 21.hodiny včerejšího večera???"
Dr. mi teda píchne injekci buď a nebo, kontrakce zesíli a budu rodit, nebo přejdou a pošlou mě domů…
8.2.2005 4.00h
Ležím na předporodním pokoji a kontrakce mám o něco málo silnější.
Dr. si se mnou asi neví rady. Že se prý dohromady nic neděje… Mamka mě uklidňuje, že to určitě co nevidět budu mít za sebou…
8.2.2005 8.00h
Přícházi jiný doktor (Tomu předchozímu nejspíše zkončila směna) podívá se na mě, pak se usměje a odchází se slovy : ,,Krásně se nám maminko otevíráte, dneska už to budete mít za sebou"… Konečně! už jsem si připadala jak blázen, každý se mi snažil namluvit něco jineho, ale já si byla od začátku jistá…
8.2.2005 11.00
Maminka mi zaplatí nadstandardní pokoj na předporodní dobu a porod samotný, mám hroznou radost, protože mi jejich porodní sál připadal jako pitevna…
Přes silné kontrakce se mi dělá až černo před očima a jsem strašně unavená…
Dostávám injekci od bolesti, ale nepomáhá. Pak mi Dr. píchá plodovou vodu, pamatuju si jen to, jak byla teplá a neoustále potom odtékala…
Kontrakce se rozjíždí na plné obrátky a já mezi nimi vyčerpáním usínám. ,,Mami? já to nezvládnu…" Maminka mě neustále uklidňuje a snaží se odpovídat na moje přiblbé dotazy, jestli je to všechno normálni a jestli to přežiju?!
Už delší dobu mám šílenou potřebu tlačit, ale z TV mi leží na paměti, že to hned nemůžu.
PA se na mě přišla podívat, když odchází, nevydržím to a ze všech sil zatláčím, přibíhá teda zpět a vykřikuje, že už vidí vlásky a ze dveří volá někoho na ,,pomoc".
Najednou je kolem mě moc lidí a já nevím co dříve, chce se mi spát, pak se snažím prodýchávat kontrakce, mám šílené bolesti zad, nemůžu nic, ale musím…
Musím tlačit, aby už byl konečně venku… DALŠÍ KONTRAKCE! ,,Ták maminko a pořádně zatlačte!" Zkouším to, mám zavřené oči, tlačím, nikoho neslyším ani nevidím, jen tlačím a pak znova a znova. Nechce se mu ven…
Citím tlak a vidím nůžky, nastřihli mě, pak ještě jednou, nakonec mi PA předloktím tlačí na břicho…
8.2.2005 12.00
Blesková úleva, slyším pláč, okamžitě mi něco pokládají na hrudník… Koukám na mojí maminku, pláče radostí…
Podívám se zpátky: To je ON!!! Chce se mi brečet, brečím… Pevně ho držím, je chuďátko celý modrý. Pusinkuju mu hlavičku a hladím ho.
Hřeje mě pocit štěstí, jaký jsem v životě ještě nezažila…
Martínek se narodil ve Vítkoviceké nemocnici 8.2.2005 ve 12.00. Měřil 51cm a vážil 3700g…
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1796
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1053
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1892
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 774
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 448
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 21740
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2670
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2951
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2659
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1792
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
.
a co teprve až se v květnu mimi narodí a bude to kluk?nevim jestli to s čeertíkama vydržím 
a mamču máš taky skvělou 
(doufám že jsem teď nikoho nepohoršila, ptám se čistě ze zvědavosti, nechci rýpat, ani prudit 
)
Nechápu to… Gratuluji Ti, že jsi to s pomocí rodičů zvládla a miminko neopustila a ještě k tomu si dodělala školu. Pravá máma je totiž jenom jedna a tu nikdo nenahradí… 
Fandím ti a i když život není bez trní, přeji ti, aby ses s Martínkem smála každý den a děkovala za ten dar, který ti byl dán…
. Myslela to tak, že jsi mohla před samotným porodem ještě v klidu zůstat doma a prožívat ty bolesti v domácím prostředí.