Těhotná puberťačka
- Porod
- Niki22
- 05.10.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Otěhotněla jsem v 16letech a rodila jsem 2měsíce před 17.rokem. Zkusila jsem dát dohromady vše co si z večera před, a ze dne porodu pamatuju. Snad se vám to bude číst dobře, něco takového píšu poprvé...
- 3
- 1
7.2.2005 21.00h
Dnes mám svátek a koukám na Válku Roseových na Nově…
V tom cítím jak mi začíná tvrdnout bříško a dostávám do něj jako by slabou křeč… Tak že by? pomyslela jsem si. Rodit jsem měla před dvěma dny… V klidu ležím a čekám co bude. Za 30 min. znovu. Došla jsem si na záchod a na toaletním papíru zůstalo něco jako výtok s krví…
Hned mi bylo jasně, že už to za chvíli bude…
(maminka je porodní asistentka a na vše mě pečlivě připravovala)
8.2.2005 0.15h
Budím mamku, kontrakce mám co 15min…
Mamka vystřelila z postele a oblečená byla za 5 minut. Řekla jsem jí, že to nechci moc uspěchat a že ještě chvíli počkáme. Za hodinu volá strejdovi jestli by pro nás mohl dojet, že je to nejspíš ,,TU".
8.2.2005 2.00h
Mám za sebou příjem v porodnici (Ostrava-Vítkovice) a vypisování papíru. Čekám na vyšetření. Konečně přichází lékař, prohlíží mě a po chvíli mi říka: ,,To jsou jen posličci dneska to určitě ještě nebude" V tom vidím jak se na něj máma nevěřícně kouká a povída: ,, Poslíčci… pravidelně od 21.hodiny včerejšího večera???"
Dr. mi teda píchne injekci buď a nebo, kontrakce zesíli a budu rodit, nebo přejdou a pošlou mě domů…
8.2.2005 4.00h
Ležím na předporodním pokoji a kontrakce mám o něco málo silnější.
Dr. si se mnou asi neví rady. Že se prý dohromady nic neděje… Mamka mě uklidňuje, že to určitě co nevidět budu mít za sebou…
8.2.2005 8.00h
Přícházi jiný doktor (Tomu předchozímu nejspíše zkončila směna) podívá se na mě, pak se usměje a odchází se slovy : ,,Krásně se nám maminko otevíráte, dneska už to budete mít za sebou"… Konečně! už jsem si připadala jak blázen, každý se mi snažil namluvit něco jineho, ale já si byla od začátku jistá…
8.2.2005 11.00
Maminka mi zaplatí nadstandardní pokoj na předporodní dobu a porod samotný, mám hroznou radost, protože mi jejich porodní sál připadal jako pitevna…
Přes silné kontrakce se mi dělá až černo před očima a jsem strašně unavená…
Dostávám injekci od bolesti, ale nepomáhá. Pak mi Dr. píchá plodovou vodu, pamatuju si jen to, jak byla teplá a neoustále potom odtékala…
Kontrakce se rozjíždí na plné obrátky a já mezi nimi vyčerpáním usínám. ,,Mami? já to nezvládnu…" Maminka mě neustále uklidňuje a snaží se odpovídat na moje přiblbé dotazy, jestli je to všechno normálni a jestli to přežiju?!
Už delší dobu mám šílenou potřebu tlačit, ale z TV mi leží na paměti, že to hned nemůžu.
PA se na mě přišla podívat, když odchází, nevydržím to a ze všech sil zatláčím, přibíhá teda zpět a vykřikuje, že už vidí vlásky a ze dveří volá někoho na ,,pomoc".
Najednou je kolem mě moc lidí a já nevím co dříve, chce se mi spát, pak se snažím prodýchávat kontrakce, mám šílené bolesti zad, nemůžu nic, ale musím…
Musím tlačit, aby už byl konečně venku… DALŠÍ KONTRAKCE! ,,Ták maminko a pořádně zatlačte!" Zkouším to, mám zavřené oči, tlačím, nikoho neslyším ani nevidím, jen tlačím a pak znova a znova. Nechce se mu ven…
Citím tlak a vidím nůžky, nastřihli mě, pak ještě jednou, nakonec mi PA předloktím tlačí na břicho…
8.2.2005 12.00
Blesková úleva, slyším pláč, okamžitě mi něco pokládají na hrudník… Koukám na mojí maminku, pláče radostí…
Podívám se zpátky: To je ON!!! Chce se mi brečet, brečím… Pevně ho držím, je chuďátko celý modrý. Pusinkuju mu hlavičku a hladím ho.
Hřeje mě pocit štěstí, jaký jsem v životě ještě nezažila…
Martínek se narodil ve Vítkoviceké nemocnici 8.2.2005 ve 12.00. Měřil 51cm a vážil 3700g…
Přečtěte si také
Chtěli jsme děti potěšit. Tchyně nám ale přivezla dárek, o který jsme nestáli
- Anonymní
- 15.09.26
- 1955
Dlouho jsme doma žádné zvíře nechtěli. Děti si o nějaké občas říkaly, hlavně když u někoho viděly psa nebo kočku, ale pokaždé jsme jim vysvětlili, že na zvíře teď nemáme podmínky. Oba s manželem...
Místo toho, aby mě máma podržela, rozšířila po vsi nechutný drb
- Anonymní
- 15.09.26
- 940
Ruce se mi třásly, když jsem dočítala další dlouhou zprávu od babičky. „Srdíčko moje, proč jsi mi nic neřekla? Tvoje máma mi vyprávěla, jak tě ten tvůj trápí! Musíš od něj odejít!“
Syn nechce dávat babičce pusu. A ona je naštvaná, že ho k tomu nenutím
- Anonymní
- 15.09.26
- 560
Vždycky jsem si myslela, že dát babičce pusu na přivítanou je přece úplně normální. Jenže můj syn to tak necítí. A já jsem se kvůli tomu dostala do nepříjemné situace mezi ním a vlastní mámou.
Kamarádka mi děkovala, že jsem zachránila její manželství. Netušila ale proč
- Anonymní
- 15.09.26
- 990
Když mi Klára před dvěma lety zavolala, že se její manžel Martin chce odstěhovat, byla jsem u ní během půl hodiny. Seděla na zemi v obýváku, plakala a nechápala, co se s jejich manželstvím stalo.
S manželem se nehádáme. Jen už spolu vlastně nežijeme
- Anonymní
- 15.09.26
- 479
Máme dvě zdravé děti, fungující domácnost a na první pohled spokojené manželství. Jenže když děti večer usnou, každý si sedneme na opačný konec gauče a nemáme si co říct. Z partnerů se postupně...
Po týdnu ve školce přišel syn, že mají vši. To snad musí být vtip!
- Anonymní
- 14.09.26
- 1961
Musím říct, že jsem po prázdninách čekala, že syn chvíli ve školce zůstane, než padne s první chřipkou. Když přišel domů s tím, že má asi vši, a následovala SMS od učitelky, měla jsem za to, že si...
Švagr si našel novou přítelkyni. Můj muž ji zbožňuje až moc
- Anonymní
- 14.09.26
- 4564
Bratr mého muže byl dlouhé léta starý mládenec. Já s manželem už máme dvě děti a klasickou rodinnou domácnost, kdy se každý den přeme o to, kdo umyje nádobí. Před nedávnem se ale švagr zamiloval a...
Syn se stydí za obyčejný telefon. Ostatní ve třídě mají dražší modely
- Anonymní
- 14.09.26
- 3499
Náš jedenáctiletý syn má všechno, co potřebuje, přesto se mezi spolužáky cítí chudý. Nemá značkové tenisky ani nejnovější telefon a začal se za nás stydět. Nevím, zda ho učíme znát hodnotu peněz,...
Manžel chce druhé dítě. Já při té představě cítím jen strach
- Anonymní
- 14.09.26
- 1208
Naše tříletá dcera byla vytoužená a miluji ji nade všechno. Těhotenství, porod a první měsíce mateřství mě ale dostaly na hranici sil. Manžel začal mluvit o druhém dítěti a já mu nedokážu přiznat,...
Čtyři dny ve školce a zase rýma. Září sotva začalo a já už propadám zoufalství
- Anonymní
- 14.09.26
- 708
Milé maminky, přišla jsem si k vám trochu postěžovat. Je to u nás naprosto nekonečný příběh. Dcera byla celé léto zdravá. A to chodila mezi děti, byla dost v kolektivu, lítala pořád někde venku,...
.
a co teprve až se v květnu mimi narodí a bude to kluk?nevim jestli to s čeertíkama vydržím 
a mamču máš taky skvělou 
(doufám že jsem teď nikoho nepohoršila, ptám se čistě ze zvědavosti, nechci rýpat, ani prudit 
)
Nechápu to… Gratuluji Ti, že jsi to s pomocí rodičů zvládla a miminko neopustila a ještě k tomu si dodělala školu. Pravá máma je totiž jenom jedna a tu nikdo nenahradí… 
Fandím ti a i když život není bez trní, přeji ti, aby ses s Martínkem smála každý den a děkovala za ten dar, který ti byl dán…
. Myslela to tak, že jsi mohla před samotným porodem ještě v klidu zůstat doma a prožívat ty bolesti v domácím prostředí.