Těhotná v 18 letech
- Těhotenství
- Kačka93
- 12.04.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po přečtení snad všech deníčků od roku 2010 jsem se rozhodla také jeden napsat. Je plný zvláštních situací a zvratů během mého těhotenství.
Jmenuji se Kateřina, je mi 18 let a nyní jsem ve 27. týdnu těhotenství. Všechno to začalo v červnu 2010, kdy jsem poznala mého nynějšího přítele Simona (21 let). Hned jsem věděla, že máme spoustu společného, že si moc rozumíme a 27. srpna 2011 jsme spolu s mojí mamkou a osmiletou sestrou začali bydlet. 20. října jsme podle 4 pozitivních těhotenských testů zjistili, že čekáme miminko, bylo to sice hodně rychlé a těžké, jsme oba mladí a spoustu dalších věcí, ale přítel pracoval a vše mezi námi bylo v pořádku, také proto jsme se rozhodli miminko si nechat.
Když jsem druhý den přišla k paní doktorce Černíkové a řekla jsem jí o testech, vyšetřila mě a řekla, že těhotná nejsem, ale že se může stát, že test vyjde pozitivní. Píchla mi tedy něco na vyvolání menstruace. Byly jsme z toho s přítelem dost zmatení, ale říkali jsme si, je to doktorka, tak asi ví, co je správné. Po injekci jsem 2 dny slabě krvácela, a potom nic. Po týdnu jsem k ní šla tedy znovu, ona mě vyšetřila a uznala, že těhotná jsem, miminko je zdravé a v pořádku a za měsíc jsem byla objednaná na další kontrolu.
Když jsem na ni dorazila, paní doktorka se mě neustále na něco ptala a přemlouvala mě, abych šla na potrat. Prý jsem na miminko příliš mladá, a že u mě bude chudák atd. Doma jsem z toho byla dost zoufalá, když jsem to mamce vyprávěla, hned najela na recenze lékařů a milou paní doktorku Černíkovou si hned našla, ani jsme nestačili zírat, co všechno se tam psalo a hodnocení měla -76 %, šílené. Přehlásila jsem se tedy k panu doktorovi Richterovi a s ním jsem velice spokojená. Mám doma spoustu krásných fotek z UTZ a 23. 2. nám pan doktor řekl, že čekáme holčičku. Byla jsem štěstím bez sebe a přítel samozřejmě taky, on si holčičku moc přál.
Od začátku těhotenství jsem ani jednou nezvracela, ani jednou mi nebylo špatně, ale pak to začalo… snad každý den jsem omdlívala a pan doktor mi řekl, že je to hodně nízkým tlakem (normálně mám 100/55) a že se s tím nedá nic dělat. Přešlo mě to asi před měsícem, a hurá, jsou tu další komplikace
, opravdu veselé. Od začátku nic a teď se to takhle nakupí.
Vlastně to začalo, když mamka nastoupila do práce, hned jsem si zlomila nohu při pádu na schodech, do 2 dnů nato jsem dostala angínu a ATB, pak se zdálo vše v pořádku, až do předminulého týdne, kdy mě chytil slepák. Zase chviličku klid, odjela jsem si odpočinout na Velikonoce k tetě na jednu vesnici a všechno bylo super, až do pondělí. Večer jsem se vzbudila a neustále zvracela, zkoušela jsem po lžičkách ledovou colu, ale nic mi nepomohlo, po několika hodinách jsem byla dehydrovaná a vyčerpaná, jela jsem tedy na pohotovost, a tam mi předepsaly čípky, které mi díky bohu hrozně rychle pomohly.
Maličká je naštěstí v pořádku a dělá nám jen radost, krásně kope, roste a moc dobře se vyvíjí, jméno jsme vybrali zvláštní, bude to Lorelai. Moc se na ni těšíme a já doufám, že už nás čekají jen a jen krásné chvilky.
Přečtěte si také
Kolegyně přebírá moje nápady a tváří se, že mi pomáhá. Zvažuju výpověď!
- Anonymní
- 21.09.26
- 3344
Když k nám do práce nastoupila nová kolegyně, všichni ji okamžitě přijali. A vlastně se tomu ani nedivím. Je přesně ten typ člověka, který umí během pár dní zapadnout.
Chtěla jsem, aby moje dítě bylo ve škole nejlepší. Dnes už tolik netlačím
- Anonymní
- 21.09.26
- 2220
Ani nevím, kde se to ve mě vzalo, ale od malička jsem chtěla, aby můj syn byl ve třídě mezi jedničkáři a navíc ten nejoblíbenější. Možná je to kvůli tomu, že je jedináček a já jsem matka...
„Ten kluk nemůže být můj,“ oznámil mi manžel a požaduje test otcovství
- Anonymní
- 21.09.26
- 2291
O miminko jsme se s manželem snažili několik let. Když už jsme se chystali na kliniku, otěhotněla jsem. Byli jsme oba moc šťastní. A pak se Vojtíšek narodil, všichni říkali, že je celý já, po...
Syn nejí maso. Učitelka ho nutí ochutnat a říká mu, že nebude dost silný
- Anonymní
- 21.09.26
- 1454
Doma maso nejíme a synovi jsme nikdy neříkali, že je kvůli tomu lepší než ostatní. Ve školce ale začal slýchat, že když nebude jíst maso, nebude silný, neporoste a ostatní kluci ho předběhnou....
„Martin se vrací domů.“ Tchyně nás chtěla i s dětmi do měsíce vystěhovat z bytu
- Anonymní
- 21.09.26
- 6034
Když nám tchyně před lety nabídla podkrovní byt nad svým domem, měli jsme pocit, že jsme vyhráli. Měli jsme dvě malé děti, na vlastní bydlení jsme neměli dost peněz a nájem v okolí byl šíleně...
Manžel vydělává, já prosím o peníze. Na rodičovské jsem ztratila svobodu
- Anonymní
- 20.09.26
- 4863
Dokud jsme oba chodili do práce, měli jsme společný účet a o penězích rozhodovali spolu. Po narození dětí se ale pravidla nenápadně změnila. Manžel začal svou výplatu považovat za vlastní peníze a...
První třída mě naučila, že dítě nepotřebuje umět všechno ještě před školou
- Anonymní
- 20.09.26
- 1872
Moje dcera minulý rok začala chodit do školy. Musím říct, že větší nervy jsme měli my jako rodiče. Začalo to samozřejmě zápisem. Na ten jsme se opravdu učili jako kdysi my na střední školu. Už...
Manifest jednoty a vnitřní svobody
- Nápomocný
- 20.09.26
- 321
Průvodce pro probuzení lidské bytosti v moderním labyrintu.
„Zařídíš to, viď?“ Všichni v rodině spoléhají na mě, ale kdo pomůže mně?
- Anonymní
- 20.09.26
- 2220
Jsou dny, kdy cítím, že je toho na mě prostě moc. Nevím, kde mi hlava stojí a všichni spoléhají na to, že já něco udělám. Zařídíme tohle, tamto, nakoupím, vyzvednu, uvařím. A když na něco zapomenu,...
Ex synovi kupuje oblečení za desetitisíce a ten mi pak vyčítá, že jsem chudá
- Anonymní
- 20.09.26
- 980
Když byl Kuba malý, snažila jsem se, aby pochopil hodnotu peněz. Dokud jsme byli s jeho otcem spolu, dalo by se říct, že jsme v tom byli za jedno. Jeho otec vždycky vydělával slušné peníze, ale...