Krásný porod
- Porod
- Kačka93
- 17.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Měla jsem krásný a řekla bych velmi jednoduchý porod. Horší to bylo potom. 5. 7. jsem byla na poslední kontrole u mého gynekologa, řekl mi, že i přes to, že termín mám 13. 7., je branka už zaniklá, a když se rozjedou kontrakce, půjde to. Byla jsem neskutečně nedočkavá, ale stále se nic nedělo.
Když mi teta jen tak ze srandy vykládala karty, řekla mi, že to bude 9. Nevěřila jsem jí. 8. 7. jako vždy probíhal můj rozhovor přes telefon s tetou, která se jako už asi týden ptala: tak co? Už se něco děje? A já jí opět znuděně říkala, že nic. Jen co jsem položila telefon, vstala jsem z postele, bylo totiž 19:00 a já si chtěla přepnout televizi, abych stihla alespoň 2. díl Simpsonů ![]()
Jenže jak jsem vstala, cítila jsem, jak mi něco teče po nohou a že toho něčeho bylo!
Šla jsem tedy za mamkou, která chudák zrovna spala, a oznámila jí, že jestli jsem se nepočurala, že mi asi praskla voda, ale ať je v klidu. Šla jsem do sprchy, a když jsem vylezla, teklo to pořád, jasně, tak je to plodovka, konečně mi došlo. Dala jsem si ještě v klidu Granko a svíčkovou, pobalila jsem zbytek věcí a asi ve 20:15 jsem jela do porodky, cítila jsem se skvěle, nic mě nebolelo a nadšení, že už brzy spatřím moji maličkou princeznu, se stupňovalo.
V liberecké porodnici byla noční směna a všichni tam byly moc milí, jedna sestřička kvůli mě dokonce vyháněla můru z pokoje stojanem na kapačky
Celou noc jsem si jen se všemi volala a esemeskovala, vůbec se mi nechtělo spát. Ráno kolem 6. jsem šla na přípravu, trochu jsem se toho děsila, ale bylo to v pohodě.
Kolem 7 mi píchli kapačku oxytocinu, ta ale nezabrala, tak ještě jednu a asi po 15 minutách jsem měla šílené křeče v břiše a v zádech, nevím, které byly horší, vím jen to, že jsem chtěla umřít. Nechápala jsem, jak tohle mohl někdo přežít, ani to nebyly stahy po 5 minutách, prostě jedna veliká křeč. Přišla ranní směna a ti už tak bezva nebyli. Byli protivní a měli jeden porod za druhým, ten den bylo kolem 8–10 hodiny 8 porodů, tak se není čemu divit. Přišla PA, vyšetřila mě a byla jsem otevřená na 3, kolem 10. přišla zas a otevřená na 4.
Pořád jsem se neotvírala, až jsem najednou cítila strašný tlak na konečník, řekla jsem to jedné sestře, a ta mi odvětila: jste mladá a prvorodička, to tedy rozhodně nerodíte, to bude ještě tak 12 hodin trvat. Naštvala jsem se, zazvonila a v křeči řekla PA, že rodím a je mi úplně jedno, co si myslí, protože já vážně rodím!
PA byla velice milá, odvedla mě na sál a na 2 zatlačení s nástřihem byla maličká Rory na světě, ani mi ji neukázali, PA odešla ke komplikovanému porodu a já tam zůstala jen s tou protivnou sestrou. Ta mi oznámila, že jsem dost potrhaná a bude mě šít. Dala mi něco proti bolesti (mimochodem, vůbec to nepomohlo) a šlo se na šití, bolelo to, ale dalo se to vydržet. Horší bylo, že pak přišla další sestra a řekla, že jsem potrhaná i vevnitř a hodně krvácím. Pak okolo mě běhala spousta lidí, ani si nevzpomínám, kolik jich tam bylo.
Ptala jsem se sestry, jestli je moje holčička v pořádku a ona mi na to řekla: o ni se teď nestarejte, vždyť strašně krvácíte. Začala jsem panikařit a prosila je, ať mě třeba uspí, ale oni, že ne a ať jsem v klidu, že tím, jak zrychleně dýchám, jsem si moc rozproudila krev. Museli mi předešlé šití vyndat, lokty a pěstmi mi mačkali břicho kvůli vzniklému hematomu a následovalo znovu šití.
Šili mě vevnitř a znovu venku, vevnitř to popraskalo, tak zase vyndat stehy a vevnitř, a naposledy venku, trvalo to přes 2 hodiny, 17 stehů uvnitř a 9 venku, pak mi dali transfuzi, druhou a třetí. Byla jsem šíleně omámená, Rory mi dali až 2 den večer. Zato teď mi ta moje maličká dělá jen radost, je strašně šikovná, spinká mi celou noc, skoro nepláče, a je to to nejcennější, co mám ![]()
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1078
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 630
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1087
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 477
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 297
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 18917
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2503
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2725
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2460
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1642
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....