Krásný porod
- Porod
- Kačka93
- 17.10.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Měla jsem krásný a řekla bych velmi jednoduchý porod. Horší to bylo potom. 5. 7. jsem byla na poslední kontrole u mého gynekologa, řekl mi, že i přes to, že termín mám 13. 7., je branka už zaniklá, a když se rozjedou kontrakce, půjde to. Byla jsem neskutečně nedočkavá, ale stále se nic nedělo.
Když mi teta jen tak ze srandy vykládala karty, řekla mi, že to bude 9. Nevěřila jsem jí. 8. 7. jako vždy probíhal můj rozhovor přes telefon s tetou, která se jako už asi týden ptala: tak co? Už se něco děje? A já jí opět znuděně říkala, že nic. Jen co jsem položila telefon, vstala jsem z postele, bylo totiž 19:00 a já si chtěla přepnout televizi, abych stihla alespoň 2. díl Simpsonů ![]()
Jenže jak jsem vstala, cítila jsem, jak mi něco teče po nohou a že toho něčeho bylo!
Šla jsem tedy za mamkou, která chudák zrovna spala, a oznámila jí, že jestli jsem se nepočurala, že mi asi praskla voda, ale ať je v klidu. Šla jsem do sprchy, a když jsem vylezla, teklo to pořád, jasně, tak je to plodovka, konečně mi došlo. Dala jsem si ještě v klidu Granko a svíčkovou, pobalila jsem zbytek věcí a asi ve 20:15 jsem jela do porodky, cítila jsem se skvěle, nic mě nebolelo a nadšení, že už brzy spatřím moji maličkou princeznu, se stupňovalo.
V liberecké porodnici byla noční směna a všichni tam byly moc milí, jedna sestřička kvůli mě dokonce vyháněla můru z pokoje stojanem na kapačky
Celou noc jsem si jen se všemi volala a esemeskovala, vůbec se mi nechtělo spát. Ráno kolem 6. jsem šla na přípravu, trochu jsem se toho děsila, ale bylo to v pohodě.
Kolem 7 mi píchli kapačku oxytocinu, ta ale nezabrala, tak ještě jednu a asi po 15 minutách jsem měla šílené křeče v břiše a v zádech, nevím, které byly horší, vím jen to, že jsem chtěla umřít. Nechápala jsem, jak tohle mohl někdo přežít, ani to nebyly stahy po 5 minutách, prostě jedna veliká křeč. Přišla ranní směna a ti už tak bezva nebyli. Byli protivní a měli jeden porod za druhým, ten den bylo kolem 8–10 hodiny 8 porodů, tak se není čemu divit. Přišla PA, vyšetřila mě a byla jsem otevřená na 3, kolem 10. přišla zas a otevřená na 4.
Pořád jsem se neotvírala, až jsem najednou cítila strašný tlak na konečník, řekla jsem to jedné sestře, a ta mi odvětila: jste mladá a prvorodička, to tedy rozhodně nerodíte, to bude ještě tak 12 hodin trvat. Naštvala jsem se, zazvonila a v křeči řekla PA, že rodím a je mi úplně jedno, co si myslí, protože já vážně rodím!
PA byla velice milá, odvedla mě na sál a na 2 zatlačení s nástřihem byla maličká Rory na světě, ani mi ji neukázali, PA odešla ke komplikovanému porodu a já tam zůstala jen s tou protivnou sestrou. Ta mi oznámila, že jsem dost potrhaná a bude mě šít. Dala mi něco proti bolesti (mimochodem, vůbec to nepomohlo) a šlo se na šití, bolelo to, ale dalo se to vydržet. Horší bylo, že pak přišla další sestra a řekla, že jsem potrhaná i vevnitř a hodně krvácím. Pak okolo mě běhala spousta lidí, ani si nevzpomínám, kolik jich tam bylo.
Ptala jsem se sestry, jestli je moje holčička v pořádku a ona mi na to řekla: o ni se teď nestarejte, vždyť strašně krvácíte. Začala jsem panikařit a prosila je, ať mě třeba uspí, ale oni, že ne a ať jsem v klidu, že tím, jak zrychleně dýchám, jsem si moc rozproudila krev. Museli mi předešlé šití vyndat, lokty a pěstmi mi mačkali břicho kvůli vzniklému hematomu a následovalo znovu šití.
Šili mě vevnitř a znovu venku, vevnitř to popraskalo, tak zase vyndat stehy a vevnitř, a naposledy venku, trvalo to přes 2 hodiny, 17 stehů uvnitř a 9 venku, pak mi dali transfuzi, druhou a třetí. Byla jsem šíleně omámená, Rory mi dali až 2 den večer. Zato teď mi ta moje maličká dělá jen radost, je strašně šikovná, spinká mi celou noc, skoro nepláče, a je to to nejcennější, co mám ![]()
Přečtěte si také
Děti chtěly pořád něco kupovat. Jedno pravidlo nás zbavilo většiny proseb
- Anonymní
- 26.09.26
- 1012
„Mami, já to potřebuju.“ Věta, kterou jsem za poslední roky slyšela tolikrát, že už přesně vím, že ve většině případů následuje něco, co dítě ještě před pěti minutami vůbec neznalo. Dlouho jsem si...
Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Pak mě kontaktovala jeho manželka
- Anonymní
- 26.09.26
- 652
Už jsem si skoro začínala říkat, že jsem konečně měla štěstí. Po několika vztazích, které nikam nevedly, jsem potkala muže, se kterým mi bylo dobře. Byl pozorný, zajímal se o mě, pamatoval si...
První měsíc školy je za námi. A já už přesně vím, co jsme letos podcenili
- Anonymní
- 26.09.26
- 459
Nějak pevně doufám, že to, co zažívám doma teď já, prožívají v nějaké menší obměně i ostatní matky. Upřímně prázdniny byly náročné a na školní rok jsem se těšila jako na smilování, jenže kde je ten...
Chtěla jsem rodičům říct o hypotéce a novém autě. Místo radosti přišel výslech
- Anonymní
- 26.09.26
- 1810
Nedávno jsme s manželem podepsali hypotéku. Nebyla to žádná malá věc. Dlouho jsme vybírali dům, počítali peníze a přemýšleli, jestli do toho opravdu jít. Nakonec jsme se rozhodli, že ano.
Syn měl před každou návštěvou lékaře hysterický záchvat. Až tohle zabralo
- Anonymní
- 26.09.26
- 336
Vždycky, když jsem svému sedmiletému synovi Nicolasovi oznámila, že půjdeme k lékaři, okamžitě zbledl. Odmalička má z doktorů panický strach. Je to bohužel spojené s jednou nepříjemnou zkušeností,...
Začala jsem nakupovat jídlo podle jídelníčku. Ušetřili jsme víc, než jsem čekala
- Anonymní
- 25.09.26
- 1156
S manželem jsme pořád hádali o tom, kolik utrácíme za jídlo. Je pravda, že náklady byly obrovské, návštěvy supermarketů čím dál častější. Vždycky jsem si říkala, že jen koupím pár věcí k večeři, a...
Pracuji jako chůva, děti miluju. A nikdo nechápe, proč jsem vlastní nechtěla
- Anonymní
- 25.09.26
- 2758
V dnešní době každý řeší toho druhého. Když se něčím „lišíte“, je to špatně. Mně je 45 let, už roky pracuji jako chůva, mám vystudovaný peďák, učila jsem ve škole, vedla kroužky a nakonec si...
Osm let jsem byla jen na rodičáku. Teď mi manžel oznámil krutou zprávu
- Anonymní
- 25.09.26
- 3132
Osm let. Přesně tak dlouho jsem strávila na rodičovské dovolené. Tři děti jsem si pořídila hned po vysoké škole, takže mé pracovní zkušenosti byly prakticky nulové. Ale byla to naše společná...
Dcera odmítá jíst normální jídlo. Ale když ho nazvu jinak, najednou ho miluje
- Anonymní
- 25.09.26
- 3661
Dceři jsou právě 4 roky. Má úžasnou fantazii a prakticky cokoliv řekne, je jak vystřižené z nějaké kouzelné pohádky. Stromy prostě nejsou stromy, ale jsou to nádherní gigantičtí tvorové, co...
Chtěla jsem vrátit peníze za nefunkční kroužek. Odpověď vedení mě rozzuřila
- Anonymní
- 25.09.26
- 4214
Na letáku to vypadalo jako naprosto dokonalá investice do budoucnosti naší dcery. Slibovali intenzivní rozvoj řeči, stimulaci kognitivních funkcí a dokonce i speciální cvičení na posílení středu...