37. týden
- Těhotenství
- Kačka93
- 28.06.12 načítám...
Psala jsem již pár deníčků, kde popisuji starosti s přítelem, ale i to, jak moc si užívám těhotenství. Tento deníček je především pro ty, kteří mi často píší vzkazy a ptají se mě, jak to tedy nakonec dopadlo.
Začala bych tím, že s přítelem jsem se definitivně rozešla. Začal brát drogy a kouřit trávu, a to v neúnosném množství. Často za mnou v tomto stavu přijel a ještě mi dost často lhal, že je jen unavený z práce a podobně. Bylo mi tedy jasné, že i když je výchova miminka bez otce těžká, pořád je to mnohem lepší než vychovávat ho po boku někoho tak nezodpovědného.
Do rozchodu s přítelem se přidaly i komplikace se zdravím, jak s mým, tak i se zdravím maminky. Mě našli v krvi borelie a bohužel se to dá léčit až po porodu, naštěstí to ale nemá žádný vliv na moji maličkou holčičku a za to jsem opravdu moc ráda. Další špatná věc byla, že jsem začala opět omdlévat, přikládala jsem to jen nízkému tlaku, který se dodnes nezvýšil.
Při odběrech mi ale zjistili, že mám minimum červených krvinek a nasadili mi Aktiferrin. Mamka byla na noční a udělalo se jí strašně zle, škubalo jí celé tělo a nemohla to jakkoli ovládat, bylo jí na omdlení a nemohla ani mluvit. Kolega ji tedy odvezl domů a mamka si další den zašla k doktorce, tam jí nasadili ATB.
Bohužel 3 dny na to se jí stala ta samá věc, doma začala se klepat a nemohla mluvit. Zavolala jsem sanitku, mamce sbalila vše potřebné a jela do nemocnice. Mezitím jsem se starala o mladší sestru Terezku. V nemocnici si ji nechali týden, udělali lumbální punkci a magnetickou rezonanci, na které zjistili, že má nějaké bílé tečky na mozku.
Je to už 2 týdny, co je z nemocnice doma a stále nikdo neví, co jí vlastně je, takže teď spolu lítáme po doktorech a doufáme, že už jí někdo konečně pomůže. Ještě bych chtěla dodat, že na Karlínské gymnázium mě přijali, takže mám alespoň z toho ohromnou radost, a teď už jen porodit a mít u sebe toho malého drobečka, na kterého se tolik těším. Dnes jsem byla u doktora na kontrolních odběrech, Aktiferrin zabírá, na monitoru to prý ještě na porod nevypadá, tak jsem zvědavá, který den si ta moje beruška vybere.
Další deníček napíši hned, jak se vrátím z porodnice. Všem moc děkuji za přečtení.
Vaše Katka
Přečtěte si také
Tchyně se doma nudí, ale vnoučka nepohlídá. Jí děti taky nikdo nehlídal, říká
- Anonymní
- 06.05.26
- 284
Moje tchyně by mohla být naprosto ideální hlídací babička. S tchánem mají firmu, kterou už předali mladším, peněz mají dost a času taky. Chápu, že rádi cestují a užívají stáří plnými doušky. Ale...
Místo oběda psychologický výslech: Moje máma rozebrala mou holku na prvočinitele
- Anonymní
- 06.05.26
- 238
Říká se, že matky mají na své syny jakýsi šestý smysl. Ten mámin je ale nastavený na režim „vyhledat a zničit“ jakoukoli ženu, která se ke mně přiblíží na méně než metr. Když jsem se rozhodl, že jí...
Pracuji jako uklízečka a můj dospívající syn se za mě stydí. Prý mu dělám ostudu
- Anonymní
- 06.05.26
- 175
Dlouhá léta jsem byla doma s dětmi na rodičovské. Máme tři děti a kvůli nejmladší dceři stále nemůžu nastoupit na plný úvazek někam do kanceláře. Je často nemocná, pořád běháme po doktorech a ze...
Máma září štěstím. Jenže její mladší partner skrývá tajemství, které znám jen já
- Anonymní
- 06.05.26
- 352
Máma si v pětapadesáti letech našla milence, který je o dvacet let mladší než ona. Na tom by dnes nebylo nic divného, kdyby se ho nerozhodla seznámit se mnou. Jeden polibek a od té doby mám o čem...
Odnáším si drobnosti z obchodů a neumím přestat. Mám vyhledat pomoc?
- Anonymní
- 06.05.26
- 118
Kradu drobnosti, které si můžu bez problémů koupit. Nedělám to kvůli penězům, ale kvůli pocitu – adrenalinu, napětí a zvláštní radosti, která mi vydrží i několik dní. Pak ale přichází stud a...
Šílené rande: Svlékla jsem se do prádla a on mě obvinil z propagace komunismu
- Anonymní
- 05.05.26
- 4614
První máj, lásky čas... tak se to alespoň říká. No, u mě to byl spíš čas totálního vystřízlivění a pocitu trapnosti, který bych nepřála ani největšímu nepříteli. Chodila jsem s Markem asi dva...
Společná dcera (4) nám rozvrací manželství i vztahy s dětmi z minulých vztahů
- Anonymní
- 05.05.26
- 1777
Tohle je téma, o kterém se špatně mluví. Vlastně je to spíš tabu. Určitě nechci vinit malé dítě, které jsem si navíc strašně přála. Po rozvodu jsem si chtěla užívat, cestovat. Měla jsem přítele,...
Máme doma miminko a já se bojím vyjít ven. Partnerova ex mě napadla
- Anonymní
- 05.05.26
- 2088
Vtrhla k nám na zahradu bez varování a během pár vteřin se všechno změnilo. Bývalá manželka mého partnera mě fyzicky napadla – bez předchozího konfliktu, bez vysvětlení. Mám doma novorozeně a další...
Když srdce bloudí: Můj příběh o ztracené lásce a nekonečném hledání
- Anonymní
- 05.05.26
- 535
Ahoj, možná se potřebuji jen vypsat. Prosím, neodsuzujte mě – jsem prostě jen hrozně nešťastná a začínám pochybovat, že ještě někdy budu šťastná. Je mi 23 let, studuji, a přestože bych měla mít...
Deník: Život na vedlejší koleji (3. díl)
- Anonymní
- 05.05.26
- 447
Víkend byl peklo. Znáte to, holky – takový ten hrozivý klid před bouří, kdy se na manžela usmíváte, podáváte mu ovladač, ptáte se, jaký měl den, a v duchu ho přitom porcujete tupým kuchyňským nožem.
Přeji už jen samé radosti, těch starostí už je poněkud dost, tak už by se to zase mělo otočit pozitivním navrch. 
