Už se nemohu dočkat

Ahojky všem, jsem tu nová, už sice maminka dvou a půleté slečny Elišky. Ale chtěla bych vám popsat jak to všechno bylo.

V prosinci 2008 se mě kamarádka na praxi zeptala, jestli bych neměla zájem se seznámit s prima fajn chlapem, navíc bohatým :-) Tak jsem souhlasila, za zkoušku nic nedám. Buď se to povede, nebo budu zase sama :-) Již můj dlouholetý přítel a tatínek mé dcerky tedy přijel k obchodu jako orientační bod našeho prvního seznámení :-) No když jsem dorazila o 10 minut dříve, už tam na mě čekalo auto, ve kterém byl mladý pohledný kluk s holkou. Ptám se ho: ty jsi Jenda? On: néné, ten se schovává a ukazuje v rohu. Tak tam jdu a hlavou si pomyslně ťukám, co to je za trdlo.

Tak jsme se představili a jeli jsme do hospůdky. Já jsem tedy pít nemohla, protože jsem šla asi za hodinu na brigádu, což samozřejmě věděl. Tak mě šel vyprovodit, odvezl mě autem na místo, z čehož jsem měla samozřejmě strach. Ale při rozloučení mí dal krásnou kytičku. A bylo to myslím si jasné, že se s ním budu chtít ještě vidět. Ani né podle vzhledu ale podle toho, že byl moc hodný.

Celou brigádu jsme si psali sms a příští týden mě pozval domů. Cítila jsem se u něj tak bezpečně. No a tak to pokračovalo, až jsme si řekli, že bychom chtěli založit rodinu. A po roce se to povedlo. Při druhém ultrazvuku šel přítel se mnou. Už měl i nachystaný fotoaparát, jenže mně už se něco nezdálo 2 týdny před návštěvou.

Při odjezdu vlakem za přítelem mě polilo strašné horko a už mi nebylo tak zle, už jsem necítila všechen smrad, před tím jsem si opravdu připadala jako pejsek. No ale co, říkala jsem si, že prostě odezněly těhu nevolnosti.

Zpět k návštěvě u lékařky. Koukala se na ultrazvuk jako kdyby ho chtěla hypnotizovat. No a tak už mi bylo jasné, že něco není v pořádku. Přítel už měl nachystaný fotoaparát, chtěl fotit, ale mně se spustily slzy a bylo to tu. Mudr. nám oznámila, že se miminku zastavilo srdíčko. Měla jsem být v 10. tt ale odpovídalo to 8. týdnu. Vtom jsem začala totálně hysterčit, přítel musel odejít. No asi víte, co pak bylo. Ještě jednou se mi podlomily nervy před nástupem na sál. Můj nejhorší den v životě. To prostě bylo jako z hororu. Nevím, co si ty sestřičky myslely, že to zvládnu bez jedině slzy? Nechaly mě čekat půl hodiny na přípravně s jednou Vietnamkou, která si nechala vzít zdravé mimi.

Za další dva týdny u lékařky zas podivný kukuč na monitoru. No pořádně mě nevyčistili, takže znova na revizi v den propuštění, na Vánoce. Po 3měsíční absenci chráněná kondomem jsem dostala několik angín.

Konečně nastal po nekonečných týdnech můj nejlepší den, neměla jsem žádné problémy, bez angín bez rýmy a kašle a jupí ovulka. Přítele jsem skoro musela donutit, aby na mě skočil. Teď se všude chlubí, že jsem ho znásinila :-) Čekala jsem následující týdny, jak se to podaří. U prvního jsem skoro hned čekala příznaky. No pořád nic a po nedostání ms jsem si udělala test a bylo to tam. Dvě nejkrásnější čárky jaké jsem kdy viděla. Přítel z toho byl taky paf, ale báli jsme se, abychom nebyli zase zklamaný.

Nemohla jsem se dočkat, až uvidím moje mimniko. Za dva týdny jsem šla sama na kontrolu. Na koze mi dr. hned řekla, že to vypadá dobře, a tak jsem se přesunula k ultrazvuku a mudr. se usmála a hned mi ukázala moji lásku. Po kontrole mi ihned spadl kámen ze srdce a začaly nevolnosti :-) Takže těm, co přečetly můj nespisovný a chybný, deníček děkuji a chci taky říci, že psychika dělá hodně.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
e-lili
9318
28.8.12 11:12

Denicek moc nechapu. Ale hlavne, ze jsi stastna…

  • načítám...
  • Zmínit
sibi
875
28.8.12 11:26

:kytka: gratuluji… jinak jde chápat, ale možná to bude ještě hormonama po porodu :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
sisi123
11
28.8.12 11:39

Psala jsem to v rychlosti, měla jsem menší splín :-))), tak se omlouvám za mongolštinu :-))))

  • načítám...
  • Zmínit
sisi123
11
28.8.12 11:39

Žádný spisovatel ze mě nění no :mrgreen:

  • načítám...
  • Zmínit
marketa612
880
28.8.12 11:40

Promiň, ale čeho se nemůžeš dočkat?? Jsi maminkou 2,5 leté dcery, a popsala jsi nám jak to všechno bylo, ale čeho se nemůžeš dočkat? ;)

  • načítám...
  • Zmínit
sisi123
11
28.8.12 11:50

Všechno né :mrgreen:, to bych to psala ještě doteď :-). No nemůžu se dočkat dalšího škvrněte (ještě není), ale už mi to leze na hlavu :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
sisi123
11
28.8.12 11:55

Jde deníček smazat? děkuji

  • načítám...
  • Zmínit
Petra2829
7907
28.8.12 14:17

@sisi123 nemazej…Nikdo nemůže psát tak aby to každá pochopil. Psala jsi to dobře. Já ho celkem i pochopila :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Katrinka
3011
28.8.12 16:28

@sisi123 Já jsem deníček pochopila, nic nemazej!!! Někdo holt spisovatelské vlohy nemá :hug: Příště bude lepší :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
Viicky
328
28.8.12 17:45

No takze to nakonec pokracovalo dobre, narodila se Vam holcicka dnes uz 2,5leta Eli, tak to gratuluju. Zamlkly potrat bohuzel potkava spoustu lidi, tak hlavne ze to pak dobre dopadlo :-). Mejse krasne.

  • načítám...
  • Zmínit
Miš-El
3069
28.8.12 18:34

Nespisovný, chybný… kašli na to :-) já ho pochopila :) napsala jsi to tak, jak si to přožívala, a hlavní je že jsi štastná :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
e-lili
9318
29.8.12 07:15

Nemaz je peknej.
Ze ho nechapu je muj problem ne tvuj.

  • načítám...
  • Zmínit
sisi123
11
29.8.12 07:51

Děkuji všem ;)

  • načítám...
  • Zmínit
Haku
21911
29.8.12 08:39

Taky jsem zazila zamlkle tehotenstvi, byla jsem z toho hodne spatna a to uz jsme doma jedno dite meli.Po 6 mesicich od kyretaze jsem otehotnela znovu a ted mi tu beha a papulku nezavre 22 mesicni holcicka :srdce: To je dobre, ze jsi stastna, a ze jste se dockali miminka :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář