Vytoužená holčička
Opět se k vám vracím po 11 a 12 letech.
Nedávno jsem měla sen.
Do náruče se mi schoval anděl. Nic neříkal, jen mě tiše chvíli objal svými křídly. Pak se tiše usmál a odletěl…
Nebyl to sen.
Otisk jeho křídel už navždy zůstane v mém srdci a já na něj nikdy nezapomenu. Andílek se jménem Julinka.
31.7.2019 kolem 6. h. v 39.tt jsem začala mít bolesti v podbřišku. Šla jsem na wc začala se mi strašně motat hlava a políval mě smrtelný pot, jako by na mě někdo vylil kýbl vody. Tak jsem si říkala, že se půjdu do vany zchladit a počkám, zda jde o poslíčky nebo o porod. Ve vaně jsem usínala. Začalo se mi dělat opět zle, tak jsem se z vany nějak vypotácela, že tedy asi začínáme rodit a půjdu vzbudit manžela a pojedeme do porodnice.
Šla jsem za ním, mezitím vstal, začala jsem již ztrácet vědomí. On byl vzhůru, vstal a já mu spadla do náruče. Hned zavolal RZS a položil mě na postel. Mezitím mi praskla plodová voda.
Začala se odlučovat placenta a tekla krev (krevní ztráta doma 1 300 ml dle lékařské zprávy), chápu stav, který jsem měla. Komunikace se mnou prý vázla, omdlívala jsem, ztrácela vědomí a nereagovala (vím od manžela).
Přijela RZS a hned mě odvážela do porodnice. Něco mi píchli a udělalo se mi lip. Dojeli jsme do porodnice, hned utz a bylo mi oznámeno, že Julince již nebije srdíčko. Začala jsem opět krvácet a MUDr. mi oznámil, že musí být proveden rychle císařský řez. Diagnóza 0821 Neodkladný (krizový) císařský řez.
Nějak už jsem nic nevnímala, ztráta krve byla natolik velká, že jsem nedokázala už sama za sebe rozhodovat. Rozhodoval za mě manžel. Celková ztráta krve 1 900 ml.
V 7:21 31.7.2019 jsem porodila císařským řezem naší vysněnou mrtvou holčičku.
Dali mě na dospávací pokoj a pak převezli na JIP, kde jsem se probudila a nedocházelo mi, co se stalo. Dostala jsem několik transfuzí atd. Kolem 10. hodiny za mnou pustili manžela, který mi tohle vše řekl… a i to, co se stalo naší holčičce.
Chtěla jsem ji vidět, manžel to zařídil, donesli nám ji a my se s ní mohli rozloučit. Povídali jsme si s ní, chovali objímali ji, bolelo to. Když ji odnášeli, stále mi nedocházelo, že nám umřela, a křičela jsem na manžela, ať nám ji neberou, že jen spinká a za chvíli se vzbudí, že bude mít hlad.
Je to týden, stále to moc bolí. Já už to zažívám bohužel potřetí: 2007 39.tt spontánně a 2008 32.tt akutním císařem se mi s bývalým přítelem stalo to samé.
Manžel zařídil náležitosti ohledně pohřbu a včera nám Andílka donesl domů, zapálili jsme svíčku, rozloučili se, vypustili lampión a nechali ji odejít do nebíčka za bráškama.
Matýsek 17.4.2007, Kubíček 27.5.2008 a Julinka 31.7.2019.
Bohužel 7 nejsou má šťastná čísla.
A přišla dlouhá noc a po ní žádné ráno.
Očím jsi odešla, v srdcích zůstala.
Nikdy na tebe nezapomeneme, Julinko.
Přečtěte si také
Na fotbal nežárlím. Jen mám pocit, že manžela ztrácím a hodně mi chybí
- Anonymní
- 10.07.26
- 913
Děti vyrostly, jenže fotbal se hraje pořád. Teď navíc i po nocích. Myslela jsem, že budeme trávit večery spolu, místo toho manžel chodí brzy spát, aby mohl v noci koukat na mistrovství.
Byla jsem mladá babička a neměla na vnučku čas. Dnes svého sobectví lituji
- Anonymní
- 10.07.26
- 1079
Když jsem se stala babičkou, bylo mi 43 let. Mé jediné vnučce je dnes už 15 let a já si její dětství vlastně vůbec neužila. Byla jsem naštvaná na dceru, že otěhotněla tak mladá, ale zároveň jsem...
Čtyři roky jsem věřila jeho slibům. Stačila jedna návštěva a všechno se změnilo
- Anonymní
- 10.07.26
- 1711
Nikdy jsem si nemyslela, že se zamiluju do ženatého chlapa. Vždycky jsem tvrdila, že přesně tohle bych nikdy neudělala. Jenže pak jsem se seznámila s Petrem. Byl starší, pohledný a neuvěřitelně...
Nechtěla jsem být mámou. Přítel mě přemluvil a realita je horší, než jsem čekala
- Anonymní
- 10.07.26
- 2435
Do Tomáše jsem se bezhlavě zamilovala. Od začátku jsme si slibovali, že na dítě nebudeme spěchat. Jenže po pár letech začal o miminku mluvit čím dál častěji. Zatímco já byla stále přesvědčená, že...
Manželka nechápe, že je pro mě MS ve fotbale důležité. Fotbal je můj život
- Anonymní
- 10.07.26
- 658
Pro manželku je fotbal jen další sport v televizi. Nejde mi jen o velké akce jako je aktuální MS 2026, mám ten sport rád od malička. Jenže vysvětlit doma, proč kvůli zápasu vstávám uprostřed noci,...
„Mami, on říká, že jsem ošklivá.“ Nikdy jsem se necítila tak bezmocná
- Anonymní
- 09.07.26
- 3027
Když dcera letos odjížděla na letní tábor, těšila se snad už od Velikonoc. Nové kamarádky, koupání, bojovky, spaní v chatkách. Ještě z autobusu mi mávala s úsměvem a já měla radost, že si užije...
Myslela jsem, že jsem konečně našla toho pravého. Dokud jsme neměli rande
- Anonymní
- 09.07.26
- 7136
Po rozvodu jsem si několik let říkala, že chlapa ke štěstí nepotřebuju. Mám práci, dospělého syna i dceru, vlastní byt a klid. Jenže člověk si zvykne na samotu jen do chvíle, než mu začne chybět...
Moje dcera se jí začala bát. Kvůli tomu skončilo přátelství, které trvalo 20 let
- Anonymní
- 09.07.26
- 2925
Ještě před dvěma lety jsme byly skoro každý víkend spolu. Naše děti si hrály na dece, my pily kávu a smály se tomu, že jednou pojedeme společně na dovolenou. Dnes se nevídáme vůbec. A důvod? Možná...
Na festival do Varů jsem jela zazářit. Odvezla jsem si pořádný trapas
- Anonymní
- 09.07.26
- 1317
Do Varů jsem odjížděla s jasným plánem. Aspoň na jeden večer si připadat jako filmová hvězda. Doma jsem nechala děti, partnerovi oznámila, že mě čeká kultura, a do kufru přibalila šaty, které už...
Řekl, že děti nechce stejně jako já. Zapomněl ale dodat, že už má tři
- Anonymní
- 09.07.26
- 2989
Nikdy jsem netoužila po dětech. Nevadily mi, ale nikdy jsem se neviděla jako máma. Měla jsem ráda svůj klid, spontánní výlety i tiché večery s knížkou. Když se kamarádky rozplývaly nad miminky,...