Dvakrát za rok
Aneb Stýská se mi. Můj život začal tak trochu divně. Jsem adoptovaná, moje dětství nestálo za nic, v 16 letech v roce 2003 jsem otěhotněla a narodil se mi syn Tomášek, za rok jsem otěhotněla znovu, ale potratila jsem (samovolný potrat). Rok na to jsem byla znovu těhotná a narodil se Filípek. Porody proběhly bez problémů.
Za 2 roky jsem znovu otěhotněla a miminko Matýsek se narodilo v 39. týdnu mrtvé. A za rok se stalo to samé, taky chlapeček Kubíček, 32. týden (císařem), podotýkám, že ty 2 mrtvá miminka byla s jiným partnerem, tak jsem mu, za to, co se stalo, dávala vinu, s tím, že já už mám 2 zdravé chlapečky a s ním to nejde. Ale ani jeden z nás na tom vinu neměl (pochopila jsem to později). Nevěděla jsem, co dál dělat, chtěla jsem jít za miminky, ale musela jsem se postarat o moje 2 kluky, potřebovali mě víc. Bylo to těžké, ale jinak to nešlo.
V roce 2011 v lednu jsem zjistila, že jsem opět těhotná, no ani nevíte, co se mi honilo v hlavě… nechat nebo nenechat? Jak to dopadne, co když miminko znovu umře? No hrozný pocit, to nejde ani popsat, to si člověk musí prožít, aby pochopil. Blížil se termín porodu, 16-23. 9. 2011, a já jsem měla čím dál větší strach, byla jsem na to sama, manžel v těhotenství rezignoval, ztrácel naději a nevěřil, že to dopadne dobře, ale stál při mně u porodu.
Malý ale ne a ne ven, líbilo se mu vevnitř, tak mě 20. 9. vzali do nemocnice, no a 21. 9. se rozhodlo, že mi porod vyvolají. V 10 hodin mi praskli plodovou vodu a malý Pavlíček se narodil v 11:34 hodin, 21. 9. 2011, 3710 g a 51 cm, živý a zdravý. Jen hned neplakal, to jsme měli s manželem strach, ale pak dostal, jak se říká, jednu výchovnou, a pláč byl hned tu. Dvakrát v životě jsem viděla manžela brečet, když nám mimča umřely a tentokrát to bylo po 3., a štěstím, nechtěl mi ho ani dát a byl s námi, jak jen to šlo. Nedokážu to štěstí ani popsat. Nikdy to ale nepřekryje to, co se stalo předtím, jen se trošku zalepí rány.
Malý Pavlík má už 5 měsíců, 7800 g a 67 cm, a to je hlavní ![]()
Přečtěte si také
Syn přinesl poznámku za rvačku. Když jsem zjistila proč, naštval mě učitel
- Anonymní
- 19.09.26
- 2103
Je sotva začátek roku a můj syn už na mě vytasil poznámku. Mávala na mě s ní hned, když jsem přišla domů. Když jsem si pak ale vyslechla za co ji dostal, musím uznat, že víc, než na to, že se...
Kamarádka se rozešla a chce mě každý den vidět. Já už nemám sílu
- Anonymní
- 19.09.26
- 1659
Se Simonou jsme byly nejlepší kamarádky na střední škole. Byly jsme spolu skoro pořád. Chodily jsme na kafe, řešily kluky, smály se úplným hloupostem a měly pocit, že naše přátelství vydrží navždy.
Manžel mi koupil elektrokolo a tchyně mi oznámila, že takhle určitě nezhubnu
- Anonymní
- 19.09.26
- 2404
Znáte to, nevyžádané rady dokážou člověka dost naštvat. A moje tchyně Marie je na ně doslova expert. Vždycky z ní vypadne nějaká perla. Tenhle deníček proto píšu spíš pro pobavení. Naštěstí se to...
Dcera utrácí za kosmetiku víc než já. V patnácti jsem měla jeden krém na všechno
- Anonymní
- 19.09.26
- 338
Když jsem byla teenager, moje kosmetická rutina byla poměrně jednoduchá. Ráno jsem si umyla obličej, občas použila něco na pupínky a tím moje péče o pleť v podstatě skončila. Když jsem měla doma...
Šváb mi vzal klid na duši
- Kaonev
- 19.09.26
- 225
Poslední prázdninový den měl být klidný a příjemný. Jediné zaklepání na dveře ale obrátilo všechny moje plány vzhůru nohama. Zpráva o švábech v našem domě ve mně rozpoutala paniku a odstartovala...
Vnouček ke mě ze školy chodí na obědy. V jídelně mu vůbec nechutná
- babiMáňa
- 18.09.26
- 938
Vnouček už je pořádný mladý chlapík a s tím samozřejmě souvisí i to, že má svůj názor. Když se letos rozhodl, že přestane chodit ve škole na obědy a místo toho chodí ke mě, neměla jsem s tím...
Můj příběh: Rakovina v těhotenství a cesta zpátky k životu ❤️
- AulinkaBohunka
- 18.09.26
- 415
Každý z nás se za život potýká s různými problémy a ten můj měl podobu rakoviny, která mi byla zjištěna v těhotenství.
Můj muž je děvkař. Když vidí hezkou ženu, přestávám pro něj existovat
- Anonymní
- 18.09.26
- 891
Svého muže mám ráda a v mnoha ohledech nám manželství funguje. Jenže stačí, aby se poblíž objevila atraktivní žena, a jako bych přestala existovat. Manžel ztichne, spadne mu čelist a bezostyšně...
Nechtěla jsem dceři dát mobil. Zjistila jsem, jak složité je to bez něj
- Anonymní
- 18.09.26
- 1591
Snad jen blázen by chtěl dát dítěti do první třídy mobil. Jenže od té doby, co dcera začala chodit do školy, narazila na nespočet situací, kdy bych jí nejraději zavolala. Když byla ve školce, bylo...
Podruhé jsem věřila, že to vyjde. Je to ale stejné jako v předchozím vztahu
- Anonymní
- 18.09.26
- 596
Po prvním manželství jsem si totiž přesně řekla, co už nikdy nechci. Nechci muže, který mě nebude poslouchat. Nechci vedle sebe někoho, kdo všechno nechává na mně. Nechci vztah, ve kterém se budu...