Dvakrát za rok
Aneb Stýská se mi. Můj život začal tak trochu divně. Jsem adoptovaná, moje dětství nestálo za nic, v 16 letech v roce 2003 jsem otěhotněla a narodil se mi syn Tomášek, za rok jsem otěhotněla znovu, ale potratila jsem (samovolný potrat). Rok na to jsem byla znovu těhotná a narodil se Filípek. Porody proběhly bez problémů.
Pyšný tatínek
- 2
Pavlík
Tom a Filda
Tatka s Pavlíkem -koupel
Pavlík 5 mesíců
- 2
Za 2 roky jsem znovu otěhotněla a miminko Matýsek se narodilo v 39. týdnu mrtvé. A za rok se stalo to samé, taky chlapeček Kubíček, 32. týden (císařem), podotýkám, že ty 2 mrtvá miminka byla s jiným partnerem, tak jsem mu, za to, co se stalo, dávala vinu, s tím, že já už mám 2 zdravé chlapečky a s ním to nejde. Ale ani jeden z nás na tom vinu neměl (pochopila jsem to později). Nevěděla jsem, co dál dělat, chtěla jsem jít za miminky, ale musela jsem se postarat o moje 2 kluky, potřebovali mě víc. Bylo to těžké, ale jinak to nešlo.
V roce 2011 v lednu jsem zjistila, že jsem opět těhotná, no ani nevíte, co se mi honilo v hlavě… nechat nebo nenechat? Jak to dopadne, co když miminko znovu umře? No hrozný pocit, to nejde ani popsat, to si člověk musí prožít, aby pochopil. Blížil se termín porodu, 16-23. 9. 2011, a já jsem měla čím dál větší strach, byla jsem na to sama, manžel v těhotenství rezignoval, ztrácel naději a nevěřil, že to dopadne dobře, ale stál při mně u porodu.
Malý ale ne a ne ven, líbilo se mu vevnitř, tak mě 20. 9. vzali do nemocnice, no a 21. 9. se rozhodlo, že mi porod vyvolají. V 10 hodin mi praskli plodovou vodu a malý Pavlíček se narodil v 11:34 hodin, 21. 9. 2011, 3710 g a 51 cm, živý a zdravý. Jen hned neplakal, to jsme měli s manželem strach, ale pak dostal, jak se říká, jednu výchovnou, a pláč byl hned tu. Dvakrát v životě jsem viděla manžela brečet, když nám mimča umřely a tentokrát to bylo po 3., a štěstím, nechtěl mi ho ani dát a byl s námi, jak jen to šlo. Nedokážu to štěstí ani popsat. Nikdy to ale nepřekryje to, co se stalo předtím, jen se trošku zalepí rány.
Malý Pavlík má už 5 měsíců, 7800 g a 67 cm, a to je hlavní 
Přečtěte si také
Byt měl být svatební dar pro syna. Nájemník mi ale udělal čáru přes rozpočet
- Anonymní
- 12.11.26
- 848
Když mi syn oznámil, že se bude ženit, měla jsem obrovskou radost. S partnerkou plánovali společnou budoucnost a začali hledat bydlení. Já jim chtěla pomoct. Měla jsem totiž byt, který jsem několik...
Manžel si začal se sousedkou. Teď spolu žijí za plotem a já je mám na očích
- Anonymní
- 12.11.26
- 958
Když mi jedno dopoledne pošťačka podávala doporučený dopis, tvářila se jakoby mi oznamovala úmrtí v rodině. Nakonec z ní vypadlo, že viděla manžela se sousedkou. Nejdřív jsem se zasmála, protože...
Čekám na důkaz, ne na sliby
- Anonymní
- 12.11.26
- 317
Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 347
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 278
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 712
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 559
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 950
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1875
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 358
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
Malej vám určitě prosvítí životy, ale jizvičky na srdíčku zůstanou 
Moje holčička Anetka je starší jak Pavlík přesně o 2 hodinky 
Nedokážu si představit že v 17. letech bych měla dítě 
Jak si zvládala děti domácnost a školu? Smekám před tebou, muselo to být hrozné přijít o dvě miminka a ty jsi našla odvahu zkusit to znovu.
. Přeju už jen to dobré tobě a tvé rodině 
nejsem silna to si jen myslite ani nevite jak jsem se bala porodu uz jsem zacinala chystat 3 pohreb zni to ironicky ale neverila jsem ze to dopadne dobre a jsem velice stastna ze dopadlo.A vsem preju aby byly tak stastn jako ja i kdyz nikdy nemuzu zapomenout na to co se stalo ale musim zit pro tyhle 3 moje(nase)cvrcky 
