Dvakrát za rok
- Prázdná náruč
- lentilka25
- 29.02.12 načítám...
Aneb Stýská se mi. Můj život začal tak trochu divně. Jsem adoptovaná, moje dětství nestálo za nic, v 16 letech v roce 2003 jsem otěhotněla a narodil se mi syn Tomášek, za rok jsem otěhotněla znovu, ale potratila jsem (samovolný potrat). Rok na to jsem byla znovu těhotná a narodil se Filípek. Porody proběhly bez problémů.
Pyšný tatínek
- 2
Pavlík
Tom a Filda
Tatka s Pavlíkem -koupel
Pavlík 5 mesíců
- 2
Za 2 roky jsem znovu otěhotněla a miminko Matýsek se narodilo v 39. týdnu mrtvé. A za rok se stalo to samé, taky chlapeček Kubíček, 32. týden (císařem), podotýkám, že ty 2 mrtvá miminka byla s jiným partnerem, tak jsem mu, za to, co se stalo, dávala vinu, s tím, že já už mám 2 zdravé chlapečky a s ním to nejde. Ale ani jeden z nás na tom vinu neměl (pochopila jsem to později). Nevěděla jsem, co dál dělat, chtěla jsem jít za miminky, ale musela jsem se postarat o moje 2 kluky, potřebovali mě víc. Bylo to těžké, ale jinak to nešlo.
V roce 2011 v lednu jsem zjistila, že jsem opět těhotná, no ani nevíte, co se mi honilo v hlavě… nechat nebo nenechat? Jak to dopadne, co když miminko znovu umře? No hrozný pocit, to nejde ani popsat, to si člověk musí prožít, aby pochopil. Blížil se termín porodu, 16-23. 9. 2011, a já jsem měla čím dál větší strach, byla jsem na to sama, manžel v těhotenství rezignoval, ztrácel naději a nevěřil, že to dopadne dobře, ale stál při mně u porodu.
Malý ale ne a ne ven, líbilo se mu vevnitř, tak mě 20. 9. vzali do nemocnice, no a 21. 9. se rozhodlo, že mi porod vyvolají. V 10 hodin mi praskli plodovou vodu a malý Pavlíček se narodil v 11:34 hodin, 21. 9. 2011, 3710 g a 51 cm, živý a zdravý. Jen hned neplakal, to jsme měli s manželem strach, ale pak dostal, jak se říká, jednu výchovnou, a pláč byl hned tu. Dvakrát v životě jsem viděla manžela brečet, když nám mimča umřely a tentokrát to bylo po 3., a štěstím, nechtěl mi ho ani dát a byl s námi, jak jen to šlo. Nedokážu to štěstí ani popsat. Nikdy to ale nepřekryje to, co se stalo předtím, jen se trošku zalepí rány.
Malý Pavlík má už 5 měsíců, 7800 g a 67 cm, a to je hlavní 
Přečtěte si také
Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?
- adels230
- 23.04.26
- 23
Letní vzduch voněl po moři a volnosti. Ten týden na dovolené byl jako malý únik z reality – a on se v ní objevil jako ztělesnění té lehkosti, kterou jsem tak postrádala. Seznámili jsme se náhodou,...
Po pracovní akci jsem políbila kolegyni. Pořád na to myslím a manžela ignoruji
- Anonymní
- 22.04.26
- 1635
O tom, jestli nejsem náhodou na ženy, přemýšlím už delší dobu. Vždycky jsem tu myšlenku ale rychle zahnala a snažila se ji neřešit. Pak se to ale stalo. Pracovní akce, jedna noc mimo domov, hodně...
Máma naletěla šarlatánce, která z ní tahá peníze. A já nevím, jak jí pomoci
- Anonymní
- 22.04.26
- 662
Je mi z toho strašně smutno. Moje máma byla vždycky rozumná, praktická ženská, která si uměla poradit a nenechala se jen tak obalamutit. Neříkám, že taková už není, ale od chvíle, kdy odešla do...
Denně vařím pro 4 chlapy. Mám pocit, že většinu volného času trávím jen u plotny
- Anonymní
- 22.04.26
- 1461
Není to tak, že bych žila se čtyřmi muži. Mám manžela a tři syny. Jeden studuje na vysoké a dva na střední. A snědí toho tolik, že bych uživila i závodní jídelnu. Je moje chyba, že jsem je naučila...
Máma mi nikdy miminka pohlídat nechtěla, bráchovi teď hlídá celé dopoledne
- Anonymní
- 22.04.26
- 2126
Dneska jsem se vrátila od mámy a upřímně? Mám v sobě takovej mix vzteku a totálního zmaru, že jsem musela děti nechat u pohádky a jít se vypsat, jinak bych snad začala brečet před nima. Ten pocit...
Proč někteří lidé parkují tak bezohledně? Dnes jsem málem neodjela od školky
- Anonymní
- 22.04.26
- 411
Musím se z toho aspoň vypsat. Bohužel jsem se nedočkala majitele auta, jinak bych se asi neudržela. Parkování u naší školky je složité už delší dobu, hned vedle se staví byty a stavaři to tam dost...
„Vždyť to ještě nebylo dítě,“ a další nevyžádané rady od okolí, když potratíte
- Anonymní
- 21.04.26
- 3517
Potrat jsem zažila už třikrát. Dvakrát se mi to podařilo utajit, ale potřetí už ne. O miminko jsem přišla ve 14. týdnu a to už se schovat nedá. Ženy, které si tím prošly, asi vědí, jaké to je. Ten...
Dcera (16) si přivedla přítele domů a manžel to nemůže rozdýchat. Moc to hrotí
- Anonymní
- 21.04.26
- 3000
Moje šestnáctiletá dcera Kamča si našla kluka. Není to její první zkušenost, ale dalo by se říct, že první vážnější vztah prožívá až teď. Chodí s Denisem skoro půl roku a mně ten kluk připadá...
Nemám ráda děti, ale miluji muže, který má jedno dost náročné. Jak tohle přežít?
- Anonymní
- 21.04.26
- 4338
Život je tak trochu paradox. Od malička nemám ráda děti. Nikdy jsem po nich netoužila a čím jsem byla starší, tím víc jsem věděla, že nejsem na mateřství stavěná. Dlouho jsem žila s mužem, který to...
Sestra-dvojče zemřela, ale já jí vídám každý den. Moje okolí mě má za blázna
- Anonymní
- 21.04.26
- 1654
„A vy máte sourozence?“ ptají se mě často. A moje odpověď většinou zní: „Ano, mám sestru – dvojče.“ Jenže pravda je taková, že moje sestra Adéla před dvěma lety zemřela při autonehodě. A já ji od...
Malej vám určitě prosvítí životy, ale jizvičky na srdíčku zůstanou 
Moje holčička Anetka je starší jak Pavlík přesně o 2 hodinky 
Nedokážu si představit že v 17. letech bych měla dítě 
Jak si zvládala děti domácnost a školu? Smekám před tebou, muselo to být hrozné přijít o dvě miminka a ty jsi našla odvahu zkusit to znovu.
. Přeju už jen to dobré tobě a tvé rodině 
nejsem silna to si jen myslite ani nevite jak jsem se bala porodu uz jsem zacinala chystat 3 pohreb zni to ironicky ale neverila jsem ze to dopadne dobre a jsem velice stastna ze dopadlo.A vsem preju aby byly tak stastn jako ja i kdyz nikdy nemuzu zapomenout na to co se stalo ale musim zit pro tyhle 3 moje(nase)cvrcky 
