Z deníku šílené matky
Podělím se s vámi o pár střípků z deníku, který píši svým dětem. Třeba tím někomu zvednu náladu a mnohé z vás si pomyslí, že mají doma zlatíčka a ve čtení se jistě najdou.
15. 10. 2011
V pátek měly holky narozky, tak na dnešek byli objednáni tcháni na oslavu a na zítra mám objednány kamarádky s prcky. A to bych nebyla já, abych si nenaplánovala pořádnou baštu! Takže na dnešek jsem chystala jen rychlý dortík s ovocem, krémem a želatinou, taková ta rychlovka, co se vždy povede! Haha! Manžel teď chodí na nákupy a koupil mi jinou želatinu, než na kterou jsem zvyklá a ona neztuhla a já měla od té břečky promočený celý dort!
Do toho jsem dělala oběd, dala vařit brambory, že udělám karbanátky. Manžel byl na nákupu v drogerce a měl donést ještě strouhanku na ty karboše. Tak vyndám maso, dám ho do misky, přidám vejce, česnek, koření a začnu míchat, a jak míchám, tak se vůně rozvinula a já jsem zjistila, že maso je zkažené, i když ho muž koupil jako čerstvé s datem spotřeby do 18. 10.! Myslela jsem, že mě vomejou. Smrad jsem necítila hned, neb s mým astmatem mám trochu problém s čichem! Tak jsem rychle vytáhla z mrazáku první maso, co mi přišlo pod ruku, rozmrazila ho v mikrovlnce a naklepala, obalila, a když muž donesl strouhanku, tak jsem ho obalila ještě v ní a udělala neplánovaně řízky 
No a to byl teprve začátek všeho! Holky chodí po obědě spát, ale dneska usnuly až v půl druhé, dámy, a na půl třetí přišli tcháni, že! I s čubinkou, která se sem vřítila se štěkotem a holky probudila, takže spaly málo, a když návštěva odešla, tak jsem tu do večera měla dva mrzouty, co mě pořád otravovaly, že chtějí chovat.
Do toho příprava na zítra! V plánu dort s krémem z bílé čokolády a malinami a druhý čokoládový s višněmi a fondantem. Cibulový koláč, paličky na zázvoru a medu a těstovinový salát. Do toho uvařit oběd na zítra, abych dopoledne jen uklidila, se svýma těhno-chutěma jsem si vymyslela kachnu s červeným zelím! Takže bilance? Jeden ustrouhaný prst, jedna spálenina na levém předloktí, totální žlutá kejda místo rozpuštěné bílé čokolády a vyhnání manžela do krámu pro jinou, přičemž ten byl naštvaný, protože v práci instaluje počítače a nemá čas na moje blbosti. Zdrclý čokoládový krém, který jsem sice vyhladila, ale přešlehala, takže je moc tekutý… no čím já ten dort naplním? A jestli se mi díky tomu, že jsem bílou čokoládu do svařené smetany dávala až asi půl hodiny po svaření, nevyšlehá ani ten druhý krém, tak už se asi počurám smíchy a půjdu do Tesca koupit punčák, do kterého píchnu svíčku, a bude to! No a jinak, paličky jsou naložené v marinádě, kačena vykostěná, upečená, zelí uvařené, do knedlíků se dneska radši nepouštím a kachní skelet s droby jsem radši schovala. Náš oblíbený kachní vývar udělám, až budu mít lepší den! No jsem zvědavá, co dám zítra hostům na stůl
No do toho všeho se postarat ještě o ty dvě naše pusinky, to je taky sranda, lezou po sedačce a padají z ní jako švestky přímo na držtičky, tak jsem dala pod sedačku matraci, abych je nemusela pořád hlídat. Koupání, to je taky věc, přinesu ty dvě čertice z vany na zem na puzzle, mažu, balím a oblékám jednu (rozuměj peru se, snáším kopání do jizvy po císaři (chudák prcek v břiše), poslouchám řev typu „máma mě vraždí) a přitom tady druhá lítá po celém bytě nahatá, počurá puzzle a skáče v tom, takže to dělá čvachty čvachty, tak ji beru vymáchat z ní tu panenskou moč a druhá, ta čerstvě oblečená a navoněná, se v tom ráchá a přidá do toho krapet blitíčka s kaší, takže se pak peru s druhou a tu oblečenou se snažím odstranit z dosahu směsi čurání a blitíčka. I když má dítě 5× menší váhu než matka, tak boj je to teda šílený, rostoucí pupek krapet překáží, ale já se nedám, holky zpacifikované, puzzle v pračce a s láskou myslím na kámošku, která mi nedávno řekla, když jsem si dovolila si postěžovat, že je to s těmi dvěma mazec, "a co maj dělat matky trojčat“ a já si říkám, a má pravdu
4. 5. 2012
Dneska milé holčičky zlobily celý den. Celý den jsem tu poslouchala ječení, pláč, pořád se rvaly a pořád padaly a ubližovaly mi (štípání, škrábání, kousání… když dorazil tatínek kolem šesté z práce, tak nechápal, kde jsou jeho hodné a krásné holčičky, a tak jsme je brzo vykoupali a šly za trest do postýlek dřív – asi o půl hodiny! A jak si tak s tatínkem sedíme v obýváku a sepisujeme seznam na nákup, tak já si pořád stěžuji, že cítím „ho…“, po chvíli už to začal cítit i tatínek, a tak jsem mu řekla, ať vás dojde radši zkontrolovat, jestli to nebude na přebalení! Tatínek na mě z pokojíčku volal „Nooo, to asi nebudeš chtít vidět“ a smál se! Tak jsem se šla na tu hrůzu podívat – moc hezký ty naše kočeny byly! Johanka se prostě svlíkla včetně plenky, pokadila se, hovňouse půjčila i Libušce a obě pomazaly sebe i celou postýlku – na zdi byly jen dva malé kousky, naštěstí! Takže já jsem popadla pomazané děti a ve vaně z nich udělala zase voňavé holčičky a tatínek likvidoval hovňouse v pokojíčku. Nezapomněli jsme to samozřejmě vyfotit – takže holky budou mít krásnou vzpomínku – takové fotky v domácím fotoalbu nemá každý
10. 5. 2012
Krásný den – no tak škoda nevyrazit ven s kámoškou a její malou! Půjdeme na hřiště – super nápad! Mimino do kočárku a holky na vodítka – baťohy s opicemi! Nojo, už cesta na hřiště za trest, neb jedna z holek se se mnou nebaví, protože jsem doma schovala houpacího kohouta, o kterého se rvaly, no to jsem si dovolila jako dost! Na hřišti děs, holky pobíhají sem tam, každá jinam, máma si představovala nějaké sezení na písečku, jo? Haha. Lézt na velké houpačky a klouzačky a brzdit provoz ostatním je přece fajn! A tak, když dorazil na pomoc taťka, a miminu se ve stojícím kočáru přestalo líbit, tak jsme se sebrali a vyrazili k domovu! Hysterák na sebe nenechal dlouho čekat a trval celou cestu domů, došlo na válení se po zemi, kopání nožičkama a vyválení se v blátě! Doma pak rovnou do vany, ale tatínek šel přeparkovat, a tak jsem si ještě užila počuranou kuchyň, když jsem z vany vytáhla jednu a vyráchaly se v tom postupně obě, takže dvojí sprchování, no proč ne! Sranda musí bejt!
28. 5. 2012
Tak jsem dneska sešroubovala ohrádku pro Pepíčka, aby si mohl hrát na zemi a přitom ho naše dračice nezašláply a nebraly mu pořád hračky a dudlíky! A zase jsem ji rychle rozšroubovala a dala inzerát na prodej, holky do ní prostě přelézají a doslova padají, mimino tam v bezpečí! 
Dneska po obědě jsme si všichni krásně spinkali. Já s Pepánkem ve velký posteli, ve spánku se dvakrát nakojil a já se ani nemusela zvedat z postele, takhle by se mi to líbilo. Včera večer když jsem myslela, že už všichni spí, jsem šla potichu na záchod a z pokojíčku se ozvalo takové roztomilé: „mami“ – to byla Libuška! Byla jsem z toho úplně odvařená a dojatá! Miluju vás dětičky moje, víc, než svůj život!!!
A jedna perlička na zasmání! Naše Libuška miluje kytky, a když někde vidí i sebemenší kytičku, tak vykřikuje: „kytí, kytí“, a dneska mi zase holky asistovaly v koupelně, když jsem se ráno sprchovala a když se mažu tělovým mlékem, tak mi to smazávají ze stehen a mažou si to po ksichtíku, a pak narazily na můj zadek, kde mám krásné pupínky, a Libuška mě píchá do zadku prstem a řve „kytí, kytí“, takže nemám na zadku beďary, ale zadek mi kvete
27. 6. 2012
Je půl hodiny po půlnoci a vypadá to, že spát nepůjdu. Minulou noc jsem taky nespala. Všichni jsou nemocní. Tatínkem počínaje a Pepíčkem konče! Začalo to v sobotu, kdy byla Libuška od rána uplakaná a pořád na mě visela a já jsem pojala podezření na zánět ouška, ale neměla teploty. No, i přesto s ní jel tatínek na pohotovost a bubínek je naběhlý a bolet to prý může. Včera i dneska přes den měla Líba teplotku, tak kdo ví! A do toho všichni kašlou a mě to nedá spát!
Tak jsem opravdu nespala, přebíhala jsem od Johanky k Pepíčkovi. Johanka chytla hysterák a musela jsem u ní ležet na zemi na matraci, chvíli jsem měla Johanku u sebe, ale vždycky se skutálela dolů pod postýlku k Líbě, tak pak jsem ji dala do postýlky a držela za ručičku a svým řevem budila Pepču, tak jsem tak přebíhala, a do toho chrchlal v ložnici tatínek! No, a když Johanka v půl třetí usnula, tak se vzbudil Pepča, tak nakojit, ale usnout nemohl, měl plný nos, odsát, uspat u sebe v posteli a přendat do postýlky, a když už jsem upadala do kómatu, tak Johanka zase hysterák, takže udělat mléko, to odmítla a chvíli hysterčila dál, a to se vzbudil Pepča na další kojení, no a takhle to šlo až do rána! Takže je ze mě zombie
Dloho, dlouho není v deníku nic, nestíhám
29. 8. 2012
Často se mě lidi ptají, jak to s těmi 3 dětmi zvládám? Odpovídám, že to není tak strašné, jak to vypadá! A jak to vypadá? Tak třeba dnešní oběd: dorazíme z procházky, zout boty, umýt ruce, nakojit mimino, mezitím se holky stihly svlíknout včetně plíny a počurat se v obýváku. Odložím mimino, vytřu, obléknu děti a udělám v rychlosti kuskus s kuřecím a zeleninou. Nakrmím děti, pár soust si při tom strčím do pusy i já. Kuskus je fajn, děti jsou jím obalené od hlavy až k patě, stůl a židličky taktéž, o podlaze ani nemluvím, odnáším talíř do kuchyně a řvu, aby nikam nechodily, marně! Naháním děti trousící kuskus po celém bytě! Otřu děti a jdu uklidit spoušť pod stolem! Libuška pomáhá a sbírá to, cpe si to do pusy a pak slyším, jak říká: „miminko“! Otočím se na Pepíčka (5 měsíců), který se usmívá od ucha k uchu a je nakrmen kuskusem z podlahy, tož to asi začínáme s příkrmy
Pozn.: popis cca 40 minut z celého dne Diví se někdo, že i po těch dvou těhnostavech, ve kterých jsem se slušně vykrmila, mám 47 kg?
Víc toho psát nebudu. I tak je to dlouhé a obdivuji každého, kdo dočetl až sem! Doufám, že to nebude někdo brát jako nějakou stížnost, protože dvojčata mám těžce vymodlená po 5 letém snažení a k tomu se 9 měsíců po dvojčatech podařil přirozeně klouček, takže “mám, co jsem chtěla”, jak říká můj manžel, když mě večer doma nachází ve stavu, kdy jsem zralá na Bohnice
Přečtěte si také
Naši pořád nadávají na počasí. Buď je zima, nebo hrozné vedro. Je to normální?
- Anonymní
- 26.05.26
- 19
Vím, že starší lidé bývají s lecčím nespokojení. Jenže moji rodiče už to podle mě začínají dost přehánět. V poslední době se úplně upnuli na počasí. Neustále sledují předpovědi, radar, zprávy o...
Dcera se pokusila o sebevraždu. Žiju v neustálém strachu a vyčerpání
- Anonymní
- 25.05.26
- 1879
Moje šestnáctiletá dcera Anežka je hodně labilní děvče. Problémy jsme s ní měli už od dětství. Když už se ale zdálo, že je z nejhoršího venku, přišla puberta a s ní šílené stavy, které ji dohnaly...
„Za všechno můžou Ukrajinci,“ argumentuje manžel. Jeho názory mi začínají vadit
- Anonymní
- 25.05.26
- 1713
Když začala válka na Ukrajině, manžel patřil k těm solidárním lidem, kteří chtěli pomáhat. Pamatuji si, jak o Ukrajincích mluvil hezky, sledoval zprávy a zajímal se o to, jak může pomoct. Dokonce...
Kamarádka odmítá povinné očkování u dětí. Podle mě je to nezodpovědnost
- Anonymní
- 25.05.26
- 1017
Moje kamarádka je taková ta biomatka, která odmítá všechno, co podle jejího názoru není pro dítě dobré. Patří tam samozřejmě očkování, ale i různé další věci včetně jídla nebo pití. To je kapitola...
„Tohle radši nikomu neříkej,“ řekli mi na praxi ve školce. Ztuhla jsem
- Anonymní
- 25.05.26
- 6376
Měla jsem poprvé praxi ve školce a čekala jsem klasiku, kterou jsem znala z dětské skupinky – pomoc učitelkám, hraní si s dětmi, individuální pomoc, trocha chaosu, ale v mezích.
Soused mi roky ničil život. Teprve teď jsem se odhodlala něco udělat
- Anonymní
- 25.05.26
- 4018
Říkala jsem si, že si na to zvyknu. Že hluk, noci bez spánku a neustálé napětí k bydlení ve městě prostě patří. A je to sedm let. Došla mi definitivně trpělivost.
Žiju s ex-tchyní v domě své bývalé ženy. Nemám sílu začít znovu
- Anonymní
- 24.05.26
- 4188
Když tchyně před patnácti lety přepsala dům na mou manželku, bral jsem to jako důkaz obrovské důvěry. Byli jsme mladí, měli jsme plány a já měl chuť do práce. Všechny své úspory, každou volnou...
„Manipuluje vámi,“ řekla mi učitelka o synovi (9) a doporučila další vyšetření
- Anonymní
- 24.05.26
- 7236
Seděla jsem na židli v kabinetě, který byl až nepříjemně stísněný. Ostatně jako celá atmosféra této schůzky. Opět jsem byla na koberečku u paní učitelky. Po kolikáté už?
Já podstupovala IVF, zatímco manžel utrácel v bordelu. Chci rozvod
- Anonymní
- 24.05.26
- 2912
Před třemi lety jsme si řekli, že je čas. Chtěli jsme rodinu. Jenže osud měl jiné plány a přirozená cesta nikam nevedla. Následoval kolotoč vyšetření, hormonálních injekcí, nekonečného čekání v...
Manžel přišel o práci a pořád se válí u televize. Prý si potřebuje odpočinout
- Anonymní
- 24.05.26
- 4024
Už mám dost svého muže, ze kterého se stal absolutně líný a nepoužitelný člověk. Martin býval vždycky pracovitý a akční. Jenže loni na podzim ho vyhodili z práce, kde dělal mnoho let. Nejdřív...
Vydrž…a piš dál 
Kytíí 
a věřte, že jednou nohou v tom blázinci jsem! ale zas se cítím jako šťastnej cvok 
