Zúžená předkožka
- Zdraví
- Anonymní
- 06.05.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Rozhodla jsem se napsat deníček o svých zkušenostech se synovou zúženou předkožkou, protože věřím, že by mohl tento příběh třeba někomu pomoci. Omlouvám se za anonymitu, ale jedná se o údaje o zdravotním stavu mého syna.
Když se před dvěma a půl lety narodil můj syn císařem, byl naprosto zdravý. Jediné, co mi doporučili v porodnici, bylo cvičit s nožičkami, aby je neměl tak „dovnitř“. Měl také zúžený slzný kanálek, to se nám podařilo po nějaké době rozmasírovat.
Co mě ale postupem času začalo znepokojovat, byla zúžená předkožka. Od narození se mu při čůrání nafukovala a otvor na močení byl opravdu sotva viditelný. Syn ale naštěstí čůral normálně obloučkem.
Než jsem se zmínila pediatričce, pročetla jsem si několik diskusí na internetu a byla překvapená, jak se názory na řešení dané situace různí. Proto jsem zapátrala do PubMed – celosvětové zdravotnické databáze různých studií. Přístup v zahraničí byl vcelku neinvazivní a pro mne pozitivní.
V podstatě jsem se dozvěděla, že fimóza se v naprosté většině případů u dětí fyziologická a netřeba jí řešit. I tzv. balooning – nafukování předkožky v určitých obdobích není problém, pokud nemá dítě opakované záněty, potíže s vyprazdňováním aj. Dokonce až do dospělosti (cca 17 let) je možné, že se předkožka od žaludu sama odlepí a půjde i přetáhnout. Často jsem se setkala s informacemi, že v zahraničí se předkožka nepřetahuje a vše se nechává v režii dětí/mladých dospělých.
Vyzbrojená informacemi jsem zašla za pediatričkou, která mě odeslala na dětskou urologii do Ústí nad Labem k MUDr. Hynkovi. Upřímně, měla jsem celkem strach. Četla jsem příběhy, jak se žalud objíždí sondou, následné koupání v heřmánku, bolestivé močení, znovupřirůstání předkožky k žaludu při absenci bolestivého přetahování po tomto zákroku apod.
Nebudu to natahovat. Za řevu syna v ordinaci pana doktora a slovech: „Tak mi ho teda ukažte,“ se pan dr. Hynek snažil synovi předkožku násilím přetáhnout (bez jakéhokoliv upozornění) se slovy, že by mu to mohl přetáhnout s tím, že to praskne. Ruka mi v tu chvíli vystřelila. Vzala jsem tu jeho a odstrčila ji.
Pan doktor samozřejmě docela překvapený mi začal vyprávět o operaci – obřízce, že se tu stoprocentně uvidíme na tomto zákroku ve třech letech syna. Začal popisovat, jak to dětičky v tomto věku krásně zvládají, že narkóza je vcelku krátká. Rekonvalescence dobrá, hospitalizace také jen na krátkou dobu. Ráno se jde na sálek, šup šup a je hotovo.
Doslova mi řekl, že jeho fimóza se bez operace v žádném případě nespraví, ani kdybych se na hlavu stavěla a ať se objednáme na obřízku. Ptala jsem se ještě na možnost kortikoidní mastičky Triamcinolon. Pan doktor mi suše odpověděl, že na žádné mastičky nevěří.
Nechci to nějak citově zabarvovat, ale šla jsem odtamtud rozčilená. Hlavně i kvůli tomu, že jsem nezasáhla dřív a syn měl na předkožce malou prasklinku. Vyčítala jsem si a dodnes si vyčítám, že jsem tam s ním šla.
Nakonec jsem se sama musela rozhodnout, jak situaci řešit. Varianta obřízky pro mne byla až jako krajní řešení. Nechat syna bez přetahování jen tak a čekat pro mě také nebylo řešení, protože jsem si všimla, že syn čůrá podezřele moc často a po malých množstvích a hlavně mě znepokojovalo, že u čůrání tlačí.
Bála jsem se komplikací, jako zánět močového měchýře, ledvin atp. Uklidňovala jsem se, že je syn stále kojený a že to je ochranný faktor (psali v některých zahraničních článcích). Tak jsem to nějak řešit chtěla.
Nechala jsem si tedy předepsat Triamcinolon od naší pediatričky. Začala jsem mazat a poctivě masírovat jednou denně večer po koupání. O nějakém přetahování zatím nemohla být řeč. Syn měl pindíka malinkého a téměř jsem jakoby nemohla jít proti odporu penisu. Dírka nebyla skoro vidět.
Postupně se dírečka začala zvětšovat. Byla jsem naprosto nadšená. Asi po necelých 3 týdnech se mi předkožku přetáhnout. Zjistila jsem, že syn ji má ještě na kraji pravé části přirostlou k žaludu. Ještě jeden, dva dny jsem mazala Triamcinolonem a pak jsem přestala, vzhledem k tomu, že se nesmí užívat dlouhodobě.
Pokračovala jsem v rituálu (teď už přetahování) 1× denně večer. Po ukončení mazání to šlo ale den ode dne hůř, bylo to prostě znát, že elasticita kůže se snižuje. Ale stále jsem přetáhla. Pak jsme ale s manželem onemocněli jednodenní otravou z jídla, kdy jsme nebyli schopni ani vstát z postele a synovi jsme ten den nepřetahovala. Další den už se mi to nepodařilo.
Několik následujících dní jsem tedy opět použila Triamcinolon a od té doby už přetahuji ne 1×, denně, ale 2× denně. Přes den 1× jen přetáhnu jednou nebo dvakrát. Večer přetáhnu vícekrát za sebou, třeba 2-3 minuty. Mastičku už jsem takto nepotřebovala asi 5 měsíců a jde to krásně.
Přirostlou předkožku na tom kousíčku žaludu zatím neřeším, ale zajímalo by mě, zda s tím má někdo zkušenosti. Neřeším to z toho důvodu, že syn už nemá žádnou překážku v močení. Také zastávám názor, že narkóza a celkově obřízka je lépe snášena v pozdějším věku. Můj bývalý přítel na obřízce byl, když jsme spolu chodili v 17 letech a už po pěti dnech po zákroku jsme měli sex. Vše snášel úplně v pohodě.
Četla jsem jednu klinickou studii o vlivu narkózy na děti do 3 let a její negativní vliv na mozek je mnohem větší než u dospělých pacientů. Také si nemyslím, že děti ve třech letech to snáší lépe, protože si ani zákrok nebudou pamatovat. V dospělosti si člověk mnohem lépe odůvodní, proč na daný zákrok jde. Věřím, že ve vyšším věku je menší riziko, že z operace bude mít člověk trauma (strach z lékařů apod.), nežli v dětství.
Budu tedy pokračovat v tom, co děláme, dokud to syn nezvládne sám, a pak už je to na něm, je to ostatně jeho tělo/zdraví a myslím, že obřízka by měla být i jeho rozhodnutím.
Přečtěte si také
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 637
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 479
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 876
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1746
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 294
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
S podzimem mi docházejí síly. Manžel říká, že jsem jen líná
- Anonymní
- 10.11.26
- 1379
Ještě v září jsem po práci zvládala hřiště, nákup i večerní povídání. Teď odemykám byt a přemýšlím, co můžu odložit na zítřek, abych si mohla co nejdřív lehnout. Nevím přesně, co se se mnou děje....
Na Vánoce bude s manželkou. Já zase čekám, jestli mi vůbec napíše
- Anonymní
- 10.11.26
- 1102
Čekají mě druhé Vánoce ve vztahu se ženatým mužem. Loni jsem si namlouvala, že ty další už prožiju jinak. Letos pro něj mám koupený dárek a znovu poslouchám, proč se přes svátky skoro neuvidíme....
Je mi 30, nikdy jsem netoužila po sexu. Jsem vadný kus?
- Anonymní
- 10.11.26
- 826
Je mi třicet, nemám partnera a sex mě nikdy nezajímal. Zatímco moje kamarádky už na střední škole řešily první kluky, líbání a později společné bydlení, já jsem přemýšlela úplně o jiných věcech....
Odmítli jsme dům, který nám tchyně vybrala. Vyhodila nás na dlažbu
- Anonymní
- 10.11.26
- 1564
Odstěhovat se k rodičům nebo prarodičům sice zní jako skvělý finanční plán, jak nastartovat rodinný rozpočet, ale málokdy to končí idylicky. Vlastní střecha nad hlavou a svoboda jsou sice k...
Vyhoření: Mám všechno, co jsem v životě chtěla. A nebo ne?
- Anonymní
- 10.11.26
- 738
Každý den žijeme v iluzi, že život má nějaký předepsaný scénář. Splníte položky na seznamu – fajn manžel, dvě děti, práce z domova – a čekáte, že se dostaví pocit naplnění a štěstí. Místo toho se...
3 roky mu budou v zari, do te doby se snazime udrzet pindika v tom stavu, v nemz je (z necele poloviny predkozka uvolnena) dennim pretahovanim ve vane a obcas i po curani a snad to zvladneme i bez obrizky. Mame skveleho pediatra, ktery mi prave uz v synove roce na muj dotaz k teto problematice rekl o masticce s tim, ze to vetsinou zabere a on jde radeji touto cestou 
pokud není problém, tak to neřešit. Líbí se mi tvůj přístup 
musim se nasi dr. zeptat, jak k tomu pristupuje
Jsem tak rada, ze maminy uz nenechavaji deti jen tupe napospas doktorum. Take nepretahujeme…a to mi bylo doporuceno uz od pul roka 
.
Me prijde hrozný ten přístup obecne…synovi na 18m prohlidce pediatricka bez varování nasilim predkozku stáhla..nemohla jsem nic…vzhledem k tomu ze syn rval od začátku prohlídky tak až doma jsem zjistila co se pořádně stalo kdyz plakal bolesti u curani..samozřejmě se pak bal vycurat, kricel bolí boli a ja ho macela ve vaně aby ho to nepalilo..no děs
večer se konečně vycural..v tu dobu jsme přestali uzivat pleny a nas zvedavka si s pindikem neustále hraje a pretahuje..pinda pry dělá kuk 
U jedne strany ma tupredkozku stále prilepenou tak verim ze si to uvolní sam..druhému synovi jsou tri měsíce a nyni mu pediatr tedy na penis sahat nebude..