Zúžená předkožka
- Zdraví
- Anonymní
- 06.05.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Rozhodla jsem se napsat deníček o svých zkušenostech se synovou zúženou předkožkou, protože věřím, že by mohl tento příběh třeba někomu pomoci. Omlouvám se za anonymitu, ale jedná se o údaje o zdravotním stavu mého syna.
Když se před dvěma a půl lety narodil můj syn císařem, byl naprosto zdravý. Jediné, co mi doporučili v porodnici, bylo cvičit s nožičkami, aby je neměl tak „dovnitř“. Měl také zúžený slzný kanálek, to se nám podařilo po nějaké době rozmasírovat.
Co mě ale postupem času začalo znepokojovat, byla zúžená předkožka. Od narození se mu při čůrání nafukovala a otvor na močení byl opravdu sotva viditelný. Syn ale naštěstí čůral normálně obloučkem.
Než jsem se zmínila pediatričce, pročetla jsem si několik diskusí na internetu a byla překvapená, jak se názory na řešení dané situace různí. Proto jsem zapátrala do PubMed – celosvětové zdravotnické databáze různých studií. Přístup v zahraničí byl vcelku neinvazivní a pro mne pozitivní.
V podstatě jsem se dozvěděla, že fimóza se v naprosté většině případů u dětí fyziologická a netřeba jí řešit. I tzv. balooning – nafukování předkožky v určitých obdobích není problém, pokud nemá dítě opakované záněty, potíže s vyprazdňováním aj. Dokonce až do dospělosti (cca 17 let) je možné, že se předkožka od žaludu sama odlepí a půjde i přetáhnout. Často jsem se setkala s informacemi, že v zahraničí se předkožka nepřetahuje a vše se nechává v režii dětí/mladých dospělých.
Vyzbrojená informacemi jsem zašla za pediatričkou, která mě odeslala na dětskou urologii do Ústí nad Labem k MUDr. Hynkovi. Upřímně, měla jsem celkem strach. Četla jsem příběhy, jak se žalud objíždí sondou, následné koupání v heřmánku, bolestivé močení, znovupřirůstání předkožky k žaludu při absenci bolestivého přetahování po tomto zákroku apod.
Nebudu to natahovat. Za řevu syna v ordinaci pana doktora a slovech: „Tak mi ho teda ukažte,“ se pan dr. Hynek snažil synovi předkožku násilím přetáhnout (bez jakéhokoliv upozornění) se slovy, že by mu to mohl přetáhnout s tím, že to praskne. Ruka mi v tu chvíli vystřelila. Vzala jsem tu jeho a odstrčila ji.
Pan doktor samozřejmě docela překvapený mi začal vyprávět o operaci – obřízce, že se tu stoprocentně uvidíme na tomto zákroku ve třech letech syna. Začal popisovat, jak to dětičky v tomto věku krásně zvládají, že narkóza je vcelku krátká. Rekonvalescence dobrá, hospitalizace také jen na krátkou dobu. Ráno se jde na sálek, šup šup a je hotovo.
Doslova mi řekl, že jeho fimóza se bez operace v žádném případě nespraví, ani kdybych se na hlavu stavěla a ať se objednáme na obřízku. Ptala jsem se ještě na možnost kortikoidní mastičky Triamcinolon. Pan doktor mi suše odpověděl, že na žádné mastičky nevěří.
Nechci to nějak citově zabarvovat, ale šla jsem odtamtud rozčilená. Hlavně i kvůli tomu, že jsem nezasáhla dřív a syn měl na předkožce malou prasklinku. Vyčítala jsem si a dodnes si vyčítám, že jsem tam s ním šla.
Nakonec jsem se sama musela rozhodnout, jak situaci řešit. Varianta obřízky pro mne byla až jako krajní řešení. Nechat syna bez přetahování jen tak a čekat pro mě také nebylo řešení, protože jsem si všimla, že syn čůrá podezřele moc často a po malých množstvích a hlavně mě znepokojovalo, že u čůrání tlačí.
Bála jsem se komplikací, jako zánět močového měchýře, ledvin atp. Uklidňovala jsem se, že je syn stále kojený a že to je ochranný faktor (psali v některých zahraničních článcích). Tak jsem to nějak řešit chtěla.
Nechala jsem si tedy předepsat Triamcinolon od naší pediatričky. Začala jsem mazat a poctivě masírovat jednou denně večer po koupání. O nějakém přetahování zatím nemohla být řeč. Syn měl pindíka malinkého a téměř jsem jakoby nemohla jít proti odporu penisu. Dírka nebyla skoro vidět.
Postupně se dírečka začala zvětšovat. Byla jsem naprosto nadšená. Asi po necelých 3 týdnech se mi předkožku přetáhnout. Zjistila jsem, že syn ji má ještě na kraji pravé části přirostlou k žaludu. Ještě jeden, dva dny jsem mazala Triamcinolonem a pak jsem přestala, vzhledem k tomu, že se nesmí užívat dlouhodobě.
Pokračovala jsem v rituálu (teď už přetahování) 1× denně večer. Po ukončení mazání to šlo ale den ode dne hůř, bylo to prostě znát, že elasticita kůže se snižuje. Ale stále jsem přetáhla. Pak jsme ale s manželem onemocněli jednodenní otravou z jídla, kdy jsme nebyli schopni ani vstát z postele a synovi jsme ten den nepřetahovala. Další den už se mi to nepodařilo.
Několik následujících dní jsem tedy opět použila Triamcinolon a od té doby už přetahuji ne 1×, denně, ale 2× denně. Přes den 1× jen přetáhnu jednou nebo dvakrát. Večer přetáhnu vícekrát za sebou, třeba 2-3 minuty. Mastičku už jsem takto nepotřebovala asi 5 měsíců a jde to krásně.
Přirostlou předkožku na tom kousíčku žaludu zatím neřeším, ale zajímalo by mě, zda s tím má někdo zkušenosti. Neřeším to z toho důvodu, že syn už nemá žádnou překážku v močení. Také zastávám názor, že narkóza a celkově obřízka je lépe snášena v pozdějším věku. Můj bývalý přítel na obřízce byl, když jsme spolu chodili v 17 letech a už po pěti dnech po zákroku jsme měli sex. Vše snášel úplně v pohodě.
Četla jsem jednu klinickou studii o vlivu narkózy na děti do 3 let a její negativní vliv na mozek je mnohem větší než u dospělých pacientů. Také si nemyslím, že děti ve třech letech to snáší lépe, protože si ani zákrok nebudou pamatovat. V dospělosti si člověk mnohem lépe odůvodní, proč na daný zákrok jde. Věřím, že ve vyšším věku je menší riziko, že z operace bude mít člověk trauma (strach z lékařů apod.), nežli v dětství.
Budu tedy pokračovat v tom, co děláme, dokud to syn nezvládne sám, a pak už je to na něm, je to ostatně jeho tělo/zdraví a myslím, že obřízka by měla být i jeho rozhodnutím.
Přečtěte si také
Syn chce nosit šaty. Manžel tvrdí, že z něj dělám terč posměchu
- Anonymní
- 03.09.26
- 371
Synovi je pět a nejraději si doma obléká modré šaty s hvězdami, které původně patřily jeho sestřenici. Pro něj jsou to prostě krásné šaty na hraní. Manžel ale tvrdí, že ho nechávám zajít moc daleko...
Není nám ani 25 let a žijeme bez sexu. Přítel tvrdí, že je všechno v pořádku
- Anonymní
- 03.09.26
- 702
Seděla jsem na gauči, prohlížela si naše fotky z letního čundru a v krku se mi dělal knedlík. Na fotkách jsme vysmátí, objetí a vypadáme jako ten nejšťastnější pár pod sluncem. A my vlastně šťastní...
Se začátkem školního roku jsem jako kouzelným proutkem upadla do deprese
- Anonymní
- 03.09.26
- 484
Vlastně vůbec nevím, jak se to stalo, když jsem se na to celé léto těšila jak na smilování. Být o prázdninách velkou část s dětmi doma na homeoffice je opravdu náročné. Teď ale zjišťuju, že mi...
Dcera šla do první třídy s dvěma kamarádkami. Jako jedinou ji dali do jiné třídy
- Anonymní
- 03.09.26
- 1788
Dcera šla letos do první třídy. Dlouho jsme ve škole lobovali, že chce jít se svými kamarádkami ze školky do stejné třídy. Ze školy nám přišla jediná zpráva: budeme dělat, co bude v našich silách....
Máma chtěla vyhodit starý cibulák po babičce. Dodnes jí to nemůžu odpustit
- Anonymní
- 03.09.26
- 375
Když jsem byla malá, měli jsme doma cibulák. Přesně ten modrobílý porcelán, který mi tehdy připadal jako něco, co mají doma snad jen babičky.
Dcera přijela z tábora s tím, že chce telefon. Ty ale měly být zakázané
- Anonymní
- 02.09.26
- 3013
Připadám si jako v detektivním pátrání. Dcera odjela na tábor, kde v pokynech bylo vysloveně napsáno, že veškerá elektronika je zakázaná. Ona sama ještě telefon nemá a nehodlám jí ho pořizovat dřív...
Dřela jsem od dětství, ale hvězda ze mě není. Dnes jsem jen šedý průměr
- Anonymní
- 02.09.26
- 4868
Ani vlastně nevím, jak mám začít. Možná se z toho jen potřebuju vypsat, protože ten pocit ve mně bobtná už od dětství a v poslední době mě doslova pohlcuje zaživa.
„Vyděláváš málo,“ vmetl mi muž. Přitom sám svůj potenciál v práci nevyužívá
- Anonymní
- 02.09.26
- 5173
Čtyřicetpět tisíc čistého měsíčně. Na to, že nemám žádné extra speciální vzdělání a cizí jazyky zvládám jen tak tak, mi to přijde jako velmi slušné peníze. Pracuji v kanceláři, kde koordinuji...
Začíná SuperStar a mně je zase patnáct. Pamatuju dobu, kdy jsme to milovali
- Anonymní
- 02.09.26
- 499
Když slyším reklamu na nejnovější SuperStar, okamžitě se mi vybaví moje dospívání. Byla jsem tehdy ve věku svých dětí.
Bylo mi 8, když jsem se mámy zeptala, jak vznikají děti. Její odpověď nezapomenu
- Anonymní
- 02.09.26
- 4923
Bylo mi osm let a byla jsem ve věku, kdy děti začínají být zvědavé. Jednou jsem se mámy zeptala, jak vlastně vznikají děti. Čekala jsem nějaké vysvětlení. Možná trapný rozhovor, při kterém se...
Me prijde hrozný ten přístup obecne…synovi na 18m prohlidce pediatricka bez varování nasilim predkozku stáhla..nemohla jsem nic…vzhledem k tomu ze syn rval od začátku prohlídky tak až doma jsem zjistila co se pořádně stalo kdyz plakal bolesti u curani..samozřejmě se pak bal vycurat, kricel bolí boli a ja ho macela ve vaně aby ho to nepalilo..no děs
večer se konečně vycural..v tu dobu jsme přestali uzivat pleny a nas zvedavka si s pindikem neustále hraje a pretahuje..pinda pry dělá kuk
U jedne strany ma tupredkozku stále prilepenou tak verim ze si to uvolní sam..druhému synovi jsou tri měsíce a nyni mu pediatr tedy na penis sahat nebude..