Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Dobrý den, mám 11 ti letou dceru a nechce se mi učit pokaždé co přijde ze školy ptám se co bylo ve škole a jaký si měla den dcera řekne že ve škole dobrý nemám žádné úkoly z ničeho nepiseme a pak zjistím že má špatnou známku protože psali písemku už to dělá takhle dlouho tak přišli zákazy na mobil, televize, chodit ven a i přes ty zákazy stále se nechce učit stále zapomíná prý si psát úkoly do notysku atd.. Nevím už co udělat aby se chtěla učit a připravit do školy a aby nezapominala ![]()
@Tetřevice píše:
Dobrý den, mám 11 ti letou dceru a nechce se mi učit pokaždé co přijde ze školy ptám se co bylo ve škole a jaký si měla den dcera řekne že ve škole dobrý nemám žádné úkoly z ničeho nepiseme a pak zjistím že má špatnou známku protože psali písemku už to dělá takhle dlouho tak přišli zákazy na mobil, televize, chodit ven a i přes ty zákazy stále se nechce učit stále zapomíná prý si psát úkoly do notysku atd.. Nevím už co udělat aby se chtěla učit a připravit do školy a aby nezapominala
Na to, ze ti je 11, pises docela obstojne ![]()
Co je špatná známka? Ví dcera, proč se učí/ma učit (a že to fakt nedělá pro to cisilko v zakajde)?
Má nějakou představu, co chce v životě dělat?
Je studijně nadaná?
Je problém kouknout ji do učebnice/sešitu a zběžně ji prozkouset, popovídat si o tom, co se učí?
A ve které je třídě? Jak ji šlo učení v předchozích letech, vyžadovalo to nějakou zvýšenou snahu z vaší či její strany, co se týče domácí přípravy?
@Tetřevice to ses kvůli tomu dnes zaregistrovala na emimino? a jak tě to napadlo řešit školní problémy 11leté dcery na webu, který se jmenuje emimino? zvláštní asociace na nováčka ![]()
@Tetřevice píše:
Dobrý den, mám 11 ti letou dceru a nechce se mi učit pokaždé co přijde ze školy ptám se co bylo ve škole a jaký si měla den dcera řekne že ve škole dobrý nemám žádné úkoly z ničeho nepiseme a pak zjistím že má špatnou známku protože psali písemku už to dělá takhle dlouho tak přišli zákazy na mobil, televize, chodit ven a i přes ty zákazy stále se nechce učit stále zapomíná prý si psát úkoly do notysku atd.. Nevím už co udělat aby se chtěla učit a připravit do školy a aby nezapominala
Prostě je po tobě - tobě učení evidentně taky moc nešlo - nic ve zlém, to není ostuda. Těžko lze očekávat, že u dcery to bude výrazně jinak. Hlavně, ať má zájmy, zaměstnání a ví, na co je dobrá. Co se týče zapomínání - spíš to bude lajdáctví, že si úkoly nezapisuje. Pokud to neudělá, prostě ji musíš omezit na radostech.
A jak se učila dřív? V 11 letech je v 6.třídě, tzn. začala druhý stupeň? Mám velmi chytré dítko trošku staršího věku, které ovšem trpí poruchou pozornosti a když se aktivně nezajímám o úkoly a písemky, tak to dopadá taky špatně. Zkoušeli jsme motivovat, zakazovat, domlouvat, nechat řešit samostatně… bez valného efektu. Takže holt kontroluji, jestli jsou DÚ hotové, znalosti před pisemkou dostatečné, občas namátkově pomůcky… je to nejefektivnější a s nejmenšími nervy pro všechny zúčastněné ![]()
A když mě děti nějakým svým přístupem sejří, tak si vždycky vzpomenu, jaká jsem já byla v jejich věku a proč jsem to tak měla. Ono jablko nepadá daleko od stromu.
Když jsem byla na prvním stupni, probíhalo to tak, že jsem si každý den musela sednout, vytáhnout sešity z předmětů, které jsme měli mít další den. Musela jsem si zopakovat poslední látku, kterou jsme probírali, a z každého předmětu mě rodiče vyzkoušeli/vypracovala jsem nějaké cvičení/spočítala příklady. Považuju to za normální průběžnou přípravu do školy. Dalo se tím předcházet špatným známkám, nevypracovaným úkolům a taky tomu, abych se pak najednou musela na písemku učit kvanta věcí. Je to prostě malé dítě a ta zodpovědnost za její přípravu do školy je ještě dost na tvých bedrech, tak si s ní prostě sedni, vytáhněte všechny sešity, učebnice, zkontrolujte, kde má co vypracovat, ověř si, jestli umí to, co probírali a případně ji řekni, co se má naučit a pak si to ověř.
Ty jí musíš ukázat, jak se do školy připravuje. Vždycky může přijít neohlášená písemka, pětiminutovka, zkoušení, tak přece nejde říct, že když nemá úkoly, tak se nemusí nic učit. Zakázat dítěti mobil nebo tak něco, protože donese špatnou známku, ho určitě nenamotivuje k tomu, aby se radostněji učilo. Navíc to není řešení problému. Je to pro ni jen další impulz k tomu, aby si myslela, že škola je otravná, když kvůli ní nemůže xxx. Mimochodem, když jsem donesla špatnou známku, rodiče trvali na tom, abych se látku perfektně doučila. Táta je vyučený, žádný vystudovaný intelektuál, ale vždycky si dal tu práci s tím, aby se sám na probíranou látku podíval, aby mi mohl vysvětlit, co bylo potřeba. A opravdu jsme u učení seděly do té doby, dokud jsme to se sestrou neuměly. Obě jsme měly dobré známky a naučilo nás to, co znamená připravovat se do školy. Měla by mít zažitý nějaký model, který ji pak bude provázet druhým stupněm, střední a případně vysokou školou.
@Bamace Ono dost záleží na dítěti. Mám dítě ve třetí třídě, škola mu jde vcelku levou zadní a dělat školní prípravu popisovaným stylem, tak mě sežere a ještě bude tu školu nenávidět. ![]()
Protože pro něj je opravdu ztráta času opakovat násobilku a psát dalších x příkladů, když to umí.
Na druhou stranu má trochu potíž s rychlostí psaní a tam mi učitelka i školní speciální pedagožka velmi nedoporučily doma samotné psaní (písanka, diktáty, opisy apod.) procvičovat.
Edit: A taky dost záleží na úče, že. A na tom, jak rodič lpí na známkách. Kdyby mělo dítě socialistickou učitelku a já byla rodič poprděný z jedniček, tak bych možná taky vnímala jinak „nutnost“ se učit.
Ale jelikož mě by i trojka z písma nebo čtyřka z nepozornosti nechávala zcela chladnou, tak bych opravdu neměla problém s tím, že se prvostupňové dítě doma „neučí“.
@Tetřevice píše:
Dobrý den, mám 11 ti letou dceru a nechce se mi učit pokaždé co přijde ze školy ptám se co bylo ve škole a jaký si měla den dcera řekne že ve škole dobrý nemám žádné úkoly z ničeho nepiseme a pak zjistím že má špatnou známku protože psali písemku už to dělá takhle dlouho tak přišli zákazy na mobil, televize, chodit ven a i přes ty zákazy stále se nechce učit stále zapomíná prý si psát úkoly do notysku atd.. Nevím už co udělat aby se chtěla učit a připravit do školy a aby nezapominala
to samé a nevím co s tím. když se podíváš na nějaké články na net, tak zjistíš, že on asi pořádně neví nikdo. Na motivování nějakýma odměnama jsou už tihle prepuboši moc hrdí. Budoucnost je u zadku (ten můj totiž jednou bude youtuber). Nevím, kde je ta hranice, do které máš uplatňovat svoji rodičovskou autoritu, protože jsi zodpovědná za to dítě a kdy mu to už škodí. Protože si taky zvyknou na to, že to celé jejich vzdělání táhneš, hlídáš jim úkoly, přesvědčuješ je k učení a když je nedonutíš se naučit, je to vlastně tvá chyba. Určitě znáš taková dospělá budižkničemu, která prošla tohle výchovou. Motivace počítačem a kapesným je jediné, co má ještě nějaký efekt.
@Anonymní píše:
A jak se učila dřív? V 11 letech je v 6.třídě, tzn. začala druhý stupeň? Mám velmi chytré dítko trošku staršího věku, které ovšem trpí poruchou pozornosti a když se aktivně nezajímám o úkoly a písemky, tak to dopadá taky špatně. Zkoušeli jsme motivovat, zakazovat, domlouvat, nechat řešit samostatně… bez valného efektu. Takže holt kontroluji, jestli jsou DÚ hotové, znalosti před pisemkou dostatečné, občas namátkově pomůcky… je to nejefektivnější a s nejmenšími nervy pro všechny zúčastněné
tady je ale potíž, že ikdyž rodič sdělí, že je třeba učit se, protože zítra je test, tak dítě odmítá. Je z toho souboj, kdy se rodič snaží do děcka něco napsat a ono si téměř zacpává uši a zpívá.
Ono by možná stačilo jasně stanovit pravidla a dohlídnout na jejich dodržení?
Přijdu z práce, oznámím, že za 15minut si dítě sedne ke stolu a bude se pul hodiny věnovat škole. A já na to dohlídnu, pomůžu, vyzkouším.
Stane se z toho rituál jak pro dítě, tak pro rodiče.
Já kdybych očekával od své 10ti leté, že se sama od sebe přestane věnovat své zábavě a bude sama od sebe dělat něco do školy, tak se nikdy nedočkám.
Celé toto téma je postaveno na „dítě na to kašle a jak to mám udělat, abych to nemusela řešit“
@Svistice jasne, kazdy to vnima jinak. Ja proste beru pripravu do skoly a zopakovani si latky jako samozrejmost. A o to jednodussi to je, pokud si dite jenom premrska to, co uz umi.
asi neni dulezite, jestli ma dite trojku nebo jednicku z pisma. Ale jestli ma trojku nebo jednicku z pisemky, na kterou se melo a mohlo naucit, to je podle me neco jineho. Taky jsem mela na gymplu trojky, ctverky z matiky, kdyz slo treba o deskriptivu, a to jsem se fakt snazila. Zas jsem to dohanela na rovnicich, ktere mely jasne postupy. Vis, jak to myslim… spis jsem tim chtela poukazat na to, ze pokud ma dite blbe znamky jenom proto, ze se mu nechce ucit se, tak je na rodicich, aby s nim nad to sedli, latku vysvetlili a procvicovali to s nim. Naucit a zopakovat si prubezne latku napriklad z vlastivedy mi prijde jednodussi, nez se pak ucit pul sesitu. Kdyz nechapu soucty a nosim z toho blbe znamky, tezko budu nosit lepsi, az zacneme s nasobenim. A pokud neumim vyjmenovana slova, jak se teprv budu tvarit na shodu prisudku s podmetem. Tim chci rict, ze pro me by bylo dulezite, aby dite umelo a opakovalo si latku, na ktere se pozdeji bude stavet. Uhlednost pisma by mi treba byla fuk, pokud by to nebylo flakanim ale zrucnosti.
Muzu se ciste ze zajmu zeptat, proc nedoporucuji procvicovat neco, v cem je problem? Jakym zpusobem se to teda ma zlepsit?
@Pudloslava tyjo, ja teda nevim, ale ja bych si nedovolila zacpavat si usi a zpivat si, kdyby se mnou rodice sedeli nad ucenim a snazili se mi neco vysvetlit. To by mi takova priletela… neni to teda trochu o autorite?