4x těhotná - 1 dítě

38
10.12.07 08:43

4x těhotná - 1 dítě

Ahoj všichni, potřebuju se aspoň trochu vypsat ze svého smutku, protože jsem momentálně na dně a hledám sílu, jak jít dál. Půjdu rovnou k věci. Mé první těhotenství skončilo zamlklým potratem v 8. týdnu. V té době jsem vůbec nevěděla, že se něco takového může stát, takže to byl šok, ale nějak jsem se z toho otřepala a po půl roce se znovu zadařilo. Druhé těhotenství bylo téměř bezproblémové a máme krásnou hodnou holčičku, které je 2,5 roku. Chtěli jsme malý věkový rozdíl mezi dětmi, a tak když bylo malé rok a třičtvrtě, otěhotněla jsem. Bohužel nás čekala zatím největší rána, a to když nám na UTZ ve 21. týdnu zjistili vývojovou vadu. Po různých vyšetřeních a konzultacích jsme se museli rozhodnout, jestli si miminko necháme nebo to ukončíme. Rozhodli jsme se pro potrat. Asi nemusím popisovat, jak hrozné bylo rozhodování, jak nám bylo, když mi ve 23. týdnu vyvolávali porod a že ještě teď mám občas výčitky svědomí, že jsme se nerozhodli správně. Bylo to šílené období, ale zase jsme se jakžtakž zvedli, překonali to a po pár měsících se začali těšit na nové těhotenství. Čtvrté. To přišlo po pěti měsících, ale bohužel skončilo opět potratem, tentokrát spontánním v 8. týdnu. Jsem 10 dní po revizi a jsem úplně na dně. Mám pocit, že už nemám sílu zkoušet to znovu. Rodina a kamarádi mi říkají, ať tak „netlačím na pilu", ať na to nemyslím, že mám jedno zdravé dítě, ať si ji užívám a že to zase bude dobrý. Jenomže to je to, co mě na to všem mrzí nejvíc. Holčička nám roste a věkový rozdíl bude minimálně čtyři roky. A to kdo ví. Mám strach z toho, co na mně ještě čeká. A mám strach znovu otěhotnět, protože po těch zkušenostech už prostě přestávám věřit, že to dopadne dobře. Ta beznaděj, že tomu nemůžu nějak pomoci, že to nemůžu ovlivnit, je hrozná. No, raději končím. Snad to nebylo příliš depresivní a snad bude někdy líp. S.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymni
10.12.07 09:20

Ahoj sasanko,
i já jsem zažila v 7tt potrat. Vím moc dobře co prožíváš, ale musím ti napsat, že teď je to rok, co se to stalo a myslím, že jsme se s tím vypořádali. Prostě taková je příroda a my nemáme prostředky zjistit proč se tak děje zrovna u nás. Naše trápění jsme vyřešili tak, že jsme si podali žádost o adopci a teď jsme ve stádiu zkoumání.

Má kamarádka, před třemi lety otěhotněla a taky o to v 8 tt přišla a to s velkými komplikacemi. Po 4 měsících se rozhodli že to zase zkusí a ono to vyšlo. Dnes mají dvě zdravé děti. Když jsme se podpořovali navzájem, padlo tam slovo adopce, tehdy tvrdila, že kdyby měla potrácet pořád, tak to snad ani nebudou zkoušet a rovnou podají žádost. A vidíš, oni mají dvě zdravé děti a my jsme podali žádost.

Hlavu vzhůru, ana snad nějaká naděje stále je.
Jana

  • Citovat
  • Upravit
Anonymni
10.12.07 10:05

Sasanko, trochu tuším, jak se asi cítíš, musí to být fakt náročné období. Na druhou stranu, zkus se na to dívat z té lepší stránky - to, že máš zdravou holčičku znamená, že jsi schopná počít a porodit zdravé dítě. To je důležité. Když zapátráš ve svém okolí, zjistíš určitě, kolik holek má zasebou 1 a někdy i víc zamlklých těhotenství. Bohužel se to stává opravdu často. Většinou asi nejde o potrat zdravého zárodku, ale nějak se špatně vyvíjejícího. Nechci tvou situaci tímto nějak bagatelizovat, na jednoho je toho opravdu hodně…
Já bych si na tvém místě udělala od veškerého snažení pauzu, možná bych si o celé situaci popovídala s gynekologem a hlavně bych se snažila udělat něco pro sebe a své tělo - zdravá strava, sport, odpočinek, atd. A taky bych se snažila pracovat na tom, aby fungovalo to, co mám - rodina, manželství. Třeba pak další miminko přijde, ani nebudeš vědět jak. Přeju, aby to tak bylo. Katka

  • Citovat
  • Upravit
3960
10.12.07 10:23

Sasanko - přeju ti hodně sil, věřím, že to musí být hrozně těžké. Neboj se věkového rozdílu, děti spolu vyrostou i tak :wink: Teď nespěchej, opravdu si užívej své holčičky a až přijde miminko, uvidíš, jaká bude tvoje malá pomocnice :wink: Moc držím palce ať je brzy lépe!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2786
10.12.07 13:15

NO nebudu ti lhát, jak se citis vim jen trosicku.

Ale kamaradce se letos v tomto smeru nedarilo taky. Prvni dite vse v poradku. Letos pocli druhe. Skocilo to zamlklym tehotenstvim. Dalsi tehotenstvi potratatem v 7 tt. A to posledni slo dobre az do testu, ktere ji vysly blbe a 4 tydny cekala jak to dopadne. Nakonec se potvrdilo ze dite je uplne v poradku a v breznu by se ji mela narodit holcicka. Kdyz cekala na vysledek testu tak mi take rekla, ze jestli i tohle tehotenstvi dopadne spatne, ze uz na to kasle a bude mit je jedno dite.

Verim ze jsi z toho vseho spatna, ze hledas odpovedi na otazky…bohuzel tohle ti nikdo nezodpovi..Budu drzet palce, at to tentokrat vyjde stoprocentne a narodi se ti zdrave miminko. Musis tomu proste verit.

Nat

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
xyz
3294
10.12.07 13:58

Ahoj.
To je jako můj příběh, jen v jiném pořadí.
mám za sebou potrat ve 22. týdnu, pak miminko po spoustě let, pak dvě zamklá těhotenství a pak miminko. Z pěti těhu mám dvě děti. Musíš vydržet a doufat, jednou se to určitě povede. Ale chápu tě, já byla na dně kolikrát, i na práškách.
Jo a taky jsme chtěli děti po dvou letech. Máme po čtyřech a řeknu ti, je to pohodička! Ségra má po dvou a je to docela mazec. Takže na tom hledej aspoň tohle pozitivum. Naše holka se o mimčo stará, pomáhá, vím, že na něj dohlídne a nebudu se muset klepat, že když se půjdu vyčůrat, že mu něco udělá.
Držím palečky!!!!!!!! :huban:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
11.12.07 00:48

Ahoj tak nevím jestli tě potěším ale jsem na tom stejně. První těhu skončilo v 6 tt potratem, druhé má teď skoro 3 roky a třetí a čtvrté také potratem v 10 a 13 tt. Taky toho mám občas plné zuby ale pořád si říkám že to snad vyjde. Těš se z dítěte, a uvidíš že druhého se určtě dočkáš. Přeji hodně sil. Nepřihlášená Brum

  • Citovat
  • Upravit
38
11.12.07 13:49

Ahoj holky, díky moc za komentáře a podporu, hrozně moc to pomáhá. Musím říct, že se cítím každý den líp. Taky jsem se přestala stresovat tím věkovým rozdílem, prostě to tak má u nás být a basta. Je fajn si přečíst, že měl někdo podobné problémy a teď má dvě děti a je v poho. My máme v plánu tři, ale naším tempem, nevím, nevím:) Tak ještě jednou díky. S.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2475
11.12.07 14:01

Ahoj,
je mi moc líto co sis všechno prožila ale jsem na tom podobně.Už jsem po 6 těhotná a prcka zatim jenom jednoho.Teť to vypadá hodně nadějně tak to snad už dotáhneme do konce :lol:
První těhu úplně ukázkový,narodila se nám Alenka,pak po 3 letech jsme chtěly sourozence a bum,3 zamlklá těhotenství za sebou,loni se to povedlo ale malý umřel při porodu,bohužel budou děti od sebe o 6 let ale prostě to tak asi má být.
Moc ti přeju aby se Vám brzy zadařilo a za 9 měsíců jsi měla v náručí ten malý uzlíček lásky,budu držet palečky

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
551
11.12.07 14:06

Ahoj,

s věkovým rozdílem si problémy nedělej - já jsem od sester 10 (a 12) let a bylo to docela v pohodě - naši si mne pěkně užili, sestry se naučily v už rozumném věku starat o mimino a malé děcko - a já se zas učila péči o děti na jejich (celkem 4) dětech (a také od svých 10 let). A řeknu: k nezaplacení!!!

Pokud Ti to pomůže, tak další těhotenství zkus odložit, až se dáš úplně dokupy a začneš se na další víc těšit než se ho bát.

Ať se už jen daří!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
812
16.12.07 10:28

Ahoj sasanko, já jsem na tom podobně až s tím rozdílem, že mimčo pořád nemám. První těhu ukončili ve 14tt pro chromozomální vadu, kterou by malá stejně nepřežila /víme,že to měla být holčička/, teď jsem 3 dny po revizi /zamlklé těh./ a je mi nanic. Dr. v nemocnici mi doporučili genetické vyšetření, jestli není problém v nás, aby se to nestalo znovu.
Držím Ti palce ať se z toho dostaneš a až příjde ta pravá chvíle dočkáme se všechny…
 Zuzka

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2730
14.2.08 13:00

Ahojte holky,
tak tohle téma je rovněž šité mně na míru. Jsem tu nováček a měla jsem nutkání se tu zaregistrovat a napsat. Taky ze 4 těhu mám 1 chlapečka - 1. bezproblémové těhu (porod 12/2003), 3 nezdary v podobě 1 SP (7/2006) a 2 ZP (11/2006 a 9/2007) mám až po něm, kdy jsme mu chtěli pořídit sourozence, aby byli od sebe max. o 4 roky. Teď to neřeším, dávám se do kupy, myšlenky zaháním prací. Směřuji tedy k tomu, jestli příroda dovolí, mít 2 děti třeba o 7-8 let od sebe, jako jsem já se svým bráchou. Aspoň vím, čím se to stává, genetika je holt neúprosná. Pak záleží na vajíčku, jaké vyprodukuji. S otěhotněním problém nemám, tak se budu pokoušet ještě přirozenou cestou. Svěřit se lékařům na umělé oplodnění vč. PGD vyšetření embryjí se mi zatím nechce. Stojí to nemalý peníz a úspěšnost max. 30 %. Toť stručně vše k mému příběhu. Momentálně nesnažilka Gozra.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9
19.2.08 02:49

Hodně sil !!

Holčiny, nevzdávejte to… Přeji hodně sil. Také bojuji a věřím, i když se šíleně bojím…

""http://www.tickercentral.com/view/7aig/l.png:http://www.tickercentral.com/view/7aig/l.png /> ""http://www.tickercentral.com/view/7aig/m.png:http://www.tickercentral.com/view/7aig/m.png /> ""http://www.tickercentral.com/view/7aig/n.png:http://www.tickercentral.com/view/7aig/n.png /> ""http://www.tickercentral.com/view/7aig/k.png:http://www.tickercentral.com/view/7aig/k.png

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1642
19.2.08 11:59

Ahoj Natálko,

je mi hrozně moc líto toho všeho, co tě potkalo.Já měla zatím smůlu 2× a už tak si říkám, jestli to někdy vyjde se zdárným koncem,ale musim věřit,že jo a taky věřím.
Chci se jenom zeptat,dělali ti dr.nějaký vyšetření?

Hezký den

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9
19.2.08 12:26

Ahoj Mirinko

…podstoupili jsme oba vyšetření krve na genetice, oba máme z předchozích vztahů zdravé děti…genetika prokázala zcela zdravého partnera, jen u mě našli nějakou malou gonosomální mozaiku, která prý mohla mít za následek vypínání srdíček už všech miminek. První už jsem musela odrodit, byl to dle pitvy naprosto zdravý chlapeček. Nejhorší na tom bylo to, že jsem nikdy nepotrácela, nekrvácela, nic mě nebolelo, jen jsem šla vždy na pravidelnou kontrolu do poradny, kdy mi vždy řekli, že je mimi zase bez akce :? Ale taky jsem změnila Dr. díky nezájmu jeho sestry v ordinaci, nepsala mi opravdovou hodnotu tlaku, ale upravila vždy na 140/90..přitom jsem mívala i 160/100..po té mi dávali lokren, což jsem se pak na genetice dozvěděla, že ten se v těhu nesmí, dělá VVV a může snížit hodně tep srdíčka, takže podávat jen dopegyt. problémy s tlakem jsem začala mít právě v těhu a nikdo to neřešil, bylo mi řečeno, nesolte :-( Přitom oba mí rodiče mají hypertenzi.
Nejdřív jsme dlouho netěhotněli a pak každý UTZ byl pro mě děsný strach, co mi zase poví…
Dnes jsem ve 32 tt, otěhotněla jsem 2 měsíce po poslední revizi loni v květnu a věřila jsem, že tohle už nemůže přece Bůh dopustit..opakovat se to počtvrté, že už mám nějakou tu svoji karmu vybranou, a že tohle těhotenství už bude s výsledným uzlíčkem štěstí na konci.
Podstoupila jsem amnio, i když tripple dopadly dobře, víme, že čekáme chlapečka, ale mám šílený strach, aby se zase něco nezvrtlo.

Moc přeji všem, kdo mají podobný osud, aby se nevzdávali, nenechali se odbýt a vyžádali si všechna vyšetření na genetice a hlavně VĚŘILI !!!

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Prázdná náruč, deníčky na eMiminu

Tolik naděje a zůstal jen smutek?

Sdílejte své pocity, vypište se z trápení nebo načerpejte útěchu v deníčkách s podobnou zkušeností.

Poradna gynekologa

Ikona - Jiří Škultéty

MUDr. Jiří Škultéty