Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Někde jsem četla že chození po špičkách je jeden z projevů autismu, ale těch příznaků bývá víc, to by si všimli už dávno. Ještě si vzpomínám na jednu holčičku co tak chodila, byla úplně normální, a chodila tak nejspíš jen ze zlozvyku.
@Happy Hippo Mam skoro 7.leteho, zacal to delat nedavno a ve skole mi doporucili vysetreni na hypermobilitu(dalsi faktor ohledne HM je I fakt, ze pise jak pra. e, coz pry ma souvislost).
@Happy Hippo Mne zas rehabilitacni ujistila ze to je OK pokud to dela jen občas a ze to bývá u dětí z dvojjazycnych rodin, což my jsme, ale řešila jsem to u dvouletého, ne osmiletého ![]()
@Happy Hippo záleží jak často chlapce vídáš.
Může se jednat o zlozvyk, ale také může jít o problém s Achilovou patou.
Autismus, který by zmiňován by byl o mnoho komplexnější problém, který by ve druhé třídě již zcela jistě vyšel na povrch.
V devíti letech půjde synovec na preventivní prohlédku k pediatrovi a pokud by to byl takový problém, jak v těch úvodních větách popisuješ, tak pediatr zcela jistě bude tot řešit.
@Happy Hippo Já chodila po špičkách hodně dlouho, jsem hypermobilní a byl to způsob jak kompenzovat dopad nevhodné obuvi na má chodidla. Ve zkratce chůze po špičkách nebyla tolik bolestivá jako normální chůze v příliš úzkých a tvrdých botách. Po špičkách jsem chodit přestala chodit až když jsem objevila barefoot obuv a normální chůze přestala bolet. Takže mě to přešlo až ve 26 letech. Je pravda že v období puberty to nebylo moc znát protože jsem to maskovala vysokými podpatky aby mě s chůzí pořád někdo neotravoval.
@Helca83 píše:
@Happy Hippo Mne zas rehabilitacni ujistila ze to je OK pokud to dela jen občas a ze to bývá u dětí z dvojjazycnych rodin, což my jsme, ale řešila jsem to u dvouletého, ne osmiletého
Ze se vetru, ja tohle resim(viz.vyse) se synkem(je mu skoro 7)…zijeme v Anglii, doma mluvime 50/50.Mohu se zeptat, zda to rehab. sestra jeste nejak rozvedla, Tu teorii?
@Sue.Ellen Moc to nerozvijela, jen rekla ze jsou na to studie a ze to takovehle deti obvykle delavaji, kdyz jsou unavene nebo nejak oslabene, coz jsem si na synovi potvrdila… takze kdyz vidim ze chodi po spickach, snazim se mu doprat klidovy rezim. Pripadne na ni muzu poslat kontakt v SZ, verim ji, chodim k ni dlouho a jde o RHB Mudr., je i hodne pecliva.
Syn 9 let taky chodí doma po špičkách a ortoped řekl, že z toho vyroste, že to nemáme řešit…
Myslím, že by to řešit chtělo. Můj bývalý z toho nevyrostl, a vzhledem k tomu, že tak chodil ve svých 35, tak už z toho asi ani nevyroste.. Mě vyčítal, že dupu, ale že sám má evidentně zdravotní problém, to neviděl. A nevypadá to zrovna dobře, zvlášť u chlapa.
Dcera vždy chodila normálně, teď už nějakou dobu má tendenci nedošlapovat na paty, pozorovali sme občasné náznaky spíše jen doma. Ale minuly týden na procházce nás to najednou maximálně udeřilo do očí, opravdu výrazně je to najednou vidět. Takové zhoršení je čerstvé, určitě bych si něčeho takového všimla. Je to jako chůze po špičkách, jen paty jsou nízko nad zemí, nedošlápne na ně. Nepoužívá celou plosku nohy. Jde mírně kolébavou chůzí a sune se dost ztuhle. Zřejmě z důvodu udržování rovnováhy jsou i kolena více u sebe. Nikdy to nedělala. Působí to naprosto hrozně, jakoby ji nohy bolely, ale nebolí, jakoby byla na nohy postižená, jakoby ji neposlouchaly, jak mají, a byly slabé, ale běhá dobře. Když jde do kopce, tak to je rel ok, když běhá, tak zcela ok a stejně tak při rychlé chůzi se to ztrácí…ale běžná chůze
Jsem z toho na nervy, jakoby zapomněla chodit…nebo nohy „nefungovaly“, působí ztuhle. Péruju ji, ať došlapuje, ale moc to nepomáhá, vypadá to fakt hrozně a mám strach, co to znamená? Mohla získat díky limitovanému pohybu díky uzávěře veškerého normálního života nový špatný stereotyp chůze? Vypadá to, že „neumí“ najednou v 10 letech chodit
Nevím, co dělat…? Ona tvrdí, že žádný problém nemá (nevnímá), ale vstoupila do puberty a nevím zcela jistě, zda mi třeba trošku nelže…
@Anonymní píše:
Dcera vždy chodila normálně, teď už nějakou dobu má tendenci nedošlapovat na paty, pozorovali sme občasné náznaky spíše jen doma. Ale minuly týden na procházce nás to najednou maximálně udeřilo do očí, opravdu výrazně je to najednou vidět. Takové zhoršení je čerstvé, určitě bych si něčeho takového všimla. Je to jako chůze po špičkách, jen paty jsou nízko nad zemí, nedošlápne na ně. Nepoužívá celou plosku nohy. Jde mírně kolébavou chůzí a sune se dost ztuhle. Zřejmě z důvodu udržování rovnováhy jsou i kolena více u sebe. Nikdy to nedělala. Působí to naprosto hrozně, jakoby ji nohy bolely, ale nebolí, jakoby byla na nohy postižená, jakoby ji neposlouchaly, jak mají, a byly slabé, ale běhá dobře. Když jde do kopce, tak to je rel ok, když běhá, tak zcela ok a stejně tak při rychlé chůzi se to ztrácí…ale běžná chůzeJsem z toho na nervy, jakoby zapomněla chodit…nebo nohy „nefungovaly“, působí ztuhle. Péruju ji, ať došlapuje, ale moc to nepomáhá, vypadá to fakt hrozně a mám strach, co to znamená? Mohla získat díky limitovanému pohybu díky uzávěře veškerého normálního života nový špatný stereotyp chůze? Vypadá to, že „neumí“ najednou v 10 letech chodit
Nevím, co dělat…? Ona tvrdí, že žádný problém nemá (nevnímá), ale vstoupila do puberty a nevím zcela jistě, zda mi třeba trošku nelže…
No a co to řešit s lékařem? Bez sní k ortopedoj, taková chůze v deseti letech určitě není normální. Vlastně to není normální v žádném věku.
@Anonymní píše:
Dcera vždy chodila normálně, teď už nějakou dobu má tendenci nedošlapovat na paty, pozorovali sme občasné náznaky spíše jen doma. Ale minuly týden na procházce nás to najednou maximálně udeřilo do očí, opravdu výrazně je to najednou vidět. Takové zhoršení je čerstvé, určitě bych si něčeho takového všimla. Je to jako chůze po špičkách, jen paty jsou nízko nad zemí, nedošlápne na ně. Nepoužívá celou plosku nohy. Jde mírně kolébavou chůzí a sune se dost ztuhle. Zřejmě z důvodu udržování rovnováhy jsou i kolena více u sebe. Nikdy to nedělala. Působí to naprosto hrozně, jakoby ji nohy bolely, ale nebolí, jakoby byla na nohy postižená, jakoby ji neposlouchaly, jak mají, a byly slabé, ale běhá dobře. Když jde do kopce, tak to je rel ok, když běhá, tak zcela ok a stejně tak při rychlé chůzi se to ztrácí…ale běžná chůzeJsem z toho na nervy, jakoby zapomněla chodit…nebo nohy „nefungovaly“, působí ztuhle. Péruju ji, ať došlapuje, ale moc to nepomáhá, vypadá to fakt hrozně a mám strach, co to znamená? Mohla získat díky limitovanému pohybu díky uzávěře veškerého normálního života nový špatný stereotyp chůze? Vypadá to, že „neumí“ najednou v 10 letech chodit
Nevím, co dělat…? Ona tvrdí, že žádný problém nemá (nevnímá), ale vstoupila do puberty a nevím zcela jistě, zda mi třeba trošku nelže…
Tak určitě k lékaři, zajděte k dětskému třeba nejdříve, a pak bych spíše fyzioterapeuta než ortoped. Rozhodně to není normální. Ale svádět to na covid a uzavření všeho.. jste nechodili na procházky, na hory??? Obezní děti se svádějí na uzávěry, špatná chůze…
Na hory jsme opravdu nechodili, jednak je mame znacne z ruky, jednak jsme hlupaci, co dodrzovali narizeni, a jednak moji drazi s mou vyjimkou nejsou a nikdy nebyli zadni nadseni dalkochodci, takze paklize ji nemuzeme nalakat na nejakou atrakci k tomu, tak mi nadsene jako kamzik po horach skakat nebude. Nehlede na to, ze si opravdu bohuzel nemuzeme dovolit platit naklady na dopravu do vzdalenejsich mist na tydenni bazi. a s krouzkama mela smulu jako vsechny deti. Na prochazky v male dedine uprostred poli pubertaka opravdu uzilo:/ a opravdu nemam moznosti kazdy den skocit do auta a nekam si vyrazit na vylet. Decka v jejim veku po dedine x mesicu nebylo videt, takova trosku dystopicka realita
a opravdu kamarady, i ze skoly, tady nema, aby se vidali na pravidelne bazi a litala aspon venku s nima (dojizdni do skoly jinam). Takze ano, nase dite zilo znacne socialne izolovanym zivotem, presne jak si nase vlada prala, se znacnym neg. dopadem i na fyzicke aktivity. Vzhledem k jeji povaze jsme ji prihlasili na sport, kam chodila nekolikrat tydne, aby se radne hybala. Snazili jsme se ji motivovat, co bylo v nasich moznostech, a to posleze zcela padlo. Takze pohybovych aktivit mela opravdu minimalne a nektere dny jsem ji neprimnela z domu vytahnout ani paty a hadej se porad s pubertakem, kteremu nemam zrovna co nabidnout nez pole a zahradu. Byly dny, kdy prohlasovala, ze nema duvod se prevlect z pyzama, ze proc a nac. Takze asi tak. V tom obdobi nanestesti prisla puberta a take opravdu pribrala. Na covid to urcite nesvadim, ten s tim nema nic spolecneho, ale slepe a bezmyslenkove uzavreni vseho melo sakra spatny dopad na uplne vse. A kamarady a treninky ji opravdu nenahradim. Mame ted kuprikladu extremni problem ji presvedcit vratit se k puvodnimu sportu, ztratila motivaci a zajem, zcela. A v nasem okoli nejsme sami s timto dopadem. A kazdopadne toto (takovato chuze) predtim nedelala, takze me opravdu napadlo, zda to prakticky nicnedelani 15m (s vyjimkou asi 3m v mesicich 7-9) nemohlo mit taky svuj vliv. Taky to muzes vnimat jako obavu matky, ktera se snazi nemyslet hned na cerne scenare, treba na neurologicky problem, a hleda tak nejakou moznou „normalni“ pricinu. Kdyz mela malo pohybu, zda si nemohla jen diky tomu vypestovat novy spatny stereotyp chuze. Uplne se mi to uprimne nezda, spis se toho chytam jako tonouci onoho povestneho stebla, ve stylu, ze kdyz se nam ji podari presvedcit zase ke sportu, muzeme zase jezdit za nasimi i jejimi prateli, kdyz finance dovoli nejaky ten vylet s pro ni zajimavejsim cilem, ze se to ze zase upravi… Achilovky zkracene si myslim nema. Pozadu jde dobre a drepne taky na cele plosky, teda pri mirnem rozkroceni nohou, aby ten drep ustala a neprevazila se.
Krasny den, neco podobneho tu uz bylo, ale u batolete. Syn meho brachy, druhak, chodi stale po spickach. Jeho rodice to vubec neresi a mne to prijde divne. Nemate s tim nekdo zkusenost a o co se asi jedna? Moc diky