Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Iffko, přesně, naše nepije, ona lábe! A totéž, je schopná čůrat co 10 minut. Zvláštní je, že třeba v sobotu u babičky byla bez pleny a babička ji pořád zkoušela, že za bonbónek apod., ta mrcha se nevyčurala 4 hodiny a když jsem řekla - jedem, teď už se vyčůrej, dostaneš na cestu plenku…tak se vyčůrala. Nevím, jestli to byla náhoda, ale myslím, že ne, ona rozumí velmi dobře. Někde píšou striktně nedávat pleny, ale to nerisknu, hodně chodíme ven a mezi děti a nestojím o to, aby tam všechno počůrala.
Doma se mi taky už stalo, že mi dvakrát řekla, že jí to do nočníčku nejde, ale neřekla mi proč. Pak se počůrala kdekoliv, to jí jde dobře, naštěstí už začla být tak ohleduplná, že sleze z gauče a vyčůrá se na zem, ale že bych kvůli tomu řvala radostí, to ne
. Přitom to bylo tak jednoduché, do ničeho jsme jí nenutili a říkala si krásně, rozuměla tomu, prostě pohoda. Tak co se jí stalo, to netuším
Krokodýlku, jsi na tom asi líp ![]()
No já nemám ráda,když si ze mě děti dělají legraci,takže ode mě by už nějaký to plácnutí asi schytala-bych ju podezřívala,že zkouší,co vydržím.Takže máš můj obdiv za tu trpělivost.
malej včera a dnes čůral do nočníku-takže celkem 2×.Chodí s holým zadkem,tak uvidíme,jak mu to půjde.třeba tady za 3 měsíce budu psát,že jsme na tom stejně jako vy teď a budu chtít vědět,kdy se to srovnalo ![]()
zatím přejui nadále pevné nervy
Ahojky,
tak jsem dočetla vaši diskusi…tak případně písněte kdy se zadařilo.
Malé je 25 měsíců, v létě chodila když běhala nahatá na nočník bez problémů…ale jen co ji obléknu kaťata, nebo tepláčky nebo punčošky, tak čůrá do nich…hlásila až když se vyčurala nebo zrovna čurala…v pondělí už mě vytočila, prostě neřekla vůbec vyčurala se na gauč a seděla v tom a neřekla…tak si taky zkouší mou trpělivost, ale já už jsem na ni řvala, tak ted sem zase zpomalila, dala plenu abudu ji zkoušet posazovat a chválit za to že nebude počůraná plena…přeci jen je už chladněji a nemůžu ji dnechat doma lítat s holou prdkou…
No tak my jsme na tom asi takto
Maly je narozeny v lednu 2008, letos v cervenci si zacal rikat (tj. cca 18 mesicu stary) na nocnik s tim, ze kakame na nocnik snad uz od roka. Takze jsem sundala plenku, bylo leto, teplicko, synacek si rikal ..pohodicka. No jenomze to trvalo jen cca 2 mesice a ted uz zase cca 2 mesice si nerika vubec.Zadrzuje to, nekdy si ucurne a ceka co bude, nekdy se celej „prodoji“.Ja ho teda pravidelne davam a vetsinou se nam podari prezit den treba jen s jednim ucurnutim. ALE! Proc si nerika? On to vi, kdyz se ho zeptam po pocurani, co ma volat, kdyz se mu chce,tak odpovi „maminko cuat“, no ale skutecnost je jina.Nekdy sam i nahaty pred koupanim vezme nocnik a vycura se. Ale proste si sam za cely den nerekne.Az na male vyjimky jako minuly tyden v supermarketu apod.Neda se na to ovsem spolehat, takze pravidelne vysazujeme a vysazujeme… Jeste musim podotknout, ze na noc uz jsme taky bez plinky cca 3 mesice s tim, ze nehodu uz jsme nemeli asi mesic (tuk tuk tuk) a to vecer klidne vypije flasku mlicka a nepocura se az do rana.Tak kde je chyba? Jak ho mam naucit, aby si rekl?Mam vytrvat v tom vysazovani nebo ho nechat byt, at se pocurava, aby na to prisel, ze kdyz si nerekne, bude pocuranej??? Fakt nevim ![]()
No, já jsem tedy toho názoru, že dítě k tomu musí dospět. Myslím, že je celkem patrné, že ať se matka snaží jak chce, vysazuje na nočník, dítě trestá nebo pozitivně motivuje, stejně je to jen a jen na dítěti, kdy k tomu dospěje. Je to stejné jako s čímkoliv jiným, některé dítě dřív chodí, některé zase dřív mluví, některé dítě je zase dřív bez plen. Já jsem moc nevysazovala, měli jsme vždy dost aktivit a po pravdě bylo jednodušší vše absolvovat s plínou, aby lítala doma s nahým zadeček mi přijde krajně nehygienické, ani nemám ambice soutěžit s ostatními matkami a malá k tomu prostě dospěla sama, jednoho dne se rozhodla, že už plínu nechce a od té doby se nepočůrává. Bylo to krátce po druhém roce. Jen jsme, když se povedlo, chválili, občas dali kousek čokoládky. Takže nezoufejte, on se úspěch dostaví.
To mas asi pravdu, ze k tomu dospeje.Nicmene, kdyz uz k tomu jednou dospel, darilo se, v noci uz je stale suchy, proc se nedari pres den? Je to druh vzdoru, ze se najednou rozhodl mi to proste neoznamovat a curat do kalhot??
Zkus třeba tuto poradnu:
http://ona.idnes.cz/poradna.asp?…
Je tam třeba taková odpověď:
Dobrý den, Martino, pokuste se vzpomenout si, jestli se před začátkem počůrávání něco nestalo, nezměnilo apod. Neznám žádné okolnosti, takže nemohu ani hádat možnou příčinu. Četnost počůrávání se mi ale nezdá nějak katastrofická, asi bych se zatím k plenám nevracela (pokud by si to syn výslovně nepřál). Důležité je, aby chlapec neměl pocit, že se provinil, že něco nezvládl, že zklamal apod. Říkala bych mu, že to se může stát, a vyjadřovala bych mu důvěru. Celkově bych to spíše přecházela, neměl by cítit, že vám hodně záleží na tom, aby se nepočůrával. Pokud by potíže přetrvávaly měsíce, nebo se výrazně zkrátily pauzy, můžete se poradit s dětským lékařem.
Zkus zadat do vyhledavače v poradně plínky nebo počůrávání a vyběhnou ti příslušné odpovědi.
Každopádně bych to tedy nehodnotila jako že si dítě dělá legraci z rodičů nebo dělá naschvály a proto potřebuje zmlátit, jak tu někdo radil.
Lupito jsme na tom podobně,Davča si jednu dobu krásně říkal,bylo to pro něj nové,líbilo se mu,že jsme tleskali,když se vyčůral,ale pak najednou zlom a on si neřekne ani za nic a když si řekne,tak už většinou čůrá a je na něm vidět,že ho to mrzí a neví jak se to stalo.Nechci se vracet zpět k plínkám,tak vysazujeme,někdy to jde zvládnem celý den bez nehody a dokonce po spinkání je i plínka suchá a někdy zase ne,tak má plínku i přes den.Přijde mi,že je hodně živý a prostě zapomene a když už tak je pozdě,snažím se být trpělivá a snad se to zase zlepší,ale tahle situace trvá už čtyři měsíce,zatím máme čas,pokud by se to neupravilo do druhých narozenin začla bych to asi řešit s dr.,zatím jen doufám,píšu jen,abys věděla,že v tom nejsi sama. ![]()
Zuzo, diky za radu
Juknu tam…
Paradise - ja nevim, neni brzy na to resit to s MUDr.? Mi to prijde jeste brzy, preci jen jsou mali a mozna mame jen vysoke naroky. Mne stve, ze vim, ze to dokaze a taky vim, ze on vi /:-)))/moc dobre, co se po nem chce.Kdyz se mu treba nechce nekdy do postylky, nebo nemuze usnout, tak vola „maminkoooo cuaaat“.Takze proste vi. Je fakt, ze Vitek patri taky mezi velmi aktivni deticky, cele dny se nezastavi, jsem z nej dost vycerpana, takze proste nema cas… Uklidnuje me opravdu to, ze v noci se nepocurava, takze to neni zadna snad porucha…
Ahoj.Já jsem taky toho názoru,jak už tu někdo psal,že dítě k tomu musí dozrát.Před tím jsou jen přechodné úspěchy způsobené šikovností maminky.Nic jiného v tom není.
Adámek začal chodit na nočník sám ve 23měsících.Před tím jsem ho na něj nijak zvlášť neposazovala,jen jsme ho už od roku a půl měli doma na stejném místě.Já jsem mu vysvětlovala,k čemu nočník je,bez úspěchu.Nechtěl sedět,vždy utekl a vyčural se jinam.Opravdu ze dne na den nastal zlom,začal čurat do nočníku a od té doby se počural snad třikrát při nějaké vyjímečné situaci.
Emičce bude rok,nočník už doma máme,sem tam ji na něj posadíme.Taky si od toho nic neslibuji.Prostě počkám,až přijde její čas.
Určitě by mě nebavilo a i zdržovalo ji stále kontrolovat a posazovat co chvíli na nočník.Místo toho můžu mít uvařeno,uklizeno a jít s dětmi ven.Jsem ráda,že se plenky dnes dají koupit.Kdybych měla děti v době,kdy se pralo,žehlilo a vyvařovalo,asi bych uvažovala jinak.
Ještě jsem chtěla dodat,že jsem si díky svému přístupu taky vyslechla ze strany všech chytrých babiček,tetiček,prostě těch,co opravdu musely pleny vyvařovat,děti od roku posazovaly na nočník,hned po tom,jak se vzbudilo,aby se náhodou nevyčuralo do pleny a ony se mohly všude chlubit úspěchem,jak je ten jejich prcek šikovný.
Vždycky jsem jim říkala moje dítě,moje věc.Vy jste si už svoje vychovaly.Prostě ať si každý říká co chce a dělá si to jak chce,ale dítě k tomu musí dozrát.Já jsem četla,že u šikovných dětí nejdřív v 18.měsících,v průměru kolem 22.měsíce a některým to trvá ještě podstatně déle.Ale všechny se nakonec plen zbaví.
Jinak holčička kamarádky začala čurat bez problémů na nočník až ve 2 a půl letech,i přes to,že od 9 měsíců chodila a jinak je taky šikovná.
Lupito já jsem nemyslela radit se už teď dám mu čas tak do dvou let a uvidím,podle metříku vy máte rok?
S tou postýlkou jsem se musela smát,nemáš doma náhodou to moje mrňě,náš davča,když nechce být v postýlce,tak začne kříček mamíííííííí číííííííííí a i kdyby byl úplně nasuchu tak se vyčůrá to mu jde jedna báseň
Mě spíš opravdu přijde,že jak jsou živý,tak zapomenou a navíc teď v zimě hraje roli možná i ta nižší teplota,hůř se jim to drží no já taky nevím,každopádně jak jsem psala mě vysazování neobtěžuje,já si i tak vše co potřebuju udělám a když vím,že to umí,tak se mě nechce vracet k plínkám,sice by to bylo pohodlnější,ale prostě nee.Snad se to časem zlepší,pořád se uklidňuju,že do puberty je nosit nebude 100% ![]()
NO tak asi takhle. Ja i kdybych nevysazovala, tak s nim neudelam stejne nic.Proste me nenecha.Taha me za nohu se slovy „maminko pojd hrat“ a mam smulu.zabavi se tak nanejvys na 10min, no hruza.Dnes je vubec den:vecne v opozici-reknu stuj, tak jde, reknu udelej to,tak to neudela a naopak..no asi ho zavru nekde do komory ![]()
No s tou postylkou je to presny, to i kdyby si tam mel plivnout,aby bylo „mokro“,tak proste me takhle trenuje..takze moc dobre vi, o co mi jde,kdyz se ho ptam „nechces curat“? Rozhodla jsem se ted dva dny o vikendu nevysazovat a prepirat pradlo.Proste si myslim, ze spoleha na to,ze ho na ten nocnik vezmu a posadim, tak co by volal, ze jo..
Nam budou v lednu dva.Nevim,proc je na metriku rok.Zadala jsem jen v profilu ditete datum narozeni a pise mi to rok,nevim proc.
Lupito mluvíš mi z duše,koukám,že máme doma stejné raubíře.A jak se vám osvědčilo to přepírání má to nějaký efekt?Já jsem i zkoušela ho v tom počůraném chvilku nechat,ale to u nás nezabralo ani omylem.Jinak já už jsem z toho našeho prťouše taky zoufalá přesně jak píšeš dělá přesný opak,zabavit se nezabaví,ale u nás to je o to horší,že se nezabaví ani se mnou a teď se mipokouší dokonce vylézt i z postýlky a ke své smůle musím napsat,že úspěšně
![]()
Hm, tak vylezeni z postylky, z ohradky a dokonce i cestovni postylky mame za sebou. Cestovni v kuchyni jsme zrusili, ohradku taky a tu postylku na spani jsem mu proste vysvetlila, ze nesmi prelezat a kupodivu to zabralo, od te doby nevylezl.
No s tim prepiranim se to jeste uvidi.Ja ho fakt chci nechat aspon 1 nejlepe 2 dny proste samostatne uvazovat a nevysazovat.Tak pak dam echo, jak to dopadlo ![]()