Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Je to závislost?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
13.1.09 21:19
Je to závislost?
Ahoj holky, já mám podobný dotaz o závislosti. Máme s kamarádkou stejně staré holčičky obě jsou fakt docela pohodové, já byla s dcerou v nemocnici před 3 měsíci a pak je fakt že jí trvalo asi 2 týdny než jsem mohla odejít z dohledu, ale jinak se rodiny nikoho nebála a nechala se nosit v pohodě. Teď jsme byly v nemocnici jen jeden den a bylo to naštěstí hned zapomenuto. Ale kamarádka byla s dcerou taky teď v nemocnici 3 dny a pak se zdálo že je vše OK ale za pár dní jak se malá na někoho přilepí tak nechce k tomu druhému a je to děsně žalostný pláč a vydrží jí dlouho. Hlídala jí půl dne babička a pak malá nechtěla ani k mamce ani k tátovi, když je u táty a máma jí chce vzít na jídlo nebo třeba koupání tak se drží a taky řve, a prostě je to jak kruh u koho chvíli je tak pak s řevem si jí bere ten druhý. Čím to může být?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
13.1.09 21:23
Jmenuje se to separační úzkost, je to na bednu, ale je to zcena normální. Přejde to samo - dřív nebo později. Přeji pevné nervy!
Taky si právě jednou procházíme 
L.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.1.09 21:36
Holky, a neměly jste někdo, že by dítě prostě posílalo jednoho rodiče „do háje“? Naší malé je 21 měsíců a už dobrý měsíc to dělá tátovi. On je jí dobrý, že ji bere na bob, na procházku, pustí jí krtka na dvd, když se jí zachce… Jenomže pak se rozhodne, že bude se mnou, a prostě ječí „Táta pryč!“, „Táta pápá!“, „Táta ne, máma“ a v nejlepším dokonce „Táta pryč, hačí, dívat zprávy!“, jakože si má sednout k televizi a dát jí pokoj. Nebo nechce dovolit, aby ji dal do vany, do postele, chce, abych to udělala já.
Mně to moc nedělá (i když občas taky), manžela to mrzí, protože se jí hodně věnuje, je i dost doma (část práce dělá z domova) a ona pak tohle. Přitom když někam potřebuju, klidně i na celý den, je s tátou celkem v pohodě (a pak je třeba na mě naštvaná a pošle pryč zas mě). Dá se s tím něco nadělat, nebo prostě čekat, až ji to přejde?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.09 01:36
GALADWEN - ANO!!!
Už jsem tady asi před dvěma lety (myslím) na takovou diskuzi narazila. my jsme s tím bojovali nekecám tři roky.
Do roka mohl manžel krmit, uspávat, koupat, co chtěl - a najednou v roce a půl směla všechno jen maminka.
Trvalo to normálně až do nedávna.
Kdysi tady někdo psal, že prej manžela „trestá“ za to, že je v práci, a že až bude ve školce, tak bude takto „trestat“ mě.
Houby.
Chodila do školky půl roku a pořád stejný, takže ať jsem třeba šla já ráno do práce a manžel byl doma, vodící povinnost byla pořád na mně.
Zajímavé je, že to nedělá babičce ani dědečkovi. Ti smějí všechno.
Jinak se to zlomilo asi před dvěma měsíci. Jak to náhle přišlo, tak to náhle odešlo.
příčinu jsem dodnes nezjistila . Tatínka měla ráda, ale nesměl obouvat, nesměl večer číst, nesměl zkrátka téměř nic. byli jsme z toho na bednu oba.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.09 01:38
přitom manžel na ni byl až moc mírnej, to spíš já jsem na ni občas křikla, dala na zadeček, vynadala…
On jí dost toleroval a zkrátka nebyl tak přísnej jako já.
A ještě jeden postřeh:
jak jsem odešla, tak chvíli brečela jako že jdu pryč, a po pěti minutách pohoda a tatínek mohl v pohodě všechno. To jsme zkoušeli „jako“ že půjdu pryč (byla jsem za dveřma), schválně co bude. Pak jsem se jako mimochodem vrátila a tatínek zázračně mohl krmit, dávat na nočník - všechno - ale zase jen dokud zmerčila, že jsem se vrátila.
zajímavé pochody.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.09 08:53
galadwen:u nás to stejné dodneška už asi necelý rok,tatínek je zlatý,vítá ho,když přijde z práce,jde s ním klidně ven,ale večer nesmí koupat,nesmí dávat spát,zapnout pohádku,nic a když to zkoušel,páč mi u druhého těhu nebylo moc dobře ze začátku,tak takový řev,že jsem to nevydržela a šla ho stejně okoupat já.No zatím to nepřešlo,tak čekám kdy to přejde nebo ho necháme prostě vyřvat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.09 09:45
Re: Je to závislost?
trixinka píše:
Ahoj holky, já mám podobný dotaz o závislosti. Máme s kamarádkou stejně staré holčičky obě jsou fakt docela pohodové, já byla s dcerou v nemocnici před 3 měsíci a pak je fakt že jí trvalo asi 2 týdny než jsem mohla odejít z dohledu, ale jinak se rodiny nikoho nebála a nechala se nosit v pohodě. Teď jsme byly v nemocnici jen jeden den a bylo to naštěstí hned zapomenuto. Ale kamarádka byla s dcerou taky teď v nemocnici 3 dny a pak se zdálo že je vše OK ale za pár dní jak se malá na někoho přilepí tak nechce k tomu druhému a je to děsně žalostný pláč a vydrží jí dlouho. Hlídala jí půl dne babička a pak malá nechtěla ani k mamce ani k tátovi, když je u táty a máma jí chce vzít na jídlo nebo třeba koupání tak se drží a taky řve, a prostě je to jak kruh u koho chvíli je tak pak s řevem si jí bere ten druhý. Čím to může být?
Tohle jsem prý dělala jako malá snad do pěti let. Kdo mě ten den hlídal (máma pracovala od mých dvou let), k tomu jsem se upnula a nechtěla k nikomu jinému. Časem to přešlo. Já osobně si to nepamatuju, ale byla jsem přecitlivělé dítě, hlavně to nelámat na sílu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.09 11:07
Závisláček
Galawen!
Já to znám jak své boty. Jen s tím rozdílem, že moje dcera takhle vyhání mě. Protože já jediná jí občas jednu šupnu přes prdelku, tak jak na ní pohlédnu přísnýmmateřským okem 
,tak zaječí: Jdi pryč! Nechci Tě. Jednou tak běsnila, že mi nedovolila přečíst pohádku a navíc mi řekla: Jdi pryč,chci jinou mámu. Tak to bylo na prášky a obrečela jsem to jako želva. Trvalo to od mého nástupu do práce loni v létě a občas se to objeví i teď.Ale pomalu se lepšíme. Na budku to fakt je,ale podle mě se s tím moc dělat nedá.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.09 11:26
Jak to tu tak ctu, tak se mam na co tesit Kdyz bylo neteri 2,5 roku, byli jsme s nimi na dovolene a ona chodila kazdy den na takovou tu velikou trampolinu. Jednou jsem si rekla, ze si skocim s ni. A to co mi rekla mi lezi v hlave doted (je ji 
„Teto, jdi pryc.“ Ale takovym tonem, nechapala jsem kde se to v ni vzalo, no proste jsem se na nic nezmohla, spakovala jsem se a sla. Az mi todle udela Klarka, tak nevim co udelam. Diky za toto tema, mam chvili casu se aspon trosku pripravit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.09 14:36
To mám tedy radost! Tak nějak jsem doufala, že se to po měsíci, dvou upraví! Hlavně je mi líto manžela, už mi několikrát říkal, jak ho to mrzí, protože malou má hrozně rád.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.1.09 14:45
Galadwen - známe…teď už se to zlepšuje, asi od doby, kdy fakt vidí, že neustoupím, a že prostě táta uspávat bude apod. Prostě jsme mu přestali dávat možnost volby. Manžel je super táta, takže z toho byt tež dost špatný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
14.1.09 22:29
nam to syn zacal delat az kdyz prisla na svet sestricka..to smela urcite veci taky jen maminka(davat curat,svlekat z venku,nandat jidlo..),takze to bylo ze zarlivosti,a nejvic maminku potreboval zrovna kojila apod.Takze nevim kolik deti maj predchozi pisatelky,ale treba to muze byt zarlivost i na danneho clena rodiny.
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
