Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Všechny Vás moc zdravím a jdu si za Vámi rovnou pro radu. V březnu letošního roku jsme s přítelem zjistili onu radostnou zprávu, že čekáme miminko. Nyní jsem na počátku 12. tt, ale… trpím neskutečnou, až opravdu příšernou únavou, pocity celkové nevolnosti (nikoliv zvracení), občasné bolesti hlavy, nechuť cokoliv dělat a vůbec vstát z postele. Vím, že to zní hrozně, jednou za čas určitě na každého člověka něco takového přijde, ale ja to mám každý den!
Chození do práce se pro mě stává utrpením, jedu hodinu tam, hodinu zpět, zvládnu tam přetrpět pár hodin a musím většinou dříve odejít domů-nesoustředím se, jsem unavená, pociťuju takovou nejakou celkovou nevolnost, pocity na omdlení… Přijdu domů, lehnu, ale spát většinou stejně nemůžu, totéž v noci… Naprosto lituju přítele, chudák musí doma dělat téměř vše, mně se výjimečně podaří například vyžehlit. Často přijde s nápadem, že si někam zajdeme, zajedeme, ale já prostě nemůžu…
Máte někdo podobné zkušenosti, rady co s tím? Různě si tak vleže na gauči představuji, jak už začnu od zítra chystat pokojíček, kupovat věci,… Ale prostě na to nemám…
Začínám být zoufalá, občas už přemýšlím, zda to nezavání nějakou úzkostí, depresí či podobně. Pak si zas ale říkám, že je to snad jen „normální“ projev těhotenství… Ale…
Příspěvek upraven 30.04.21 v 20:04
Únava v těhoteství je vždycky abnormální ![]()
vždyť jsi teprve 12 tt. A máš obrovskou výhodu, že po pár hodinách v práci můžeš odejít.
Prostě nespěchej a dej tomu pár týdnů
. Jaro je na těhotenství v tomhle ještě nejblbější období, protože sposuta lidí je ospalých prostě z počasí. Předpokládám, že to dr. doporučil/a nějaké minerály? horčík, vápník, železo - jak se stravuješ? nemůže ti něco z toho výrazně chybět?
Začátky tehu jsou únavné… Ale přijde druhý trimestr a bude to cajk… Teď jsem 25+3 tt únavu vůbec necítím ba naopak mám více energie 😬 😬 😬 😬nemam žádný obtíže od začátku zvracení nic.. Takže si to užívám ❤️️🍀vydrž bude lépe ![]()
Neboj, v druhém trimestru se to většinou zlepší a ve třetím zase zhorší
je to úplně normální
@harpyje jj, v práci to je celkem výhoda… i když hodiny si musím oddělat tak jako tak, takže to různě látám z domu apod.
Navíc to ještě nikdo ani neví, tudíž to ani nevypadá „příliš dobře“. Ale stále to je ve všech ohledech značná výhoda oproti některým ostatním, s daleko těžší prací!
Vitamíny do sebe láduju vrchem dolem hořčík, vápník, céčko, kyselinu listovou… Snažím se jíst hodně ovoce, zeleniny, časté menší dávky jídla…
Jen mě prostě zaráží to, jak až špatné to teď se mnou je, navíc po té borelióze (u níž byly příznaky velmi podobné) to je prostě trošku na zblaznění a člověk už váhá, co je a co není normální… Kolikrát jsem opravdu na vážkách, zda i nevolat sanitku
@pikola já se právě každý den „modlím“, ať už je to zítra lepší! Teď už navíc 12. tt, tak si říkám, že snad… ale zatím to tak ani trochu nevypadá ![]()
Joo, rekla bych, ze je to spis normalni, i kdyz ty pocity jsou vzdycky subjektivni..ja byla ko, praci jsem vydrzela jakztakz, a to delam v kanclu..nevolnost porad, taky bez bliti, ale navalovalo mi ze vseho, hlavne z masa a uzenin, pomahal mi caj roiboos, nic extra, normalne vanilkovy z lidlu..a nedelala jsem nic..lezela jsem na gauci u telky..jedtli nemate jine dite, tak prece neni nic extra potreba..nezehli a nejaky zakladni uklid 1× tydne pritele nezabije…, jidlo si objednejte a na pokojicek je jeste hromada casu..nepamatuju si uz presne, kdy se to zlepsilo, ale zlepsilo…urcite vyraz i pres unavu na nejakou kratkou prochazku na vzduch..stejne ted neni moc co jineho vymyslet..
@vejule08 píše:
@pikola já se právě každý den „modlím“, ať už je to zítra lepší! Teď už navíc 12. tt, tak si říkám, že snad… ale zatím to tak ani trochu nevypadá
Nojo no, jsi těhotná
to tak bývá. Já klidně zaspala pro dítě do školky odpoledne, bylo mi pořád blbě že jsem nemohla ani vařit. Ve třetím trimestru mi zase pak dělalo problém někam vůbec dojít a spát. Na nakupování a chytsani máš ještě času hromadu, já začala až ve 30tt. A věci jsem pomalu kupovala az po 20t kdy jsme věděli jistě co to bude
@Melodie91 nikdy jsem nečekala, že by ze mě mohla být v tomto ohledu taková citlivka a až tak to řešit, ale ono ejhle… ![]()
Prostě mě to štve, nejsem zvyklá se válet, nic nedělat, nebaví mě to, jsem za to sama na sebe tak nějak naštvaná, pak si zase říkám KLID, je to normální, pak zase VÁŽNĚ JE TO NORMÁLNÍ a tak pořád dokola… Prostě už trochu asi blázen…
@vejule08 píše:
@Melodie91 nikdy jsem nečekala, že by ze mě mohla být v tomto ohledu taková citlivka a až tak to řešit, ale ono ejhle…
Prostě mě to štve, nejsem zvyklá se válet, nic nedělat, nebaví mě to, jsem za to sama na sebe tak nějak naštvaná, pak si zase říkám KLID, je to normální, pak zase VÁŽNĚ JE TO NORMÁLNÍ a tak pořád dokola… Prostě už trochu asi blázen…
To je ono, fakt to chce klid, nic si nevycitej, do niceho se nenut a mysli taky na to, ze je to posledni doba na odpocivani a nic nedelani, jasneze tehotenstvi neni nemoc apod., ale zase je to dobry duvod k nicnedelani, kdyz nemusis
Měla sem to stejně u prvního i teď u druhého. Ještě k tomu tragicky nízký tlak 😀 spala bych furt ale když si jdu lehnout tak stejne čumím do stropu a sem unavená ještě víc 😀 v prvním mi pomohl až 2. trim a teď už jen odpočítávám dny. Jestli se to taky nezlomí tak jdu asi skočit pod vlak 🙄
Já si pamatuju dvě období. Tak do 15.tt, kdy jsem v práci chodila každou chvíli na záchod. nikoliv proto, že bych tak často musela, ale reulérně jsem si tam doprávala párminutový spánek, abych byla schopná dál trochu fungovat
A pak nástup na mateřskou 6 týdnů před porodem. Jak já se těšila na tu pohodu, kdy si ráno občas přispím (nojo, ještě jsem vodila do školy starší), přes den si odpočinu, kdykoliv bude třeba… a pak jsem regulérně ze dne na den odpadla a prospala bych celé dny. Ve chvíli, kdy to opadlo, tak jsem za pár dní porodila.
@Barus007 tak to můžeme jít asi kdyžtak skočit spolu, protože jsem z toho už vážně řekněme nešťastná.
Pořád hledám, jak si pomoct, ale jaksi to vypadá, že nepomůže nic…
Do toho se u mě ještě jedná i první těhotenství, takže trochu panika-jeden den smrkání krve, druhý den zácpa, třetí průjem… Navíc jsme se tak nějak shodli, že to řekneme všem až po výsledcích krve, až budeme vědět, že je vše vážně ok, takže neustále i vysvětlovat, proč mi je zle, proč nikam nechodím…
Vrcholnými výkony dne je pro mě přes týden vstát z postele a večer si dát aspoň sprchu. Přes víkend se max přesunu z postele na gauč a přítel jen nosí jídlo, pití… Díky bohu za něj, zasloužil by si metál!