Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Adopce?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
15.10.06 20:55
Adopce?
Ahoj holky,
chtěla bych se s váma poradit…
Je nám s přítelem 26 let, trošku jsme se bavili už i o dětech a přijde nám, že by možná byl docela dobrý nápad v budoucnu adoptovat dítko např. kolem 2 let, ale na druhou stranu máme strach… Přece jen s dětmi nemáme velké zkušenosti a v případě maličkého miminka má člověk trošku více času, aby si na něj zvykl, kdežto u většího dítěte přijde do bytu vlastně už malý človíček, rozumíte mi, co myslím?
V případě těhotenství si člověk navíc ten vztah buduje již předem, o což je v případě adopce ochuzen, ale myslíme, že je spousta dětí, které nikdo nechce jen proto, že prostě stihly trochu vyrůst…
Máte některá zkušenost s adopcí dítěte aniž byste měly předtím vlastní děti? Není problém navázat s dítětem správný vztah, když nejsou předchozí zkušenosti?
Tento nápad je samozřejmě zatím jen ve fázi zvažování, v úvahu by připadal nejdříve asi za rok, ale přece jen je určitě třeba všechno řádně promyslet… Nebo je lepší mít nejdříve vlastní dítě a pak teprve adopce? Přítel má děti rád, ale z miminka má trochu strach a vzhledem k tomu, že je na světě spousta větších dětí, které nemají rodiče, tak nám to přišlo jako dobrý nápad… A teprve později miminko - buď své anebo klidně také adoptované…
Doufám, že to nezní moc zmateně a že jste pochopily, co mám na srdci 
.
Děkuji za všechny názory, rady a zkušenosti…
Zdraví Jájulka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Anonymni
15.10.06 21:13
Jájulko - myslím, že je opravdu hezké, že chcete pomoct opučtěným dětem…je jich spousty, ale … přijde mi trochu divné, adoptovat dítě jen proto že má přítel z miminka strach. 
Já tedy nevím, ale to má svým způsobem snad i každá nastávající maminka, natož tatínek. Můj přítel s malým po narození nechtěl ani moc manipulovat, protože se bál.
Myslím, že vztah se vybudovat i s větším dítkem, jen je k tomu zapotřebí ten správný cit, porozumění … Taky jsme mluvili o adopci, že mi to ani není proti srsti, ale rozhodně bych si dítě nebrala před otěhotněním … resp. před tím, než budu mít to svoje vlastní.
Mňo, asi jsem to taky nenapsala moc srozumitelně, ale snad aspoň trochu jde vyčíst co mám ny mysli.
- Citovat
- Upravit
15.10.06 21:22
Můžu ti říct, že to není tak jednoduché.
1. tvůj přítel by se musel stát tvým manželem
2. museli by jste být manželi min. 3 roky
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.06 21:40
Samozřejmě nechceme adoptovat dítě proto, že má přítel z miminka strach, v tom ani nevidím problém, protože je mi jasné, že obavy jsou vždy, a to zejména ze strany otců . Asi jsem se špatně vyjádřila ve snaze zkrátit svůj výlev na minimum .
Sati, díky za zá:,–(ní informaci, netušila jsem, že musí být člověk tak dlouho v manželství, aby mohl adoptovat dítě. Dokonce jsem se naivně domnívala, že lze adoptovat dítě i v případě, že spolu dva lidé žijí jako druh a družka a brát se ani nechtějí… Studovala jsem totiž stránky Fondu ohrožených dětí a tam se mi ta adopce jeví mnohem jednodušší a zejména rychlejší než ta „klasická“, ale v případě nutnosti tříletého manželství to opravdu nemůžeme stihnout do příštího roku 
.
Takže to vypadá, že si nejdřív uděláme vlastní svišťátko a teprve pak mu přiadoptujeme brášku nebo sestřičku .
Díky, holky…
Papa Jájulka
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.10.06 21:56
Jajulko podle me. vlastni je vlastni… Miminko ti vyroste strasne rychle.Znama nemuze mit deti tak ma asi trimesicni holcicku z kojenaku. A to uz pak je jedno jestli cerstve narozeny nebo malinky adoptovany. Jy bych si poridila svoje a mimca v decaku nechala parum ktery deti mit nemuzou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
15.10.06 22:37
Podívej se na
http://www.adopce.com/beta/adopce/
najdeš další informace pro vaše rozhodování.
Moje teta má (resp. měla) jedno dítě v pěstouns. péči (byla to větší holčička, která má teď již svou rodinu a mimi) a má také jedno dítko osvojené (domů přišla jako malé miminko, teď je již zletilá ale žijí spolu). Podotýkám, že moje teta nebyla nikdy vdaná ani nežila s přítelem…
- Citovat
- Upravit
15.10.06 23:29
No my když jsme si brali dítě do pěstounské péče, tak na psychologických pohovorech se nás ptali jak dlouho jsme spolu. kdyby jsme nebyli manželé, dítě by jsme nedostali, ale dostal by ho někdo jiný. Toť moje osobní zkušenost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.06 07:30
No, můj pohled na věc je jednoznačný. Nejprve si pořiď vlastní dítě ať zjistíš jestli na to vůbec máš. Takový přemýšlení z gauče je úplně jiný než realita. Až budeš mít své dítě, tak třeba zjistíš, že jsi hysterická matka, která nezvládá. Pak už by bylo pozdě mít doma nějakýho pěstounečka.
Teď to po sobě čtu a chci zdůraznit, že to vůbec nijak nemyslím konkrétně na tebe. Toto je měřítko (hysterická matka), které jsem si stanovila já, když jsem nad tím bezdětně uvažovala.
Taky jde o jiný věci: třeba vyrovnat se s rasistickou otázkou, nemyslím třeba tebe, ale zamořeného okolí. Vyrovnat se se zdravotním hendikepem. Vyrovnat se s tím, že ti do života vběhne prcek s vlastním názorem, který neovlivníš. Tímto směrem myslím uvažuješ správně. Neříkám, že se s tím musíš potkat, ale můžeš.
Já už na tom pracuju v sobě několik let. Zatím mám jedno své dítě, ale karty ještě nemám rozdané. Pro mě je to prostě dlouhodobý proces.
Mimochodem Sati, už jsem si vaší pěstounské péče všimla dřív a smekám až na zem. Proto si tě taky pamatuju. Možná budu jednou taky potřebovat poradit.
Věra
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.06 07:43
No ja si hlavne myslim, ze kdyz muzete mit svoje (a nemate) ze vam adopci ani nedaji. A je to beh na dlouhou trat, znami maji tri holky (v te dobe vsechny II.stupen ZS), chteli adoptovat kluka a rekli jim, ze nejdriv za 5let. Na coz teda nepristoupili, pac by klucik maturoval, kdyz by oni uz byli v duchodu.
Ja osobne bych nejdriv mela svoje a pak adopci. At mam predstavu, jesti to zvladnu a tak… Navic… male deti=male starosti, velke deti=velke starosti. Pritel by se mel vic bat desetiletyho „dospelaka“ s vlastnim nazorem nez miminka. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.06 09:06
Ahoj Lucci,
můžeš, prosím, napsat proč těm známým řekli, že nejdříve za pět let??? To je strašně dlouhá doba . Chtěli jenom miminko, nebo i trochu větší dítě?
Eva
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.06 10:33
Ahoj Jajulko,osobní zkušenost s adopcí nemám,ale moje nejlepší kamarádka má 3.5 letého chlapečka(svoje dítě) a další miminko jim kvůli jejím zdravotním problémům nedoporučili a tak si požádali o adopci.Prošli testy a na adoptované dítko čekají již dva roky a bohužel zatím neúspěšně…a prý stále ještě budou nějakou dobu čekat protože těch právně volných dětí je málo.Každopádně se připojuji k názorům holek pořídit si svoje vlastní miminko a pak mořžná adopce…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.10.06 10:37
Manžela sestra čekala na adoptivní dítě 10 let!!! ale je fakt, že dostali 2měsíční miminko. Druhé dítě jim dali teď nedávno, 10 měsíční holčičku, a na tu pak čekali asi 4 roky od první adopce
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
19.10.17 16:05
adopčátka
Ahoj holky, po 3× ivf jsme v r. 2009 po pár měsících od zařazení do registru, kdy jsme chtěli malého bílého zdravého chlapečka (manžel má z předchozího manželství dceru) do věku 1let, adoptovali půlroční dvojčátka holčičky 
prostě to tak vyšlo a byl to osud, jsou nám dokonce podobné vytvoření vztahu podle mne absolutně problém není, ale Jajulko -
pro mladý bezdětný nesezdaný pár nevidím adopci jako vhodné řešení.. nejdřív zkuste vlastní a kdyby to nešlo, nebo muž opravdu nechtěl, tak bych o adopci požádala až po nějaké době od vzniku manželství… u nás to bylo největší štěstí našeho života, ale není to cesta pro každého 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
