Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
Agresivní chlapeček
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
27.2.12 13:11
Agresivní chlapeček
Ahojky holky, prosím o radu. Mám syna, kterému bude za týden 14 měsíců. Hrozně se vzteká. Dnes jsme byli na cvičení. Všechny ostatní děti měli dávat barevné míčky do koše, jen náš Tomík dělal pravý opak - míčky z koše házel pryč. Řekla jsem mu, že to dělat nesmí a vzala ho pryč. Syn se začal hrozně vztekat až byl úplně rudý. Vysvětlila jsem mu, že to dělat nemůže a dala ho zpátky na zem. Jenže se opakovalo to samé. A takhle je to pořád. Tak třeba luxuji a Tomík vyndavá šňůru od luxu ze zásuvky, napomenu ho, odvedu pryč, ale za 3 minuty dělá to samé. Co s ním? Zkoušela jsem plácnout přes ruku, ale nepomáhá to. Nechci ho nijak mlátit, ale ani nechci aby si dělal co chtěl a byl rozmazlený.
Když se začal Tomík vztekat, tak na mě všechny mámy koukaly, jako kdyby chtěli říct, co to mám za nevychované dítě. Takovéhle situace nesnáším, nejradši bych utekla pryč…
Ptala jsem se cvičitelky a ta řekla, že ho mám dát do kozlíku. To je co 
Nejhorší je, že se takhle chová pořád, když nemůže to, co by chtěl.
Jinak je to moje zlatíčko, hrozně rád se se mnou mazlí, když je někde poprvé, tak znejistí a drží se mě jako klíště.
Je to moje první dítě a chtěla bych, aby z něho vyrostl slušný člověk. Bojím se, že to nezvládnu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
27.2.12 13:16
opakuj stále dokola nenene. Mám to samé s Matoušem - ten má 15.m a někdy je to teda o nervy, nesmíš se tím nechat vytočit. U prvního syna tyhle záchvaty neznám a je to pro mě také novinka. Když začne tak na něj mluv,mluv a mluv. Já třebas zpívám ale hlavně nemlčím - to pak mám pocit,že zešílím…ale je to stále dokola a on to jednou pochopí, teď maminu zkouší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.12 13:18
terka85 píše:
Ahojky holky, prosím o radu. Mám syna, kterému bude za týden 14 měsíců. Hrozně se vzteká. Dnes jsme byli na cvičení. Všechny ostatní děti měli dávat barevné míčky do koše, jen náš Tomík dělal pravý opak - míčky z koše házel pryč. Řekla jsem mu, že to dělat nesmí a vzala ho pryč. Syn se začal hrozně vztekat až byl úplně rudý. Vysvětlila jsem mu, že to dělat nemůže a dala ho zpátky na zem. Jenže se opakovalo to samé. A takhle je to pořád. Tak třeba luxuji a Tomík vyndavá šňůru od luxu ze zásuvky, napomenu ho, odvedu pryč, ale za 3 minuty dělá to samé. Co s ním? Zkoušela jsem plácnout přes ruku, ale nepomáhá to. Nechci ho nijak mlátit, ale ani nechci aby si dělal co chtěl a byl rozmazlený.
Když se začal Tomík vztekat, tak na mě všechny mámy koukaly, jako kdyby chtěli říct, co to mám za nevychované dítě. Takovéhle situace nesnáším, nejradši bych utekla pryč…
Ptala jsem se cvičitelky a ta řekla, že ho mám dát do kozlíku. To je co
Nejhorší je, že se takhle chová pořád, když nemůže to, co by chtěl.
Jinak je to moje zlatíčko, hrozně rád se se mnou mazlí, když je někde poprvé, tak znejistí a drží se mě jako klíště.
Je to moje první dítě a chtěla bych, aby z něho vyrostl slušný člověk. Bojím se, že to nezvládnu…
Holka klid,já mám doma to samé,spíš ještě horší 
Jediné co ho baví je dělat totální bordel,běhat,šnupat v poličkách a v kuchynské lince,co jde,to vysype,vytrhal nám podlahové lišty atd atd.Je mu taky 14 m.Vzteká se uplně šíleně,zaklání se a mlátí sebou o zem.Nic ho nebaví,když vidí zvířatko,třeba pejska,tak místo aby si ho třeba pohladit,začne do něj kopat 
Ze začátku jsem byla z toho uplně na nervy,vyčerpaná,říkála si co to je za děcko,že je určitě hyperaktivní a kdoví co jednou bude,ale začala jsem se na to dívat uplně jinak,od té doby,co kamarádky chlapeček onemocněl leukemii,ve třech letech 
Přestala jsem se na něm hledat jen ty negativa,snažím se mu vycházet co nejvíc vstříc a být mu tou nejlepší maminkou i když mě pořádně zlobí a drásá nervy Hlavně,že je zdravý 
Když už kolikrát fakt nemůžu a mám sto chutí na něm spřelámat všechny vařečky světa tak si vzpomenu na tu mou kamarádku a říkám si,co ona by za takové dítko dala.Já řeším,že se vzteká a ona padající vlásky syna po chemoterapii Takže neboj,bude určitě líp 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.12 13:19
to je pravda…také si vzpomenu na jiné maminky co mají třebas nemocné dítko
Katka86 píše:terka85 píše:Holka klid,já mám doma to samé,spíš ještě horší
Ahojky holky, prosím o radu. Mám syna, kterému bude za týden 14 měsíců. Hrozně se vzteká. Dnes jsme byli na cvičení. Všechny ostatní děti měli dávat barevné míčky do koše, jen náš Tomík dělal pravý opak - míčky z koše házel pryč. Řekla jsem mu, že to dělat nesmí a vzala ho pryč. Syn se začal hrozně vztekat až byl úplně rudý. Vysvětlila jsem mu, že to dělat nemůže a dala ho zpátky na zem. Jenže se opakovalo to samé. A takhle je to pořád. Tak třeba luxuji a Tomík vyndavá šňůru od luxu ze zásuvky, napomenu ho, odvedu pryč, ale za 3 minuty dělá to samé. Co s ním? Zkoušela jsem plácnout přes ruku, ale nepomáhá to. Nechci ho nijak mlátit, ale ani nechci aby si dělal co chtěl a byl rozmazlený.
Když se začal Tomík vztekat, tak na mě všechny mámy koukaly, jako kdyby chtěli říct, co to mám za nevychované dítě. Takovéhle situace nesnáším, nejradši bych utekla pryč…
Ptala jsem se cvičitelky a ta řekla, že ho mám dát do kozlíku. To je co
Nejhorší je, že se takhle chová pořád, když nemůže to, co by chtěl.
Jinak je to moje zlatíčko, hrozně rád se se mnou mazlí, když je někde poprvé, tak znejistí a drží se mě jako klíště.
Je to moje první dítě a chtěla bych, aby z něho vyrostl slušný člověk. Bojím se, že to nezvládnu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.12 13:21
Cukr a bič.
Já sice čekám své první, tak nevím ještě jaká budu máma, ale mám zkušennosti od dětí které jsem hlídala a také od mojí sestry a sestřenky.
Prostě na dítě musíš být milá, když je hodné a hrát si s nim, povídat si a číst mu.
Pokud je vzteklé a až agresivní jak píšeš, musíš být přísná, i kdybys mu měla dát nazadek. Dítě musí pochopit, že ty jsi rodič a že musí poslouchat a ne si dělat co chce.
Moje sestřenka se o děti moc nezajímala a nechala je dělat co chtěly. Teď jsou v z takový spratci, kteří jen ničí vše okolo, ničeho si neváží, dělají si z matky srandu a to i před lidma, neposlechnou na slovo, utíkají atd.
Kluci mojí sestry už do toho stádia pomalu také šli, protože ona je zase moc rozmazlovala. Ale naštěstí se vzpamatovala a začla být přísnější a myslím, že se ji to daří a kluci sou hodnější.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.12 13:22
Nejspis se mi tady dostane silenyho koure, jak desne svoji dceru vychovavam, ale risknu to 
U nas plati na zachvat vzteku odvedeni do jine mistnosti a zavrit dvere. Behem minuty dvou je ticho a pak si mala zatuka, ze uz dobry a muze ven. Je to teda az posledni varianta, kdyz nepomuze odvedeni pozornosti, domlouvani atp. Neni to jen kvuli ni, ale i kvuli mne, protoze jsem lehky cholerik a trpelivosti jsem moc nepobrala… Radsi nez zacit hulakat nebo ji uhodit dam nam obema cas schladnout. Ale neni to potreba casto, nastesti mam opravdu hodne dite 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.12 13:23
Milá Terko, co já si se starším synem v tomto směru zkusila, kolikrát jsem byla pasovaná za děsnou matku, která má rozmazlené dítě…Nepomohlo nic, ale tím, že jsme ho stále napomínali, nemávli jsme nad tím rukou a šli mu příkladem, z něho vyrostl fajn kluk (15 let). Měl diagnostikovanou LMD, běhali jsme po poradnách, stejně jen čas tomu pomohl. Hlavně ho hodně chval, když se mu něco podaří, i maličkost, buď důsledná a spravedlivá, hodně ho miluj a nenech ho často cítit strach a úzkost. Vím, že je to neskutečně těžké, zvláště, když ti okolí háže klacky pod nohy, ale ty to určitě zvládneš. Co je to kozlík netušim, cvičitelka ti to měla vysvětlit. Moc držím pěsti 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.12 13:24
také to tak dělám. Já teda nechávám otevřené dveře. Ale opravdu se mi daří zklidnit ho tím,že na něj mluvím. Sice melu někdy děsní hlouposti ale do pár minut je klid
minime píše:
Nejspis se mi tady dostane silenyho koure, jak desne svoji dceru vychovavam, ale risknu to
U nas plati na zachvat vzteku odvedeni do jine mistnosti a zavrit dvere. Behem minuty dvou je ticho a pak si mala zatuka, ze uz dobry a muze ven. Je to teda az posledni varianta, kdyz nepomuze odvedeni pozornosti, domlouvani atp. Neni to jen kvuli ni, ale i kvuli mne, protoze jsem lehky cholerik a trpelivosti jsem moc nepobrala… Radsi nez zacit hulakat nebo ji uhodit dam nam obema cas schladnout. Ale neni to potreba casto, nastesti mam opravdu hodne dite
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.12 13:26
LUCIPERKA-ddub píše:
Já sice čekám své první, tak nevím ještě jaká budu máma, ale mám zkušennosti od dětí které jsem hlídala a také od mojí sestry a sestřenky.
Prostě na dítě musíš být milá, když je hodné a hrát si s nim, povídat si a číst mu.
Pokud je vzteklé a až agresivní jak píšeš, musíš být přísná, i kdybys mu měla dát nazadek. Dítě musí pochopit, že ty jsi rodič a že musí poslouchat a ne si dělat co chce.
Moje sestřenka se o děti moc nezajímala a nechala je dělat co chtěly. Teď jsou v z takový spratci, kteří jen ničí vše okolo, ničeho si neváží, dělají si z matky srandu a to i před lidma, neposlechnou na slovo, utíkají atd.
Kluci mojí sestry už do toho stádia pomalu také šli, protože ona je zase moc rozmazlovala. Ale naštěstí se vzpamatovala a začla být přísnější a myslím, že se ji to daří a kluci sou hodnější.
Tak já 14 m dítko na zadek mlátit nehodlám a ani ho zavírat za dveře.Jsem jeho máma,mám ho chránit a ne ho zavírat za dveře,z toho bude mít akorát trauma-myslím tím,ted v jeho věku.Ano,jsem taky přísná máma,co nesnaží rozmazlené spratky,ale dávat na prdel,to až bude mnohem starší a to až v krajní mezi.Ted ho nechám tak,at se vzteká,když na to nijak nereaguju,tak ho to přestane bavit.Nebo ho vemu do náruče a jdem se koukat třeba na ptáčky z okna.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Zúčastněná
27.2.12 13:33
Ahoj terko85,
promiň, že píšu anonymně, ale protože si zde člověk občas hodně otevřeně vylévá srdíčko, nechci aby si někdo spojil můj e-miminovský nick se mnou v reálu - snad chápeš.
Dneska jsem na tom cvičení byla také!
A snad tě uklidní, že určitě nikdo nekoukal na tvého chlapečka nějak divně - to byl asi jen tvůj pocit v tu chvilku. A ten pocit znám, protože to občas se svým zlatíčkem taky zažívám. Navíc - dneska se tam vztekalo a plakalo dost dětí … už ani nevím kdo všechno a proč. Víš co, stejně koukáš po tom svém dítěti a že se děti občas vztekají a ječí - to je uplně normální. Já to už ani nevnímám, někdy mi to dokonce přijde i milý (tedy u cicích dětí, ne u toho svého 
). Je to zkrátka tenhle věk a děti se tímhle utvářejí vůči okolí.
Nebuď z toho smutná ani naštvaná na svýho brouka. Některý děti jsou zkrátka temperamentnější, živější, tvrdohlavější … mohl být třeba zrovna unavenější, něco na něj lézt, něco ho před tím třeba rozlítostnilo a tohle byla jen ta poslední kapka.
Je to často na palici a musí si tím projít asi většina rodičů - to utváří taky nás, naší trpělivost, naučit se znát míru a situace, kdy to jde ještě po dobrým a kdy už ne. Dost často musim zvedat hlas a někdy plácnout po ruce nebo zadečku, ale prostě to tak musí být. Děti nejsou zlý, jen jsou zvědaví a zkouší.
Z ostatních maminek si stresy fakt nedělej, v tomhle věku to fakt ještě není o „nevychovanosti“ dětí a výchovných chybách jejich matek ! A Tomášek je moc krásnej a milej, tak to prostě s těma zlatama musíme nějak přežít a uhlídat je i nás
Já si často říkám - jo zlobí, ale hlavní je, když jsou děti zdravý. Ať zloběj, ale ať jsou zdravý. Protože je lepší mít zdravý zlobivý dítě než sebehodnější, ale třeba nějak nemocný nebo postižený.
- Citovat
- Upravit
27.2.12 13:34
Všem moc děkuji za příspěvky. S tím mlácením nebo třepnutím právě také nevím. Kamarádky kluk byl hrozně rozmazlený, dělal schválnosti atd. Tak ho občas plácli a teď se úplně změnil. Ale je mu už je 7 let, takže to je asi něco jiného.
Na druhou stranu mi přijde nespravedlivé Tomíkovi dávat přes zadek třeba kvůli tomu (jak jsem psala v příspěvku), že vyhazuje míčky z koše. On si chtěl přeci jen hrát a nechápe, proč ho maminka za to plácá nebo ne? Ach jo, nikdy by mě nenapadlo, že ta výchova bude tak těžká 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.12 13:36
Zkus obrácený postup - „Ukaž, jak jsi škovný, jak dáváš míčky do koše“, ukaž to, zatleskej. To platí na našeho raplíka se vším.
Nelez na horu, šup a je nahoře, ukaž, jak lezeš dolů, sleze, zatleská si a ještě udělá tytyty
Nejde to u všeho, takže prostě ne a odtáhnout. Řve, tak odvedu pozornost na něco jiného a je klid. A když jooo neposlechne, tak plácnu přes ruku, zadek a nebo pohrozím, že mu odsaju nudle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.12 13:37
Zúčastněná píše:
Ahoj terko85,
promiň, že píšu anonymně, ale protože si zde člověk občas hodně otevřeně vylévá srdíčko, nechci aby si někdo spojil můj e-miminovský nick se mnou v reálu - snad chápeš.Dneska jsem na tom cvičení byla také!
A snad tě uklidní, že určitě nikdo nekoukal na tvého chlapečka nějak divně - to byl asi jen tvůj pocit v tu chvilku. A ten pocit znám, protože to občas se svým zlatíčkem taky zažívám. Navíc - dneska se tam vztekalo a plakalo dost dětí … už ani nevím kdo všechno a proč. Víš co, stejně koukáš po tom svém dítěti a že se děti občas vztekají a ječí - to je uplně normální. Já to už ani nevnímám, někdy mi to dokonce přijde i milý (tedy u cicích dětí, ne u toho svého
Nebuď z toho smutná ani naštvaná na svýho brouka. Některý děti jsou zkrátka temperamentnější, živější, tvrdohlavější … mohl být třeba zrovna unavenější, něco na něj lézt, něco ho před tím třeba rozlítostnilo a tohle byla jen ta poslední kapka.
Je to často na palici a musí si tím projít asi většina rodičů - to utváří taky nás, naší trpělivost, naučit se znát míru a situace, kdy to jde ještě po dobrým a kdy už ne. Dost často musim zvedat hlas a někdy plácnout po ruce nebo zadečku, ale prostě to tak musí být. Děti nejsou zlý, jen jsou zvědaví a zkouší.
Z ostatních maminek si stresy fakt nedělej, v tomhle věku to fakt ještě není o „nevychovanosti“ dětí a výchovných chybách jejich matek
Já si často říkám - jo zlobí, ale hlavní je, když jsou děti zdravý. Ať zloběj, ale ať jsou zdravý. Protože je lepší mít zdravý zlobivý dítě než sebehodnější, ale třeba nějak nemocný nebo postižený.
Díky, krásně napsané!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.12 13:41
když ono tu proběhlo nepočítaně diskuzí na téma: plácat či neplácat??? a je to těžké…mě se plácání nelíbí, ani hulákání a různé jiné způsoby…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.2.12 13:48
pepuse píše:
když ono tu proběhlo nepočítaně diskuzí na téma: plácat či neplácat??? a je to těžké…mě se plácání nelíbí, ani hulákání a různé jiné způsoby…
Mně taky ne, ale ono to občas fakt jinak nejde. A ono je plácnutí a plácnutí. Pro mně je plácnutí naprosto krajní možnost.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Syn hodně vodí za ruku
- 16.09.26
- Anonymní
Dítě se bojí jít ven
- 08.09.26
- Kris308
strach z otce
- 23.08.26
- babča1950
Děti a otec bez zájmu o ně
- 07.06.26
- Anonymní
