Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj holky, kamarád (ne partner), věk přes 60 ukončil léčbu. Lékařka se domnívá, že vzhledem k psychické labilitě, dlouhým letům pití a dalším faktorům (pijí i členové rodiny) se může k pití vrátit, recidiva. Nechci ho zachraňovat, to ani nejde. Obecně mě ale zajímá - co funguje? Co pomáhá? Máte vlastní zkušenost? Dali mu antabus, ať ho má doma, a chodí na psychoterapii. Práci má, je to pracovně úspěšný člověk.
Téma mě zaujalo, ale moc jsem toho nevyčetla, i když jsem četbě věnovala čas…
Děkuji.
Hodně záleží na tom, jestli on sám ví o tom, že má problém, přizná si to a chce se léčit. To je půl léčby.
@lleennttiillkkaa píše:
Hodně záleží na tom, jestli on sám ví o tom, že má problém, přizná si to a chce se léčit. To je půl léčby.
Ano, léčit se šel dobrovolně, problém si přiznává. Co ale dál? Jde mi o praktické zkušenosti… ![]()
@Anonymní píše:
Ano, léčit se šel dobrovolně, problém si přiznává. Co ale dál? Jde mi o praktické zkušenosti…
Teď už prostě musí jenom držet. Najít si nějaký koníček, chodit na terapii. Dát si cíle.
Tak ono jde o to, kde a co pil. Pokud chodil do hospody, tak tam musí přestat chodit, nefunguje, že tam půjde a dá si nealko. Nemůže si dávat ani nealko pivo. Dohlížet na braní antabusu, změnit návyky životní styl, najít jinou výplň volného času. doporučuji ambulantní léčbu, třeba anonymní alkoholici. To, že pijí ostatní členové rodiny je špatné.
Kamarád přestal, začal pít mléko ve velkém, našel si poměrně náročné koníčky, kterým věnuje hodně času…jen aby k tomu zase nesklouzl. Závislost nevyléčíš, musíš celý život abstinovat a okolí by to mělo respektovat. Jak k tomu jednou čuchne, je zas v tom…
Relaps (napije se párkát, ale zvládne přestat), popřípadě recidiva (rozchlastá se) je běžná součást léčby závislostí a musí se s ní počítat a člověk se ji v rámci dobré adiktologické léčby učí předcházet a zvládat.
když je člověk v dlouhdoobé péči, tak se snižuje její četnost a především následky.
Pokud byl na pobytové léčbě, tak ať si najde nejbližší dolečovací služby, nebo alepsoň ambulantní léčbu či Anonymní Alkoholiky.
A samozřejmě potřebuje dobrého psychiatra, vhodnou medikaci (antabus to fakt není) - to že je v psychoterapii je fajn.
Plus si potřebuje budovat nové kamarády a nové koníčky, aby dělal cokoliv jiného a s jinými lidmi, než s těmi, kteří ho vedli k pití.
@Ou píše:
Relaps (napije se párkát, ale zvládne přestat), popřípadě recidiva (rozchlastá se) je běžná součást léčby závislostí a musí se s ní počítat a člověk se ji v rámci dobré adiktologické léčby učí předcházet a zvládat.když je člověk v dlouhdoobé péči, tak se snižuje její četnost a především následky.
Pokud byl na pobytové léčbě, tak ať si najde nejbližší dolečovací služby, nebo alepsoň ambulantní léčbu či Anonymní Alkoholiky.
A samozřejmě potřebuje dobrého psychiatra, vhodnou medikaci (antabus to fakt není) - to že je v psychoterapii je fajn.
Plus si potřebuje budovat nové kamarády a nové koníčky, aby dělal cokoliv jiného a s jinými lidmi, než s těmi, kteří ho vedli k pití.
díky - a jakou medikaci je možno doporučit? lékařka dala jen antabus…
Pomůže odvést ho na opuštěný ostrov v nějakém oceánu a tam ho doživotně nechat bez chlastu. Věř mi, že už pít nebude. Kdekoliv jinde se nacucne, je u zdroje.
Oživuji téma a prosím o radu. 🙏
Zjistili jsme, že náš otec je alkoholik. Není to na něm poznat co do chování nebo projevů, ale asi 4 měsíce ho už více pozoruji. Čerstvě nám přiznal, že nemá peníze. Opravdu to není žádný chudý důchodce. Až do svých 75 let stále pracoval, měl i hodně našetřeno. Před covidem ovdověl, za covidu přestal pracovat. Dnes má už 81 let. Mimo zahrádky v létě žádné koníčky nemá.
Vždy si rád dal dobrou slivovici, když byla příležitost, ale nikdy jsem ho neviděla opilého. Dokud chodil do práce, tak nepil. Co přestal chodit do práce, dal si panáka každé ráno. Jenomže postupně se z jednoho panáka ráno stalo několik za den.
Na podzim jsem s praktickou lékařkou řešila, že se mění ve svých návycích, že zapomíná, nepamatuje si, málo jí. Jestli se u něho nerozvíjí třeba demence. To mi vyvrátila. Jenomže pozorováním jsem zjistila, že problém je mnohem vážnější, a to je alkohol.
Prosím, pokud máte zkušenost, co mám dělat, na koho se o pomoc obrátit? Musím být radikální, protože jakékoli moje rady a snahu o pomoc táta odmítá. A já se nechci jen dívat na to, jak se ve stáří ničí. ![]()
Je nemocný. Má potíže se srdcem (po infarktu), cukrovku, nádor na ledvině, opakované záněty močových cest, zbytnělou prostatu. A kdo ví, co lékaři objeví dál.
Za kým mám zajít?
A tatínek chce svůj problém řešit? Ono je dospělý a svéprávný, takže za nohu ho nikam nedotáhnete. Základ je aby chtěla potom se obrátit klidně na obvodní lékařku ta už vás nasměruje…
@Anonymní píše:
Oživuji téma a prosím o radu. 🙏Zjistili jsme, že náš otec je alkoholik. Není to na něm poznat co do chování nebo projevů, ale asi 4 měsíce ho už více pozoruji. Čerstvě nám přiznal, že nemá peníze. Opravdu to není žádný chudý důchodce. Až do svých 75 let stále pracoval, měl i hodně našetřeno. Před covidem ovdověl, za covidu přestal pracovat. Dnes má už 81 let. Mimo zahrádky v létě žádné koníčky nemá.
Vždy si rád dal dobrou slivovici, když byla příležitost, ale nikdy jsem ho neviděla opilého. Dokud chodil do práce, tak nepil. Co přestal chodit do práce, dal si panáka každé ráno. Jenomže postupně se z jednoho panáka ráno stalo několik za den.
Na podzim jsem s praktickou lékařkou řešila, že se mění ve svých návycích, že zapomíná, nepamatuje si, málo jí. Jestli se u něho nerozvíjí třeba demence. To mi vyvrátila. Jenomže pozorováním jsem zjistila, že problém je mnohem vážnější, a to je alkohol.Prosím, pokud máte zkušenost, co mám dělat, na koho se o pomoc obrátit? Musím být radikální, protože jakékoli moje rady a snahu o pomoc táta odmítá. A já se nechci jen dívat na to, jak se ve stáří ničí.
Za kým mám zajít?
Je nemocný. Má potíže se srdcem (po infarktu), cukrovku, nádor na ledvině, opakované záněty močových cest, zbytnělou prostatu. A kdo ví, co lékaři objeví dál.
Není kam. Zkušenost mám a jde to jen tak, že sám on musí chtít. Pak je ještě druhá cesta a to je soudem nařízená léčba, jenže to už musí něco někomu udělat. A ani tak to neznamená, že to bude fungovat, u nás to nezafungovalo. Prostě musí chtít sám. Chápu, že tě to mrzí a nechceš, aby tak žil, ale faktem je, že on je pan svého života. Musel by být nesvéprávný, abys mohla něco dělat a dát souhlas s hospitalizací třeba v léčebně místo něj.
@Enli píše:
A tatínek chce svůj problém řešit? Ono je dospělý a svéprávný, takže za nohu ho nikam nedotáhnete. Základ je aby chtěla potom se obrátit klidně na obvodní lékařku ta už vás nasměruje…
On žádný problém nemá.
Problém přece máme jen my, jeho děti. ![]()
Teda jeden problém má. Nemá peníze a v bance mu nechtějí (naštěstí) zvýšit limit kontokorentu.
@Anonymní píše:
On žádný problém nemá.
Problém přece máme jen my, jeho děti.
Tak to opravdu žádná možnost není… Musí chtít on sám… Můžeš si vyhledat nějakou poradnu pro alkoholiky a jít se poradit tam, ale jestli tatínek chce pít a nevidí v tom problém tak bude pít…
Ahoj holky, kamarád (ne partner), věk přes 60 ukončil léčbu. Lékařka se domnívá, že vzhledem k psychické labilitě, dlouhým letům pití a dalším faktorům (pijí i členové rodiny) se může k pití vrátit, recidiva. Nechci ho zachraňovat, to ani nejde. Obecně mě ale zajímá - co funguje? Co pomáhá? Máte vlastní zkušenost? Dali mu antabus, ať ho má doma, a chodí na psychoterapii. Práci má, je to pracovně úspěšný člověk.
Téma mě zaujalo, ale moc jsem toho nevyčetla, i když jsem četbě věnovala čas…
Děkuji.